7 C 91/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 1 380 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 380 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 380 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,25 % ročně a se zákonným úrokem z prodlení z částky 380 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 299,45 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhala zaplacení 1 380 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou od původního věřitele spol. [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), kdy oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesláno spolu s předžalobní výzvou k úhradě dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl žalované částku 1 000 Kč, která měla být jednorázově splacena dne [datum] Smlouva byla přitom uzavřena prostředky komunikace na dálku skrze internetové stránky [webová adresa], na nichž se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů a poté pod tímto profilem sjednala a uzavřela uvedenou smlouvu. Následně právní předchůdce žalobkyně smluvenou částku ve výši 1 000 Kč odeslal na účet žalované č. [bankovní účet]. Uplatněný nárok je tvořen pohledávkou sestávající z nesplacené zápůjčky ve výši 1 000 Kč a dále z poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 380 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani poté, co k tomu byla vyzvána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.

2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovanou podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč, vzhledem k čemuž se jedná o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu prvého stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ve věci k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

6. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že obsahuje údaje o žalované, její podpis však chybí. Výše zápůjčky je uvedena ve výši 1 000 Kč, zápůjčka měla být spolu s poplatkem uhrazena dne [datum].

7. Ze sdělení [obec] [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet žalované č. [bankovní účet] připsána platba ve výši 1 000 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni s tím, že má být dlužná částka uhrazena do tří dnů. Oznámení bylo žalované zasláno dne [datum], jak vyplývá z podacího lístku.

9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů. Tato výzva byla žalované zaslána dne [datum], jak vyplývá z podacího lístku.

10. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu ust. 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neunesla důkazní břemeno, kdy v řízení nebylo prokázáno, že by mezi jejím právním předchůdcem a žalovanou byla uzavřena předmětná smlouva o zápůjčce. Jak je patrné ze shora uvedeného, smlouva nebyla opatřena podpisem žalované, přičemž i když si je soud vědom toho, že k jejímu uzavření mělo dojít pomocí prostředků komunikace na dálku, tak ale ani v takovém případě nelze rezignovat na požadavek jasného určení stran a obsahu smlouvy. Jde-li o identifikaci stran, pak soud uvádí, že problémy zřejmě nenastanou tam, kde bude distančně uzavřená smlouva opatřena zaručeným elektronickým podpisem. Za určitých okolností by zřejmě připadalo v úvahu také užití prostého elektronického podpisu anebo podpisu v podobě jednorázového kódu, na němž se strany předem dohodly, zde by však bylo nutné trvat na tom, aby o identitě osoby svědčily také jiné skutečnosti, jako např. telefon či email navázaný na již dříve řádně ztotožněný subjekt.

11. V projednávané věci byla žalované poskytnuta částka 1 000 Kč poté, co žalovaná odeslala prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobkyně pod svým profilem založeným zadáním svých osobních údajů žádost o zápůjčku. S ohledem na uvedené však soud tento způsob identifikace nepovažuje za dostatečný. Povinná strana měla činit veškeré kroky při sjednávání smlouvy distančně, přičemž k jejímu uzavření mělo dojít takovým shora popsaným způsobem, u něhož nelze vyloučit ani to, že blíže neztotožněná osoba zadala údaje žalované bez jejího vědomí. V daném případě tak nebylo prokázáno, že by žalovaná s původním věřitelem uzavřela smlouvu o zápůjčce, zároveň nebylo prokázáno ani to, že by smlouva byla uzavřena právě v tom znění, v němž byla soudu předložena, kdy z žádného důkazu nevyplývá, že by právě tato smlouva kdy byla předmětem jakéhokoliv kontraktačního procesu.

12. V řízení se tak podařilo prokázat pouze to, že žalované byla dne [datum] poukázána částka ve výši 1 000 Kč na její bankovní účet, nicméně z jakého právního důvodu se tak stalo, prokázáno nebylo. Soud proto postupoval dle ust. § 2991 o. z., neboť shledal, že se ze strany žalované jedná o bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni vydat.

13. Jde-li o uplatněný nárok na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požadovala od [datum], pak je třeba uvést následující. Již Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010 konstatoval, že bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

14. Dluh se zde stal tedy splatným až v návaznosti na učiněnou výzvou. V daném případě žalobkyně doložila, že výzva k plnění byla žalované odeslána dne [datum], kdy mělo být plněno do 3 dnů. V souladu s § 573 o. z. byla tedy žalované výzva doručena dne [datum], poslední den 3 denní lhůty k plnění pak připadl na [datum]. Žalovaná je tedy v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve smyslu § 1970 o. z., a byla povinna plnit, nikoliv však prvního den poté, jak uvádí dané rozhodnutí (to ještě odkazuje na ust. § 563 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013), ale bez zbytečného odkladu dle aktuálně účinné úpravy obsažené v ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. (v ostatním však zůstává uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky nadále aplikovatelné). Ve výzvě ze dne [datum] byla určena lhůta 3 dnů, nicméně čas plnění závazný pro dlužníka může vyplývat vždy jedině ze smlouvy, ze zákona anebo ze soudního rozhodnutí a nemůže být určován věřitelem (viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), 1. vydání, 2014, s. 998-1014). Lhůta k plnění určená žalobkyní však zákonnou lhůtu nezkracuje, když s přihlédnutím k okolnostem případu je tuto lhůtu třeba hodnotit právě jako lhůtu bez zbytečného odkladu dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. Soud proto vycházel při stanovení splatnosti z třídenní lhůty dle výzvy stanovené v souladu se zákonem a žalobkyni přiznal úroky z prodlení od [datum] ve výši, která je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

15. Zároveň s ohledem na výše uvedené soud zamítl požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení úroku z prodlení z částky 1 380 Kč od [datum] do [datum] a na zákonný úrok z prodlení z částky 380 Kč od [datum] do zaplacení.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 299,45 Kč, přičemž tato částka představuje 44,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,46 % a úspěchu žalované v rozsahu 27,54 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 380 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč.