8 C 233/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr Andreou Venclíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 33 800 Kč s příslušenstvím;

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 33 800 Kč od 6. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do části požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 900 Kč od 26. 9. 2020 do 5. 12. 2020 a dále z částky 900 Kč od 7. 10. 2020 do 5. 12. 2020 zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 530 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou došlou soudu dne 6. 10. 2020 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 33 800 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne 10. 4. 2018 provedla odtah motorového vozidla žalovaného, [registrační značka], na základě žádosti Městské policie hl. m. Prahy dle § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne 18. 9. 2020 a vyzvala jej k uhrazení dlužné částky do 25. 9. 2020 (ve výši 1 900 Kč za odtah, ve výši 250 Kč za první až třetí den za parkovné, ve výši 400 Kč za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla, ve výši 50 Kč parkovného za každý den následující). Rozsudkem podepsaného soudu č. j. 21 C 220/2019-37 ze dne 31. 5. 2019 bylo pravomocně rozhodnuto o povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni nárok na náhradu za odtah ve výši 1 900 Kč a parkovné za období od 10. 4. 2018 do 30. 11. 2018. Žalobkyně se proto žalobou domáhá parkovného ve výši 33 800 Kč za období od 1. 12. 2018 do 6. 10. 2020 (den podání žaloby), společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 32 900 Kč (parkovné za období od 1. 12. 2018 do dne vypracování předžalobní výzvy ze dne 18. 9. 2020) od 26. 9. 2020 do zaplacení, a dále z částky 900 Kč (parkovné za období od 2. 12. 2018 do podání žaloby) od 7. 10. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z předložených listin soud zjistil, že žalobkyně byla zřízena jako příspěvková organizace zastupitelstvem hlavního města Prahy (viz Zřizovací listina ze dne 9. 7. 2013). Žalobkyně dne 4. 4. 2018 zažádala Městskou policii hl. m. Prahy o odstranění vozidla [registrační značka] (viz Požadavek na odstranění vozidla ze dne 4. 4. 2018). Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně dne 10. 4. 2018 provedla odtah uvedeného motorového vozidla. Odstranění vozidla bylo provedeno na základě § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb. Z karty vozidla [anonymizováno] bylo zjištěno, že ke dni provedení odtahu byl provozovatelem tohoto motorového vozidla žalovaný. Žalobkyně oznámila žalovanému odtah vozidla a vyzvala jej k jeho převzetí (viz Oznámení o odtahu vozidla ze dne 15. 5. 2018). Žalobkyně žádostí ze dne 22. 5. 2018 požádala Magistrát hl. m. Prahy o sdělení doručovací adresy žalovaného. Magistrát hl. m. Prahy sdělil žalobkyni trvalý pobyt žalovaného s tím, že nemá evidovanou adresu pro doručování (viz Žádost o informace ze dne 22. 5. 2018; Sdělení údajů z agendového informačního systému evidence obyvatel ze dne 22. 5. 2018). Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 21. 6. 2018 a zároveň mu bylo sděleno, že za každý další i započatý den od 181. dne až do vyzvednutí vozidla činí cena služby parkoviště (parkovné) 50 Kč za den (viz Výzva k úhradě dlužné částky ze dne 21. 6. 2018). Z rozsudku č. j. 21 C 220/2019-37 ze dne 31. 5. 2019 soud zjistil, že o povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni nárok na náhradu za odtah ve výši 1 900 Kč a parkovné za období od 10. 4. 2018 do 30. 11. 2018 již bylo rozhodnuto.

4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Žalobkyně byla zřízena zastupitelstvem hl. m. Prahy na základě § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hl. městě Praze a § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtu a jako taková je oprávněna na území hl. m. Prahy provádět odtahy vozidel. Dle § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, platí, že nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí dle § 2 odst. 3 nařízení hl. m. Prahy č. 2/2013 za první až třetí i jen započatý den 250 Kč za den, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště, 400 Kč za den, a dále od sto osmdesátého prvního dne poté 50 Kč za den. Dle § 2 písm. b) zákona 361/2000 Sb., o silničním provozu, je provozovatel vozidla vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.

5. Žalobkyně tedy byla nucena ve smyslu § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, provést odstranění vozidla žalovaného a v uvedené souvislosti jí proto vznikl nárok na náklady spojené s jeho odtahem a střežením. Na žalovaném bylo, aby tvrdil a prokázal, že v době, kdy bylo vozidlo, jehož byl provozovatelem, umístěno na předmětné komunikaci, mu bránily závažné důvody v odstranění vozidla, případně že dlužnou částku uhradil. Žalovaný se však k žalobě nevyjádřil.

6. Soud proto žalobě vyhověl co do části nároku žalobkyně na zaplacení částky 33 800 Kč, jakožto parkovného za období od 1. 12. 2018 do 6. 10. 2020 (den podání žaloby).

7. Ohledně příslušenství soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení toliko z částky 33 800 Kč od 6. 12. 2020 do zaplacení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Den počátku prodlení soud určil v návaznosti na doručení žaloby žalovanému. Z poštovní dodejky soud zjistil, že uložena a připravena k vyzvednutí žalovaným byla poštovní zásilka obsahující žalobu dne 24. 11. 2020. V souladu s větou první § 49 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Žaloba tak byla doručena žalovanému dne 4. 12. 2020, lhůta k plnění mu uplynula dne 5. 12. 2020. Ode dne následujícího, tj. ode dne 6. 12. 2020, se poté nachází se svým dluhem v prodlení.

8. Soud žalobu co do části požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky 32 900 Kč od 26. 9. 2020 do 5. 12. 2020 a dále z částky 900 Kč od 7. 10. 2020 do 5. 12. 2020 zamítl, neboť žalobkyně neprokázala doručení výzvy žalovanému, od něhož by se odvíjel počátek zákonných úroků z prodlení tak, jak žalobkyně tvrdila v žalobě. Z poštovních dodejek doložených žalobkyní je přitom patrné, že žalovanému nebyly výzvy ani vhozeny do schránky, neboť na příslušné adrese neměl označenou poštovní schránku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 3 530 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 352 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 33 800 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.