8 C 117/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Andreou Venclíkovou ve věci žalobkyně: označení žalobkyně zastoupená advokátem označení zástupce proti žalovanému: označení žalovaného za účasti vedlejší účastnice označení vedlejšího účastníka zastoupená advokátkou označení zástupce o 245 422,36 Kč

I. Zamítá se žaloba, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 245 422,36 Kč.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejší účastnici náhradu nákladů řízení v částce 23 595 Kč k rukám právní zástupkyně vedlejší účastnice do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne 30. 12. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 245 422,36 Kč jako náhrady škody způsobené pochybením žalovaného při poskytování právních služeb žalobkyni. Žalovaný jako advokát zastupoval žalobkyni mimo jiné ve věci pohledávky žalobkyně za jejím bratrem , anonymizováno, (dále jen „bratr žalobkyně“) ve výši 2 000 000 Kč, a to z titulu nevypořádaných závazků v rámci rodiny. Ohledně této pohledávky byla vedena dvě soudní řízení u , anonymizováno, soudu , anonymizováno, pod sp. zn. , anonymizováno, (žaloba podána dne 17. 6. 2014) a pod sp. zn. , anonymizováno, (žaloba podána dne 30. 11. 2016). Dne 11. 5. 2016 bylo proti bratrovi žalobkyně zahájeno insolvenční řízení. Lhůta k přihlášení pohledávek uběhla 3. 10. 2016 a žalovaný místo podání druhé žaloby měl podat přihlášku do tohoto řízení. Insolvenční řízení proti bratrovi žalobkyně skončilo jeho osvobozením od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, stejně tak pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Žalovaný tedy tím, že nepřihlásil pohledávku za bratrem žalobkyně do insolvenčního řízení, porušil svou povinnost postupovat lege artis a způsobil žalobkyni škodu spočívající v nemožnosti pohledávku za bratrem vymoci. Do předmětného insolvenčního řízení byly přihlášeny pohledávky v celkové výši 1 383 380,28 Kč. Částka uhrazená dlužníkem věřitelům činí 415 196 Kč. Pokud by žalovaný splnil svou povinnost a řádně přihlásil pohledávku žalobkyně do insolvenčního řízení, činila by výše přihlášených pohledávek částku 3 383 380,28 Kč. Výše pohledávky žalobkyně by odpovídala podílu 59,11 % celkové výše přihlášených pohledávek. Žalobkyni by tedy byla v rámci insolvenčního řízení uhrazena částka ve výši 245 422,36 Kč, k čemuž však díky opominutí žalovaného nedošlo. Do dnešního dne nedošlo ke smírnému řešení věci a žalovaný ničeho neuhradil.

2. Žalovaný prohlásil za nesporné, že žalobkyni mimo jiné zastupoval ve sporech vedených u , anonymizováno, soudu , anonymizováno, pod sp. zn. , anonymizováno, a pod sp. zn. , anonymizováno, . Žalovaný dále nezpochybňuje snahu žalobkyně o smírné řešení věci. Nárok žalobkyně však neuznal ani z části. O insolvenčním řízení vedeném s bratrem žalobkyně byl žalovaný informován až usnesením , anonymizováno, soudu , anonymizováno, ze dne 6. 2. 2017. Žalobkyně ho předtím nepověřila sledovat insolvenční rejstřík ohledně jejího bratra. Žalovaný rozporoval výpočet žalované částky, když žalobkyně by do insolvenčního řízení měla přihlásit částku 1 200 000 Kč, jak bylo žalováno v řízení , anonymizováno, , a ne částku 2 000 000 Kč, která byla žalována v řízení , anonymizováno, . Žalovaný dále zpochybnil možnost uspokojení pohledávky žalobkyně v insolvenčním řízení, když bratr žalobkyně popíral její důvodnost a ostatní pohledávky v insolvenčním řízení naopak nezpochybňoval. Ohledně pohledávky žalobkyně za jejím bratrem žalovaný uvedl, že původně byla vymáhána po otci žalobkyně, který jí slíbil, že jí daruje čtvrtinu nemovitosti v , anonymizováno, , což však neučinil. Následně byla pohledávka vymáhána po bratru žalobkyně, kterému byla darována polovina uvedené nemovitosti, přestože on i žalovaná měli každý dostat čtvrtinu. Otec i bratr žalobkyně její nároky odmítli. Dále žalovaný namítl promlčení pohledávky, když k ukončení právního zastoupení došlo v prosinci 2021 a následně byl nový právní zástupce seznámen s rozsahem dosavadního právního zastoupení.

3. Podáním ze dne 12. 3. 2025 vstoupila do řízení jako vedlejší účastnice na straně žalovaného společnost , anonymizováno, ., jakožto odpovědnostní pojistitel žalovaného. Navrhla zamítnutí žaloby. Zdůraznila, že existence nároku žalobkyně vůči jejímu bratrovi je diskutabilní, navíc v době převzetí zastoupení žalovaným již byl nárok zcela jistě promlčen, přičemž bylo zřejmé, že bratr žalobkyně se dobrovolnému plnění bránil. Dále uvedla, že v souladu s právní úpravou není třeba čekat na výsledky insolvenčního řízení, pokud jde o okamžik vzniku škody.

4. Soud se nejprve zabýval otázkou promlčení žalovaného nároku, ve vztahu k níž z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o poskytování právní služby ze dne 4. 6. 2013 (č. l. 58) uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že žalovaný se zavázal poskytnout právní službu v právní věci žaloby proti bratru žalobkyně. Právní služba měla spočívat v provádění hmotněprávních a procesněprávních úkonů v rámci soudního řízení. Ve smlouvě je dále výslovně uvedeno, že dle názoru žalovaného nárok klientky vůči jejímu bratru z poskytnutých podkladů neplyne, popřípadě je již i tak promlčen.

6. Ze spisu , anonymizováno, soudu , anonymizováno, , sp. zn. , anonymizováno, , bylo zjištěno, že žalobou podanou dne 11. 6. 2017 se žalobkyně domáhala po svém bratrovi zaplacení částky 2 000 000 Kč, neboť bratr nedodržel slib, který jí dal v souvislosti s tím, že obdržel darem polovinu nemovitosti od otce, ačkoli původně měli žalobkyně a její bratr obdržet každý jednu čtvrtinu nemovitosti (viz žaloba). Řízení bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku (viz usnesení , anonymizováno, soudu , anonymizováno, ze dne 24. 2. 2015, č. j. , anonymizováno, , ve spojení s usnesením , anonymizováno, soudu , anonymizováno, ze dne 13. 11. 2015, č. j. , anonymizováno, ). Žalovaný zastupoval žalobkyni po celou dobu řízení.

7. Ze spisu , anonymizováno, soudu , anonymizováno, , sp. zn. , anonymizováno, , bylo zjištěno, že v tomto řízení rovněž po celou dobu zastupoval žalobkyni žalovaný. Dne 25. 11. 2016 podal jejím jménem žalobu proti bratrovi žalobkyně, jíž se domáhal zaplacení částky 1 200 000 Kč z téhož důvodu, jako byla podána žaloba vedená pod sp. zn. , anonymizováno, . Žalovaná částka byla ponížena pro nedostatek prostředků žalobkyně na uhrazení vyššího soudního poplatku (viz žaloba). Řízení bylo zastaveno dle § 141a zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, z důvodu dříve zahájeného insolvenčního řízení proti bratrovi žalobkyně (viz usnesení , anonymizováno, soudu , anonymizováno, ze dne 6. 2. 2017, č.j. , anonymizováno, ). Žalovanému jako právnímu zástupci žalobkyně i protistraně bylo toto usnesení doručeno dne 8. 2. 2017 (viz potvrzení o doručení do datové schránky).

8. Ohledně informování žalobkyně o zastavení řízení u , anonymizováno, soudu , anonymizováno, , sp. zn. , anonymizováno, , žalovaný k dotazu soudu sdělil, že nenalezl doklad o tom, kdy žalobkyni seznámil s touto skutečností. Poukázal však na podnět k zahájení trestního stíhání bratra žalobkyně, který žalobkyně podala v roce 2019 a v němž uvádí, že její bratr je v insolvenčním řízení.

9. Z detailu insolvenčního řízení - do úpadku vedeného proti bratrovi žalobkyně u , anonymizováno, soudu , anonymizováno, pod sp. zn. , anonymizováno, (č. l. 127 spisu), soud zjistil, že řízení bylo zahájeno dne 11. 5. 2016. Lhůta k přihlášení pohledávek uplynula dne 3. 10. 2016. Řízení skončilo dne 21. 12. 2021.

10. Z usnesení , anonymizováno, soudu , anonymizováno, ze dne 2. 11. 2016, č. j. , anonymizováno, (č. l. 12), bylo zjištěno, že insolvenční soud rozhodl o schválení oddlužení bratra žalobkyně plněním splátkového kalendáře. Pohledávka žalobkyně není zahrnuta mezi pohledávkami, které bylo dlužníkovi uloženo splácet.

11. Z usnesením , anonymizováno, soudu , anonymizováno, ze dne 8. 12. 2021, č. j. , anonymizováno, (č. l. 15), bylo zjištěno, že insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení bratra žalobkyně a osvobodil ho od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly tyto pohledávky uspokojeny, od pohledávek ke kterým se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a pohledávek, které měly být přihlášeny, ale nestalo se tak. Výrok o osvobození dlužníka od placení dosud neuspokojených pohledávek nabyl právní moci dne 28. 12. 2021 (viz detail insolvenčního řízení – po úpadku č. l. 5).

12. Z Podnětu k zahájení trestního stíhání ve věci , anonymizováno, ze dne 5. 9. 2019 (č. l. 125), který Policii České republiky došel 9. 9. 2019 soud zjistil, že žalobkyně zde uvedla, že její bratr podal dne 2. 5. 2016 návrh na své oddlužení.

13. Žalobkyně podala k , anonymizováno, Návrh na zahájení řízení o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů (č. l. 10) proti žalovanému jako , anonymizováno, . V návrhu uvedla, že u něj nárok poprvé uplatnila dne 21. 12. 2021. Přílohou návrhu byl Popis případu (č. l. 6), v němž žalobkyně uvádí, že poté, co od svého aktuálního právního zástupce zjistila, že její pohledávka není přihlášena do insolvenčního řízení, utrpěla šok. Následně pověřila , anonymizováno, k nahlédnutí do spisu v řízení , anonymizováno, vedeném u , anonymizováno, soudu , anonymizováno, , díky čemuž zjistila že ji žalovaný neinformoval o ukončení řízení sp. zn. , anonymizováno, a ani o vrácení soudního poplatku. , Anonymizováno, žalobkyně udělila plnou moc dne 31. 8. 2021 (viz plná moc č. l. 9).

14. Z e-mailové komunikace mezi žalovaným a právním zástupcem žalobkyně soud zjistil, že dne 4. 1. 2022 právní zástupce žalobkyně požádal o zaslání spisových značek výše popsaných řízení a 6. 1. 2022 mu je žalovaný sdělil (č. l. 7). Žalovaný se dne 20. 2. 2024 na popud žalobkyně obrátil na jejího právního zástupce za účelem vyřešení věci, kde žalobkyni zastupoval (č. l. 8).

15. S ohledem na právní závěr soudu o promlčení žalovaného nároku nebyly provedeny zbývající navržené důkazy z důvodu jejich nerozhodnosti pro právní posouzení věci. Jedná se o výpis z evidence , anonymizováno, (č. l. 4), dopis , anonymizováno, ze dne 10. 2. 2012 (č. l. 32), dopisy , anonymizováno, ze dne 21. 2. 2012, 22. 2. 2012, 16. 4. 2012, 21. 12. 2012 a dne 18. 1. 2012 (č. l. 33, 34, 35, 36, 39), odvolání proti usnesení , anonymizováno, s dodejkou (č. l. 90), usnesení č. j. , anonymizováno, – výzva k zaplacení soudního poplatku za dovolání (č. l. 66), přípis , anonymizováno, soudu , anonymizováno, ohledně soudního poplatku (č. l. 62), přípis žalobkyni (č. l. 77), dovolání ve věci č. j. , anonymizováno, (č. l. 78), odvolání proti usnesení , spisová značka, (č. l. 93), přípis , anonymizováno, soudu , anonymizováno, ze dne 18. 8. 2014 (č. l. 94) a 7. 1. 2015 (č. l. 95), list vlastnictví (č. l. 81) a informace o pozemku (č. l. 82).

16. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav:

17. Žalovaný na základě smlouvy o poskytování právní služby ze dne 4. 6. 2013 zastupoval žalobkyni v otázce pohledávky za jejím bratrem, v rámci čehož byla zahájena dvě řízení před , anonymizováno, soudem , anonymizováno, . Bratr žalobkyně považoval uvedenou pohledávku za neopodstatněnou. První žaloba byla podána dne 17. 6. 2014, druhá dne 30. 11. 2016. Dne 11. 5. 2016 (tedy před podáním druhé žaloby) bylo proti bratrovi žalobkyně zahájeno insolvenční řízení. Lhůta k podání přihlášek do insolvenčního řízení uplynula dne 3. 10. 2016 a bratr žalobkyně byl pravomocně osvobozen od placení pohledávek dne 28. 12. 2025. Žalovaný pohledávku žalobkyně do insolvenčního řízení nepřihlásil. Žalobkyně dne 5. 9. 2019 sepsala podnět k zahájení trestního stíhání, v němž uvedla, že uvedla, že její bratr podal dne 2. 5. 2016 návrh na povolení oddlužení. V návrhu na mimosoudní vyřešení sporu podaném proti žalovanému k , anonymizováno, žalobkyně uvedla, že u žalovaného nárok poprvé uplatnila dne 21. 12. 2021.

18. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

19. Podle § 16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., zákon o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“), je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Podle odst. 2 téhož ustanovení je advokát při výkonu advokacie povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

20. Podle § 24 odst. 1 věty první zákona o advokacii odpovídá advokát klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Dle odst. 4 téhož ustanovení se advokát odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

21. Dle § 109 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, (dále jen „insolvenční zákon“), jsou se zahájením insolvenčního řízení spojeny tyto účinky: pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou.

22. Dle § 110 odst. 1 insolvenčního zákona věřitelé dlužníka jsou od zahájení insolvenčního řízení oprávněni uplatnit v něm své pohledávky přihláškou, a to i v případě, že insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek.

23. Dle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, jestliže byly splněny předpoklady pro osvobození podle § 412a, vydá insolvenční soud rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Dle odst. 5 citovaného ustanovení se osvobození podle odstavce 1 vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

24. Dle § 619 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

25. Dle § 619 odst. 2 o. z. může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

26. Dle § 620 odst. 1 o. z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

27. Dle § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky (tzv. subjektivní promlčecí lhůta).

28. Dle § 636 odst. 1 o. z., právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla (tzv. objektivní promlčecí lhůta).

29. Předpoklady vzniku a promlčením nároku klienta na náhradu škody způsobené porušením povinnosti advokáta se Nejvyšší soud zabýval v řadě svých rozhodnutí. V nyní souzené věci byla tvrzená škoda způsobena pochybením advokáta spočívajícím v tom, že nepodal přihlášku do insolvenčního řízení.

30. V rozsudku ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. 30 Cdo 546/2015 Nejvyšší soud rozebral rozdílný počátek běhu objektivní a subjektivní promlčecí doby u nároku na náhradu škody proti advokátovi, který pohledávku včas neuplatnil u soudu a přihlásil se k závěrům svých dřívějších rozhodnutí. Zdůraznil, že počátek objektivní promlčecí doby se váže na okamžik vzniku škody. Tím je okamžik, kdy je vzhledem k okolnostem případu nepochybné, že dlužník dobrovolně plnit odmítá a neuspokojená pohledávka věřitele je soudně nevymahatelná. Naopak subjektivní promlčecí doba počíná v závislosti na tom, kdy se poškozený dozvěděl o tom, že mu vznikla škoda a kdo za ni odpovídá, tedy jakmile zjistil skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik jeho majetkové újmy, její přibližný rozsah a vymezit subjekt odpovědný za škodu. Z pohledu počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty není nutná vědomost o jednoznačné částce škody nebo újmy, postačuje vědomost o skutkových okolnostech rozhodných pro alespoň přibližné určení výše škody (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1897/2014).

31. Obdobnou situací jako v nyní souzené věci (otázka promlčení u odpovědnost advokáta z důvodu nepřihlášení pohledávky do konkurzního řízení) se zabýval Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 23. 11. 2016, sp. zn. 25 Cdo 4592/2015. V uvedené věci odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že objektivní promlčecí lhůta začala běžet následujícího dne po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek do konkursního řízení, nikoli až právní mocí rozvrhového usnesení. Nejvyšší soud se s uvedenými závěry ztotožnil. V odůvodnění citovaného usnesení poukázal na svou dosavadní judikaturu, podle které pro účely náhrady škody způsobené tím, že se pohledávka stala nedobytnou, není nezbytné, aby závěr o nedobytnosti pohledávky byl učiněn v soudním řízení proti dlužníkovi, nýbrž pro závěr, že se jedná o nevymahatelnou pohledávku, je rozhodující objektivní zjištění, že se věřitel skutečně svého práva nedomůže. Ke vzniku škody tedy dochází okamžikem, kdy je vzhledem k okolnostem případu nepochybné, že pohledávka za obligačním dlužníkem je nevymahatelná. Zdůraznil, že v daném případě žalobcova pohledávka nebyla do konkursu přihlášena, z čehož vyplývá, že v rámci konkursního řízení nebude uspokojována vůbec, a výsledek rozvrhového usnesení není proto významný, neboť již nemůže nic změnit na tom, že se pohledávka v rámci konkursu nevyřeší.

32. Při aplikaci shora uvedených zákonných ustanovení a judikatury na nyní souzenou věc soud dospěl k následujícím závěrům: K tvrzenému pochybení žalovaného, které bylo způsobilé zapříčinit škodu žalobkyni, došlo dne 4. 10. 2016, kdy marně uplynula lhůta pro podání přihlášky do insolvenčního řízení vedeného s bratrem žalované. Ke dni 4. 10. 2016 tak bylo jisté, že žalobkyně se svého nároku za jejím bratrem nedomůže ani v rámci insolvenčního řízení, ani jinak, neboť dobrovolné plnění ze strany bratra žalované nepřicházelo v úvahu. Tvrzená škoda tedy žalobkyni vznikla ke dni 4. 10. 2016 a následující den započala běžet desetiletá objektivní promlčecí lhůta.

33. Pro počátek běhu subjektivní lhůty je rozhodující vědomost žalobkyně o tom, že proti jejímu bratrovi bylo zahájeno insolvenční řízení a že její pohledávka nebyla do tohoto řízení přihlášena, a to v důsledku pochybení žalovaného. Soud vychází z toho, že žalobkyně se dověděla o insolvenčním řízení nejpozději dne 5. 9. 2019, kdy sepsala podnět k zahájení trestního stíhání. Tehdy se také žalobkyně měla a mohla dovědět o tom, že její pohledávka nebyla do insolvenčního řízení přihlášena (informace jsou veřejně elektronicky přístupné v insolvenčním rejstříku), a současně, že řízení vedené u , anonymizováno, soudu , anonymizováno, bylo z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení zastaveno (bylo věcí žalobkyně, aby se o osud tohoto řízení zajímala za situace, kdy bylo zřejmé, že její pohledávka nemá být v insolvenčním řízení splácena). Nadto je nepochybné, že žalobkyně o těchto rozhodných skutečnostech věděla ke dni 21. 12. 2021, kdy dle svého tvrzení uplatnila nárok u žalovaného.

34. Tříletá subjektivní promlčecí lhůta tedy počala běžet dne 6. 9. 2019, resp. nejpozději dne 22. 12. 2021, a skončila dne 5. 9. 2022, resp. nejpozději dne 21. 12. 2024. Žaloba byla podána až dne 27. 12. 2024, tedy po uplynutí promlčecí lhůty.

35. Soud žalobu zamítl, neboť dospěl k závěru, že nárok žalobkyně vůči žalovanému je promlčen.

36. O nákladech řízení mezi žalobkyní a žalovaným soud rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Žalovanému náleží plná náhrada nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. určená podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý úkon dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. Žalovaný požadoval náhradu pouze za písemné vyjádření a účast u jednání, tj. 2 úkony, ostatních nákladů se vzdal. Soud mu proto přiznal náhradu nákladů ve výši 600 Kč.

37. O nákladech řízení mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšnému vedlejšímu účastníkovi nárok na jejich plnou náhradu v částce 23 595 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 245 422,36 Kč sestávající z částky 9 300 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání před soudem) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 500 Kč ve výši 4 095 Kč.