10 C 29/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Chmelem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 485 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 485 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 84,39 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, a tedy se na základě přihlášky do příslušné evidence ze dne datum stal poplatníkem televizního poplatku, přičemž však nezaplatil měsíční televizní poplatky za měsíce listopad 2020 až září 2021. Výše měsíčního poplatku činí 135 Kč. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne datum a žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno dne datum. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný je od datum přihlášený jako poplatník televizního poplatku s ohledem na to, že se stal držitelem televizního přijímače. Za měsíce listopad 2020 až září 2021 2020 nebylo na poplatek uhrazeno ničeho. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných televizních poplatků. Z předložených listinných dokladů (přihlášení poplatníka ze dne datum, výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků) soud zjistil tento skutkový stav: Žalovaný, jež vlastní televizní přijímač, je podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku, jehož měsíční výše podle § 6 citovaného zákona činí 135 Kč a jenž je podle § 10 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, finančním zdrojem žalobkyně, která je tedy k jeho výběru oprávněná. Televizní poplatek je podle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích v případě fyzické osoby splatný vždy do patnáctého dne každého měsíce. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval a ocitl se podle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích ve spojení s § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), v prodlení, když televizní poplatky za měsíce říjen 2019 až srpen 2020 (celkem tedy za 11 měsíců) řádně a včas nezaplatil. Žalobkyně má proto, vedle nároku na zaplacení dlužných televizních poplatků v částce 1 485 Kč, podle § 1970 o. z. nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužných částek, a to v kapitalizované výši 84,39 Kč vycházející z vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 970 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, dvě náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.