8 C 363/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Andreou Venclíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 1 476 791 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 476 791 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 476 491 Kč od 28. 8. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do části žaloby s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 476 791 Kč od 13. 1. 2014 do 27. 8. 2015 se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 276 067,30 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne 23. 10. 2015 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 476 791 Kč jako úhrady za provedené práce a dodaný materiál v rámci rekonstrukce restaurace žalované s názvem [anonymizováno] na adrese [anonymizováno]. Provedené práce byly předány a převzaty dne 19. 12. 2013. Žalovaná je převzala bez výhrad a nikdy nereklamovala. Žalobkyně za provedené práce vystavila faktury [číslo] na částku 154 493 Kč a [číslo] na částku 1 322 298 Kč, obě splatné dne 12. 1. 2014. Pojišťovna žalované odmítla předmětné faktury uhradit v rámci pojistného plnění. Žalobkyně se proto domáhá jejich úhrady po žalované. Zaslala žalované výzvu k plnění ze dne 20. 8. 2015 a dále předžalobní výzvu ze dne 30. 9. 2015. Žalovaná předmětné částky neuhradila. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení z celkové žalované částky od 13. 1. 2014 do zaplacení.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Předně namítala, že strany byly dohodnuty tak, že žalobkyni veškeré plnění uhradí pojišťovna a nad rámec plnění pojišťovny žalovaná nebude povinna ničeho hradit. Dále namítla promlčení žalovaných částek, neboť podle ní byla žaloba podána po uplynutí dvouleté lhůty ode dne požáru. Dle žalované nedošlo na její straně k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně. Podle jejího názoru se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila pojišťovna, která byla povinna poskytnout pojistné plnění. K jednotlivým položkám dodaných prací a materiálu se žalovaná odmítla vyjádřit s tím, že nebyly dostatečně specifikovány v žalobě.

3. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobkyně oslovila žalovanou s nabídkou provedení sanačních prací bezprostředně po požáru. K požáru došlo dne 19. 10. 2013, jak vyplývá ze zprávy [anonymizována tři slova] [územní celek] ze dne 11. 11. 2013.

4. Tvrzení účastníků se rozcházejí, pokud jde o dohodu o úhradě ceny za provedené práce a dodané věci. Dle žalované byla dohoda taková, že vše uhradí pojišťovna a nad rámec pojistného plnění nebude muset žalovaná ničeho hradit. [anonymizováno] žalované [jméno] [příjmení] vypověděl, že žalobkyně si před započetím plnění nechala předložit pojistnou smlouvu a poté sdělila, že plnění vymůže od pojišťovny. Ani jedna strana nepředpokládala, že by pojišťovna neplnila. Účastníci nejednali o tom, kdo dodané práce uhradí v případě, že tak neučiní pojišťovna. Víceméně shodně vypověděl též [anonymizováno] žalobkyně [jméno] [příjmení]. V dalším se však výpovědi rozcházejí, neboť [jméno] [příjmení] vypověděl, že nikdy neslíbil žalované, že nemusí nic hradit, pokud nebude pojišťovna plnit. [anonymizováno] žalované [jméno] [příjmení] uvedl, že akceptoval nabídku žalobkyně na provedení prací s tím, že si pojistné plnění vymohou. Jinak by si nové vybavení kuchyně nemohl dovolit. Dále vypověděl, že při předání faktur od pracovníka žalobkyně pana [příjmení] dopsal na faktury prohlášení v tom smyslu, že v případě neplnění pojišťovny žalobkyně nebude vymáhat úhradu po žalované. Dle [jméno] [příjmení] toto prohlášení pak podepsal pan [příjmení], který tam také dal razítko žalobkyně.

5. Žalovaná předložila soudu fakturu [číslo] na částku 154 493 Kč a fakturu [číslo] na částku 1 322 298 Kč. Obě faktury vystavila žalobkyně jako dodavatel a na obou fakturách je uvedena žalovaná jako odběratel. Na obou fakturách je také rukou dopsaný text:„ V případě neplnění pojišťovny nebude [právnická osoba] vymáhat peníze po odběrateli.“ Pod tímto prohlášením je razítko žalobkyně a nečitelný podpis. Nad tímto rukou psaným prohlášením je nečitelný podpis a dále další otisk razítka žalobkyně s vepsaným nečitelným podpisem. Svědek [jméno] [příjmení] popřel, že by podpis na fakturách pod uvedenými prohlášeními byl jeho. Svědek [příjmení] dále vypověděl, že žalované nejprve předložil cenovou nabídku ke schválení. Pokud by ji žalovaná neschválila, tak by žalobkyně k provedení prací nenastoupila. Předpokládali, že práce uhradí pojišťovna, nicméně určitě se zmínil o tom, že pokud by pojišťovna neplnila, nebo krátila pojistné plnění, musela by to uhradit žalovaná.

6. V řízení byl též vyslechnut svědek [titul] [jméno] [příjmení], jehož [právnická osoba], má sídlo ve stejném domě jako předmětná restaurace žalované, a rekonstrukci po požáru pro tuto firmu rovněž zajišťovala žalobkyně. Svědek vypověděl, že [právnická osoba], se s žalobkyní dohodla tak, že veškeré práce budou uhrazeny pojišťovnou. Dále vypověděl, že na fakturách bylo uvedeno, že [právnická osoba], nebude hradit nic nad rámec plnění pojišťovny. Svědek [příjmení] naopak o fakturách vystavených [právnická osoba], vypověděl, že na nich bylo uvedeno, že klient souhlasí s přímým proplacením pojišťovny žalobkyni. Potřebovali toto prohlášení pro pojišťovnu. Svědek [příjmení] pak za [právnická osoba], zaslal soudu předmětné faktury vystavené žalobkyní pro [právnická osoba], jako odběratele. Na některých z těchto faktur jsou rukou napsána prohlášení:„ Celá faktura je dle dohody hrazena [anonymizováno] pojišťovnou.“ (Viz faktura [číslo] faktura [číslo].) [právnická osoba], dále soudu zaslala fakturu [číslo] která je dobropisem k faktuře [číslo] dále opravenou fakturu [číslo]. Na těchto fakturách žádné údaje týkající se hrazení pojišťovnou uvedeny nejsou.

7. Obsah rukou psaných prohlášení na fakturách vystavených pro [právnická osoba], tak koresponduje s výpovědí svědka [jméno] [příjmení], pokud jde o charakter těchto prohlášení, tedy že klient souhlasí s tím, že pojišťovna bude hradit přímo žalobkyni. Nelze z nich dovodit, že v případě neplnění pojišťovny by odběratel neměl povinnost dodávku hradit.

8. Pokud jde o faktury předložené žalovanou, svědek [příjmení] popřel, že by rukou psaná prohlášení podepsal, či že by o jejich existenci věděl. Žalovaná navrhovala k prokázání pravosti podpisu svědka [příjmení] na těchto fakturách znalecký posudek. Soud tento důkaz pro nadbytečnost neprovedl, neboť jednak neměl důvod pochybovat o věrohodnosti svědka, jehož výpověď byla potvrzena též fakturami vystavenými pro [právnická osoba], jednak pro posouzení věci je podstatné, jak se strany dohodly při uzavírání smlouvy. Z výpovědí jednatel účastníků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] přitom vyplývá, že při uzavírání smlouvy vůbec neřešili variantu, že by pojišťovna plnění neposkytla. Z toho vyplývá, že se tedy nemohli dohodnout na tom, že v případě neplnění pojišťovnou žalovaná nebude povinna žalobkyni ničeho hradit. Výpověď svědka [příjmení], že žalovanou upozornil, že v případě neplnění pojišťovny bude muset uhradit plnění sama, soud v této části nepovažuje za věrohodnou, neboť je v rozporu s výpovědí samotného jednatele žalobkyně.

9. Svědek [příjmení] vypověděl, že před započetím prací žalovaná odsouhlasila cenovou nabídku, a to v rozsahu, jak poté tato nabídka byla podkladem pro předávací protokol. Z předávacího protokolu ze dne 19. 12. 2013 vyplývá, že žalobkyně převzala provedené práce dle cenových specifikací PO [číslo] a PO [číslo]. V předávacím protokole nejsou zmíněny žádné vady či nedodělky. Z cenové specifikace PO [číslo] bylo zjištěno, že se jedná o nabídku na sanační práce a obsahuje jednotlivé položky sanace movitých věcí včetně demontáže gastro vybavení kuchyně, z něhož v cenové specifikaci vyjmenované věci nebylo možné sanovat z důvodu poškození vysokým žárem a dále věci, které byly sanovány, jako židle, stoly apod. Celková částka dle této specifikace činí 154 493 Kč, včetně 21% DPH. Z cenové specifikace PO [číslo] soud zjistil, že se jedná o nabídku na dodávku a montáž zařízení kuchyně. V nabídce jsou jednotlivé položky zařizovacích předmětů samostatně oceněny, celková částka činí 1 322 298 Kč bez DPH, 1 599 981 Kč včetně 21% DPH. Dle uvedených cenových specifikací měly být práce a dodávky ze strany žalobkyně realizovány ve dnech 23. 10. 2013 až 30. 11. 2013.

10. Oprávněnost výše jednotlivých položek dle cenové nabídky žalobkyně doložila fakturami a platebními doklady (faktura [anonymizováno] za čisticí prostředky v částce 100 217,04 Kč, faktura [právnická osoba] za dodávku a montáž dveří v částce 14 120 Kč, faktura dodavatele [jméno] [příjmení] za servisní práce na chladicím zařízení v částce 14 520 Kč, faktury [anonymizována čtyři slova] za elektroinstalační materiál v částce 2 142 Kč a 10 725 Kč, faktura [právnická osoba] za opravu alarmu v částce 7 949 Kč, faktura [právnická osoba] [obec] za dodané kuchyňské spotřebiče a další zařízení kuchyně v částce 491 650 Kč, potvrzení o přijetí objednávky [právnická osoba] [obec] na dodávku zařízení kuchyně v celkové částce 556 225 Kč, včetně dokladu [právnická osoba], o zadání domácí platby ve prospěch [právnická osoba] [obec] v částce 300 000 Kč a 191 650 Kč, Předávací protokol a zařizovacích předmětů kuchyně dodaných [právnická osoba] [obec] ze dne 30. 10. 2013). Žalobkyně též předložila seznam zlikvidovaných potravin a znehodnoceného drobného inventáře zpracovaný pro pojišťovnu a čítající několik desítek položek.

11. Žalobkyně předložila dále důkazy vztahující se k provedení výmalby předmětných prostor (cenová nabídka [anonymizována dvě slova] a fotografie). Položka výmalba nicméně není obsažena v předložených cenových specifikacích, navíc náklady na výmalbu byly odškodněny v rámci pojistného plnění ze strany [anonymizováno] pojišťovny v rámci pojištění nemovitosti pojistníka [právnická osoba], jak vyplývá z listin zaslaných soudu [anonymizováno] pojišťovnou.

12. Na základě předávacího protokolu ze dne 19. 12. 2013 má soud za prokázáno, že žalovaná skutečně převzala od žalobkyně veškeré položky dle cenových specifikací PO [číslo] a PO [číslo]. Pokud jde o cenu těchto položek, z předložených dokladů o jejich pořízení vyplývá, že žalobkyně účtovala žalované jen mírně navýšené ceny, v jednom případě byla naopak cena výrazně nižší (sporák plynový s elektrickou troubou žalobkyně pořídila za cenu 68 000 Kč bez DPH a žalované naúčtovala cenu 8 840 Kč bez DPH). Ačkoli žalobkyně předložila pořizovací doklady jen ohledně části dodaných položek, soud nemá důvod pochybovat o tom, že i ceny ostatních položek dle cenových specifikací jsou přiměřené pořizovacím nákladům. Pokud jde o samotné sanační práce, žalobkyně je požaduje nahradit v částce 154 493 Kč včetně DPH, přičemž pouze náklady na čisticí prostředky činily 100 217,04 Kč včetně DPH. Celkovou vyúčtovanou částku tedy soud rovněž považuje za přiměřenou. Žalovaná ostatně v průběhu řízení nevznesla žádné námitky vůči cenám jednotlivých položek. Důkaz znaleckým posudkem k ocenění dodaných prací a materiálu soud jako nadbytečný neprovedl.

13. Žalobkyně vyúčtovala žalované sanační práce fakturou [číslo] v částce 154 493 Kč včetně 21% DPH a dodávku movitých věcí a jejich montáž fakturou [číslo] v částce 1 322 298 Kč bez DPH, přičemž DPH nepožaduje uhradit (viz faktury [číslo] [číslo]).

14. Pokud jde o doručení výzvy k úhradě žalované částky, žalobkyně v řízení prokázala doručení výzvy k zaplacení částky 1 476 791 Kč jako součtu předmětných faktur až dopisem ze dne 20. 8. 2015, jehož doručení potvrdila žalovaná dopisem ze dne 24. 8. 2015, kterým nárok žalobkyně odmítla (viz dopisy z 20. 8. 2015 a 24. 8. 2015). Dřívější doručení výzvy adresované žalované nebylo v řízení prokázáno. Soud má tedy za prokázáno, že výzva byla žalované doručena dne 24. 8. 2015, přičemž lhůta k plnění byla ve výzvě stanovena třídenní od obdržení výzvy. Žalobkyně poté vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ještě předžalobní výzvou ze dne 30. 9. 2015 podanou na poště dne 2. 10. 2015 (viz dopis z 30. 9. 2015, poštovní podací lístek).

15. Ze sdělení [právnická osoba] vyplývá, že pojišťovna odmítla poskytnout žalované pojistné plnění na úhradu dodávky prací a materiálu od žalobkyně, neboť žalovaná jí nedodala veškeré požadované doklady.

16. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná přijala nabídku žalobkyně na provedení rekonstrukce restaurace žalované po požáru, k němuž došlo dne 19. 10. 2013. Rekonstrukce spočívala v dodávce prací a materiálu podle cenové nabídky, kterou žalovaná odsouhlasila. Měla být realizována ve dnech 23. 10. 2013 až 30. 11. 2013. Strany při uzavření dohody o provedení rekonstrukce vycházely z toho, že vše uhradí pojišťovna žalované. Neuzavřely dohodu o úhradě pro případ, že by pojišťovna neplnila. Objednané práce a materiál žalobkyně žalované dodala a ta převzetí bez výhrad potvrdila dne 19. 12. 2013. Žalobkyně vyúčtovala poskytnuté plnění fakturami [číslo] v částce 154 493 Kč včetně 21% DPH a [číslo] v částce 1 322 298 Kč bez DPH, přičemž DPH nepožadovala uhradit. Pojišťovna odmítla poskytnout jakékoli pojistné plnění s odůvodněním, že jí žalovaná nedodala veškeré požadované doklady. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkové fakturované částky 1 476 791 Kč ve lhůtě tří dnů dopisem doručeným žalované dne 24. 8. 2015. Žalovaná požadovanou částku ani částečně neuhradila.

17. Vzhledem k tomu, že předmětná rekonstrukce byla dohodnuta a realizována v roce 2013, je třeba ve smyslu přechodných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, konkrétně § 3028 odst. 3, na danu věc aplikovat právní úpravu účinnou do 31. 12. 2013. Jednalo se o vztah mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelské činnosti. Pro právní posouzení je tedy třeba dle § 261 odst. 1 obch. zák. vycházet z ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“) a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“).

18. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi stranami byla uzavřena smlouva o dílo dle § 536 a násl. obch. zák. Dospěl k závěru, že nebyla, neboť jednou z nezbytných náležitostí takové smlouvy je závazek ob jednatele k zaplacení ceny díla za jeho provedení. Žalovaná se však nezavázala rekonstrukci uhradit. Dohodu účastníků tedy nelze považovat za uzavřenou smlouvu o dílo.

19. Dále soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nebyla uzavřena ani jiná tzv. nepojmenovaná smlouva dle § 269 odst. 2 obch. zák., neboť účastníci se dohodli pouze na tom, že žalobkyně má žalované poskytnout plnění, přičemž obě strany spoléhaly na to, že toto plnění pak uhradí pojišťovna místo žalované. Pojišťovna však účastna jejich dohody nebyla.

20. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně poskytla žalované plnění bez platného právního důvodu a žalovaná se tak na úkor žalobkyně obohatila. Obch. zák. nemá vlastní úpravu bezdůvodného obohacení. Je proto třeba aplikovat úpravu obsaženou v § 450 a násl. obč. zák.

21. Dle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle § 451 odst. 2 obč. zák., bezdůvodným obohacením je matkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

22. Dle § 458 odst. 1 obč. zák., musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

23. Dle citovaných ustanovení tedy žalované vznikla povinnost poskytnout žalobkyni peněžitou náhradu za poskytnuté plnění, neboť vrácení tohoto plnění nepřicházelo v úvahu, když částečně se jednalo o dodávku prací, částečně materiálu, který byl instalován na místě.

24. Soud se dále zabýval vnesenou námitkou promlčení. Tu soud posoudil podle ustanovení obch. zák., neboť mezi účastníky vznikl obchodní závazkový vztah. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek sp. zn. 32 Odo 805/2003) je proto třeba aplikovat obch. zák., nikoli obč. zák.

25. Dle § 397 obch. zák. činí promlčecí doba čtyři roky, nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak. Pro nároky z bezdůvodného obohacení obch. zák. nestanoví zvláštní promlčecí dobu. Platí tedy obecná čtyřletá (k této problematice viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 35 Odo 619/2002).

26. Dle § 391 odst. 1 obch. zák. u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu. Bezdůvodné obohacení na straně žalované vzniklo předáním a převzetím dodaných prací a materiálu dne 19. 12. 2013. Tímto dnem tedy vznikl dluh žalované a promlčecí doba počala běžet dnem následujícím, tj. 20. 12. 2013. Uvedený závěr o počátku běhu promlčecí doby je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek sp. zn. 32 Cdo 4746/2008). Žaloba byla podána dne 23. 10. 2015, tedy před uplynutím promlčecí doby.

27. Dobu plnění obchodních závazků obecně upravuje § 340 obch. zák. Z tohoto ustanovení vyplývá, že splatnost bezdůvodného obohacení nastává na základě výzvy věřitele. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky dopisem doručeným žalované dne 24. 8. 2015, v němž stanovila třídenní lhůtu k plnění. Tato lhůta uplynula dne 27. 8. 2015. Od následujícího dne je tak žalovaná v prodlení a žalobkyně má dle § 369 obch. zák. nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

28. Soud tedy žalobě vyhověl co do požadované jistiny 1 476 791 Kč a úroku z prodlení od 28. 8. 2015 do zaplacení. Co do úroku z prodlení požadovaného za předcházející období soud žalobu zamítl.

29. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a přiznal jejich plnou náhradu žalobkyni, která byla neúspěšná pouze v nepatrné části. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku 73 840 Kč a dále odměně za právní zastoupení advokátem určené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Konkrétně soud přiznal odměnu za 11 hlavních úkonů právní pomoci dle § 11 odst. 1 a odměnu za jeden úkon ve výši jedné poloviny dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, žaloba, účast u jednání dne 25. 5. 2016, 12. 10. 2016 v trvání přes čtyři hodiny - tj. 3 úkony, 21. 11. 2018, 27. 3. 2019, 9. 10. 2019, 13. 1. 2021, písemná vyjádření z 19. 2. 2016, 14. 7. 2016, 15. 6. 2019; jednoduchá výzva k plnění). Dle § 8 odst. 1 a § 7 činí odměna za jeden úkon 14 220 Kč a náhrada hotových výloh advokáta za jeden úkon dle § 13 činí 300 Kč. Dále byl přiznán nárok na 21% DPH v částce 35 097 Kč Náklady řízení celkem činí 276 067,30 Kč.