10 C 228/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem JUDr. Janem Chmelem, Ph.D., ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 1/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 pro zaplacení 12 100 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 31. 5. 2022 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky jako neuhrazené odměny za právní služby poskytnuté třetí osobě. Dále se žalobkyně domáhá úhrady paušálních nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

2. Dle žalobních tvrzení byla 20. 5. 2022 mezi žalovanou a , jméno FO, uzavřena smlouva o postoupení pohledávky. Tuto smlouvu žalobkyně vypracovala. Žalovaná se v čl. III. odst. 4 smlouvy o postoupení pohledávky zavázala žalobkyni uhradit odměnu za právní služby spojené se sepsáním této smlouvy ve výši 10 000 Kč + DPH. Dne 20. 5. 2022 žalobkyně na základě poskytnutých právních služeb vystavila žalované daňový doklad na částku 12 100 Kč včetně DPH. Částka byla splatná dne 30. 5. 2022. Daňový doklad byl žalobkyní zaslán na e-mailovou adresu žalované. Žalovaná na zaslanou fakturu ničeho neuhradila. Žalobkyně tak žalované zaslala dne 2. 2. 2023 předžalobní výzvu, a to prostřednictvím datové schránky. Žalobkyně předžalobní výzvou vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 12 100 Kč a také zákonného úroku z prodlení z částky 12 100 Kč od 31. 5. 2022 do zaplacení. Žalovaná však na dluh ani přes předžalobní výzvu ničeho neuhradila.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a ve věci uvedla, že žalobkyní tvrzené právní služby nebyly žalované poskytnuty. Žalovaná též odmítla, že jí byla faktura vystavená žalobkyní doručena, tedy žalovaná fakturu nemohla v minulosti odmítnout. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

4. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění:

5. Dne 13. 5. 2022 oslovil prostřednictvím e-mailové komunikace spolupracující advokát žalobkyně, , jména FO, , s tím, že byl prostřednictvím pana , jméno FO, osloven s nabídkou odkupu pohledávku její matky, , jméno FO, . Tentýž den bylo , jméno FO, zasláno , jméno FO, číslo účtu, na něž mají být peníze za postoupenou pohledávku převedeny. 13. 5. 2022 byl , jméno FO, zaslán , jméno FO, koncept smlouvy o postoupení pohledávek (prokázáno e-mailem z 13. 5. 2022 včetně navazující e-mailové komunikace).

6. Dne 13. 5. 2022 zaslal zástupce žalobkyně e-mail , jméno FO, na adresu , e-mail, s návrhem smlouvy o postoupení pohledávek. Tentýž den následně zástupce žalobkyně zaslal , jméno FO, editovaný návrh smlouvy s výzvou k dostavení se paní , jméno FO, (v e-mailu titulované jako „vaše žena“) na smluvený čas do kanceláře žalobkyně. Dne 16. 5. 2022 zaslal , jméno FO, žalobkyni e-mail se žádostí o zaslání finální verze smlouvy a potvrdil smluvenou návštěvu manželky v kanceláři žalobkyně. Z e-mailové konverzace probíhající ve dnech 18. 5. 2022 pak vyplývá, že mezi sebou strany komunikovaly ohledně výplaty ceny za postoupení pohledávky, jakož i ohledně dalších okolností, které s jejím postoupením souvisely. Dne 19. 5. 2022 pak zástupce žalobkyně vyzval , jméno FO, ke sdělení, kdy se jeho manželka dostaví k podpisu komunikované smlouvy (prokázáno e-mailem z 13. 5. 2022, e-mailem z 19. 5. 2022 včetně předcházející e-mailové komunikace).

7. Dne 20. 5. 2022 došlo mezi , jméno FO, jako postupitelkou a žalovanou jako postupníkem k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky. Smlouva byla opatřena podpisem pana , jméno FO, , Anonymizováno, zástupce žalované, zmocněného na základě plné moci ze dne 19. 5. 2022. Dle čl. III. odst. 4 smlouvy o postoupení pohledávky se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit za právní služby spojené s realizací postoupené pohledávky mezi smluvními stranami (tedy mezi žalovanou a , tituly před jménem, , jméno FO, ) částku v maximální výši 10 000 Kč + DPH za poskytnuté právní služby, a to na základě řádného daňového dokladu se splatností 10 dnů, který bude žalobkyní zaslán na e-mail postupníka (žalované) uvedený v záhlaví smlouvy. Adresa v záhlaví byla za žalovanou uvedena jako , e-mail, (prokázáno plnou mocí z 19. 5. 2022, smlouvou o postoupení pohledávky z 20. 5. 2022).

8. Dne 20. 5. 2022 zaslal spolupracující advokát žalobkyně na e-mail , e-mail, konvertované znění smlouvy ze dne 20. 5. 2022 a fakturu za žalobkyní poskytnuté právní služby. Faktura byla vystavena na částku 10 000 Kč a DPH ve výši 2 100 Kč, tedy v celkové hodnotě 12 100 Kč. Žalobkyně byla v záhlaví faktury označena jako dodavatel, žalovaná pak jako odběratel. Faktura byla vystavena dne 20. 5. 2022 se splatností 30. 5. 2022. Z přílohy faktury pak vyplývá datace a čtyřhodinová časová dotace právních služeb, které žalobkyně poskytla v souvislosti s realizací postoupení pohledávky (prokázáno fakturou č. , hodnota, , přílohou k faktuře č. , hodnota, , e-mailem z 20. 5. 2022).

9. Dne 2. 2. 2023 zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu ze dne 1. 2. 2023, v níž žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky 12 100 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 962 Kč, a to do 7 dnů ode dne odeslání této výzvy. Přílohou předžalobní výzvy byla také faktura č. , hodnota, . Předžalobní výzva byla žalované doručena do její datové schránky dne 13. 2. 2023 (prokázáno výzvou k úhradě dlužné částky z 1. 2. 2023 včetně doručenky).

10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

11. Dle § 1767 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále „o.z.“), má-li podle smlouvy dlužník plnit třetí osobě, může věřitel požadovat, aby jí dlužník splnil.

12. Dle § 1767 odst. 2 o.z. podle obsahu, povahy a účelu smlouvy se posoudí, zda a kdy také třetí osoba nabyla přímé právo požadovat splnění. Má se za to, že třetí osoba takové právo nabyla, má-li být plnění hlavně k prospěchu právě jí.

13. Soud má za prokázané, že žalovaná spolu s , jméno FO, uzavřela smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 20. 5. 2022. Touto smlouvou, konkrétně čl. III odst. 4, se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni za poskytnuté právní služby částku v maximální výši 10 000 Kč a odpovídající DPH, a to oproti faktuře splatné do 10 dnů, kterou žalobkyně vystaví a zašle žalované na e-mail uvedený v záhlaví této smlouvy. Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 20. 5. 2022, uzavřená mezi žalovanou a , jméno FO, , představuje tzv. smlouvu hlavní ve smyslu § 1767 o.z.; čl. III. odst. 4 této smlouvy je pak vedlejším ujednáním obsahujícím závazek žalované jako dlužníka plnit ve prospěch žalobkyně v postavení třetí osoby. Mezi žalovanou a žalobkyní tak ve smyslu § 1767 o.z. vznikl platební poměr. (k tomu srov. DVOŘÁK, Bohumil. § 1767 [Plnění třetí osobě]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 2.) Z čl. III odst. 4 smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2022 vyplývá povinnost žalované žalobkyni plnit. Z obsahu závazku obsaženého v čl. III. odst. 4 smlouvy o postoupení pohledávky lze jasně určit výši plnění (max. částka 10 000 Kč + DPH) i splatnost pohledávky (do 10 dnů oproti zaslané faktuře vystavené žalobkyní). Soud tak dospěl k závěru, že obsah závazku je v předmětné smlouvě určen dostatečně určitým způsobem tak, že z něj vyplývá právo žalobkyně požadovat po žalované jeho splnění. Žalobkyně projevila souhlas přijmout plnění od žalované, když se žalovanou obsah smlouvy průběžně komunikovala a její obsah, tedy i závazek žalované, ostatně sama tvořila (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu dne 18. 10. 2018, sp. zn. 33 Cdo 715/2017, bod 16). Žalobkyni tak pro podání žaloby svědčí aktivní legitimace.

14. Žalovaná dne 20. 5. 2022 vystavila fakturu na smluvně sjednanou částku v souladu se čl. III odst. 4 smlouvy o postoupení pohledávky a téhož dne tuto fakturu zaslala žalované na dohodnutý e-mail , e-mail, . Z provedených důkazů je přitom patrné, že mezi žalobkyní a žalovanou, resp. jejím zmocněncem , jméno FO, , oprávněným k podpisu smlouvy o postoupení pohledávky, na uvedené e-mailové adrese před uzavřením smlouvy opakovaně probíhala konverzace. Žalovaná i přes předžalobní výzvu z 1. 2. 2023, doručené jí dne 13. 2. 2023, však na pohledávce ničeho neuhradila. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala co do jeho důvodu a výše, ke svému tvrzení však ničeho nedoložila. Soud tak výrokem I. tohoto rozhodnutí žalobě vyhověl a uložil žalované uhradit částku 12 100 Kč. Neboť je žalovaná s úhradou svého dluhu v prodlení, vznikl žalobkyni ve smyslu § 1970 o.z. také nárok na úrok z prodlení v zákonné výši. Soud proto žalované uložil, aby zaplatila zákonný úrok ve výši 11, 75 % (nárok byl splatný v I. pololetí roku 2022) ročně z částky 12 100 Kč, a to ode dne následujícího po splatnosti faktury, tedy od 31. 5. 2022, do zaplacení. Žalobkyni pak rovněž svědčí právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v paušalizované výši 1 200 Kč dle § 1972 o.z. a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a paušální náhrady hotových výdajů za 4 úkony žalobkyně dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (předžalobní výzva, podání žaloby, příprava účasti na jednání a účast na jednání). Soud žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů spojených se jejím zastoupením advokátem, neboť zástupce žalobkyně , jméno FO, je trvale spolupracujícím advokátem žalobkyně, tj. působí v její advokátní kanceláři, a za této specifické situace se jedná o vztah zastoupení toliko formálně (srov. obdobně rozsudek Krajského soudu v Brně z 30. 4. 2019, č. j. 31 Af 31/2017-62) .