10 C 162/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Chmelem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 4 012 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 012 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 012 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí 4 012 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne datum v 10:30 hodin v provozovně anonymizováno na adrese adresa, fyzicky napadnul pana jméno příjmení, datum narození, kterého udeřil nejméně jedenkrát pěstí do obličeje, konkrétně do nosu. Poškozenému tím způsobil zlomeninu nosních kostí, která si vyžádala lékařské ošetření v anonymizováno nemocnici v část obce Náklady ošetření ve výši 4 012 Kč hradila žalobkyně, která se žalobou domáhá jejich úhrady po žalovaném, jelikož potřebu jejich vynaložení způsobil jeho zaviněného protiprávního jednání. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud účastníky usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve svém podání doručeným soudu dne datum. Žalovanému bylo předmětné usnesení doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne datum. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Z listinných důkazů (výpis z obchodního rejstříku anonymizováno, doklad o pojistném vztahu žalobce a jméno příjmení, oznámení Policie ČR o zranění osoby ze dne datum, rozhodnutí Úřadu městské části obec a číslo ze dne datum, posudek – posouzení účtů za vyšetření ze dne datum, vyúčtování nákladů na hrazené služby ze dne datum, výzva k úhradě ze dne datum, opětovná výzva k zaplacení nákladů léčení – žalobní upomínka ze dne datum) byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný dne datum v 10:30 v provozovně anonymizováno na adrese adresa, fyzicky napadnul jméno příjmení, datum narození, který utrpěl zranění, jež si vyžádalo lékařské ošetření v anonymizováno nemocnici. Na základě vyúčtování nákladů za lékařské ošetření jméno příjmení uhradila žalobkyně jakožto jeho zdravotní pojišťovna částku 4 012 Kč uvedenému lékařskému zařízení. Podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdraví příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osobě na pojištěnci. Výše uvedenými listinnými důkazy žalobkyně prokázala tvrzení obsažená v žalobě, tj. že žalovaný se dopustil protiprávního zaviněného jednání, v jehož důsledku uhradila náklady na lékařské ošetření pojištěnce, a má tedy právo na náhradu nákladů vůči žalovanému. Žalobě proto bylo v plném rozsahu vyhověno. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.