8 C 150/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Andreou Venclíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 1 349 580 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 936 080 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 736 080 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 200 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do části, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 413 500 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 17 000 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 91 000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 221 000 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 84 500 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 200 000 Kč od [datum] do [datum].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 88 589,42 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit českému státu soudní poplatek ve výši 46 804 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] ve znění pozdějších doplnění a změn se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 349 580 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odvíjela od kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupující dne [datum]. Předmětem kupní smlouvy byla bytová jednotka [číslo] umístěná v budově [adresa] postavené na pozemku parc. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] na společných částech budovy [adresa] a pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek]. Dle žalobkyně je předmětná kupní smlouva neplatná, neboť žalobkyně jednak nebyla schopna rozpoznat následky svého jednání (rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] pak byla omezena ve svéprávnosti), jednak smlouvu uzavřela v omylu o předmětu smlouvy. V omyl ji úmyslně uvedli [jméno] [příjmení], který uzavření smlouvy se žalovanou zprostředkoval, a [jméno] [příjmení], jednatel žalované. Žalobkyně se neúspěšně domáhala u soudu určení svého vlastnického práva k jednotce. Řízení vedené proti žalované u Okresního soudu Praha – východ pod spisovou značkou [spisová značka] bylo zastaveno pro nedostatek podmínek řízení z důvodu rozhodčí doložky v kupní smlouvě. Se žalobou o určení vlastnictví podanou proti [jméno] [příjmení], která jednotku koupila od žalované, byla v řízení vedeném u Okresního soudu Praha – východ pod spisovou značkou [spisová značka] rovněž neúspěšná. Kupní cena byla ve smlouvě uzavřené se žalovanou sjednána ve výši 800 000 Kč. Dle žalobkyně je částka nepřiměřeně nízká, neboť obvyklá cena předmětného bytu činila 1 600 000 Kč, jak vyplývá ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] podaného v trestním řízení vedeném proti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] u Okresního soudu Praha – východ pod spisovou značkou [spisová značka]. Žalovaná uhradila žalobkyni postupně pouze částku 663 920 Kč, z toho částku 206 000 Kč po podání žaloby. Žalobkyně požaduje na bytovou jednotku doplatit jednak zbývající část sjednané kupní ceny v částce 136 080 Kč, jednak částku 800 000 Kč jako rozdíl ceny zjištěné znaleckým posudkem a ceny sjednané. Žalobkyně byla proti své vůli a bez jejího vědomí vystěhována z předmětného bytu. Požadovala proto uhradit náklady na své bydlení za období od listopadu 2014 do listopadu 2019 v celkové částce 396 500 Kč. Tato částka představuje nájemné zaplacené žalobkyní za období 61 měsíců po 6 500 Kč. Dále žalobkyně požadovala úhradu nákladů na znalecký posudek PhDr. Mgr. [jméno] [příjmení] v částce 17 000 Kč, který nechala zpracovat k prokázání tvrzení, že nebyla schopna rozpoznat následky svého jednání. Vedle celkové jistiny 1 101 772 Kč žalobkyně požadovala též zákonný úrok z prodlení.

2. Ohledně další původně požadované částky 35 310 Kč, představující náklady řízení vynaložené v řízeních o určení neplatnosti kupní smlouvy a o určení vlastnictví, bylo řízení zastaveno po částečném zpětvzetí žaloby usnesením ze dne 29. 1. 2020, čj. 8 C 150/2017 – 322.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Předně poukázala na rozhodčí doložku sjednanou v kupní smlouvě a na skutečnost, že na základě této rozhodčí doložky již bylo zastaveno řízení u Okresního soudu Praha – východ vedené pod spisovou značkou [spisová značka]. Dle žalované je soud v tomto řízení uvedeným rozhodnutím vázán. Dále namítala, že žalovaná neuvedla žalobkyni v omyl a o podvodném jednání [jméno] [příjmení], který pro ni pouze zprostředkoval uzavření kupní smlouvy, jí nebylo nic známo. Poukázala na okolnost, že žalobkyně svůj nárok v původní žalobě kvalifikovala jako náhradu škody, přičemž však žalovaná se žádného protiprávního jednání proti žalobkyni nedopustila. Dle žalované soud ze své iniciativy nemůže posoudit nárok žalobkyně z jiného právního titulu, než je uveden v žalobě. Za škodu způsobenou žalobkyni je odpovědný pouze [jméno] [příjmení] a jemu bylo uloženo nahradit žalobkyni škodu v částce 800 000 Kč odpovídající rozdílu sjednané ceny a obvyklé ceny již v rámci trestního řízení. Rozsudek vydaný v rámci trestního řízení činí překážku věci rozhodnuté pro řízení o nároku proti žalované. Ve vztahu k žalobkyni by se mohlo nejvýše jednat o právo z neúměrného zkrácení dle § 1793 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Toto právo se však již po jednom roce prekludovalo. Dle žalované navíc rozdíl cen nebyl správně určen, neboť mělo být vycházeno ze znaleckého posudku znalce ing. [jméno] [příjmení], který obvyklou cenu stanovil ve výši 1 093 603,96 Kč. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 805 859 Kč. Oproti částce tvrzené žalobkyní žalovaná uhradila též částku 35 000 Kč dne [datum] v hotovosti, částku 63 000 Kč převodem na účet specifikovaný v kupní smlouvě a částku 43 744 Kč jako daň z převodu nemovitosti. Pokud jde o částku 206 000 Kč uhrazenou po podání žaloby, jednalo se o původně vyúčtovanou smluvní pokutu, když žalovaná původně neměla informace, které by rozporovaly její oprávněnost. Žalovaná též vyjádřila pochybnosti o závěrech znaleckého posudku vyhotoveného za účelem omezení svéprávnosti žalobkyně, neboť žalobkyně u Okresního soudu Praha – východ vypovídala zcela normálně a nic nenasvědčovalo tomu, že by nechápala, co se děje.

4. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobkyně podepsala jako prodávající dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej bytové jednotky žalované. Z této smlouvy soud zjistil, že se jednalo o jednotku [číslo] umístěnou v budově [adresa] postavené na pozemku parc. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] na společných částech budovy [adresa] a pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek]. Za žalovanou smlouvu podepsal jednatel [jméno] [příjmení]. Kupní cena činila 800 000 Kč a její vypořádání bylo sjednáno tak, že částka 65 920 Kč měla být uhrazena na účet exekutorského úřadu JUDr. [jméno] [příjmení], zbývající částka po odečtení daně z převodu nemovitosti na účet žalobkyně. Žalobkyně měla byt vyklidit do [datum] Smlouva obsahuje rozhodčí doložku, v níž se smluvní strany dohodly, že veškeré majetkové spory, které by v budoucnu vznikly z této smlouvy, jakož i spory, které vzniknou v souvislosti s touto smlouvou včetně její platnosti, výkladu, realizace či ukončení, budou rozhodovány v rozhodčím řízení.

5. Podpisu kupní smlouvy předcházelo podepsání Smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne [datum]. V ní je sjednán předmět převodu a úhrada kupní ceny shodně jako v následné kupní smlouvě. Smlouva rovněž obsahuje shodnou rozhodčí doložku. (Viz Smlouva o budoucí smlouvě kupní ze dne [datum].)

6. Dne [datum] účastníci podepsali dodatek ke kupní smlouvě, v němž částečně změnili vypořádání kupní ceny tak, že částka 105 000 Kč měla být poukázána na účet číslo [bankovní účet]. Dodatek obsahuje rozhodčí doložku shodného znění jako kupní smlouva. (Viz Dodatek ke kupní smlouvě ze dne [datum])

7. Dne [datum] účastníci podepsali dodatek ke kupní smlouvě, v němž částečně změnili vypořádání kupní ceny tak, že částka 50 000 Kč měla být poukázána na účet číslo [bankovní účet]. Dodatek obsahuje rozhodčí doložku shodného znění jako kupní smlouva. (Viz Dodatek ke kupní smlouvě ze dne [datum])

8. Dne [datum] účastníci podepsali dohodu o narovnání. V ní se konstatuje, že kupující trvá na sjednané smluvní pokutě v plné výši, to je ke dni [datum] v částce 206 000 Kč. Jako důvod uzavření dohody o narovnání bylo uvedeno, že mezi účastníky vznikl spor o výši kupní ceny. Žalovaná se dohodou zavázala uhradit na kupní cenu částku 65 920 Kč na účet exekutorského úřadu exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], částku 105 000 Kč na účet číslo [bankovní účet], částku 50 000 Kč na účet číslo [bankovní účet], částku 35 000 Kč v hotovosti, částku 237 000 Kč na účet číslo [bankovní účet], částku 63 000 Kč na účet číslo [bankovní účet]. Žalobkyně se zavázala uhradit za žalovanou daň z převodu nemovitostí. Dohoda obsahuje rozhodčí doložku stejného znění jako kupní smlouva. Celkem se tedy žalovaná touto dohodou zavázala uhradit žalobkyni částku 559 920 Kč. S připočtením údajné smluvní pokuty by celková částka činila 761 920 Kč (Viz Dohoda o narovnání ze dne [datum])

9. Žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy dopisem své právní zástupkyně ze dne [datum] a poté se domáhala proti žalované žalobou ze dne [datum] u Okresního soudu Praha – východ určení svého vlastnického práva k předmětné jednotce. Řízení o této žalobě bylo zastaveno pro překážku řízení spočívající v existenci rozhodčí doložky, kterou žalovaná namítla. V žalobě nebyla tvrzena neplatnost uzavřené kupní smlouvy ze dne [datum] a v ní obsažené rozhodčí doložky, ale pouze odstoupení od smlouvy z důvodu neuhrazení kupní ceny. Soud zkoumal platnost rozhodčí doložky pouze na základě jejího textu. (Viz odstoupení od smlouvy ze dne [datum], žaloba ze dne [datum], usnesení Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací])

10. Účastníci jednali o narovnání svých vztahů. Ke smírnému vyřešení však nedošlo. (Viz dopis právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum] obsahující dvě varianty řešení údajně předložené žalovanou, dopis právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum] rovněž obsahující dvě varianty řešení).

11. V mezidobí žalovaná jednotku prodala a žalobkyně pak podala k Okresnímu soudu Praha – východ dne [datum] žalobu o určení vlastnického práva k předmětné jednotce proti [jméno] [příjmení], která jednotku nabyla od žalované kupní smlouvou ze dne [datum] (viz žaloba ze dne [datum], dodejka do datové schránky soudu ze dne [datum]) Žaloba byla zamítnuta, neboť nebylo prokázáno, že by [jméno] [příjmení] jednotku nenabyla v dobré víře (viz rozsudek Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], kupní smlouva uzavřená mezi žalovanou jako prodávající a paní [příjmení] jako kupující.)

12. Z podnětu právní zástupkyně žalobkyně podaného dne [datum] bylo u Okresního soudu Praha - východ zahájeno řízení o omezení svéprávnosti žalobkyně (viz návrh ze dne [datum], dodejka do datové schránky soudu ze dne [datum]). K návrhu byl připojen znalecký posudek PhDr. Mgr. [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru školství a kultura, odvětví [anonymizováno] se zvláštní specializací psychologie [anonymizováno], managementu a personalistiky, [anonymizována dvě slova]. Znalkyně dospěla k závěru, že žalobkyně má verbální inteligenci v pásmu sníženého minima, numerickou inteligenci v pásmu minima. Dále zjistila mnohačetné poruchy osobnosti s psychickými poruchami. Dle znalkyně kombinace těchto faktorů podpořená anamnestickými daty života žalobkyně vede k závěru, že u žalobkyně nedochází k uvědomování si dopadů svých činů. (Viz znalecký posudek PhDr. Mgr. [jméno] [příjmení] [číslo] – [číslo] ze dne [datum]) Za znalecký posudek uhradila právní zástupkyně žalobkyně znalkyni částku 17 000 Kč (viz příjmový pokladní doklad ze dne [datum]).

13. Rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] byla žalobkyně omezena ve svéprávnosti, jde-li o právní jednání týkající se nakládání s finanční částkou nad 15 000 Kč jednorázově a s jakýmkoliv majetkem, jehož hodnota přesahuje částku 15 000 Kč jednorázově. Soud k vyšetření duševního stavu žalobkyně ustanovil znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, MUDr. [jméno] [příjmení]. Z jeho znaleckého posudku a výpovědi před soudem vyplývá, že znalec zjistil, že žalobkyně trpí duševní chorobou, která není pouze přechodná, a to organickou poruchou osobnosti, která není vyléčitelná. Její přítomnost v roce 2014 nelze jednoznačně prokázat. Lze na ni usuzovat pouze nepřímo. Dle zdravotnické dokumentace žalobkyně již před rokem 2014 a do současné doby trpí úzkostně depresivní poruchou, která je léčbou ovlivnitelná, ale u žalobkyně má nepříznivý průběh. Slyšená svědkyně [jméno] [příjmení], kamarádka a bývalá kolegyně žalobkyně, před soudem v rámci opatrovnického řízení vypověděla, že žalobkyně se nevypořádala se smrtí svého manžela a byla od té doby zmatená, což pozorovali i v práci. (Viz znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], protokol o jednání ze dne [datum], protokol o jednání ze dne [datum])

14. Pro nyní souzenou věc je podstatné zjištění znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], že přítomnost duševní poruchy žalobkyně v roce 2014 nelze jednoznačně prokázat. Pro úplnost soud dodává, že znalecký posudek PhDr. Mgr. [jméno] [příjmení] není relevantní pro účely posouzení duševního stavu žalobkyně, neboť znalkyně nemá vzdělání v lékařském oboru psychiatrie. 15. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byli v souvislosti s převodem jednotky žalobkyně obžalováni ze zločinu podvodu, který dle obžaloby měli spáchat tím, že uvedli žalobkyni v omyl a způsobili jí tím značnou škodu (viz obžaloba ze dne [datum]). Rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] byl [jméno] [příjmení] uznán vinným ze spáchání zločinu podvodu a [jméno] [příjmení] byl obžaloby zproštěn, neboť nebylo bezpečně prokázáno, že spáchal skutek, z něhož byl obžalován (viz citovaný rozsudek a usnesení).

16. Zjištěná vina [jméno] [příjmení] konkrétně spočívala v tom, že„ v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch, pod záminkou řešení tíživé finanční situace poškozené [celé jméno žalobkyně], narozené [datum], související s probíhající exekucí na částku 65 920 Kč, vedenou exekutorským úřadem JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [anonymizováno] Ex [číslo], v březnu 2014, vůči níž vystupoval pod falešným jménem [anonymizováno], využil rozumové slabosti a finanční tísně poškozené a se slibem poskytnutí půjčky ji přesvědčil, aby podepsala jím předložené listiny, konkrétně smlouvu o smlouvě budoucí kupní ze dne [datum], kupní smlouvu ze dne [datum], kterou poškozená prodala byt [číslo] na adrese [adresa žalobkyně], okres [okres], v hodnotě nejméně 1 600 000 Kč společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jejímž jednatelem a společníkem byl obžalovaný [jméno] [příjmení], za částku 800 000 Kč, a dodatky k této kupní smlouvě ze dne [datum] a ze dne [datum], přičemž obžalovaný [příjmení] poškozené vědomě lhal, že se jedná pouze o dočasnou zástavu nemovitosti s převodem nemovitosti zpět do vlastnictví poškozené po uhrazení dlužných částek formou splátek, ačkoliv věděl, že podpisem kupní smlouvy poškozená byt prodává s povinností vystěhovat se z bytu do [datum], čímž obžalovaný [příjmení] poškozené způsobil škodu ve výši nejméně 800 000 Kč“. [příjmení] [jméno] [příjmení] uložil nahradit žalobkyni škodu ve výši 800 000 Kč.

17. Z výpovědí [jméno] [příjmení] a žalobkyně v rámci trestního řízení vyplývá, že podepsání všech smluvních dokumentů žalobkyní zajišťoval pouze [jméno] [příjmení], který se jí představil jako pan [příjmení]. S nikým jiným žalobkyně v té souvislosti nejednala, resp. na úplně první schůzku přišel jiný muž, jehož jméno však nezná a nebyla schopna ho ztotožnit ani později. (Viz protokol o hlavním líčení dne [datum], úřední záznam o podaném vysvětlení žalobkyní na PČR dne [datum]) Žalobkyně vypověděla o tom, že s [jméno] [příjmení] jednala o půjčce, nikoli o prodeji jednotky. [jméno] [příjmení] ji přesvědčil, že„ byt se musí přepsat na jinou osobu jako záruka“. Dále že byla dohoda taková, že až dojde k přepsání bytu, pokusí se jí pan [příjmení] zajistit půjčku ve výši minimálně 600 000 Kč. Opakovaně zdůrazňovala, že jednotku rozhodně nechtěla prodat. Dále žalobkyně vypověděla, že dokumenty, které jí přinese k podpisu, nečetla, ale plně mu důvěřovala. Byli ověřovat podpisy třikrát v [anonymizováno] nad [příjmení] a jednou v [obec]. Epizodu s podpisem v [obec] popsala na policii při podání vysvětlení dne [datum] tak, že [jméno] [příjmení] jí tvrdil, že jsou to stejné listiny, jako už podepisovala předtím, že je to jen formalita. Po podpisu šli do pobočky [obec] spořitelny, kde [jméno] [příjmení] složil na její účet částku 234 000 Kč.

18. Jak je uvedeno níže, dne [datum], kdy byla podepsána dohoda o narovnání, byla na účet žalobkyně složena částka 237 000 Kč. [příjmení] 234 000 Kč mezi uhrazenými či složenými částkami nefiguruje. Žalobkyně měla při podání vysvětlení zřejmě na mysli právě částku 237 000 Kč.

19. Soud má tedy za prokázáno, že [jméno] [příjmení] přesvědčil žalobkyni též k podpisu dohody o narovnání ze dne [datum], přičemž ji stejně jako v případě předchozích smluv uvedl v omyl o obsahu této listiny. K tomuto závěru vede soud též okolnost, že žalobkyně, pokud by si byla vědoma obsahu smlouvy, stěží mohla souhlasit s tím, že jednak obdrží ještě podstatně menší částku, než dle kupní smlouvy, jednak že jak je popsáno níže, částka 63 000 Kč bude poukázána na jí neznámý účet [jméno] [příjmení], přičemž [jméno] [příjmení] sám vypověděl, že žalobkyně o zajištění náhradního ubytování nežádala. 20. [jméno] [příjmení] ve své výpovědi při hlavním líčení konaném dne [datum] (viz protokol o hlavním líčení ze dne [datum]) popřel, že by žalobkyni podvedl, pokud jde o uzavření kupní smlouvy, nicméně jeho obhajoba byla v trestním řízení vyvrácena. [jméno] [příjmení] však podrobně popsal okolnosti násilného vystěhování žalobkyně z bytu. Ačkoli žalobkyně nežádala zajištění náhradního bydlení, [jméno] [příjmení] na pokyn [jméno] [příjmení], bratra [jméno] [příjmení], zařídil podnájem bytu v domě, jehož vlastníkem byl [jméno] [příjmení]. Podnájemní smlouvu (ve skutečnosti se jednalo o smlouvu nájemní) sepsal pro svou osobu [jméno] [příjmení], ten sám však byt neužíval. K přestěhování věcí z bytu žalobkyně do podnajatého bytu došlo bez vědomí a v nepřítomnosti žalobkyně. 21. [příjmení] [jméno] [příjmení] v této části koresponduje se Smlouvou o nájmu bytových prostor uzavřenou mezi Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dne [datum], která je součástí trestního spisu. Z této smlouvy vyplývá, že jejím předmětem byl nájem bytového prostoru o výměře 60 m2 v prvním patře domu [adresa], ulice [ulice], [anonymizováno] nad [příjmení]. Nájem byl uzavřen na dobu neurčitou od [datum]. Nájemné bylo sjednáno v částce 8 000 Kč měsíčně a zálohy za služby v částce 2 500 Kč měsíčně. Vše mělo být hrazeno na účet [číslo]. Tento účet patří [jméno] [příjmení], jak zjistil soud v nyní probíhajícím řízení ze zprávy [právnická osoba] 22. [jméno] [příjmení] na policii dne [datum] a poté při hlavním líčení konaném dne [datum] vypověděl, že žalobkyni poznal až poté, co [jméno] [příjmení], syn žalobně, identifikoval nábytek žalobkyně v jeho bytě, který měl pronajatý [jméno] [příjmení] [jméno] údajné podnájemní smlouvě mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní mu nebylo nic známo. Dne [datum] mu bylo zaplaceno v hotovosti nájemné za jeden měsíc a kauce ve výši měsíčního nájemného, nájemné za dalších šest měsíců bylo uhrazeno složením na účet dne [datum].

23. Číslo účtu [anonymizována dvě slova] [číslo] je uvedeno v Dohodě o narovnání ze dne [datum] pro přijetí částky 63 000 Kč. Tato částka odpovídá šesti platbám nájemného a záloh za služby po 10 500 Kč.

24. Žalobkyně tvrdila, že ji žalovaná uvedla v omyl společně s [jméno] [příjmení], pokud jde o obsah uzavřených smluv. Pro posouzení nároku žalobkyně tedy bylo významné, zda [jméno] [příjmení] bude uznán vinným ze spáchání zločinu podvodu vůči žalobkyni. Ten však byl obžaloby zproštěn a toto rozhodnutí soudu prvního stupně pak bylo na základě odvolání státního zástupce přezkoumáno odvolacím soudem, který rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. 25. [jméno] [příjmení] v průběhu trestního řízení opakovaně popřel, že by osobně jednal se žalobkyní o uzavření kupní smlouvy. Podle něj vše zařizoval [jméno] [příjmení], přičemž o detailech jednání [jméno] [příjmení] nebyl informován. Popřel jakýkoli podvodný úmysl, který mu byl kladen za vinu (viz protokol o výslechu obviněného na Policie ČR ze dne [datum], protokoly o hlavním líčení). Z odůvodnění rozsudku Okresního soudu Praha – východ ze dne 11. 6. 2020, čj. [anonymizováno] [spisová značka] – [anonymizováno], bod 15, se podává, že z provedeného dokazování vyplývá, že [jméno] [příjmení] se setkal se žalobkyní pouze jednou, a to [datum], tedy v době, kdy smlouvy byly již uzavřeny. Případné dřívější setkání nebylo prokázáno, nebyla si jím jista ani sama žalobkyně, jak vyplývá z její výpovědi poškozené při hlavním líčení dne [datum]. Nebylo prokázáno ani to, že by s ní o uzavření smlouvy jednal telefonicky. Pro úplnost soud dodává, že vinu [jméno] [příjmení] popřel i jeho bratr [jméno] [příjmení], jak vyplývá z Úředního záznamu o podaném vysvětlení na Policii ČR dne [datum], který předložila k důkazu žalobkyně, a protokolu o hlavním líčení ze dne [datum]. Z žádného důkazu také nevyplynulo, že by [jméno] [příjmení] jednal za žalovanou.

26. Žalobkyně k prokázání svého tvrzení o tom, že žalovaná uvedla žalobkyni v omyl při uzavření kupní smlouvy, resp. souvisejících smluv, předložila soudu rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8. 12. 2016, sp. zn. 64 T 31/2016 a navazujícím rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. 7 To 156/2017. Z nich se podává, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byli odsouzeni pro spáchání zločinu podvodu s obdobným skutkovým dějem, jako byl ten, z něhož pak byli obžalováni v trestním řízení vedeném u Okresního soudu Praha – východ. Z Opisu z rejstříku trestů ohledně [jméno] [příjmení] vyplývá, že odsuzující rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Případ projednávaný u Obvodního soudu pro Prahu 5 však skutkově nikterak nesouvisí s případem projednávaným u Okresního soudu Praha – východ, ani s předmětem žaloby v nyní souzené věci, ani v něm nefiguruje žalovaná. Ve vztahu k tvrzení o podvodném jednání žalované vůči žalobkyni jsou proto uvedené důkazy bez významu.

27. Soud tedy nemá za prokázáno, že žalovaná uvedla žalobkyni v omyl při podpisu všech výše uvedených smluv.

28. V rámci trestního řízení byla zjišťována obvyklá cena předmětného bytu. Trestní spis obsahuje znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], na nějž poukazuje žalovaná, a znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], z něhož vyšel soud.

29. Ing. [obec] [anonymizováno] ve svém znaleckém posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] stanovil cenu podle platného cenového předpisu pro účely daní a poplatků jako podklad pro převod nemovitosti v částce 1 093 600 Kč. Jako zadavatel je v posudku uvedena žalobkyně. Na dotaz Policie ČR v rámci trestního řízení znalec dopisem ze [datum] sdělil, že znalecký posudek si u něj objednal koncem dubna 2014 pan [příjmení], ten mu také předal výpis z katastru nemovitostí. Znalec požadoval návštěvu nemovitosti, nicméně k prohlídce nakonec nedošlo a znalec vypracoval znalecký posudek na základě popisu pana [příjmení] a fotografií v mobilu, které mu ukázal. Ve své výpovědi při hlavním líčení konaném dne [datum] pravdivost sdělení potvrdil. Uvedl, že posudek zpracovával pro daňové účely, nebyl to posudek na tržní cenu.

30. Znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] podala znalecký posudek [číslo] na objednávku Policie ČR. Provedla ocenění předmětné jednotky ke dni [datum] a dospěla k závěru, že administrativní cena k tomuto datu činí, 1 698 320 Kč, obvyklá cena 1 600 000 Kč. Znalecký posudek je opatřen doložkou dle § 127a o. s. ř. V rámci své výpovědi u hlavního líčení dne [datum] pak znalkyně podrobně popsala, jakým způsobem dospěla k uvedeným částkám, včetně zohlednění nové fasády domu v roce 2010 a dále tehdy aktuálního zatížení nemovitosti exekucí ohledně částky 65 920 Kč, díky němuž snížila cenu na 1 600 000 Kč.

31. Pro posouzení nároku žalobkyně v nyní souzené věci je rovněž podstatné zjištění obvyklé ceny jednotky v době uzavření kupní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou. Soud považuje znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] za zcela přesvědčivý a nemá důvod pochybovat o správnosti jeho závěrů. Závěry znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] jsou pro zjištění obvyklé ceny zcela nepoužitelné, neboť ten dle svého vyjádření nezjišťoval obvyklou cenu. Cena 1 600 000 Kč se jeví být zcela odpovídající též s přihlédnutím k tomu, že o pouhých 18 měsíců později prodala žalovaná jednotku paní [příjmení] za částku 1 990 000 Kč, jak vyplývá z kupní smlouvy ze dne [datum].

32. Soud se dále zabýval tvrzením žalované, že žalobkyni uhradila celkem částku 805 664 Kč. V této částce nejsou zahrnuty tři poplatky po 65 Kč za provedení operace vkladu hotovosti na účet žalobkyně, které nicméně žalovaná zahrnula do jednotlivých částek tvrzených úhrad ve svém podání ze dne [datum] (čl. 325 spisu).

33. Žalobkyně potvrdila úhradu celkem částky 663 920 Kč, která nezahrnuje tři poplatky po 65 Kč. Konkrétně potvrdila částku 65 920 Kč na úhradu exekuce (prokázáno příkazem k úhradě ze dne [datum]), 105 000 Kč vklad hotovosti na účet (prokázáno pokladním dokladem ze dne [datum] s poplatkem 65 Kč), 50 000 Kč vklad hotovosti na účet (prokázáno pokladním dokladem ze dne [datum] s poplatkem 65 Kč), 237 000 Kč vkladem na účet (prokázáno příjmovým pokladním dokladem ze dne [datum] s poplatkem 65 Kč), 206 000 Kč původně zadržovaných na smluvní pokutu (prokázáno potvrzením o bezhotovostní platbě ze dne [datum]). K výplatě částky 206 000 Kč se vztahují též dopisy žalované ze dne [datum] a právního zástupce žalované ze dne [datum], v nichž byla žalobkyně informována o tom, že žalovaná je ochotna jí vyplatit předmětnou částku, a že žalovaná smluvní pokutu původně účtovala na základě mylných informací od pana [příjmení].

34. Žalovaná tvrdila, že uhradila daň z převodu nemovitosti v částce 43 744 Kč. Měla na mysli zřejmě daň z nabytí nemovitých věcí, neboť daň z převodu nemovitosti tehdy již neexistovala. Žalovaná prokázala, že dne [datum] uhradila daň z nabytí nemovitosti v částce 43 744 Kč (viz potvrzení o platbě ze dne [datum]). V potvrzení je ve zprávě pro příjemce uvedeno„ [příjmení] – [jméno] [příjmení]“. Tento údaj koresponduje s tím, že daňové přiznání bylo podáno jménem žalobkyně (viz Přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí ze dne [datum]). Žalobkyně popřela, že by toto daňové přiznání podepsala. Pro posouzení této věci není pravost podpisu žalobkyně rozhodná. Z tohoto daňového přiznání však vyplývá, že znalecký posudek Ing. [anonymizováno] byl vypracován skutečně za účelem zjištění ceny pro toto daňové přiznání, neboť je zde uvedena zjištěná cena shodná se znaleckým posudkem, tj. 1 093 600 Kč.

35. V návaznosti na daňové přiznání byla finančnímu úřadu doručena strojově psaná žádost podaná jménem žalobkyně o vrácení přeplatku daně (viz Žádost o vrácení přeplatku). Žalobkyně zaslala finančnímu úřadu rukou psanou žádost o vydání kopie daňového přiznání k dani z nabytí nemovitosti a fotokopie žádosti o vrácení přeplatku s obálkou této žádosti. Současně uvedla, že žádnou žádost nepodávala. Finanční úřad poté řízení zastavil (viz rozhodnutí [anonymizováno] úřadu pro Středočeský kraj, Územní pracoviště v [anonymizováno] nad [příjmení] – [příjmení] [jméno] ze dne [datum]).

36. Z Platebního výměru Finančního úřadu pro [územní celek] ze dne [datum] vyplývá, že daň z nabytí nemovitých věcí správně činila 32 808 Kč.

37. Na základě výše uvedených důkazů má soud za prokázáno, že žalovaná uhradila daň z nabytí nemovitých věcí v částce 43 744 Kč, přičemž správná výše daně činila 32 808 Kč. Pro toto řízení není podstatné, zda žalované byl přeplatek daně vrácen. Podstatná je naopak skutečnost, že z předložených listin nevyplývá, že by nějaká částka byla finančním úřadem vyplacena žalobkyni.

38. Žalovaná dále tvrdila, že žalobkyni předala částku 35 000 Kč v hotovosti. Žalobkyně převzetí této částky popřela. Žalovaná k důkazu zaslala do datové schránky soudu dva příjmové pokladní doklady a dvě ověřovací doložky (čl. 327 p.v., 328 spisu), o nichž uvedla, že prokazují převzetí částky 35 000 Kč žalobkyní dne [datum]. Originál dokladu či dokladů žalovaná přes výzvu soudu nepředložila.

39. Předně je třeba uvést, že žalovaná tvrdila převzetí jedné částky, předložila však doklady dva. Jedná se o dva stejné formuláře, strojově vyplněné zcela shodnými údaji, včetně čísla dokladu. Údajné podpisy žalobkyně se však na dokladech na první pohled zásadně liší. Je tedy zřejmé, že se jedná skutečně o doklady dva, nikoli o dvě kopie pořízené z jednoho dokladu.

40. Ověřovací doložky mají jedna [číslo] druhá [číslo]. Obě jsou z [datum] a v obou se uvádí, že žalobkyně uznala svůj podpis na listině za vlastní. Z těchto ověřovacích doložek tedy není patrné, ke kterým listinám se vztahují. Navíc je soud může hodnotit pouze jako kopie, neboť jejich originál přeložen nebyl, ačkoli bylo jeho předložení přislíbeno podáním žalované ze dne [datum]. Jsou tedy zcela neprůkazné.

41. Za situace, kdy žalobkyně popřela přijetí částky 35 000 Kč, bylo na žalované, aby své tvrzení prokázala. Žalovaná k důkazu předložila pouze kopie čtyř samostatných listin: dva nevěrohodné příjmové doklady se stejným číslem, avšak různými podpisy, a dvě ověřovací doložky, z nichž není patrno, ke kterým listinám se vztahují. Tvrzení žalované o předání částky 35 000 Kč tak zůstalo neprokázáno.

42. Dále žalovaná tvrdila, že žalobkyni uhradila částku 63 000 Kč, o čemž předložila potvrzení banky [právnická osoba] Vklad na účet ze dne [datum]. Z tohoto potvrzení soud zjistil, že částka 63 000 Kč byla vložena na účet [číslo] tedy na účet, jehož majitelem je [jméno] [příjmení]. Jak je uvedeno výše, [jméno] [příjmení] je vlastníkem domu, do něhož byly bez vědomí žalobkyně přestěhovány její věci. Tato částka odpovídá šesti měsíčním platbám nájemného a služeb.

43. Žalobkyně soudu předložila dopis ze dne [datum], který její právní zástupkyně adresovala Mgr. [jméno] [příjmení] jako reakci na výzvu k vyklizení movitých věcí z domu jeho klienta. V dopise uvádí, že žalobkyně si není vědoma toho, že by kdy s jeho klientem uzavřela nájemní, resp. podnájemní smlouvu.

44. Vložení částky 63 000 Kč na účet [jméno] [příjmení] tedy nelze považovat za úhradu na cenu jednotky, ani úhradu ve prospěch žalobkyně.

45. Žalobkyně požadovala po žalované uhradit též částku 396 500 Kč, která představuje nájemné zaplacené žalobkyní za pokoj v ubytovně na adrese [adresa]. K tomu předložila důkazy (dvě verze smlouvy o ubytování ze dne [datum], čestné prohlášení pronajímatele romana [příjmení] ze dne [datum], výpisy z účtu žalobkyně o poukázání částek 7 000 Kč na nájemné dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]). Vzhledem k tomu, že soud na základě výsledků dokazování dospěl k závěru o nedůvodnosti tohoto nároku pro nedostatek pasivní legitimace na straně žalované, v rámci hodnocení důkazů se těmito listinami již nezabýval. Z téhož důvodu se nezabýval listinami prokazujícími platby žalobkyně v souvislosti s užíváním předmětné jednotky, dokud byla její vlastnicí (evidenční list a předpisy plateb).

46. Soud pro nadbytečnost neprovedl výslech žalobkyně, neboť byla velmi podrobně vyslechnuta jak Policií ČR, tak soudem v rámci trestního řízení (viz Úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne [datum], protokol hlavním líčení ze dne [datum]).

47. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala též úrok z prodlení, zabýval se soud tím, kdy byla žalované doručena výzva k plnění. Dle žalobkyně se tak stalo až žalobou a dalšími podáními obsahujícími rozšíření žaloby. Z obsahu spisu se podává, že žaloba byla žalované doručena dne [datum], podání datované dnem [datum] bylo žalované doručeno dne [datum] a podání datované dne [datum] bylo žalované doručeno dne [datum]. V původní žalobě žalobkyně požadovala doplatit kupní cenu do tržní hodnoty 1 400 000 Kč. Tržní cenu 1 600 000 Kč pak poprvé uplatnila až v podání datovaném dne [datum].

48. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně byla vlastnicí jednotky [číslo] umístěné v budově [adresa] postavené na pozemku parc. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] na společných částech budovy [adresa] a pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek]. Uvedená jednotka se stala předmětem kupní smlouvy se žalovanou, kterou žalobkyně podepsala dne [datum]. Této kupní smlouvě předcházela smlouva o smlouvě budoucí kupní ze dne [datum]. Následovaly pak dodatky ke kupní smlouvě ze dne [datum] a [datum]. Dne [datum] žalobkyně podepsala dohodu o narovnání. K podpisu všech uvedených smluv žalobkyni přiměl [jméno] [příjmení], který byl v souvislosti s tím pravomocně odsouzen pro zločin podvodu, neboť přesvědčil žalobkyni k podpisu smluv při využití její rozumové slabosti a finanční tísně a se slibem poskytnutí půjčky, přičemž jí vědomě lhal, že se jedná pouze o dočasnou zástavu nemovitosti s převodem nemovitosti zpět do vlastnictví žalobkyně po uhrazení dlužných částek formou splátek, ačkoliv věděl, že podpisem kupní smlouvy žalobkyně byt prodává s povinností vystěhovat se z bytu do [datum], čímž způsobil žalobkyni škodu nejméně ve výši 800 000 Kč. V rámci trestního řízení byla [jméno] [příjmení] uložena povinnost nahradit žalobkyni škodu v částce 800 000 Kč, přičemž se jednalo o částku rozdílu mezi kupní cenou jednotky stanovenou v kupní smlouvě a obvyklou cenou zjištěnou znaleckým posudkem. [jméno] [příjmení] přesvědčil žalobkyni též o podepsaní dohody o narovnání ze dne [datum], přičemž jí uvedl v omyl o jejím obsahu, když tvrdil, že se jedná o stejnou smlouvu, jakou podepsala již dříve. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně jednala o uzavření všech smluv s [jméno] [příjmení] či žalovanou. V rámci nyní souzené věci má soud za prokázáno, že obvyklá cena předmětné jednotky ke dni [datum] činila 1 600 000 Kč. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 663 920 Kč, z toho 206 000 Kč po podání žaloby. Úhrada částky 35 000 dne [datum] nebyla prokázána. Žalovaná uhradila finančnímu úřadu daň z nabytí nemovitých věcí v částce 43 744 Kč. Žalobkyně byla rozsudkem ze dne [datum] omezena ve svéprávnosti pokud jde o nakládání s částkami či majetkem nad 15 000 Kč, neboť trpí nevyléčitelnou organickou poruchou osobnosti. Dle znalce přítomnost této duševní choroby v roce 2014 nelze jednoznačně prokázat. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě doplatku kupní ceny touto žalobou (doplatek do kupní ceny 1 400 000 Kč), která byla žalované doručena dne [datum], a dále pak doplněním žaloby o další částku 200 000 Kč (doplatek do kupní ceny 1 600 000 Kč) doručeným žalované dne [datum].

49. Při právním posouzení věci se soud především zabýval otázkou, zda je dána jeho pravomoc, neboť všechny uzavřené smlouvy včetně dohody o narovnání obsahovaly rozhodčí doložky. Dle žalované je navíc zdejší soud vázán dřívějším usnesením Okresního soudu Praha – východ, který řízení o určení vlastnického práva zastavil právě s poukazem na existenci rozhodčí doložky.

50. Předně soud uvádí, že řízení u Okresního soudu Praha – východ mělo jiný předmět řízení (o určení vlastnického práva) než má nyní souzená věc (o finanční plnění). Nelze tedy uvažovat o tom, že by se ve vztahu k souzené věci jednalo o res iudicata (věc rozhodnutou). Okresní soud Praha – východ navíc vycházel ze zcela jiných skutkových tvrzení, takže jeho závěry jsou pro nyní souzenou věc bez významu.

51. Soud je naopak ve smyslu § 135 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vázán rozhodnutím o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. Pro soud je tedy závazný rozsudek Okresního soudu Praha – východ ze dne ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] v části, v níž byl [jméno] [příjmení] uznán vinným ze spáchání zločinu podvodu.

52. Dle § 159 a odst. 3 o. s. ř., jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.

53. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR je z výroku o vině nutno vycházet jako z celku a brát v úvahu jeho právní i skutkovou část s tím, že řeší naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu konkrétním jednáním pachatele. Rozsah vázanosti rozhodnutím o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, je tedy dán tím, do jaké míry jsou znaky skutkové podstaty trestného činu zároveň významnými okolnostmi pro rozhodnutí o uplatněném nároku (viz např. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2008, sp. zn. 25 Cdo 1338/2006, Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2013, sp. zn. 23 Cdo 956/2012).

54. Jak je uvedeno výše, [jméno] [příjmení] byl odsouzen pro skutek, kdy„ v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch, pod záminkou řešení tíživé finanční situace poškozené [celé jméno žalobkyně], narozené [datum], související s probíhající exekucí na částku 65 920 Kč, vedenou exekutorským úřadem JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [anonymizováno] Ex [číslo], v březnu 2014, vůči níž vystupoval pod falešným jménem [anonymizováno], využil rozumové slabosti a finanční tísně poškozené a se slibem poskytnutí půjčky ji přesvědčil, aby podepsala jím předložené listiny, konkrétně smlouvu o smlouvě budoucí kupní ze dne [datum], kupní smlouvu ze dne [datum], kterou poškozená prodala byt [číslo] na adrese [adresa žalobkyně], okres [okres], v hodnotě nejméně 1 600 000 Kč společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jejímž jednatelem a společníkem byl obžalovaný [jméno] [příjmení], za částku 800 000 Kč, a dodatky k této kupní smlouvě ze dne [datum] a ze dne [datum], přičemž obžalovaný [příjmení] poškozené vědomě lhal, že se jedná pouze o dočasnou zástavu nemovitosti s převodem nemovitosti zpět do vlastnictví poškozené po uhrazení dlužných částek formou splátek, ačkoliv věděl, že podpisem kupní smlouvy poškozená byt prodává s povinností vystěhovat se z bytu do [datum], čímž obžalovaný [příjmení] poškozené způsobil škodu ve výši nejméně 800 000 Kč“ 55. Z takto zjištěného skutku soud vycházel v nyní souzené věci. Dokazováním provedeným v tomto řízení pak zjistil, že [jméno] [příjmení] stejným způsobem podvedl žalobkyni a přesvědčil ji k podpisu dohody o narovnání.

56. Dle § 551 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

57. Žalobkyně při podpisu všech výše uvedených listin neměla vůli prodat svou jednotku žalované a neměla ani povědomost o skutečném obsahu listin. Nebyla si tedy vědoma ani toho, že podepsala rozhodčí doložky, neměla vůli uzavřít rozhodčí smlouvy. [jméno] [příjmení] ji podvedl a uvedl v omyl, pokud jde o skutečný obsah listin.

58. Soud tedy dospěl k závěru, že rozhodčí doložky ve všech žalobkyní podepsaných listinách nebyly platně sjednány z důvodu nedostatku vůle. Dle § 106 odst. 1 o. s. ř. je tedy dána pravomoc soudu v této věci.

59. Kupní smlouva rovněž nebyla platně uzavřena pro nedostatek vůle žalobkyně. Z téhož důvodu nebyly uzavřeny ani smlouva o smlouvě budoucí kupní, dodatky kupní smlouvy a dohoda o narovnání.

60. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že kupní smlouva nebyla platně uzavřena, nepřicházelo v úvahu posouzení nároku žalobkyně jako práva z neúměrného zkrácení dle § 1793 a násl. o. z., jak navrhovala žalovaná.

61. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala.

62. Dle § 2999 o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

63. Žalobkyně se nedomohla určení vlastnictví proti žalované ani proti pozdější vlastnici jednotky, která ji koupila od žalované. Vydání předmětu bezdůvodného obohacení ze strany žalované tedy není možné. Žalovaná je proto povinna uhradit žalobkyni obvyklou cenu jednotky ke dni podpisu kupní smlouvy.

64. Obvyklá cena byla zjištěna ve výši 1 600 000 Kč. Žalovaná z této částky uhradila 663 920 Kč. Úhrada částky 35 000 Kč nebyla prokázána. Částku 43 744 Kč žalobkyně zaplatila finančnímu úřadu jako daň z nabytí nemovitých věcí. Avšak daň z nabytí nemovitých věcí, ať už byla uhrazena v jakékoliv výši, nelze považovat za úhradu ve prospěch žalobkyně, neboť dle § 1 tehdy účinného zákonného opatření senátu č. 340/2013 Sb., o daní z nabytí nemovitých věcí, byl poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci. Žalobkyně nabyvatelem vlastnického práva nebyla a podle předmětných smluv ani být neměla.

65. K úhradě tak zbývá 936 080 Kč. 66. [jméno] [příjmení] soud v trestním řízení uložil nahradit žalobkyni škodu v částce 800 000 Kč, o niž byla cena uvedená v kupní smlouvě nižší oproti ceně obvyklé. Z podvodného jednání [jméno] [příjmení] se však obohatila žalovaná, když získala bytovou jednotku žalobkyně.

67. Rozhodnutí trestního soudu netvoří překážku pro uložení povinnosti žalované k náhradě bezdůvodného obohacení, k němuž došlo v důsledku protiprávního jednání [jméno] [příjmení]. Uvedený závěr soudu je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 31 Cdo 230/2013). Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí uvedl:„ ... Zde totiž zaplacením neplatně sjednané smluvní pokuty došlo ke vzniku dvou závazkových právních vztahů: a) odpovědnost za škodu (povinnost k náhradě škody) mezi poškozeným a škůdcem, který vznik újmy zapříčinil, aniž sám získal peněžní prostředky, a b) odpovědnost za bezdůvodné obohacení, v jejímž rámci má poškozený (ochuzený) právo na vydání bezdůvodného obohacení od osoby odlišné od škůdce, jejíž majetkový stav se přijetím plnění zvětšil. Jsou-li splněny předpoklady vzniku obou těchto nároků, je poškozený oprávněn vyžadovat plnění od kteréhokoliv subjektu, případně i od obou (všech), samozřejmě s tím, že se mu celkově může dostat pouze té částky, o kterou přišel; v rozsahu plnění jednoho povinného subjektu zaniká nárok oprávněného (věřitele) i vůči druhému povinnému (tzv. falešná solidarita).“ 68. Pro úplnost soud uvádí (k argumentaci žalobkyně, že soud nemůže žalobou uplatněný nárok posoudit jako bezdůvodné obohacení, pokud žalobkyně hovořila o škodě), že při posouzení žalobního nároku je soud vázán pouze skutkovými tvrzeními, nikoli právním hodnocením nároku ze strany účastníků. Ostatně účastník řízení ani není povinen svůj nárok právně kvalifikovat.

69. Soud tedy shledal důvodným nárok žalobkyně na doplatek obvyklé ceny bytu v částce 936 080 Kč.

70. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobkyně má proto dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

71. Počátek prodlení u bezdůvodného obohacení se odvíjí od doručení výzvy k plnění, kdy dlužník je povinen plnit následující den po doručení výzvy (§ 1958 odst. 2 o. z.).

72. Žalobkyně vyzvala žalovanou k doplatku obvyklé ceny bytu žalobou doručenou žalované dne [datum]. V žalobě vycházela z obvyklé ceny 1 400 000 Kč. Teprve podáním datovaným dne [datum] požadovala doplatek do ceny 1 600 000 Kč. Toto podání bylo žalované doručeno dne [datum].

73. Soud tedy uzavřel, že žalované byla doručena výzva k uhrazení částky 736 080 Kč dne [datum], následujícího dne měla plnit a od [datum] je v prodlení. Výzva k zaplacení další částky 200 000 Kč byla žalované doručena dne [datum], následujícího dne měla plnit a od [datum] je v prodlení.

74. Soud vyhověl žalobě co do požadavku na doplatek obvyklé ceny jednotky v částce 936 080 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 736 080 Kč od [datum] a z částky 200 000 Kč od [datum] do zaplacení.

75. Žalobkyně dále požadovala náhradu nákladů za bydlení, které vynaložila poté, co byla z předmětné bytové jednotky vystěhována, a dále náhradu nákladů na znalecký posudek PhDr. Mgr. [jméno] [příjmení] Tyto nároky však odvíjela od tvrzeného protiprávního jednání žalované, která jí měla způsobit škodu prostřednictvím svého jednatele [jméno] [příjmení]. Tvrzení o škodném jednání [jméno] [příjmení] a žalované však zůstalo neprokázáno. Nevznikl proto ani nárok na náhradu škody proti žalované. Na straně žalované tedy není dána pasivní legitimace ve vztahu k těmto nárokům. Nárok na úhradu nákladů za znalecký posudek nelze přiznat ani v rámci náhrady nákladů tohoto řízení, neboť pro účely tohoto řízení byl bez významu.

76. Soud tedy zamítl žalobu co do částky 413 500 Kč (náhrada nájemného a nákladů znaleckého posudku), souvisejících úroků z prodlení a dále co do úroku z prodlení z částky 200 000 Kč požadovaného za období před [datum].

77. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal jejich poměrnou náhradu žalobkyni, která byla ve věci převážně úspěšná.

78. Do úspěchu žalobkyně je třeba zahrnout i částku 206 000 Kč, kterou jí žalovaná uhradila po podání žaloby, přičemž neměla platný právní důvod pro zadržování této částky. Dodatečná úhrada částky 206 000 Kč se pak promítla do celkově požadované částky na doplatku kupní ceny v podání datovaném dne [datum], kdy žalobkyně současně se sdělením, že jí byla uhrazena částka 206 000 Kč, navýšila celkový požadavek na doplatek kupní ceny o 200 000 Kč, když napříště vycházela z obvyklé ceny jednotky 1 600 000 Kč.

79. Neúspěch žalobkyně spočívá jednak v části žaloby, která byla zamítnuta, tj. 413 500 Kč, jednak v části žaloby, ohledně níž bylo řízení zastaveno na základě zpětvzetí žaloby, tj. 35 310 Kč, neboť žalobkyně zastavení řízení procesně zavinila (§ 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř). Celkový neúspěch žalobkyně tedy činí 448 810 Kč.

80. Celkový předmět řízení včetně částek 35 310 Kč a 206 000 Kč činí 1 590 890 Kč. Poměrný úspěch žalobkyně tak činí 43,58 % (1 590 890 – 448 810 – 448 810 = 693 270 = 43,58 % z 1 590 890).

81. Soud přiznal právo na náhradu za celkem 15 úkonů právní pomoci dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen„ a. t.“), a to za následující úkony: -) převzetí zastoupení (tarifní hodnota 1 137 082 Kč) -) žaloba (tarifní hodnota 1 137 082 Kč) -) písemné vyjádření z [datum] (tarifní hodnota 1 137 082 Kč) -) doplnění žaloby z [datum] (tarifní hodnota 1 137 082 Kč) -) písemné vyjádření z [datum] (tarifní hodnota 1 137 082 Kč) -) jednání soudu [datum] (tarifní hodnota 1 137 082 Kč) -) doplnění žaloby z [datum] (tarifní hodnota 1 137 082 Kč) -) písemné vyjádření z [datum] (tarifní hodnota 1 137 082 Kč) -) jednání soudu [datum] (tarifní hodnota 1 349 580 Kč) -) písemné vyjádření z [datum] (tarifní hodnota 1 349 580 Kč) -) jednání soudu [datum] (tarifní hodnota 1 349 580 Kč) -) písemné vyjádření z [datum] (tarifní hodnota 1 349 580 Kč) -) písemné vyjádření [datum] (tarifní hodnota 1 349 580 Kč) -) jednání soudu [datum] (tarifní hodnota 1 349 580 Kč) -) jednání soudu [datum] (tarifní hodnota 1 349 580 Kč).

82. Dle § 8 odst. 1 a § 7 činí odměna za jeden úkon při tarifní hodnotě 1 137 082 Kč částku 12 860 Kč (8 úkonů) a při tarifní hodnotě 1 349 580 Kč částku 13 700 Kč (7 úkonů). Náhrada hotových výloh advokáta za jeden úkon dle § 13 činí 300 Kč Náklady řízení celkem činí 203 280 Kč. Žalobkyni náleží poměrná část ve výši 43,58 %, což činí 88 589,42 Kč.

83. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla osvobozena od soudních poplatků, soud dle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. uložil povinnost jeho zaplacení žalované. Soudní poplatek činí 46 804 Kč dle položky [číslo] bod 1. písm. b) sazebníku citovaného zákona.