8 C 203/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Andreou Venclíkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno ´ Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 960 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 960 Kč ve výši 7,05 % ročně od 1. 8. 2015 do 31. 12. 2017 7,50 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 8,00 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 8,05 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2020 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 7,50 % ročně od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 8,05 % ročně od 1. 1. 2022 do zaplaceníto vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do části, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 7 040 Kč, souhrnný poplatek 3 400 Kč, úrok z prodlení nad rámec úroku přiznaného ve výroku

I.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne 26. 9. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15 000 Kč jako nedoplatku jistiny půjčky, částky 3 400 Kč jako nedoplatku souhrnného poplatku a dále zákonného úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 26. 2. 2007 žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , Smlouvu o půjčce č. 316768757. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta v hotovosti částka 15 000 Kč v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli tuto částku a dále souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Celkem se žalovaná zavázala splatit původnímu věřiteli částku 25 440 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách, přičemž první splátka byla podle smlouvy splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období, resp. do sedmi dnů po uhrazení předchozí splátky. Při řádném splácení půjčky by tak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku, připadla na den 3. 3. 2008. Žalovaná původnímu věřiteli uhradila pouze částku 7 040 Kč, která byla započtena na souhrnný poplatek. Žalovaná tak dluží na jistině částku 15 000 Kč a na zůstatku souhrnného poplatku částku 3 400 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 uzavřené mezi původním věřitelem, společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na tuto společnost. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Přechodný věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 11. 9. 2018. Žalobkyně tak požadovala uhradit jistinu 15 000 Kč, souhrnný poplatek 3 400 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Dne 26. 2. 2007 žalovaná jako zákazník uzavřela smlouvu se společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Smlouvu o půjčce č. 316768757, na základě níž společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . poskytla žalované částku 15 000 Kč, přičemž podpisem smlouvy žalovaná současně potvrdila, že uvedenou částku převzala v hotovosti. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit souhrnný poplatek v částce 10 440 Kč. Celkovou částku 25 440 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 53 týdenních splátkách po 480 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od data uzavření této smlouvy. Ze Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2015 uzavřenou mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, byla pohledávka za žalovanou postoupena na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015, poštovní podací arch ze dne 17. 7. 2015, potvrzení o úhradě za postoupené pohledávky ze dne 25. 6. 2015). V Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 byla žalovaná vyzvána k úhradě pohledávky ve výši 18 400 Kč do 10 dnů od obdržení tohoto dopisu.

5. Společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, což žalované oznámila dopisem ze dne 11. 9. 2018. Dopis byl žalované odeslán dne 13. 9. 2018, jak vyplývá z poštovního podacího archu.

6. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované Výzvu před podáním žaloby ze dne 11. 9. 2023, která byla žalované odeslána dne 12. 9. 2023, jak vyplývá z poštovního podacího archu.

7. Z listiny nazvané Zákaznická karta soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, neboť žalobkyně soudu předložila pouze nevyplněný formulář.

8. V řízení nebylo tvrzeno ani nevyšlo najevo, že byl žalovaná na poskytnutou půjčku uhradila více, než žalobkyní tvrzenou částku 7 040 Kč.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Podle přechodného ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

11. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Podle § 41 obč. zák., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

15. Podle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

16. Podle § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

17. Podle § 563 obč. zák., není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

18. Podle § 517odst. 1 obč. zák., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

19. Právní vztah účastníků se dále řídí zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, neboť žalovaná smlouvu uzavřela jako spotřebitel.

20. Aplikováno na nyní souzenou věc, právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák. Závazek vznikl tím, že na jejím základě byla žalované předána finanční částka v hotovosti, kterou byla žalovaná dle smlouvy povinna vrátit postupně v týdenních splátkách. Ve smlouvě byl současně sjednán poplatek, který je třeba z právního hlediska považovat za úrok ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., neboť jde o úplatu za poskytnutí půjčky žalované.

21. Soud se zabýval přiměřeností výše sjednaného úroku. Ta při půjčce 15 000 Kč a souhrnném poplatku 10 440 Kč, které žalobkyně měla vrátit v 53 týdenních splátkách, činila 68,286 % ročně. Sjednaný úrok byl více než čtyřnásobný, oproti průměrné úrokové sazbě úvěru na spotřebu, která v roce 2007 činila 14,99 %, jak vyplývá, ze Zprávy o vývoji finančního trhu v roce 2007 zpracovanou Ministerstvem financí ČR. Dle konstantní judikatury je přitom přípustná maximálně dvojnásobná až trojnásobná výše sjednaného úroku. Výši sjednaného úroku tak soud považuje za hrubě nemravnou.

22. Ujednání o úroku z prodlení je tedy neplatné dle § 39 obč. zák. pro rozpor s dobrými mravy.

23. Soud se dále zabýval otázkou, zda lze ujednání o úroku oddělit (§ 41 obč. zák.) od zbývající části smlouvy.

24. Jak Nejvyšší soud uvedl ve svém usnesení ze dne 18. 1. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1752/2011, dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu při posuzování otázky, zda lze část právního úkonu postiženou důvodem neplatnosti oddělit od ostatního obsahu tohoto úkonu (§ 41 obč. zák.), je třeba dbát, aby byla respektována vůle účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon, resp. všichni účastníci dvou(více)stranného právního úkonu, sledovali (srov. již rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1248/96, zveřejněný v časopise Právní rozhledy 6/1998; z navazující judikatury pak např. rozsudek ze dne 9. 4. 2002, sp. zn. 26 Cdo 379/2001).

25. V případě smlouvy o půjčce lze ujednání o úrocích (obecně vzato) oddělit od ostatního obsahu smlouvy o půjčce, avšak nesmí tomu bránit okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Soud dospěl k závěru, že takové okolnosti tu jsou, neboť původní věřitel smlouvu uzavřel v rámci své podnikatelské činnosti, a to za účelem generování zisku. Nepochybně tedy nebylo jeho vůlí poskytnout žalované bezúročnou půjčku. Z toho důvodu nelze ujednání o úroku od zbytku smlouvy oddělit a smlouva je tak neplatná jako celek.

26. Vzhledem k tomu, že původní věřitel poskytl žalované finanční částku na základě neplatného právního úkonu, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši poskytnuté částky 15 000 Kč dle § 451 odst. 1 obč. zák. a žalovaná byla povinna toto bezdůvodné obohacení § 457 obč. zák. vrátit.

27. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně splatila celkem částku 7 040 Kč. K úhradě tak zbývá částka 7 960 Kč.

28. S ohledem na neplatnost celé smlouvy nelze vycházet z ujednané splatnosti půjčky, neboť vůle účastníků nesměřovala ke sjednání splatnosti bezdůvodného obohacení dle neplatné smlouvy.

29. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu dle § 563 obč. zák. Soud za první výzvu k plnění považuje oznámení o prvním postoupení pohledávky (na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, .), neboť obsahovalo též výzvu k plnění. Toto oznámení bylo podané na poštu dne 17. 7. 2015 (pátek). Při pravidelném běhu věcí lze předpokládat, že bylo doručeno přinejmenším do poštovní schránky žalované, tj. do její dispoziční sféry, dne 21. 7. 2015 (úterý). Lhůta k plnění v tomto oznámení byla stanovena desetidenní, tj. do 31. 7. 2015 (pátek). Od 1. 8. 2015 je tedy žalovaná v prodlení.

30. Prováděcím předpisem stanovujícím výši úroku z prodlení je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Dle § 2 citovaného nařízení, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Ke dni 1. 8. 2015 činila výše úroku z prodlení 8,05 % ročně.

31. Žalobkyně požadovala po žalované úrok z prodlení v různých sazbách po jednotlivých pololetích, přičemž za některá období požadovala sazbu nižší než 8,05 %. Vzhledem k tomu, že v rámci tohoto řízení je soud vázán výší žalobního nároku (§ 153 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“), přiznal soud žalobkyni za tato období nárok na úrok z prodlení v jí požadované nižší výši.

32. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 7 960 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1. 8. 2015 do zaplacení, ve výši modifikované žalobním petitem.

33. Co do částky 7 040 Kč, souhrnného poplatku 3 400 Kč a úroku z prodlení požadovaného nad rámec přiznaného, soud žalobu zamítl.

34. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalované žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.