8 C 212/2022
č. j. 8 C 212/2022-64
V PLATNOSTICitované zákony (5)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 151
- o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, 120/2001 Sb. — § 89
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Andreou Venclíkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro 126 785 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 126 684 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročněz částky 105 884 Kč od 26. 10. 2021 do zaplaceníz částky 4 000 Kč od 27. 10. 2021 do zaplaceníz částky 16 800 Kč od 27. 11. 2021 do zaplaceníz částky 30 000 Kč od 26. 10. 2021 do 3. 11. 2021z částky 10 000 Kč od 26. 10. 2021 do 9. 11. 2021z částky 10 000 Kč od 26. 10. 2021 do 15. 11. 2021to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Zamítá se žaloba co do části, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 101 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 26. 10. 2021 do zaplaceníIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 140 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou došlou soudu dne 21. 11. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky jako dluhu na nájemném a službách, který vznikl v souvislosti s užíváním bytové jednotky č. , hodnota, v , Anonymizováno, ulici č. , hodnota, , , adresa, . Podle nájemní smlouvy uzavřené mezi účastnicemi dne 31. 1. 2017 měla žalovaná platit nájemné ve výši 16 800 Kč a dále zálohy na služby dle evidenčního listu vystaveného společenstvím vlastníků jednotek. Žalovaná dne 30. 9. 2021 písemně uznala svůj dluh co do důvodu a výše v částce 155 985 Kč a tuto částku se zavázala uhradit žalobkyni ve třech splátkách, a to částku 50 000 Kč do 20. 10. 2021, částku 50 000 Kč do 31. 3. 2022 a částku 55 985 Kč do 30. 6. 2022. Pro případ prodlení s úhradou splátky delší než 5 dnů nastala splatnost celého dluhu a žalobkyni též vznikl nárok na úrok z prodlení. Žalovaná dle této dohody uhradila pouze částku 50 000 Kč, a to ve třech splátkách, když dne 3. 11. 2021 uhradila 30 000 Kč, dne 9. 11. 2021 uhradila 10 000 Kč a dne 15. 11. 2021 uhradila 10 000 Kč. Za měsíc říjen 2021 pak žalovaná uhradila nájemné pouze ve výši 12 800 Kč (dluh činí 4 000 Kč) a za měsíc listopad 2021 neuhradila ničeho. Žalobkyně tedy požadovala uhradit zbývající částku 105 985 Kč, která nebyla uhrazena na základě dohody o splátkách, dlužné nájemné za říjen 2021 v částce 4 000 Kč a za listopadu 2021 v částce 16 800 Kč. Dále požadovala zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek od prvního dne prodlení do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Pokud jde o dohodu o splátkách, uvedla, že nenastala splatnost zbývající dlužné částky, neboť dohoda obsahuje ujednání o tom, že tato dohoda má platnost za podmínky, že předmětný byt zůstane po celou dobu v nájmu žalované za částku 16 800 Kč měsíčně a úhrady služeb a energií. Žalobkyně však navzdory této dohodě uzavřela nájemní smlouvu přímo s podnájemci předmětného bytu. Dohoda o splátkách přitom byla uzavřena v době, kdy platila opatření k zamezení šíření viru covid 19, která citelně zasáhla podnikání žalované. Žalobkyně uzavřením nájemní smlouvy přímo s podnájemci připravila žalovanou o zdroj příjmů. Požadavek žalobkyně na uhrazení nájemného je tedy v rozporu s dobrými mravy.
3. Žalovaná se účastnila pouze prvního jednání ve věci dne 6. 9. 2023. K dalšímu nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal v její nepřítomnosti.
4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.
5. Dne 31. 1. 2017 účastnice uzavřely nájemní smlouvu, a to žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce. Předmětem nájmu byl byt č. , hodnota, v , Anonymizováno, nadzemním podlaží domu na adrese , adresa, , katastrální území , adresa, . Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 2. 2017 do 31. 1. 2018. Nájemné bylo dohodnuto v částce 16 800 Kč měsíčně. Žalovaná se dále zavázala hradit poplatky za služby spojené s užíváním bytu, to je vodné a stočné, úklid a osvětlení společných prostor domu, odvoz odpadu, příspěvky do fondu oprav, a to v měsíčních zálohách ve výši dle zasílaného evidenčního listu. Platby byly splatné vždy do každého 26. dne v měsíci. Uvedené skutečnosti byly zjištěny z Nájemní smlouvy ze dne 31. 1. 2017. Dle tvrzení žalobkyně, které nebylo sporováno, byly účastníce dohodnuty tak, že žalovaná bude byt podnajímat a úhrady za služby spojené s užíváním bytu bude hradit přímo na účet společenství vlastníků jednotek. Nájem se neustále obnovoval, neboť žalovaná předmět nájmu dále užívala a žalobkyně žalovanou v souvislosti s ukončením uplynutím nájemní doby nikdy nevyzvala k vyklizení bytu.
6. Dne 30. 9. 2021 účastnice podepsaly listinu nazvanou Uznání dluhu a dohoda o splátkách. V této listině žalovaná co do důvodu a výše uznala svůj dluh vůči žalobkyni v částce 155 985 Kč. Jako důvod dluhu je uvedeno neplacení, anebo pouze částečné placení nájemného a služeb za předmětnou bytovou jednotku. V rámci tohoto řízení žalobkyně specifikovala jednotlivé dlužné částky nájemného v celkové částce 119 100 Kč a dále částku 36 784 Kč jako dluh na platbách hrazených vlastníkem společenství vlastníků jednotek do srpna 2021 a dluh na úhradách za služby do září 2021. Žalobkyně dále uvedla, že celková dlužná částka jednotlivých nároků obsažených v uznání dluhu správně činila 155 884 Kč. Z tohoto tvrzení žalobkyně soud vyšel. Žalobkyně doložila, že , právnická osoba, vyzvalo žalobkyni k úhradě dlužné částky 36 784 Kč jako dluhu na platbách pro SVJ za byt č. , hodnota, za období do srpna 2021 (e-mail ze dne 31. 8. 2021). Žalobkyně doložila, že uvedenou částku uhradila dne 1. 9. 2021 (potvrzení o úhradě). Listina Uznání dluhu a dohoda o splátkách ze dne 30. 9. 2021 dále obsahuje dohodu o úhradě uznané částky ve třech splátkách následovně: 50 000 Kč do 20. 10. 2021, 50 000 Kč do 31. 3. 2022, 55 985 Kč do 30. 6. 2022. Pro případ zpoždění se splácením o více než 5 pracovních dní se dluh stal splatným najednou ke dni, kdy prodlení nastalo. Žalovaná se zavázala pro případ prodlení se zaplacením dluhu uhradit žalobkyni též zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu až do úplného zaplacení. V dohodě je dále uvedeno, že má platnost za podmínky, že předmětný byt zůstane po celou dobu v nájmu žalované za částku 16 800 Kč měsíčně plus služby a energie. Dále se uvádí: „V případě, že vláda vyhlásí nouzový stav, firma ztratí příjem z předmětného bytu, lze znovu projednat datum splatnosti jednotlivých splátek a dohodnout případné změny v této dohodě.“7. Žalovaná na uznaný dluh uhradila dne 3. 11. 2021 částku 30 000 Kč, dne 9. 11. 2021 částku 10 000 Kč a dne 5. 11. 2021 částku 10 000 Kč. Data a výše úhrad vyplývají z historie pohybů na účtu žalobkyně a transakční historie účtu žalobkyně.
8. Dne 20. 11. 2021 zaslala žalobkyně žalované e-mail, v němž okamžitě vypověděla nájemní smlouvu z 31. 1. 2017 z důvodu neplacení nájemného a vyzvala žalovanou k vyklizení sklepa, předání klíčů od sklepa, čipu od vchodu a klíčů od bytu do 30. 11. 2021 (e-mail z 20. 11. 2021).
9. Dne 21. 10. 2022 zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu, v níž požadovala úhradu zbývajícího dluhu dle uznání z 30. 9. 2021 (předžalobní výzva, poštovní podací lístek z 21. 10. 2022).
10. Dle tvrzení žalobkyně, které nebylo sporováno, žalovaná sklep nevyklidila a klíče žalobkyni nepředala. Se dvěma z podnájemců žalované žalobkyně uzavřela nájemní smlouvu od 1. 12. 2021.
11. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná měla v nájmu byt žalobkyně na dobu určitou od 1. 2. 2017 do 31. 1. 2018, přičemž byt nadále užívala i po tomto datu. V bytě bydleli její podnájemci. Nájemné bylo sjednáno v částce 16 800 Kč měsíčně, splatné do každého 26. dne v měsíci za stávající měsíc. Dne 30. 9. 2021 žalovaná uznala dluh vzniklý neplacením nebo částečným placením nájemného a služeb za předmětnou bytovou jednotku, a to ve výši 155 985 Kč. Tuto částku se zavázala uhradit ve třech splátkách, a to 50 000 Kč do 20. 10. 2021, 50 000 Kč do 31. 3. 2022 a 55 985 do 30. 6. 2022. Pro případ prodlení delšího než 5 pracovních dní se stal splatným celý dluh a žalobkyni vznikl nárok též na úrok z prodlení z dlužné částky. Pro případ, že by žalovaná ztratila příjem z předmětného bytu ve výši 16 800 Kč měsíčně, dohodly strany možnost nového projednání data splatnosti jednotlivých splátek, případně jiné změny v této dohodě. Žalovaná uhradila dne 3. 11. 2021 částku 30 000 Kč, dne 9. 11. 2021 částku 10 000 Kč a dne 15. 11. 2021 částku 10 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně dlužná částka, která byla předmětem uznání, ve skutečnosti činila 155 884 Kč. Žalovaná na nájemném za říjen 2021 uhradila pouze 12 800 Kč a nájemné za listopad 2021 neuhradila vůbec. Žalobkyně nájem vypověděla bez výpovědní doby a vyzvala žalovanou k vrácení klíčů od bytu, od sklepa a vyklizení sklepa do 30. 11. 2021. Žalovaná nad rámec částky 50 000 Kč neuhradila ničeho z uznaného dluhu a za měsíc říjen 2021 uhradila nájemné pouze ve výši 12 800 Kč. Za listopad 2021 neuhradila nájemné vůbec. Dne 21. 10. 2022 žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu.
12. Po právní stránce se daný vztah řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Účastnice (žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce) uzavřely smlouvu o nájmu dle § 2201 a násl. o. z., konkrétně o nájmu bytu dle § 2235 a násl. o. z.
13. Dle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
14. Nájem byl sjednán na dobu určitou a dle § 2230 ve spojení s § 2311 o. z. se automaticky prodlužoval vždy o další rok, neboť ani jedna strana nedala najevo, že nájem skončil, a žalobkyně do jednoho měsíce po uplynutí nájemní doby nevyzvala žalovanou k vyklizení bytu.
15. Žalovaná neplnila svou zákonnou a smluvní povinnost hradit žalobkyni nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Svůj dluh v částce 155 985 Kč písemně uznala co do důvodu a výše.
16. Dle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval.
17. Ohledně dluhu ve výši 155 985 Kč tedy platila vyvratitelná domněnka existence dluhu na nájemném a službách v této výši. Ohledně částky 101 Kč tuto domněnku vyvrátila sama žalobkyně, když sdělila, že dluh ve skutečnosti činil pouze 155 884 Kč. Ve zbývající části však bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že dluh neexistoval či zanikl. Na toto své břemeno tvrzení a důkazní byla soudem při jednání dne 6. 9. 2023 upozorněna. K dalšímu jednání se žalovaná již nedostavila. Nemohla tak být soudem vyzvána s poučením dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a důkazů. Žalovaná ostatně ve své obraně netvrdila, že dluh neexistoval. Zpochybňovala pouze jeho splatnost.
18. Soud tedy uzavřel, že dluh žalované na nájemném a službách ke dni uznání, tj. 30. 9. 2021 činil 155 884 Kč.
19. Účastnice se dohodly na nové splatnosti uznaného dluhu. Ten měl být uhrazen ve splátkách pod ztrátou výhody splátek, přičemž v případě prodlení s úhradou splátky měla automaticky nastat splatnost celého dluhu a pro ten případ se žalovaná zavázala uhradit též úroky z prodlení.
20. Žalovaná poukazovala na to, že dohoda obsahuje ujednání o tom, že má platnost pouze za podmínky, že byt zůstane v nájmu žalované za částku 16 800 Kč měsíčně. Dle žalované se žalobkyně nemůže domáhat úhrady dluhu, když nájem ukončila. Žalovaná však přehlíží, že ukončení nájmu vyvolala sama tím, že nehradila řádně svůj uznaný dluh, ani běžné nájemné. Za této situace tak nelze klást k tíži žalobkyně, že dala žalované okamžitou výpověď nájmu dle § 2291 odst. 1 o. z. S ohledem na skutečnost, že žalovaná uznala svůj dluh a uzavřela se žalobkyní dohodu o jeho splátkách, je nepochybné, že byly splněny zákonné podmínky pro dání okamžité výpovědi dle § 2291 odst. 2, 3 o. z., tj. že dluh ke dni dání výpovědi odpovídal dluhu za nejméně tři měsíce a že žalovaná byla před doručením výpovědi vyzvána k úhradě dluhu.
21. Splatnost celého dluhu nastala ještě předtím, než žalobkyně dala žalované výpověď. Žalovaná neuhradila včas již první splátku, splatnou dne 20. 10. 2021. Tuto splátku uhradila postupně ve třech částkách až v průběhu listopadu 2021. Její prodlení tedy činilo více než 5 pracovních dní, takže dluh se stal okamžitě splatným.
22. Žalovaná dále neuhradila část nájemného za říjen 2021 v částce 4 000 Kč a nájemné za listopad 2021 v částce 16 800 Kč.
23. Žalovaná je v prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Žalobkyně má proto dle § 1970 o. z. nárok též na úrok z prodlení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení žalobkyni náleží též za období, kdy žalovaná byla v prodlení s úhradou první splátky 50 000 Kč, a to až do dne zaplacení jednotlivých částek.
24. Soud žalobě vyhověl co do uznané částky 155 884 Kč, dále co do částek dlužného nájemného 4 000 Kč a 16 800 Kč, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, dále co do úroku z prodlení s úhradou první splátky. Co do částky 101 Kč s požadovaným úrokem z prodlení soud žalobu zamítl, dluh v této výši ke dni uznání neexistoval.
25. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal jejich náhradu žalobkyni, která byla neúspěšná pouze v nepatrné části. Náhradu nákladů řízení žalobkyně, která nebyla v řízení zastoupena, soud stanovil dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89 exekučního řádu (dále jen „vyhláška“), konkrétně za 6 úkonů dle § 1 vyhlášky (předžalobní výzva, žaloba, příprava na jednání, účast u dvou jednání, písemné vyjádření). Náhrada za 1 úkon činí dle § 2 odst. 3 vyhlášky 300 Kč. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů nezastoupeného účastníka v částce 1 800 Kč a náhrady za zaplacený soudní poplatek v částce 6 340 Kč. Náklady řízení celkem činí 8 140 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.