8 EVC 2/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr Andreou Venclíkovou ve věci žalobců: 1. celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce 2. celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem titul titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci pro 4 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 4 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 800 Kč od 26. 12. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 14 230,16 Kč k rukám právního zástupce žalobců do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobou došlou soudu dne 22. 11. 2019 (návrh na vydání evropského platebního rozkazu) se žalobci domáhali po žalované zaplacení částky 4 800 Kč jako dlužného podnájemného. Žalobci uzavřeli dne 29. 10. 2016 se žalovanou podnájemní smlouvu, jejímž předmětem byl podnájem bytové jednotky [číslo] umístěné na adrese [adresa] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 10. 2016 do 28. 2. 2017 s výjimkou od 27. 12. 2016 do 4. 1. 2017. Žalovaná se zavázala platit podnájemné ve výši 34 000 Kč měsíčně, a to vždy nejpozději do 25. dne předcházejícího kalendářního měsíce. Žalovaná neuhradila podnájemné za leden 2017 v částce 4 800 Kč, splatné dne 25. 12. 2016 a dále podnájemné za únor 2017 v částce 34 000 Kč, splatné dne 25. 1. 2017. Žalobci započetli složenou jistotu 34 000 Kč proti dlužnému podnájemnému za únor 2017 Touto žalobou se tedy domáhají části podnájemného ve výši 4 800 Kč za leden 2017 a dále požadují zákonný úrok z prodlení z této částky od 26. 12. 2016 do zaplacení. Žalovaná je neznámého pobytu. Soud jí proto k ochraně jejích zájmů ustanovil opatrovníka dle § 29 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Opatrovník žalovaného navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na ustanovení smlouvy, podle kterého mělo být podnájemné za jakékoliv období během doby trvání podnájmu, které je kratší než jeden měsíc, poměrnou částí měsíční částky. Podnájemné za měsíc prosinec 2016 a leden 2017 tak mělo být poměrně poníženo. Dle opatrovníka dále žalobci nesprávně započetli jistotu na nájemné za únor 2017, ačkoli měla být započtena na dříve splatné podnájemné za leden 2017. Žalovaná je státní příslušnicí Francouzské republiky. Soud se proto nejprve zabýval svou mezinárodní příslušností (pravomocí) v této věci. Mezinárodní příslušnost soudu vyplývá z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které v článku 24 odstavec 1 stanoví, že bez ohledu na bydliště stran mají výlučnou příslušnost soudy členského státu pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází. Rozhodným právem je právo české dle článku 3 odstavec 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť strany si toto právo zvolily ve smlouvě. Z listin předložených žalobci soud zjistil, že žalobci jako nájemci a žalovaná jako podnájemce společně s dalšími podnájemci ([anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení] [jméno]) uzavřeli podnájemní smlouvu, jejímž předmětem byl byt na adrese [adresa]. Podnájem byl uzavřen na dobu určitou od 1. 10. 2016 do 28. 2. 2017 s výjimkou období 27. 12. 2016 až 4. 1. 2017. Podnájemné bylo sjednáno ve výši 34 000 Kč měsíčně, splatné předem do 25. dne předcházejícího kalendářního měsíce. Ve smlouvě byla sjednána jistota ve výši 34 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by byla uhrazena část podnájemného za leden 2017 v částce 4 800 Kč a podnájemné za únor 2017 v částce 34 000 Kč. Složenou jistotu 34 000 Kč žalobci započetli na dlužné podnájemné za únor 2017. Účastníci tedy uzavřeli smlouvu o podnájmu bytu dle § 2274 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobci mají nárok na úhradu sjednaného podnájemného. Pasivní legitimace žalované ve vztahu k dlužnému podnájemnému za situace, kdy smlouvu uzavřeli tři podnájemci, vyplývá z § 2271 o. z. za použití analogie, neboť se jedná o ustanovení upravující společný nájem, a § 2736 o. z. Podnájemné je požadováno za měsíc leden 2017, a to pouze jeho část ve výši 4 800 Kč. Za situace, kdy žalovaná netvrdí, ani neprokazuje, že uhradila tuto částku a případně též nějaké částky nad rámec ujednání smlouvy o podnájmu, není úkolem soudu přezkoumávat, zda a v jaké výši bylo uhrazeno podnájemné za předchozí období, respektive zbývající část ledna 2017. Obrana žalované v tomto směru je proto bez významu. Pokud jde o započtení jistoty proti podnájemnému za únor 2017, žalobci určili dluh, na který jistotu započetli. Neuplatní se proto mechanismus započtení dle § 1933 odst. 2 o. z. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše je stanovena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal jejich plnou náhradu zcela úspěšným žalobcům. Náklady tvoří soudní poplatek v částce1 000 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“). Dle § 8 odst. 1 a. t. činí tarifní hodnota 4 800 Kč a odměna za jeden úkon právní služby činí dle § 7 a. t. ve spojení s § 12 odst. 4 a. t. za zastupování dvou žalobců 1 600 Kč. Soud přiznal odměnu za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. po 1 600 Kč a 5 paušálních náhrad nákladů dle § 13 a. t. po 300 Kč. Dále soud přiznal náhradu za ztrátu času 6 půlhodin po 100 Kč dle § 14 a. t. za cestu z [obec] do [obec] k soudu a zpět, dále cestovné za jízdu osobním automobilem z [obec] do [obec] a zpět v částce 834,02 Kč (142 km; spotřeba benzinu 5,3 l [číslo] km; cena benzinu 27,80 Kč; sazba základní náhrady 4,40 Kč km). Dále soud přiznal 21% DPH. Náklady řízení celkem činí 14 230,16 Kč.