10 C 32/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem JUDr. Janem Chmelem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 58 723,43 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 35 296 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 9. 2. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 23 427,43 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 864,94 Kč od 9. 2. 2023 do zaplacení a úroku 29,67 % ročně z částky 39 533,54 Kč od 30. 1. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 58 723,43 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 45 160,94 Kč od 9. 2. 2023 do zaplacení a úrokem 29,67 % ročně z částky 39 533,54 Kč od 30. 1. 2023 do zaplacení jako dluhu ze smlouvy o úvěru. Dle žalobních tvrzení právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . („společnost , Anonymizováno, “) a žalovaný uzavřeli 12. 8. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy společnost , Anonymizováno, poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, a to poté, co prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr a z jím předložených podkladů zjistila, že má průměrný měsíční příjem 18 250 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 2 352 Kč, sjednané splátky však nehradil řádně a včas. Poté, co se žalovaný dostal do prodlení o více než 65 dní, společnost , Anonymizováno, úvěr v souladu s čl. 6 části B) smlouvy o úvěru dopisem z 29. 1. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Společnosti , Anonymizováno, vzniklo rovněž právo na úhradu sjednaného poplatku za pojištění, sjednané smluvní pokuty za prodlení s úhradou a smluvního úroku. Společnost , Anonymizováno, následně na základě rámcové smlouvy z 29. 6. 2023 a společného prohlášení z 31. 8. 2023 postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně podanou žalobou požaduje 39 533,54 Kč na dlužné jistině úvěru, 5 627,40 Kč na dlužném úroku kapitalizovaném ke dni zesplatnění, 642 Kč na dlužném poplatku za pojištění a 12 920,49 Kč na dlužné smluvní pokutě do 20. 10. 2023. Dále žalobkyně požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení a úroku ve výši 29,67 % ročně s tím, že v požadované výši úroku žalobkyně vychází ze svého uvážení na základě úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých klientům bankami dle statistiky ČNB.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ač k němu byl řádně předvolán. Soud proto věc projednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného.

3. Po provedeném dokazování soud považuje za prokázané následující skutečnosti:

4. Společnost , Anonymizováno, podniká mj. v oblasti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku společnosti , Anonymizováno, ).

5. Společnost , Anonymizováno, a žalovaný dne 12. 8. 2022 uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Tento úvěr se žalovaný zavázal uhradit ve 48 měsíčních splátkách po 2 352 Kč. Vedle smlouvy o úvěru si žalovaný ve stejný den prostřednictvím společnosti , Anonymizováno, sjednal i pojištění schopnosti úvěr splácet s měsíční úhradou 214 Kč (zahrnuto ve splátce 2 352 Kč). Zápůjční úroková sazba činila 57,30 % ročně. Pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 30 dnů se žalovaný zavázal společnosti , Anonymizováno, zaplatit smluvní pokutu za každou takovouto splátku ve výši 499 Kč (čl. 6.1 smlouvy o úvěru). Dále se žalovaný pro případ prodlení o 15 dnů zavázal společnosti , Anonymizováno, zaplatit náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlení ve výši 200 Kč za každou splátku, u níž se ocitl v prodlení (čl. 6.2 smlouvy o úvěru). Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky nebo její části po dobu delší než 65 dnů bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru (čl. 6.3 a 6.4 smlouvy o úvěru) a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně za prodlení s úhradou nové zesplatněné jistiny (čl. 6. smlouvy o úvěru). (Prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, a přílohou č. , hodnota, smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr.)

6. Před uzavřením smlouvy o úvěru společnost , Anonymizováno, posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Zjistila, že jeho pravidelný čistý měsíční příjem z podnikání činí 18 250 Kč, že žalovaný bydlí u rodičů a jeho výdaje tvořené životním minimem a náklady na bydlení činí 9 259 Kč. Dále zjistila, že žalovaný není evidován v databázi SOLUS a dle registru NRKI činí jeho CBS skóre 485 bodů, tj. že žalovaný není rizikovým klientem (prokázáno hodnocením klienta z 12. 8. 2022 včetně výpisů ze SOLUS a NRKI).

7. Částka 40 000 Kč byla žalovanému zaslána na bankovní účet uvedený ve smlouvě dne 17. 8. 2022 (prokázáno dokladem o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu).

8. Žalovaný na svůj dluh ze smlouvy o úvěru uhradil celkem částku 4 704 Kč dvěma platbami po 2 352 Kč z 15. 9. 2022 a 14. 10. 2022 (prokázáno přehledem úhrad žalovaného).

9. Dopisem z 29. 1. 2023 společnost , Anonymizováno, oznámila, že tímto dnem došlo s ohledem na prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů k zesplatnění všech závazků ze smlouvy o úvěru. Společnost , Anonymizováno, pak tímto dopisem vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, kterou vyčíslila na 47 200 Kč (prokázáno dopisem z 29. 1. 2023).

10. Společnost , Anonymizováno, a žalobkyně uzavřely 29. 6. 2023 smlouvu o postoupení pohledávek a na základě této postoupila společnost , Anonymizováno, smlouvy s účinností ke dni 29. 8. 2023 mj. pohledávku za žalovaným (prokázáno společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek z 31. 8. 2023 včetně přílohy a plnými mocemi z 29. 6. 2023 udělenými zaměstnancům společnosti , Anonymizováno, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ).

11. Žalobkyně jako zmocněnec společnosti , Anonymizováno, žalovanému postoupení pohledávky oznámila dopisem z 20. 9. 2023 (prokázáno dopisem z 20. 9. 2023 včetně poštovního podacího lístku a plnou mocí z 29. 6. 2023 udělené žalobkyni).

12. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky vyčíslené na 72 824,26 Kč jako dluhu ze shora uvedené smlouvy o úvěru (prokázáno předžalobní výzvou z 3. 11. 2023 včetně poštovního podacího lístku).

13. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu jako pravé a pravdivé, když nebyla zjištěna žádná okolnost, která by je zpochybňovala.

14. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 12. 8. 2022 žalovaný a společnost , Anonymizováno, uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 57,30 % ročně. Na svůj dluh žalovaný uhradil pouze částku 4 704 Kč. Společnost , Anonymizováno, postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni.

15. Právní stránku věci posoudil soud takto:

16. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci vyplývá z platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“).

17. Smlouvu uzavřenou mezi společností , Anonymizováno, a žalovaným dne 12. 8. 2022 pak soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 an. o. z. uzavřenou adhezním způsobem (§ 1798 an. o. z.). Žalovaný na straně úvěrovaného smlouvu uzavřel v postavení spotřebitele a společnost , Anonymizováno, na straně úvěrujícího v postavení podnikatele (§ 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z.). Na smlouvu dopadá rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

18. Soud shledal, že společnost , Anonymizováno, splnila svou povinnost k posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývající z § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť před poskytnutím úvěru si opatřila dostatečné informace o příjmech a výdajích žalovaného a neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.

19. Soud se dále zabýval otázkou platnosti této smlouvy s ohledem na její mravnost ve smyslu § 580 a § 588 o. z., pokud jde o sjednanou výši úrokové sazby, a to zejména s odkazem na závěry plynoucí z ustálené rozhodovací praxe soudů, podle níž je zpravidla v rozporu s dobrými mravy výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu z 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, nebo z 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005).

20. V nyní posuzovaném případě byl sjednán nominální úrok ve výši 57,30 % ročně. V době uzavření smlouvy o úvěru (srpen 2022) poskytovaly banky úvěry na spotřebu domácnostem s průměrnou sazbou 9,72 % p. a.[footnoteRef:1] Úroková sazba sjednaná ve společností , Anonymizováno, a žalovaným uzavřené smlouvě tuto bankovní úrokovou sazbu přesahovala cca šestinásobně, tedy zcela neadekvátním způsobem. Takto vysokou úrokovou sazbu je třeba považovat za zcela excesivní a zjevně nemravnou. Uzavřená smlouva o úvěru se tak blíží lichevní smlouvě. Ve smlouvě nadto bylo sjednáno několik smluvních pokut dále výrazně finančně zatěžujících žalovaného pro případ prodlení. [1: Viz databáze časových řad ARAD ČNB: http://www.cnb.cz/arad/#/cs/display_link/set_1144__D19955. ]

21. S ohledem na výše uvedené soud uvedenou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy.

22. Neplatné ujednání o úroku v daném případě nebylo možné změnit (moderovat) ve smyslu ust. § 577 o. z., neboť by tak tím nedošlo ke spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Nahrazování neplatně sjednaného úroku zásahem soudu by totiž bylo v rozporu s účelem a smyslem ustanovení § 577 o. z., kterým je mimo jiné i preventivní (odrazující) účinek neplatnosti nemravných ujednání. Uvedená interpretace ust. § 577 o. z. vychází rovněž z judikatury Soudního dvora EU, která zdůrazňuje, že je třeba zabránit dalšímu používání nemravných klauzulí ve smlouvách, které uzavírají poskytovatelé se spotřebiteli. Pokud by soud mohl měnit obsah smlouvy, mohlo by to vést k eliminaci odrazujícího účinku pro poskytovatele. Nelze připustit, aby poskytovatelé nabyli dojmu, že sice bude rozhodnuto o neplatnosti takových klauzulí, nicméně vnitrostátní soud může smlouvu v nezbytném rozsahu doplnit. To by totiž nevedlo k ničemu jinému, než že by poskytovatelé byli nadále podněcováni uvedené klauzule využívat namísto toho, aby byli vedeni se takových praktik střežit (viz např. rozsudek SDEU ze 14. 6. 2012, Banco Español de Crédito SA proti , jméno FO, , C, Anonymizováno, 618/10 nebo rozsudek SDEU ze 7. 11. 2019, Kanyeba SA Nijs a Deroga, C-349/18 – C-351/18).

23. Absolutní neplatnost se pak v daném případě týká celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu ust. § 576 a § 577 o.z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Společnost , Anonymizováno, jako poskytovatel úvěrů, profesionál, uzavírá smlouvy o úvěru s ujednáním o úrocích obdobně vysokých, jako v této věci, jejichž výši obhajuje tím, že je nebankovním subjektem a že ve výši úroku zohledňuje rizikovost úvěrů. Jednotlivá ujednání smlouvy o úvěru tvořila jeden celek. Dle názoru zdejšího soudu by společnost , Anonymizováno, , bez ujednání o neobvykle vysokých úrocích, tuto smlouvu s žalovaným neuzavřela, neboť na sjednávání nepřiměřeně vysokých úroků je založen její obchodní model. Ke shodným závěrům již ostatně v případě obdobných úvěrových smluv opakovaně dospěl rovněž odvolací Městský soud v Praze (srov. např. rozsudky z 10. 1. 2023, č. j. č. j. 35 Co 345/2022-56, či z 24. 10. 2019, č. j. 22 Co 197/2019-99)

24. Za této situace nelze než uzavřít, že účastníky uzavřená smlouva o úvěru je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatná podle § 588 o.z. jako celek. K neplatnosti podle § 588 o.z. je přitom soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Rovněž dle ustálené judikatury Soudního dvora má vnitrostátní soud „z úřední povinnosti posoudit zneužívající charakter smluvní klauzule, pokud má k dispozici informace o právním a skutkovém stavu, které jsou pro tyto účely nezbytné“ (rozsudek ze dne 4. 6. 2009, Pannon GSM, C-243/08, bod 32; také viz rozsudek z 26. 10. 2006, Mostaza Claro, C-168/05, bod 38). Na absolutní neplatnosti smlouvy pak nemůže zpětně nic změnit ani skutečnost, že žalobkyně v nynějším řízení nepožaduje úroky v plné původně sjednané výši, ale pouze ve výši 29,67 % ročně.

25. Tento závěr soud učinil i s vědomím principů smluvní autonomie a pacta sunt servanda jakož i zásady, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné (§ 574 o. z.). V daném případě je nepoměr vzájemného plnění smluvních stran z důvodu nemravně vysokého úroku z úvěru natolik závažný a očividný, že je třeba princip autonomie vůle smluvních stran korigovat zásadou ochrany dobrých mravů a ochranou spotřebitele.

26. Z těchto důvodů soud vztah účastníků posoudil jako vztah z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a § 2993 o. z. Žalobkyni náleží rozdíl mezi plněním ve výši 40 000 Kč, které žalovanému poskytla její právní předchůdkyně, a částkou 4 704 Kč, kterou žalovaný právní předchůdkyni uhradil. Svědčí jí proto nárok na zaplacení částky 35 296 Kč. S ohledem na to, že žalovaný ani tuto částku neuhradil poté, co byl dopisem společnosti , Anonymizováno, z 29. 1. 2023 k zaplacení dlužné částky vyzván, ocitl se s úhradou dlužné částky v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. a žalobkyni náleží rovněž zákonný úrok z prodlení dle § 1968 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. Soud s ohledem na uvedené žalobě vyhověl co do částky 35 296 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 2. 2023 do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, neboť při zohlednění požadovaného příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku měli účastníci v řízení přibližně podobný úspěch: žalobkyně byla konkrétně úspěšná co do částky 40 993,89 Kč (35 296 Kč na jistině a 5 697,89 Kč na úroku z prodlení) a neúspěšná co do částky 37 964,82 Kč (23 427,43 Kč na jistině, 1 592,51 Kč na úroku z prodlení a 12 944,88 Kč na úroku), tj. co do 52 %. Náhrada nákladů řízení tedy nenáleží žádnému z účastníků.