Obvodní soud pro Prahu 3 · Rozsudek

8 C 72/2020

č. j. 8 C 72/2020-65

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-03-23 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH03:2022:8.C.72.2020.1

Citované zákony (11)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Andreou Venclíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 4 561 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do části žaloby s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 561 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 914,35 Kč, kapitalizovaný úrok 2 277,63 Kč, úrok ve výši 19,95 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do [datum], se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 469,93 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dluhu ze smlouvy o půjčce, kterou žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], právní předchůdkyní žalobkyně. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 3 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem 1 561 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 231 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,95 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky 310 Kč, nákladů za hotovostní inkaso splátek 1 020 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku uhradit v 12 týdenních splátkách po 381 Kč. Žalovaný za celou dobu smluvního vztahu neuhradil ničeho. Neuhrazená jistina 3 000 Kč se dále úročí úrokem 19,95 % ročně od [datum]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalobkyně touto žalobou požadovala úhradu částky 4 561 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku 914,35 Kč, kapitalizovaného úroku 2 277,63 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 19,95 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, kde má i své bydliště. Mezinárodní příslušnost (pravomoc) českých soudů vyplývá z čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dle kterého osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být žalována v jiném členském státě, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. V případě poskytování služeb se jedná o místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. Jelikož žalovanému byla zápůjčka poskytnuta na území České republiky, dospěl soud k závěru, že je dána pravomoc českých soudů k rozhodnutí ve věci. Dále se soud zabýval otázkou, kterým právním řádem se řídí právní vztah mezi účastníky. Účastníci ve smlouvě zvolili české právo. Dle článku 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se tedy daný smluvní vztah řídí českým právem.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaný dne [datum] požádal právní předchůdkyni žalobkyně, společnost [právnická osoba], o zápůjčku ve výši 15 000 Kč na neočekávané výdaje. Ohledně svých poměrů uvedl v Zákaznické kartě ze dne [datum], že je nezaměstnaný, registrovaný u úřadu práce, jeho jediný měsíční příjem tvoří státní podpora 7 500 Kč. Jako výdaje uvedl 4 000 Kč na nájem, 500 Kč na telefon, 1 400 Kč na domácnost, celkem tedy 4 500 Kč. Jako použitelný příjem je uvedena částka 300 Kč, která je přeškrtnutá, místo ní je uvedena částka 1 600 Kč. Téhož dne právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaný smlouvu o zápůjčce na částku 3 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných týdenních splátkách po 381 Kč, a to včetně částky 1 561 Kč, kterou tvoří úrok 231 Kč, poplatek za administrativní činnost 310 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek 1 020 Kč. Ve Smluvních podmínkách Smlouvy o zápůjčce je v článku 3 uvedeno, že roční procentní sazba nákladů zápůjčky činí 290,59 %, a to za předpokladu, že smlouva bude trvat po dohodnutou dobu. V článku 4 je uvedeno, že pro úhradu celkové dlužné částky ve 12 splátkách činí výpůjční úroková sazba 59 % ročně. Ve smlouvě žalovaný potvrdil svým podpisem, že při uzavření smlouvy převzal v hotovosti částku 3 000 Kč.

5. Dle tvrzení žalobkyně, které nebylo sporováno, žalovaný na svůj dluh ničeno neuhradil.

6. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem společnosti [právnická osoba] z téhož dne, podaným na poště dne [datum]. V tomto dopise byl žalovaný zároveň vyzván, aby částku 4 561 Kč uhradil do 10 dnů od doručení výzvy. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum], podanou na poště dne [datum]. Oba dopisy byly zaslány na adresu žalovaného na Slovensku.

7. Po právní stránce soud posoudil daný vztah jako smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z., kterou žalovaný uzavřel jako spotřebitel s právní předchůdkyní žalobkyně. Na uvedenou smlouvu je třeba aplikovat též zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, který byl účinný v době uzavření předmětné smlouvy. Dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 9 odst. 1 citovaného zákona věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Z předložené Karty zákazníka je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně si vyžádala od žalovaného údaje pro posouzení jeho úvěruschopnosti. Tyto údaje však vyhodnotila nesprávně, resp. bez odborné péče. Za situace, kdy žalovaný byl nezaměstnaný a jeho jediným zdrojem příjmu byla státní podpora 7 500 Kč, je zřejmé již z těchto údajů, že nemohl být schopen splácet úvěr. [příjmení] 1 400 Kč jako měsíční výdaje na domácnost je zcela nedostatečná, tedy zjevně neodpovídající skutečným výdajům. Žalovaný tedy reálně nemohl být schopen splácen 1 600 Kč měsíčně.

9. Uzavřená smlouva je tedy neplatná z důvodu, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného nebylo provedeno s odbornou péčí. Nadto sjednaný úrok 59 % ročně je nepřiměřeně vysoký, stejně tak 290,59% roční procentní sazba nákladů.

10. Vzhledem k neplatnosti uzavřené smlouvy soud posoudil nárok žalobkyně dle zásad o vydání bezdůvodného obohacení upravených v § 2991 a násl. o. z. Žalovaný obdržel částku 3 000 Kč na základě neplatné smlouvy. Dle § 2993 o. z. má proto povinnost tuto částku vrátit.

11. Původní věřitel žalovaného, společnost [právnická osoba], pohledávku postoupil na žalobkyni dle § 1979 a násl. o. z. Žalobkyně má tedy nárok na úhradu částky 3 000 Kč od žalovaného.

12. Žalovaný byl vyzván k úhradě mimo jiné částky 3 000 Kč dopisem ze dne [datum], podaným na poště dne [datum]. Žalobkyně soudu předložila pouze doklad o podání zásilky na poště, nikoli doklad o doručení. Dle § 573 o. z. soud vyšel z tzv. domněnky dojití, tj. že žalovanému byla zásilka doručena patnáctý pracovní den po odeslání. Patnáctým pracovním dnem po [datum] je [datum]. Žalovaný byl vyzván k úhradě ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu. Desátým dnem je [datum] (sobota). Dle § 607 o. z. je tak posledním dnem lhůty k plnění nejbližší následující pracovní den, tj. pondělí [datum]. Od [datum] je žalovaný v prodlení.

13. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu má žalobkyně dle § 1970 o. z. nárok též na úrok z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Sazba úroku z prodlení k prvnímu dni prodlení, tj. [datum], činila 10 %. Žalobkyně však požaduje pouze úrok ve výši 8,05 %. Žalobním návrhem je soud vázán dle § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř“).

14. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 3 000 Kč a úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Ve zbytku soud žalobu zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 469,93 Kč, přičemž tato částka představuje 31,56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,78 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34,22 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 561 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.