7 C 83/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 3 000 Kč s příslušenstvím o 3 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 3 000 Kč od 6. 2. 2020 do 15. 10. 2020 a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 18. 2. 2020 do 15. 10. 2020 zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 16. 10. 2020 zaplacení a částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalobkyni se nepřiznává náhrada nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 15. 1. 2021 domáhala zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný byl dne 18. 1. 2020 ošetřen a pobýval v [zdravotnické zařízení] [anonymizována dvě slova] [ulice] provozované žalobkyní. Náklady na ošetření a pobyt, které činily celkem 3 000 Kč, byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 18. 1. 2020 s datem splatnosti ke dni 17. 2. 2020. Žalovaný tento dluh co do důvodu a výše dne 18. 1. 2020 uznal. I když byl žalovaný k úhradě dluhu vyzýván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, tak tento neuhradil. Žalobkyně se dále návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 15. 1. 2021 ve věci 6 C 80/2021, domáhala zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný byl dne 6. 1. 2020 ošetřen a pobýval v [zdravotnické zařízení] [anonymizována dvě slova] [ulice] provozované žalobkyní. Náklady na ošetření a pobyt, které činily celkem 3 000 Kč, byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 6. 1. 2020 s datem splatnosti ke dni 5. 2. 2020. Žalovaný tento dluh co do důvodu a výše dne 6. 1. 2020 uznal. I když byl žalovaný k úhradě dluhu vyzýván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, tak tento neuhradil.

2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 30. 3. 2021, č.j. 7 C 83/2021 – 27, byla řízení vedená u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 7 C 83/2021 a 6 C 80/2021 spojena ke společnému řízení.

3. Žalovaný dne 11. 2. 2021 uvedl, že žádá o prominutí a odpuštění dlužné částky. Do 19ti let byl vychováván v dětském domově, byl ze strany ostatních dětí šikanovaný. Po opuštění dětského domova žil několik let pod dozorem podnikatele [jméno], který mu fyzicky ubližoval a následně žil žalovaný několik let na ulici. Je mentálně retardovaný, je epileptik a rovněž alkoholik. Byl rovněž uznán plně invalidní. Nyní žije v bytě paní [příjmení], jeho obecné zmocněnkyně. V minulosti byly proti žalovanému nařízeny exekuce, ty však byly pro nemajetnost zastaveny. Žalovaný proto navrhl, aby byly obě žaloby zamítnuty.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný byl dne 6. 1. 2020 a dne 18. 1. 2020 ošetřen a pobýval v [zdravotnické zařízení] [anonymizována dvě slova] [ulice], [obec a číslo]. K uhrazení nákladů za ošetření a za pobyt v této protialkoholní záchytné stanici ve výši 3 000 Kč vystavila žalobkyně dne 6. 1. 2020 a dne 18. 1. 2020 žalovanému fakturu - daňový doklad [číslo] se splatností dne 5. 2. 2020 a dne 17. 2. 2020. Žalovaný dluh dne 18. 1. 2019 a dne 6. 1. 2019 podepsal listiny o uznání dluhu. Předžalobními upomínkami ze dne 30. 9 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 10 dní od jejich doručení prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Žalovaný je mentálně retardovaný, nadužívá alkohol, trpí od dětství epilepsií, byl shledán invalidním ve druhém stupni. V květnu 2021 dále utrpěl závažný úraz hlavy (viz lékařská zpráva psychiatričky MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 15. 9. 2021, rozhodnutí Pražské správy sociálního zabezpečení č.j. LPS/2014/1635 – P3, lékařská zpráva neurochirurgie nemocnice [ulice] ze dne 26. 5. 2021, zpráva z adiktologické ambulance v [obec] ze dne 9. 1. 2018, 5. 11. 2019, lékařská zpráva MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 17. 10. 2014, propouštěcí zpráva z [zdravotnické zařízení] [anonymizováno] [právnická osoba], [nemocnice] ze dne 16. 8. - 20. 8. 2021, zpráva je z 20. 8. 2021, zpráva z [zdravotnické zařízení] [anonymizováno] [část obce] ze dne 2. 4. 2020).

6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

7. Soud založil hmotněprávní posouzení věci na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), protože veškeré rozhodné skutečnosti nastaly za jeho účinnosti, konkrétně na ustanovení § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Ač žalobkyně tvrdla, že žalovaný své dva dluhy při pobytu na protialkoholní stanici uznal, měl soud za to, že s ohledem na jeho duševní poruchu, nebyl žalovaný schopen posoudit následky svého jednání a takové jednání je dle § 581 o. z. absolutně neplatné. Žalobkyni však vnikly se dvěma pobyty žalovaného na protialkoholní stanici náklady, která vyúčtovala fakturami [číslo] žalovaný se tedy bezdůvodně obohatil, když náklady spojené s jeho pobytem nesla žalovaná. Soud proto žalobkyni přiznal bezdůvodné obohacení v částkách 3 000 Kč za každý ze dvou pobytů na protialkoholní stanici.

8. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že zvažoval i postup, kdy by žalobu zamítl pro rozpor s dobrými mravy a to s ohledem na zdravotní a sociální situaci žalovaného. Korektiv dobrých mravů však soud nakonec neaplikoval, neboť zohlednil, že žalobkyně musí poskytnout své služby každé osobě, která to s ohledem na abúzus alkoholu potřebuje, a nemůže poskytnutí péče odmítnout, pokud má kapacitu pro ošetření takové osoby. Náklady s ošetřením žalovaného jí skutečně vznikly a bylo by nepřiměřeně tvrdé, aby žalobkyně nesla náklady s ošetřením žalovaného.

9. Jde-li o uplatněný nárok na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požadovala v zákonné výši z částky 3 000 Kč od 18. 2. 2020 a 6. 2. 2020 do zaplacení, pak je třeba uvést následující. Již Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010 konstatoval, že bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Dluh se zde tedy stal splatným až v návaznosti na učiněnou výzvou ze dne 30. 9. 2020 dne 16. 10. 2020. Žalovaný je tak v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve smyslu § 1970 o. z., a byl povinen plnit bez zbytečného odkladu (resp. do deseti dní od doručení výzvy dle textu výzvy) dle aktuálně účinné úpravy obsažené v ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. (v ostatním však zůstává uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky nadále aplikovatelné). Žalovaný se tak ocitl v prodlení dne 16. 10. 2020, proto soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení od tohoto data ve výši, která je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 150 odst. 1 o. s. ř., dle kterého soud nepřiznal v převážné míře úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému, neboť má s ohledem na nepříznivý zdravotní stav žalovaného (mentální retardace, epilepsie, abúzus alkoholu) a jeho finanční situaci (invalidní důchod druhého stupně bez možnosti přivýdělku, bytová situace závislá na dobrodiní jiných osob) za to, že jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro úplné nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni.