7 C 73/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 20 200,81 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 200,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 200,81 Kč od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žaloba se co do částky 8 733 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum], a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 733 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 267 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 267 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 438,25 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhala zaplacení 20 200,81 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 20 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím a dalšími poplatky vrátit. Smlouva byla přitom uzavřena prostředky komunikace na dálku skrze internetové stránky [webová adresa] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a údajů, na základě kterých žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného a to tak, že ověřila počet členů domácnosti žijící s žalovaným, případně jejich příjem, příjem žalovaného a jeho měsíční výdaje. Žalobkyně dále ověřila, zda se žalovaný nenachází v registrech jako centrální evidence exekucí, ISIR, evidence neplatných dokladů a nahlédla do registrů jako NRKI, BRKI. Po vyplnění žádosti a před poskytnutím úvěru žalobkyně informace vyhodnotila a uzavřela, že dlužník je schopen své závazky splácet. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 36 792 Kč. Žalovaný následně potvrdil správnost svých identifikačních údajů a také prostřednictvím platby ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč na účet žalobkyně z účtu vedeného na jeho jméno. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. [jméno] odsouhlasil nejprve předsmluvní informace o úvěru, následně návrh smlouvy, který odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu„ podepisuji“. Smlouva byla následně zaslána žalovanému na e-mailovou adresu. Následně žalobkyně smluvenou částku ve výši 20 000 Kč odeslala na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Uplatněný nárok je tvořen pohledávkou sestávající z nesplaceného úvěru ve výši 20 000 Kč a dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 200,81 Kč Žalovaný požádal o odklad splatnosti o 7 dní, splatnost úvěru tedy nastala dne [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil ani poté, co k tomu byl vyzván prostřednictvím zástupce žalobkyně dne [datum].

2. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobkyně dále uvedla, že celkově načerpal částku ve výši 20 000 Kč a uhradil dne [datum] částku 4 000 Kč a dne [datum] částku 3 000 Kč. Platby žalobkyně započítala na poplatek za sjednání úvěru ve výši 5 200 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 800 Kč. Dne [datum] uhradil žalovaný dále částku 1 733 Kč, když platbu žalobkyně započetla na poplatek za odklad splatnosti. Závěrem podání žalobkyně vzala žalobu co do částky 200,81 Kč zpět a navrhla upravit žalobní petit tak, že požaduje částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení spolu s náhradou nákladů řízení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ve věci k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti včetně podmínek posuzování a dokumentu identifikované příjmy bylo zjištěno, že celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti je dva, celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem je dva, výše pravidelných měsíčních výdajů je 2 500 Kč, výše ověřeného měsíčního příjmu je 36 792 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem je 27 000 Kč, regionální koeficient je 1,5, rezerva pro výdaje 750 Kč, vypočítané minimální výdaje 6 952 Kč, disponibilní příjem 15 200 Kč a počet doporučených prodloužení 1. Posouzení úvěruschopnosti bylo shledáno jako úspěšné. Příjem byl spotřebitelem doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce, případné další příjmy byly doloženy jiným způsobem.

7. Z fotokopie [číslo obč. průkazu] byly zjištěny údaje žalovaného.

8. Z autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že dne [datum] byla zaslána autorizační platba.

9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum] soud zjistil, že obsahuje údaje o žalovaném, jeho podpis však chybí. Výše úvěru je uvedena ve výši 20 000 Kč, úvěr měl být spolu s poplatky uhrazen dne [datum].

10. Ze sazebníku platného od [datum], souhlasu se zpracováním osobních údajů, údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru a všeobecných obchodních podmínek platných od [datum] byly zjištěny poplatky poskytnutí úvěru, údaje žalobkyně a postup sjednávání úvěru.

11. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne [datum] byla pod [variabilní symbol] zaslána na účet č. [bankovní účet] částka ve výši 20 000 Kč.

12. Z přípisu upozornění na osobní návštěvu ze dne [datum] včetně potvrzení o odeslání dopisu poštou bylo zjištěno, že žalovaný byl prostřednictvím společnosti [právnická osoba] vyzván k úhradě dluhu nejpozději do 3 pracovních dní.

13. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v dubnu roku 2022 byla na účet žalovaného č. [bankovní účet] připsána pod [variabilní symbol] platba ve výši 20 000 Kč.

14. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Tato výzva byla žalovanému zaslána téhož dne, jak vyplývá z podacího lístku.

15. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že tato obsahuje údaje o žalovaném, neobsahuje však jeho podpis. Celková částka úvěru činila dle smlouvy o úvěru ze dne [datum] částku 20 000 Kč. Žalovaný měl po prodloužení částku splatit do [datum]. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně. V dubnu 2022 byly žalovanému na jeho účet poukázány finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 8 733 Kč.

16. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.

17. Dle ust. § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

18. Dle ust. § 562 odst. 1, 2 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

19. Dle ust. § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Dle ust. § 2991 odst. 1, 2. o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Dle § 96 odst. 1, 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

24. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně ve smyslu ust. 1879 o. z., neunesla důkazní břemeno, kdy v řízení nebylo prokázáno, že by mezi ní a žalovaným byla uzavřena předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru. Jak je patrné ze shora uvedeného, smlouva nebyla opatřena podpisem žalovaného, přičemž i když si je soud vědom toho, že k jejímu uzavření mělo dojít pomocí prostředků komunikace na dálku, tak ale ani v takovém případě nelze rezignovat na požadavek jasného určení stran a obsahu smlouvy. Jde-li o identifikaci stran, pak soud uvádí, že problémy zřejmě nenastanou tam, kde bude distančně uzavřená smlouva opatřena zaručeným elektronickým podpisem.

25. V projednávané věci byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč poté, co žalovaný odeslal prostřednictvím internetových stránek žalobkyně pod svými identifikačními údaji žádost o úvěr. S ohledem na uvedené však soud tento způsob identifikace nepovažuje za dostatečný. Povinná strana měla činit veškeré kroky při sjednávání smlouvy distančně, přičemž k jejímu uzavření mělo dojít takovým shora popsaným způsobem, u něhož nelze vyloučit ani to, že blíže neztotožněná osoba zadala údaje žalovaného bez jeho vědomí. V daném případě tak nebylo prokázáno, že by žalovaný s věřitelkou uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, zároveň nebylo prokázáno ani to, že by smlouva byla uzavřena právě v tom znění, v němž byla soudu předložena, kdy z žádného důkazu nevyplývá, že by právě tato smlouva kdy byla předmětem jakéhokoliv kontraktačního procesu.

26. V řízení se tak podařilo prokázat pouze to, že žalovanému byly v dubnu 2022 pod [variabilní symbol] poukázány finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč na jeho bankovní účet, nicméně z jakého právního důvodu se tak stalo, prokázáno nebylo. Soud proto postupoval dle ust. § 2991 o. z., neboť shledal, že se ze strany žalovaného jedná o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni vydat.

27. Jelikož žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] vzala žalobu částečně zpět s tím, že nyní požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

28. Jde-li o uplatněný nárok na zaplacení úroků z prodlení, Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010 konstatoval, že bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

29. Dluh se zde stal tedy splatným až v návaznosti na učiněnou výzvou. V daném případě žalobkyně doložila, že výzva k plnění byla žalovanému odeslána dne [datum], kdy mělo být plněno do 3 dnů. V souladu s § 573 o. z. byla tedy žalovanému výzva doručena dne [datum], poslední den 3denní lhůty k plnění pak připadl na [datum]. Žalovaný je tedy v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve smyslu § 1970 o. z., a byl povinen plnit, nikoliv však prvního den poté, jak uvádí dané rozhodnutí (to ještě odkazuje na ust. § 563 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013), ale bez zbytečného odkladu dle aktuálně účinné úpravy obsažené v ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. (v ostatním však zůstává uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky nadále aplikovatelné). Ve výzvě ze dne [datum] byla určena lhůta 3 dnů, nicméně čas plnění závazný pro dlužníka může vyplývat vždy jedině ze smlouvy, ze zákona anebo ze soudního rozhodnutí a nemůže být určován věřitelem (viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), 1. vydání, 2014, s. 998-1014). Lhůta k plnění určená žalobkyní však zákonnou lhůtu nezkracuje, když s přihlédnutím k okolnostem případu je tuto lhůtu třeba hodnotit právě jako lhůtu bez zbytečného odkladu dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Soud proto vycházel při stanovení splatnosti z třídenní lhůty dle výzvy stanovené v souladu se zákonem a žalobkyni přiznal úroky z prodlení od [datum]. Ty podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činí 15 %, žalobkyně je však požadovala ve výši 11,75 %, přičemž vázán žalobním petitem, soud jejímu návrhu vyhověl.

30. S ohledem na uvedené soud zamítl v druhé části výroku II. návrh žalobkyně na přiznání práva na zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum], a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 733 Kč od [datum] do zaplacení, neboť pokud nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, nemohla být prokázána ani splatnost úvěru.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 438,25 Kč, přičemž tato částka představuje 11,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,77 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 44,23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 809 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 200,81 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva) a z částky 970 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (částečné zpětvzetí žaloby) realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 470 Kč ve výši 518,70 Kč. Při určování výše nákladů řízení soud vyhodnotil vyjádření žalobkyně s částečným zpětvzetím jako úkon nejbližší úkonu podle § 11 odst. 2 písm. e), odst. 3 a. t., neboť se jednalo o krátké podání bez bližšího právního rozboru, přičemž skutečnosti o úhradě žalovaným měla žalobkyně uvést již v žalobě.

32. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu, byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t.

33. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.