8 C 118/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Andreou Venclíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro 8 975 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 975 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 975 Kč od 24. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15 397,57 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Co do části žaloby s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 3 880 Kč od 22. 10. 2018 do 23. 11. 2019 a z částky 5 087 Kč od 1. 11. 2019 do 23. 11. 2019, se žaloba zamítá.

1. Žalobou došlou soudu ne 8. 7. 2020 ve znění pozdějších doplnění se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 975 Kč jako úhrady vodného a stočného. Žalobkyně dodávala vodu z veřejného vodovodu a odváděla odpadní vodu veřejnou kanalizací pro odběrní místo [číslo] v nemovitosti na adrese [adresa]. Žalovaný se stal vlastníkem předmětné nemovitosti na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu z 18. 12. 2017, č. j. 091 EX 02496/2013, které nabylo právní moci dne 9. 3. 2018, s právními účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí k 25. 4. 2018. Po nabytí vlastnictví nemovitostí žalovaný nesplnil povinnost uzavřít se žalobkyní smlouvu o dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod. Žalobkyně zjistila, že žalovaný se stal vlastníkem nemovitostí až v prosinci 2018 a vyzvala žalovaného k uzavření smlouvy, což žalovaný dosud neučinil. Žalobkyně přerušila dodávku vody do předmětné nemovitosti dne 20. 3. 2019 a poté nadále odváděla odpadní vody. Žalobkyně do předmětné nemovitosti dodala vodu a odvedla odpadní vody v množství, které je specifikováno ve fakturách, které vystavila na jméno předchozí vlastnice JUDr. [jméno] [příjmení]. Za období od 9. 3. 2018 do 3. 10. 2018 žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] částku 8 608 Kč splatnou dne 21. 10. 2018 a za období od 4. 10. 2018 do 12. 10. 2019 fakturou [číslo] částku 5 087 Kč splatnou dne 31. 10. 2019. Předchozí vlastnice uhradila částku 4 720 Kč na první fakturu za období předcházející právním účinkům vkladu vlastnického práva žalovaného. U první faktury tak zbývá k úhradě částka 3 888 Kč, která byla určena propočtem ke dni ke dni 25. 4. 2018. Žalovanému byly obě faktury doručeny dopisem ze dne 5. 11. 2019, který žalovaný obdržel dne 22. 11. 2019. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 14. 5. 2020. Žalobkyně vedle jistiny 8 975 Kč požadovala též zákonný úrok z prodlení z částky 3 888 Kč od 22. 10. 2018 do zaplacení a z částky 5 087 Kč od 1. 11. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Hájil se tím, že předchozí vlastnice mu neumožnila přístup do předmětné nemovitosti a on ani neměl povědomost o tom, na které sítě je nemovitost připojena. Bylo povinností předchozí vlastnice oznámit žalobkyni, že došlo ke změně vlastnictví. Pokud tak neučinila, měla by se žalobkyně domáhat úhrady předmětných částek po ní jako náhrady škody. Žalobkyně měla možnost dodávku vody přerušit, jakmile se dověděla o změně vlastníka, Neučinila tak ani bezprostředně po uplynutí lhůty stanovené v dopise ze dne 17. 12. 2018. Žalovaný jako vlastník nemovitosti nebyl povinen smlouvu se žalobkyní uzavřít. Za současné situace žalovaný nemá na uzavření takové smlouvy zájem a nemá zájem ani na tom, aby pokračovala dodávka pitné vody a odvádění odpadních vod. Žalovaný obdržel dopis od žalobkyně ze dne 17. 12. 2018, jímž byl žalobkyní informován o tom, že pokud do 30. 1. 2019 neuzavře se žalobkyní smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod, bude dodávka vody po 15 dnech od vypršení této lhůty přerušena. Žalovaný poté, co si tuto informaci ověřil na telefonické zákaznické lince žalobkyně, ji akceptoval a předpokládal, že žalobkyně dodávku vody skutečně přeruší. Dále poukázal na skutečnost, že na předmětném pozemku se nachází vlastní studna a septik. Není proto zřejmé, zda voda byla skutečně dodávána a zda skutečně byly odváděny odpadní vody. Dále žalovaný navrhl, aby soud žalobkyni ani v případě jejího úspěchu nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně měla možnost přerušit dodávku vody dříve, než tak fakticky učinila.

3. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa] v [katastrální uzemí]. Uvedená skutečnost vyplývá též z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Z tohoto výpisu rovněž vyplývá, že žalovaný nabyl vlastnictví k nemovitosti na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu č. j. 091 EX [číslo] ze dne 18. 12. 2017, které nabylo právní moci dne 9. 3. 2018. Právní účinky zápisu v katastru nemovitostí nastaly k 25. 4. 2018.

4. Předchozí vlastnicí nemovitosti byla JUDr. [jméno] [příjmení], s níž měla žalobkyně uzavřenou smlouvu o dodávce vody z vodovodu pro veřejnou potřebu a odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu ze dne 30. 5. 2008. Dle článku VI odst. 5 smlouvy se smlouva zrušuje ke dni zániku vlastnického práva odběratele k připojené nemovitosti.

5. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 17. 12. 2018 k uzavření smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod. Lhůtu pro uzavření smlouvy stanovila do 31. 1. 2019 a současně žalovaného upozornila, že pokud tak žalovaný neučiní, bude nucena po 15 dnech od vypršení lhůty přistoupit k přerušení dodávky vody z důvodu neoprávněného odběru. Dle tvrzení žalobkyně si žalovaný tento dopis, který mu byl zaslán na adresu jeho bydliště, nevyzvedl na poště, a žalobkyni se tak dne 9. 1. 2019 vrátil jako nedoručený. K prokázání tohoto tvrzení žalobkyně předložila kopii vrácené poštovní obálky s dodejkou. Žalovaný naopak tvrdil, že dopis mu byl doručen dne 9. 1. 2019 a toto své tvrzení dokládal kopií uvedeného dopisu, na němž je uvedeno razítko 9. 1. 2019. Z tohoto razítka je však zřejmé, že se jedná o podací razítko žalobkyně. Žalovaný pak už nedokázal věrohodným způsobem soudu vysvětlit, jak je možné, že údajně téhož dne mu byl dopis doručen. Přesné datum doručení dopisu žalovanému však nebylo podstatné pro posouzení věci a soud proto dále nevedl dokazování v tomto směru.

6. Dle interních dokladů žalobkyně byla dodávka vody do předmětné nemovitosti zastavena dne 20. 3. 2019 a dne 10. 5. 2019 byla provedena kontrola, při níž bylo zjištěno, že hlavní kohout přívodu vody je uzavřen a dům je obydlen. Odvádění odpadních vod zastaveno nebylo.

7. Žalobkyně vystavila faktury za dodávku vody a odvádění odpadních vod z předmětné nemovitosti, které adresovala původní vlastnici JUDr. [jméno] [příjmení].

8. Za období od 26. 10. 2017 do 3. 10. 2018 byly vyúčtovány dodávka vody a odvádění odpadních vod fakturou [číslo] v částce 7 486,2 bez DPH, 8 608 Kč včetně DPH. Výsledná částka 7 486,12 Kč bez DPH je tvořena částkou 5 251,25 Kč za vodné 126 m3 (126 000 l) a částkou 2 234,87 Kč za stočné 65,781 m3 (65 781 l). Vyúčtování dále obsahuje graf zobrazující průměrnou spotřebu v posledních čtyřech zúčtovacích obdobích. Z něj vyplývá, že v období, které je předmětem této faktury, byla průměrná denní spotřeba vody nejnižší za poslední čtyři roky, konkrétně 367,3 l, v předchozím období od [číslo] do [číslo] byla 396,9 l, v období [číslo] až [číslo] byla 387,4 l, v období [číslo] až [číslo] byla 438 l.

9. Na vyúčtovanou částku 8 608 Kč byla započtena zaplacená záloha 4 720 Kč (uhrazená předchozí vlastnicí) a k úhradě tak dle faktury zbývala částka 3 888 Kč. Datum splatnosti uvedené ve faktuře bylo 25. 10. 2018.

10. Za období od 4. 10. 2018 do 12. 10. 2019 žalobkyně vyúčtovala dodávku vody a odvádění odpadních vod fakturou [číslo] v celkové částce 4 423,87 Kč bez DPH, 5 087 Kč včetně DPH. Výsledná částka 4 423,87 Kč bez DPH je tvořena částkou 1 909,38 Kč za vodné 45 m3 (45 000 l) a částkou 2 514,49 Kč za stočné 71,726 m3 (71 726 l). Datum splatnosti uvedené ve faktuře bylo 31. 10. 2019.

11. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě obou faktur dopisem ze dne 5. 11. 2019, a to ve lhůtě do 19. 11. 2019. Odeslání ani doručení tohoto dopisu žalobkyně ničím neprokazovala. Žalovaný však potvrdil obdržení dopisu dnem 22. 11. 2019, jak vyplývá z jeho odpovědi dopisem ze dne 2. 12. 2019, v němž úhradu částky 8 975 Kč odmítl. Současně vyzval žalobkyni, aby ihned zastavila dodávku vody do předmětného objektu. Žalobkyně na dopis žalovaného ze dne 2. 12. 2019 reagovala dopisem ze dne 11. 12. 2019, v němž mu vysvětlila, z jakého důvodu trvá na úhradě předmětné částky. Žalobkyně poté zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 13. 5. 2020.

12. Žalovaný předložil znalecký posudek k ocenění obvyklé ceny předmětné nemovitosti, který byl zpracován pro účely dražby. Z tohoto znaleckého posudku č. ZP [číslo], vyhotoveného [právnická osoba] dne 12. 4. 2017, soud zjistil, že jím byl oceněn předmětný rodinný dům včetně zastavěného pozemku a zahrady. V celkovém popisu nemovitostí je mimo jiné uvedeno, že z inženýrských sítí je nemovitost napojena na přípojku elektřiny, vodovodu, kanalizace, plynovodu, studny a septiku. Žalovaný tvrdil, že tento znalecký posudek dříve neměl k dispozici. Tomuto tvrzení soud neuvěřil, neboť při dražbách prováděných v rámci exekučního řízení jsou veškeré potřebné informace včetně jednotlivých dokumentů veřejně přístupné v inzerátu dražby na internetovém portálu. Pro posouzení věci však skutečnost, zda žalovaný měl či neměl k dispozici znalecký posudek v době, kdy nemovitost nabyl, není významná 13. Soud pro nadbytečnost neprovedl další navržené důkazy (místní ohledání nemovitosti, výslech JUDr. [jméno] [příjmení]).

14. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa] v [katastrální uzemí]. Nemovitost je napojena na přípojku elektřiny, vodovodu, kanalizace, plynovodu, studny a septiku. Žalovaný nabyl vlastnictví na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu č. j. 091 EX [číslo] ze dne 18. 12. 2017, které nabylo právní moci dne 9. 3. 2018. Právní účinky zápisu v katastru nemovitostí nastaly k 25. 4. 2018. Předchozí vlastnicí nemovitosti byla JUDr. [jméno] [příjmení], s níž měla žalobkyně uzavřenou smlouvu o dodávce vody z vodovodu pro veřejnou potřebu a odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu. Tato smlouva zanikla ke dni zániku vlastnického práva JUDr. [příjmení]. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 17. 12. 2018 k uzavření smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod. Lhůtu pro uzavření smlouvy stanovila do 31. 1. 2019 a současně žalovaného upozornila, že pokud tak žalovaný neučiní, bude nucena po 15 dnech od vypršení lhůty přistoupit k přerušení dodávky vody z důvodu neoprávněného odběru. Dodávka vody do předmětné nemovitosti byla zastavena dne 20. 3. 2019. Odvádění odpadních vod zastaveno nebylo. Žalobkyně vyúčtovala dodávku vody a odvádění odpadních vod za období od 26. 10. 2017 do 3. 10. 2018 v částce 8 608 Kč včetně DPH. Výsledná částka 7 486,12 Kč bez DPH je tvořena částkou 5 251,25 Kč za vodné 126 m3 (126 000 l) a částkou 2 234,87 Kč za stočné 65,781 m3 (65 781 l). V tomto zúčtovacím období byla průměrná denní spotřeba vody nejnižší za poslední čtyři roky, konkrétně 367,3 l, v předchozím období od 10/2016 do 11/2017 byla 396,9 l, v období 10/2015 až 10/2016 byla 387,4 l, v období 10/2014 až 110/2015 byla 438 l. Na vyúčtovanou částku 8 608 Kč včetně DPH byla započtena záloha 4 720 Kč uhrazená JUDr. [příjmení] a k úhradě tak zbývá částka 3 888 Kč. Za období od 4. 10. 2018 do 12. 10. 2019 vyúčtovala žalobkyně dodávku vody a odvádění odpadních vod v celkové částce 5 087 Kč. Výsledná částka 4 423,87 Kč bez DPH je tvořena částkou 1 909,38 Kč za vodné 45 m3 (45 000 l) a částkou 2 514,49 Kč za stočné 71,726 m3 (71 726 l). Obě faktury byly vystaveny na odběratele JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalovaný obdržel výzvu k úhradě částky 8 975 Kč dne 22. 11. 2019, což bylo po uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výzvě. Žalovaný požadovanou částku neuhradil.

15. Právní poměry účastníků se řídí zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Dle § 2 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb. je odběratelem vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod. Dle § 36 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., pokud je pozemek nebo stavba připojena na vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy, vzniká odběrateli nárok na uzavření písemné smlouvy podle § 8 odst.

6. Pokud jsou odběr vody a vypouštění odpadních vod realizovány bez uzavřené písemné smlouvy, jedná se o neoprávněný odběr a neoprávněné vypouštění dle § 10 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a) zákona č. 274/2001 Sb.

16. Soud nepřisvědčil argumentaci žalovaného, že pokud do předmětné nemovitosti neměl přístup, nemůže být zavázán zaplatit náhradu za dodávku vody a odvedení odpadních vod. Žalovaný jako vlastník připojené nemovitosti se stal odběratelem přímo ze zákona. Vzhledem k tomu, že do připojené nemovitosti byla žalobkyní dodávána voda a byly jí odváděny odpadní vody, měl žalovaný povinnost smlouvu se žalobkyní uzavřít. Tato povinnost mu vznikla bez ohledu na to, zda měl či neměl povědomost o dodávkách vody a odvádění odpadních vod. Bylo jeho věcí, aby si jako nový vlastník nemovitosti zjistil její stav. Skutečnost, že tak neučinil, jde plně k jeho tíži a důsledky zanedbání povinnosti vlastníka nelze přesouvat na žalobkyni. Z téhož důvodu je třeba odmítnout argumentaci žalovaného, že žalobkyně měla možnost ukončit dodávku vody dříve. Žalobkyně dodávku vody ukončila cca měsíc po uplynutí lhůty avizované ve výzvě z 17. 12. 2018, což soud považuje za dobu zcela přiměřenou.

17. Poukaz žalovaného na okolnost, že JUDr. [příjmení] nesplnila svou oznamovací povinnost vůči žalobkyni o přechodu vlastnictví a žalobkyně by se proto měla domáhat úhrady vyúčtovaných částek po ní z titulu náhrady škody, je zcela nepřípadný. Případný nárok žalobkyně na náhradu škody vůči JUDr. [příjmení] by totiž nemohl vyloučit nárok na úhradu za neoprávněný odběr vůči žalovanému jako odběrateli.

18. Žalovaný tedy byl neoprávněným odběratelem ve smyslu § 10 zákona č. 274/2001 Sb. Dle § 10 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. je odběratel povinen nahradit ztráty vzniklé neoprávněným odběrem a neoprávněným vypouštěním. Způsob výpočtu této náhrady je stanoven v § 14 prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb.

19. Vyhláška č. 428/2001 Sb. v § 14 odst. 1 stanoví: Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak stanoví smlouva uzavřená podle § 8 odst. 2 zákona při výpočtu náhrady ztrát za neoprávněný odběr vody z vodovodu (§ 10 odst. 1 zákona) nebo za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace (§ 10 odst. 2 zákona), posoudí podmínky dodávky vody a vypouštění odpadních vod odběratele. Pokud se nezměnily podmínky odběru, vychází vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel z odběru naměřeného ve srovnatelném období. Nelze-li využít předchozího měření, vychází se ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy č. 12.

20. Žalobkyně požadovala úhradu vodného a stočného od 25. 4. 2018, kdy nastaly účinky zápisu vlastnického práva žalovaného do katastru nemovitostí.

21. Z faktury vystavené za období od 26. 10. 2017 do 3. 10. 2018 požadovala uhradit částku 3 888 Kč za období od 25. 4. 2018 do 3. 10. 2018, tj. 161 dní. Průměrná denní spotřeba vody v celém fakturovaném období byla 367 l. Spotřeba za 161 dní tak činila 59 m3 (59 000 l) za částku 2 458,91 Kč bez DPH. Průměrné denní množství odváděných odpadních vod ve fakturovaném období činilo 0,18 m3 (180 l), tj. za 161 dní 29 m3 za částku 985,26 Kč bez DPH. Součet částek za vodné a stočné za 161 dní činí 3 444,17 bez DPH, tj. 3 960,76 Kč včetně 15% DPH. Pokud by žalobkyně vpočetla náhradu za ztrátu dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 428/2001 Sb., byla by výsledná částka vyšší, neboť v předcházejícím zúčtovacím období, z něhož má být při výpočtu dle uvedeného ustanovení vycházeno, byla vyšší průměrná denní spotřeba vody.

22. Za období od 25. 4. 2018 do 3. 10. 2018 tedy žalobkyně požaduje uhradit méně, než kolik odpovídá skutečné spotřebě, případně výpočtu dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 428/2001 Sb.

23. Ve faktuře vystavené za období od 4. 10. 2018 do 12. 10. 2019 žalobkyně požaduje vodné v částce 1 909,38 Kč za 45 m3, které byly skutečně odebrány v období od 4. 10. 2018 do 20. 3. 2019, tj. 167dní. Průměrná denní spotřeba tedy činí 269,46 l. Pokud by žalobkyně vypočetla náhradu dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 428/2001 Sb., byla by podstatně vyšší, konkrétně 61,334 m3, neboť by vycházela z průměrné denní spotřeby v předcházejícím zúčtovacím období, která činila 367,3 l.

24. Průměrné vyúčtované denní množství odváděných odpadních vod období od bylo 0,19 m3, tj. více než v předchozím zúčtovacím období. Při výpočtu dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 428/2001 Sb. by spotřeba činila 67,14 m3 za celé období.

25. Z výše uvedeného vyplývá, že při použití výpočtu dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 428/2001 Sb. by bylo vycházeno z množství odebrané vody o 16,334 m3 více a současně z množství odvedených odpadních vod o 0,01 m3 méně, než uvedla žalobkyně. I bez provedení konkrétního výpočtu je zřejmé, že takto vypočtená náhrada za období od 4. 10. 2018 do 12. 10. 2019 by byla podstatně vyšší než částka požadovaná žalobkyní.

26. Soud tedy žalobě zcela vyhověl co do požadované jistiny 8 975 Kč.

27. Žalobkyně dále požadovala zákonný z prodlení z jednotlivých vyúčtovaných částek, a to od prvního dne po dnech splatnosti uvedených ve fakturách.

28. Žalovaný nebyl ve smluvním vztahu se žalobkyní. Splatnost žalované částky tak nastala dle § 1958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) až následujícího dne po doručení výzvy žalobkyně žalovanému. Výzva k úhradě byla žalovanému doručena dne 22. 11. 2019. Nejpozději následujícího byl žalovaný povinen dlužnou částku uhradit a od 24. 11. 2019 je v prodlení. Žalobkyně tak má od uvedeného dne nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

29. Soud tedy žalobě vyhověl též co do zákonného úroku z prodlení z částky 8 975 Kč od 24. 11. 2019 do zaplacení a zamítl žalobu co do úroku z prodlení požadovaného za předcházející období.

30. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a přiznal jejich plnou náhradu zcela úspěšné žalobkyni, která byla neúspěšná pouze v nepatrné části. Soud neshledal důvody pro nepřiznání náhrady nákladů řízení dle § 150 o. s. ř. ani z části. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně upozorňován na existenci dluhu a žalovaný svůj odmítavý postoj nezměnil ani v průběhu řízení.

31. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a dále odměny za právní zastoupení advokátem určené dle vyhlášky č. 85/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“). Konkrétně soud přiznal odměnu za šest hlavních úkonů právní pomoci dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, žaloba, dvě písemná vyjádření, jednání soudu dne 11. 1. 2021 a 1. 3. 2021). Dle § 8 odst. 1 a § 7 činí odměna za jeden úkon 1 500 Kč a náhrada hotových výloh advokáta za jeden úkon dle § 13 činí 300 Kč. Dále soud přiznal za cestu osobním automobilem z [obec] do [obec] a zpět náhradu za ztrátu času osm půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 a. t. a cestovné za jednání soudu dne 11. 1. 2021 v částce 387,8 Kč (64,8 km, průměrná spotřeba 5,7 l /100 km, cena benzinu 27,8 Kč, sazba základní náhrady 4,4 Kč/km) a za jednání soudu dne 1. 3. 2021 v částce 406,89 Kč (64,8 km, průměrná spotřeba 6,76 l /100 km, cena benzinu 27,8 Kč, sazba základní náhrady 4,4 Kč/km). Dále byl přiznán nárok na 21% DPH v částce 2 602,89 Kč Náklady řízení celkem činí 15 397,57 Kč.