7 C 94/2019
č. j. 7 C 94/2019-131
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní titul Veronikou Hlinkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený ustanovenou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu
I. Soud určuje, že výpověď z nájmu bytu [číslo] o velikosti 1 + 1 a příslušenství o celkové výměře 45 m2, nalézajícího se ve 4. patře budovy [adresa] v ulici [adresa žalobce], budova je součástí pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], kterou dala žalovaná žalobci dne 3. 10. 2019 a doručila dne 21. 10. 2019, je neoprávněná.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3 na nákladech řízení částku, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení, do tří dnů od právní moci usnesení, kterým soud určí výši náhrady nákladů státu.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3 soudní poplatek ve výši 5 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 22. 11. 2019 domáhal určení, že výpověď z nájmu bytu daná mu dne 3. 10. 2019 žalovanou je neoprávněná. Jednání, které mu je výpovědí vytýkáno se nedopustil. V domě žijí nejméně dva psi a exkrementy mohly být od nich. Žalobce žije v domě více než 40 let a dosud na něj nikdo stížnost nepodal. V doplnění žaloby ze dne 19. 6. 2020 žalobce uvedl, že veškerá obvinění žalované odmítá. Žalobce má důvodné podezření, že se jej žalovaná snaží všemožnými prostředky donutit k vyklizení bytu, aby mohla byt pronajmout za mnohem výhodnější nájemné, než platí žalobce. Žalobce nerozporuje, že strany mezi sebou vedly spor o určení výše nájemného a zaplacení nedoplatku nájemného, který byl již pravomocně skončen. Žalobce byl dne 20. 1. 2019 dotazován Policií ČR, stejně jako další přítomní nájemníci, na okolnosti zápachu po zřejmě nějakém chemickém čištění v přízemních prostorách budovy. V přízemí budovy byl po delší dobu značný nepořádek, tím si vysvětloval i zápach po čištění. Žalobce si okolnosti vysvětloval čištěním značného nepořádku, který v přízemních. Žalovaná jako vlastník budovy provádí její postupnou revitalizaci a rekonstrukci, stavební dělníci pak roznášeli bahno a nečistoty po celé budově. Chemické znečištění šetřil v přestupkovém řízení [název úřadu] [anonymizována dvě slova] [část Prahy]. Dále ke dni 13. 9. 2019 pak žalobce uvádí, že neví, že by toho dne došlo k nějakému znečištění společných prostor, a opět rozhodně odmítá tvrzení žalované, že žalobce znečistil společné prostory v budově, ať už exkrementy či jiným způsobem. V přízemí budovy je provozována pivotéka, přičemž její hosté mohou skrze dvůr ve vnitrobloku projít přímo do ostatních společných prostor budovy. Tento průchod není uzamykatelný, a není tak zabráněno třetím osobám zdržovat se ve společných prostorech budovy. [jméno] žalobkyně neudržuje pořádek obvyklý podle místních poměrů, kvalita bydlení žalobce je nízká. I další nájemnici byli nevybíravými způsoby donuceni ukončit nájemní vztah se žalovanou. Tvrzení uvedená žalovanou ve výpovědi žalobce považuje za nepravdivá, žádného takového jednání se nedopustil a tímto tvrzením se cítí důvodně zasažen na svém dobrém jménu. Jednalo by se o extenzivní výklad ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, kdy úmyslem zákonodárce bylo poskytnout dostatečnou míru právní jistotu nájemníkům mimo jiné také tím, že taxativně vymezil důvody vypovězení nájmu, aby nebyli nájemníci vydáni všanc pronajímateli. V podání ze dne 17. 9. 2020 žalobce uvedl, že přestože žalovaná tvrdí, že dlouhodobě a opakovaně hrubě porušoval povinnosti vyplývající z nájmu, nedostal žádnou předchozí výstrahu a výpověď mu byla dána 21. 10. 2019 poté, co údajné znečištění exkrementy mělo proběhnout v lednu 2019 a září 2019. Lednové znečištění přikládá činnosti stavební firmy [právnická osoba], která v domě prováděla rekonstrukci sklepních prostor, kdy odvážela vykopanou zeminu. Žalovaná nezajišťovala úklid a mohla to být právě [právnická osoba], kdo užil čisticí prostředek. Policie ČR vyšetřování přestupku vylití čisticího prostředku odložila, protože nezjistila pachatele. Co se týká výpovědi [jméno] [příjmení], se kterým se měl potkat dne 13. 9. 2020, tu považuje za nevěrohodnou, protože po jednom setkání sice jednoznačně určuje osobu žalobce, ale vůbec si nevybavuje ostatní okolnosti setkání (např. jak konkrétně dům vypadal).
2. Žalovaná v podání ze dne 18. 3. 2020 s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalovaná je vlastníkem celé budovy domu, ve kterém žalobce bydlí. Žalovaný bylo svědecky potvrzeno, že žalobce znečistil společné prostory domu exkrementy. Žalovaná se nesnaží žalobce z bytu jakkoli vyštvat, žalobce nelibě nese, že žalovaná byla úspěšná ve sporu o určení nájemného. V doplnění ze dne 8. 9. 2020 žalovaná uváděla, že dne 13. 9. 2020 si žalobce přinesl v pytlíku či igelitové tašce exkrementy a tyto rozhazoval na společné chodbě domu. Co se týká incidentu z ledna 2019, byly tam nejdříve exkrementy a později rozlitý čisticí prostředek. Obecně je žalobce problematický nájemník, kdy poškozoval zařízení v domě a paní [příjmení], která ohlásila incident, někdo prořezal pneumatiky na jízdním kole a dále vylomil petlici na balkonových dveřích. Žalobce měl rovněž dluh na nájemném. Dále nezpřístupňoval byt, když byl k tomu vyzván, pomlouval [jméno] [příjmení] a vybíral poštu z cizích schránek.
3. Účastníci učinili na jednání nesporným, že žalobce užívá byt na základě rozhodnutí o přidělení náhradního bytu ze dne 19. 6. 1980, č. j. OBH/3/80/B ZH [číslo], a dohody o odevzdání a přidělení bytu ze dne 15. 7. 1980. Užívací právo se transformovalo ve smyslu § 874 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. s účinností od 1. 1. 1992 na nájemní právo. Žalobce potom jako nájemce používá byt [číslo] o velikosti 1+1 o rozloze 45 m2, ve 4. patře budovy na adrese [adresa žalobce], na parc. č. st. [číslo] v k. ú. [část obce]. [příjmení] tohoto bytu je žalovaná. Dále účastníci činí nesporným, že žalovaná zaslala žalobci výpověď z nájmu bytu datovanou dne 3. 10. 2019, která byla doručena dne 21. 10. 2019, žalobce proti tomu učinil námitku dne 6. 11. 2019.
4. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav:
5. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne 3. 10. 2019 adresované žalovanou žalobci bylo zjištěno, že vypověděla nájem bytu [číslo] o výměře 14 m2, o velikosti 1+1, nacházející se ve 4. patře budovy [adresa], na pozemku par. [číslo] v k. ú. [část obce], na adrese [adresa žalobce]. Žalobce měl tak nejméně dne 20. 1. 2019 a dne 13. 9. 2019 znečistit společné prostory exkrementy neznámého původu, proto mu žalovaná dala výpověď pro hrubé porušení povinností dle § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
6. Z posudku o invaliditě č. j. LPS/214/2220, [správní orgán] [anonymizována tři slova], ze dne 16. 2. 2015, bylo zjištěno, že žalobce trpí schizoafektivní psychózou, hypercholesterolemie a cholecystopatií bez lithiasy, pracovní schopnost žalobce tak poklesla o 70 %. Byl tak shledán invalidou III. stupně.
7. Z oznámení o výši dávky státní sociální podpory, ze dne 2. 12. 2019, bylo zjištěno, že žalobce pobírá příspěvek na bydlení.
8. Ze správního spisu [název úřadu] [anonymizováno] včetně fotografií, č. j. KRPA-32293-6/P 2019 [číslo], č. j. KRPA-32293-1/P 2019 [číslo], bylo zjištěno, že oznamovatelka [jméno] [příjmení] oznámila, že podezřívá žalobce, že úmyslně vylil na chodbě v přízemí domu ve společných prostorech čisticí prostředek. Žalobce sám vypověděl, že se v domě vykytují nejméně tři psi, kteří mohli zanechat exkrementy. A zápach rozlitého [jméno] rovněž cítil. Z fotografií byly znatelné louže tekutiny na chodbě domu. Usnesením ze dne 29. 4. 2019 [název úřadu] [anonymizováno] [obec a číslo], [anonymizováno 5 slov], spis. zn. S UMCP3 [číslo] 2019, značka 2019 [číslo], bylo zjištěno, že vyšetřování přestupku spočívajícím v rozlití [jméno] bylo odloženo, protože bylo zjištěno, že se přestupek stal, ale nebyl zjištěn konkrétní pachatel.
9. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. 23 C 66/2016, zejména z rozsudku na č. l. 160 a jeho potvrzení na č. l. 186 a fotografií obsažených v přílohové obálce, bylo zjištěno, že žalobci bylo určeno nájemné k bytu, ze kterého dostal výpověď, ve výši 9 000 Kč měsíčně a bylo rozhodnuto o zaplacení nedoplatku nájemného ve výši 66 000 Kč. Z fotografií byl dále zjištěn fyzický stav bytu, který obývá žalobce.
10. Z výzvy žalované žalobci ze dne 8. 4. 2016 a 20. 7. 2018 bylo zjištěno, že žádá o zpřístupnění bytu, která žalobce užívá. Že se jí ho nedařilo zastihnout a je dán termín, kdy ho má žalobce zpřístupnit.
11. Ze čtyř fotografií exkrementů a louží tekutiny předložených žalovanou bylo zjištěno, že na vyfocené chodbě se nachází exkrementy, na jedné fotce formovaná větší kupa, na druhé fotce méně formované čtyři stopy exkrementu, na dalších dvou fotografiích byly na chodbě stopy tekutiny. Autenticitu fotografií nelze dokázat, nelze ani zjistit, kdy byly fotografie pořízeny.
12. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], policisty, který šetřil znečištění domu čisticím prostředkem v přízemí, hned za vchodovými dveřmi z [název ulice] [anonymizováno], bylo zjištěno, že si vzpomíná, že čisticího prostředku tam bylo opravdu hodně, zapáchal celý dům, a proto to vyhodnotili jako přestupek. Jiné znečištění tam ale nebylo. Oznamovatelka toho přestupku měla podezření právě na žalobce, že tedy způsobil to znečištění. Nevzpomíná, jestli to tam takhle vypadalo. Nevzpomíná si, zda tam byli další lidé, byl tam naprosto minimální provoz.
13. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], rovněž policisty, který šetřil znečištění domu čisticím prostředkem v lednu 2019, bylo zjištěno, že si na celou věc moc nevzpomíná. Pamatuje si, že tam byla oznamovatelka, se kterou mluvili. Na žalobce si nepamatuje.
14. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že je přibližně 14 let partnerkou žalobce. V lednu 2019, byl dům, který obývá žalobce, zaneřáděný, roznesená hlína byla po celém domě. Někdo to umyl Savem, pak lidi volali, že je obtěžuje ten zápach. Žalobce je dle ní abnormálně čistotný a všechno, co bylo napsáno o tom znečištění, je zcestné. Jelikož si žalobce vede záznamy, ví, že tam byla přesně ten den, kdy tam bylo [jméno], louže v lednu neviděla, ale cítila ten zápach. Svědkyně byla svědkem konfliktu s panem [příjmení], který je zástupcem žalované, při revizi bytu.
15. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že dne 13. 9. 2019 byl v domě vracet vrtačku v ranních hodinách, kde ji měl uložit ve sklepních prostorách pod schody. Když se vracel nahoru, viděl pána, jak rozhazuje exkrementy, které měl v igelitovém pytlíku. Dle svědka to byl žalobce. Ví, že to bylo 13. 9., neboť se před jednáním podíval do diáře. Pan [příjmení] je jeho kolega z bývalé práce. Barvu fasády domu si svědek nevybavil, možná je v přízemí nějaký pivnice. Přesně si nevybavil umístění bytů a poštovních schránek. Nevzpomíná si, jak byl žalobce oblečený, viděl ho poprvé. Rovněž si nevybavil barvu pytlíku ani to, čím obsah pytlíku ta osoba nabírala, zda to byla rukavice či něco jiného.
16. Z doplňující svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že šel vrátit vrtačku okolo osmé ráno, cestou do kumbálu byly prostory čisté, když šel do přízemí nahoru po schodech, bylo znečištění zhruba na pěti až šesti, možná sedmi místech, zhruba v objemu dlaně. Když šel do kumbálu, tak tam nikdo nebyl, když šel z kumbálu, tam potkal žalobce a to znečištění již v tu chvíli bylo na pěti, šesti místech. S panem [příjmení] se sešel až odpoledne, nevzpomíná si, že by mu předtím volal. Znečištění bylo na zemi. Pan [příjmení] je jeho bývalý kolega z práce, ale nejsou v intenzivním přátelském kontaktu. Stránku diáře z toho dne, kdy měl jít do domu, nenašel. V suterénu se držel krátce, nejprve uvedl, že zhruba půl minuty, poté uvedl, že klidně deset minut. Když šel nahoru, tak zaslechl takové pleskavé zvuky, byly to exkrementy, co pleskalo o zem. Osoba rozhazující exkrementy, měla možná rukavice, ale nevzpomíná si. Exkrementy byly spíše řidší konzistence. Dveře do dvora byly v té chvíli uzavřené. Poté tedy dům opustil, nechtěl být špinavý a poté to panu [příjmení] sdělil, když mu vracel klíče.
17. Z účastnické výpovědi žalobce, bylo zjištěno, že on sám viděl nějaké exkrementy na chodbě, byly zřejmě od psů. Bylo to v přízemí toho bytového domu, v němž bydlí. Není schopen datovat, kdy se tak stalo. V roce 2019 tam probíhaly stavební práce, kdy dělaly ze sklepa byty, něco jako anglické balkóny. Trvalo to skoro 4 roky, od roku 2016, nejprve na pravé, pak na levé straně domu. V průběhu ledna 2019 či celého roku 2019 tam v tom domě nikdo neuklízel. Chtěl-li mít někdo čisto, umyl si chodbu sám. S žalovanou se dohadoval na funkčním stavu toho bytu, např. v tom bytě byly prohnilé parkety, zatékalo do bytu i do těch spodních bytů. Snažil se to řešit s panem [příjmení], ten na jeho pokusy o telefonický kontakt nereagoval, stejně tak nereagoval na pokusy o telefonický kontakt s jeho přítelkyní. Dále uvedl, že přes pivnici se mohou lidé dostat do dvora s tím, že ty dveře ze dvora do těch společných prostor někdy bývají uzamčeny, někdy ne. Dále uvádí, že pokud ty dveře ze dvora do společné chodby nejsou uzamčeny, je to vlastně volně průchozí i do té pivnice ze dvora. Čtyřicet let je bezproblémovým nájemníkem toho domu. Ze strany žalované mu nebylo nikdy nic vytknuto. U vstupu do budovy, který byl dříve volně přístupný, byl v poslední době namontovaný samouzavírací mechanismus. Ale když tam byli dělníci, tak tam byly věčně otevřené ty dveře, měli je zaražené špalkem. Uvádí, že ze strany pronajímatele mu nebylo nikdy nic vytknuto, nebyla na něho žádná stížnost.
18. Z účastnické výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že posledních 5 – 7 let jsou s žalobcem neustálé problémy, telefonuje panu [příjmení] ze skrytých čísel, slovně ho osočuje, např. při odečtech vodoměrů. Poslední 2 roky začaly problémy s exkrementy, Savem nebo i prořezanými pneumatikami jízdních kol. To byl důvod, proč se paní [příjmení] odstěhovala do jiného domu. Byly tam i rozbité zámky. Většinou to bylo po nějakém kontaktu se žalobcem, např. při konfliktu s vodoměry. Co se týká pak té rekonstrukce, v roce 2016 prováděli rekonstrukci stoupaček, poté i koupelen, a po celou dobu neposkytoval součinnost. V roce 2019 v domě probíhala rekonstrukce v suterénu. Jediný, kdo si stěžoval na úklid v té době, byl žalobce. Nebyl součinný při řešení problémů s topením. Žalobce neviděl, jak tam znečišťuje ty prostory, dozvěděli se to od pana [příjmení], co se týká toho září 2019. Neviděl ho ani při prořezávání pneumatik, Co se týká toho ledna, tam to nahlásila paní [příjmení]. V září 2019 znečištění viděl, to lednové ne. Fotografie s exkrementy jsou od paní [příjmení], zřejmě v blízké časové souvislosti s pořízením mu je i zaslala. V září to bylo přibližně 5 různých stop, hromádek, které byly ve vstupní chodbě u schránek, naproti schránkám, uprostřed chodby, prostě různě umístěné na chodbě. Bylo to pouze na zemi. Byly to spíše bobky, seschlejší, šlo to seškrábnout. Pan [příjmení], když mu vracel klíče od kumbálu pod schody v suterénu, kam mu vracel vrtačku, mu sdělil, že měl v domě konflikt s nějakým člověkem, který tam rozhazoval exkrementy po přízemí. Sdělil mu to až při vracení klíčů, předtím ho nekontaktoval. Poté se pan [příjmení] vypravil do domu, běžel za panem [celé jméno žalobce], ale ten mu tedy neotevřel. K identifikaci pana [celé jméno žalobce] použili nahrávku, kterou měl pan [příjmení] na mobilním telefonu. Ukázal ji panu [příjmení] a ten potvrdil, že se jedná o muže, kterého viděl v domě. Poté, co mu žalobce neotevřel, takto šel uklidit. V lednu 2019 mu telefonovala paní [příjmení], že volá policii, protože se v domě nachází exkrementy a [jméno], neví však, zda tam byly ve stejnou chvíli. Pan [příjmení] chovala v době, kdy v domě bydlela, psa. V přízemí domu se nacházejí nebytové prostory, kde je provozována [charakter podniku] [anonymizována tři slova], [název podniku] [anonymizováno]. Je tam pár stolů k posezení. Přístup do domu či na dvůr nemají, je to odděleno samouzavíracími dveřmi s koulí. [příjmení] sám v domě nebydlí. Ve vstupní chodbě domu byla původně i kamera, ta byla násilně uražena.
19. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že zná pana [příjmení], žalobce nezná. Pro pana [příjmení] dělali nějaké zakázky. Stav úklidu odpovídal stavu toho domu, byly tam špinavé sklepy, na chodbách bylo uklizeno, prostě odpovídalo to tomu, v jakém technické stavu byl ten dům, nacházely se tam i věci nájemníků na společných prostorách. Nebyl schopen si vzpomenout, zda on osobně byl v domě v roce 2019.
20. Ze svědecké výpovědi paní [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pana [příjmení] zná z domu, kde bydlela, a pana [celé jméno žalobce] nezná. Když v domě bydlela asi jedenáct měsíců, byly v domě problémy. Volala i policii. V lednu 2019 se v domě nacházely výkaly, poté tam bylo rozlité [jméno], pak tam byly výkaly znovu v červnu. V červnu jí někdo propíchl pneumatiku na kole. Výkaly se pak znovu opakovaly v září. Na nástěnce se objevovaly různé vzkazy, že je v domě špína. V lednu 2019 přišla domů o půl páté z práce, dole před schody ležel výkal. Nevybavuje si, zda byla stolice formovaná. Psí exkrement to nebyl. Nikoho neviděla. Policii poprvé nevolala. Zhruba za deset dní poté našla louže [jméno] na zemi, když si pes namočil packy. Kontaktovala sousedy, ale ti nic nevěděli. Potom volala panu [příjmení], a protože ten byl v zahraničí, tak jí řekl, ať tedy kontaktuje policii, což pak následně udělala. V červnu 2019 zase ležely exkrementy dole v chodbě v přízemí, byla tam jedna kupička. Ohledně září si již není schopna vzpomenout. Co se týká fotografií, ty mohou být její nebo policie. Všechno vypadalo podobně. Neví, jestli měl v domě někdo další psa. V domě nebylo úplně čisto, byl tam prach, omítka při těch rekonstrukcích. Viděla dvakrát až třikrát uklízet nějakého dredaře. Fotografie výkalů posílala opakovaně panu [příjmení], neměla podezření na nikoho konkrétního, nikdy nikoho nechytla, ani neviděla. Bylo tam rozbité [příjmení], to nebylo opravené až do doby, kdy se ona sama odstěhovala z domu. Ví, že před domem byl nějaký kontejner, do kterého se vyvážela stavební suť. Pivotéka měla asi dva stoly na dvoře. Dveře ze dvora do budovy byly standardně zamknuté. [ulice] dveře byly často odemčené, ale i otevřené, protože nefungovalo [příjmení] na vstupních dveřích.
21. Soud již dalšími důkazy dokazování nedoplňoval, žalobce navrhoval výslech pana [příjmení], majitele stavební firmy, která v domě působila, k prokázání tvrzení, že se v domě nacházel nepořádek i od stavebních prací. Tento důkaz soud považoval za nadbytečný, neboť neprokazoval skutečnosti uvedené ve výpovědi.
22. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:
23. Žalobce užívá byt na základě rozhodnutí o přidělení náhradního bytu ze dne 19. 6. 1980, č. j. OBH/3/80/B ZH [číslo], a dohody o odevzdání a přidělení bytu ze dne 15. 7. 1980. Užívací právo se transformovalo ve smyslu § 874 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. s účinností od 1. 1. 1992 na nájemní právo. Žalobce jako nájemce používá byt [číslo] o velikosti 1+1 o rozloze 45 m2, ve 4. patře budovy na adrese [adresa žalobce], na parc. č. st. [číslo] v k. ú. [část obce]. [příjmení] tohoto bytu je žalovaná. Žalovaná zaslala žalobci výpověď z nájmu bytu datovanou dne 3. 10. 2019, která byla doručena dne 21. 10. 2019, žalobce proti tomu učinil námitku dne 6. 11. 2019. Ve výpovědi žalovaná tvrdila, že dne 20. 1. 2019 a dne 13. 9. 2019 se nacházely v přízemí domu exkrementy, jejichž původcem měl být žalobce.
24. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále jen„ o. z.“ nebo„ občanský zákoník“).
25. Podle ustanovení § 3074 odst. 1 o. z. se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.
26. Podle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu. Podle odstavce 3 vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.
27. Podle ustanovení § [číslo] nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.
28. Soud měl z provedeného dokazování a právního hodnocení za to, že žaloba byla důvodná.
29. Judikatura Nejvyššího soudu zejména k ustanovení § 711 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/1964 Sb., uznávala, že hrubým porušováním dobrých mravů v domě jsou i taková porušení, která přesahují povinnosti výslovně stanovené v zákoně (viz Nejvyšší soud, 26 Cdo 1012/2006, (C [číslo])). Za hrubé porušení dobrých mravů v domě zakládající důvod výpovědi pronajímatele z nájmu bytu pak pokládala jen takové jednání nájemce (osob, jež s ním bydlí), které se vztahuje k soužití v domě, v němž se nachází pronajatý byt; může jít např. o obtěžování ostatních nájemců nad míru přiměřenou poměrům různými imisemi, např. nadměrným hlukem, pachem, hmyzem, nečistotami, neadekvátním chovem zvířat, nebo o slovní či dokonce fyzické útoky vůči ostatním nájemcům nebo vůči pronajímateli. Na hrubé porušení dobrých mravů lze usoudit např. z vážnosti následku způsobeného jednáním nájemce a z délky jeho trvání či opětování. Ojedinělé, méně závažné vybočení z jinak řádného výkonu nájemního práva k naplnění daného výpovědního důvodu nepostačí (Nejvyšší soud, 26 Cdo 1865/2004, (R 51/2006 civ.)).
30. Soud předně konstatuje, že žalovanou tížilo důkazní břemeno k prokázání„ hrubosti“ porušení povinností nájemce jako výpovědního důvodu, v tomto případě obtěžování ostatních osob v domě nad míru přiměřenou poměrům znečištěním společných prostor exkrementy.
31. Co se týká tvrzeného porušení povinností nájemce, k němuž mělo dojít dne 20. 1. 2019, soud vyslechl policisty přivolané na místo činu. Ti ve své výpovědi potvrdili informaci z policejního spisu, že na podlaze v domě se v době příjezdu policie nenacházely exkrementy, ale pouze [jméno] či jiný čisticí prostředek. Totéž potvrdila svědkyně [příjmení], která registrovala zápach [jméno]. Svědkyně [příjmení] uvedla, že se [jméno] a exkrementy nenacházely v domě ve stejný den. Exkrementy se v lednu v domě vyskytly zřejmě dne 16. 1. 2019. Z žádného provedeného důkazu však nevyplývá, že by tyto exkrementy měl v domě umístit žalobce. To neprokazují ani fotografie, které žalovaná předložila, neboť z nich nejde zjistit, kdy byly pořízeny, ani to, že prostor znečistil žalobce.
32. Co se týká tvrzeného porušení povinností nájemce, k němuž mělo dojít dne 13. 9. 2019, žalobkyně navrhla přímého svědka pana [příjmení] a účastnickou výpovědí pana [příjmení]. Soud však vyhodnotil výpověď pana [příjmení] jako nevěrohodnou z následujících důvodů. Svědek [příjmení] při první výpovědi tvrdil, že byl fyzicky přítomen v domě zcela jistě dne 13. 9. 2019 O tomto datu nepochyboval i s více než ročním časovým odstupem od inkriminované události, což prý bylo dáno tím, že si tuto informaci dohledal ve svém diáři. Když však v návaznosti na toto tvrzení soud svědka vyzval, aby svůj diář předložil soudu na dalším jednání, svědek uvedl, že ho již nemůže najít. Stejně tak soud neuvěřil výpovědi svědka při popisu událostí v domě. Svědek uvedl, že když šel do domu, na chodbě v přízemí nikdo nebyl. Následně sešel po schodech do sklepa, kde otevřel kumbál pod schody, dal do něj vrtačku, zavřel kumbál a vyšel po schodech do přízemí. Ačkoliv tato činnost trvala jen krátký časový úsek, během něj měl dle výpovědi svědka žalobce naházet 5 až 7 kupiček exkrementů o velikosti dlaně. Exkrementy měly být řídké konzistence a měly pleskat o podlahu, což odporuje výpovědi pana [příjmení], který uvedl, že je musel odpoledne seškrabávat z podlahy, neboť byly uschlé. Dále soud nepovažuje za reálné, že by žalobce stihl během skutečně velmi krátké doby rozmístit na podlaze poměrně značné množství exkrementů. Svědek [příjmení] rovněž s jistotou uvedl, že osoba házející exkrementy byl žalobce, kterého viděl na jednání u soudu podruhé v životě, a to po roce od popisované události. Svědek [příjmení] rovněž uvedl, že panu [příjmení] nevolal, přestože vrtačku vracel v ranních hodinách a klíče od kumbálu vracel osobně panu [příjmení] odpoledne téhož dne. Pan [příjmení] se měl informaci o exkrementech dozvědět až od pana [příjmení]. Soud považuje za nepravděpodobné, že pokud by svědek [příjmení] viděl v domě rozhazovat exkrementy a přitom by znal majitele domu, na něhož má i telefonní spojení, že by jej obratem o této události telefonicky neinformoval. Navíc pana [příjmení] nekontaktovali ani jiní obyvatelé domu, což se při tvrzeném rozsahu poházených exkrementů v domě jeví jako nepravděpodobné, když pro srovnání při lednovém excesu s exkrementy svědkyně [příjmení] uvedla, že volala majitelům domu po nálezu dvou kupiček exkrementů.
33. Žalovaná dále uváděla další porušení pravidel v domě, kterých se měl žalobce dopustit, například poškozování majetku žalované ve společných prostorách domu. Tato porušení soud nezkoumal, protože nebyla součástí výpovědního důvodu uvedeného v textu výpovědi.
34. Soud tedy neměl hrubá porušení povinností nájemce tvrzená ve výpovědi ze dne 3. 10. 2019 za prokázaná a proto určil, že výpověď byla neoprávněná.
35. O náhradě nákladů řízení účastníkům soud rozhodoval v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen o. s. ř.) ve výroku II., kdy plně úspěšnému žalobci však žádné náklady potřebné k účelnému uplatňování a bránění práva nevznikly, neboť byl osvobozen od soudních poplatků a byl mu ustanoven zástupce. Soud proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.
36. Soud dále ve výroku III. rozhodl o náhradě nákladů řízení státu dle § 148 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 140 odst. 2 o. s. ř. Náklady spojené s ustanovením zástupce hradí stát, ten má proti účastníkům právo na jejich náhradu. Soud proto rozhodl, že žalovaná jako procesně neúspěšná strana, uhradí náhradu nákladů řízení státu poté, co tyto soud přizná ustanovené zástupkyni samostatným usnesením.
37. Ve výroku IV. dále soud rozhodl o uložení povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Žalobce byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 1. 2020, č. j. 7 C 94/2019-18, osvobozen od hrazení soudních poplatků. Fiskální povinnost k zaplacení soudního poplatku tak soud uložil žalované jako straně neúspěšné a to do 15 dní od právní moci rozsudku.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.