10 C 400/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Chmelem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa o zaplacení 31 280 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 31 280 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 19 185 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]. <b>I. Argumentace účastníků</b> 1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného k soudu [datum] domáhal na žalované zaplacení částky 31 280 Kč z titulu úroků z prodlení za období od [datum] do [datum]. Žalobce ve svém návrhu uvedl, že na základě smlouvy o dílo prováděla žalovaná opravu střešního pláště bytového domu na adrese [adresa]. Dne [datum] pak došlo v souvislosti s činností žalované ke škodní události, kdy při silném dešti zatekla voda mj. i do bytové jednotky ve vlastnictví žalobce a došlo k poškození zdí, podlah, oken, nábytku a kuchyňské linky. Žalobce proto uplatnil dne [datum] svůj nárok na náhradu škody vůči žalované, která ho odkázala na svou pojišťovnu. Pojišťovna žalobci škodu částečně uhradila, avšak až dne [datum]. Dle žalobních tvrzení zesplatnil žalobce svou pohledávku na náhradu škody výzvou ze dne [datum] a splatnost náhrady škody nastala dne [datum]. Jelikož byla částka ve výši 447 744 Kč žalobci uhrazena až dne [datum], má žalobce za to, že byla žalovaná od [datum] do [datum] v prodlení, a žalobci proto náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně, tj. 31 280 Kč. Žalobce dále uvedl, že nesouhlasí s právním názorem žalované, že za prodlení pojišťovny není odpovědná, jelikož primárním subjektem odpovědným za úhradu škody je žalovaná a pojišťovna je jen platebním místem, jejíž plnění je třeba přičítat žalované jakožto primárně odpovědné osobě. Žalobce závěrem navrhl, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 31 280 Kč a náhradu nákladů řízení.

2. Soud ve věci vydal dne [datum] elektronický platební rozkaz, proti kterému však žalovaná podala včasný odpor, a soud proto v souladu s § 174 odst. 2 o.s.ř. nařídil ve věci jednání.

3. Žalovaná v podaném odporu uvedla, že odmítá vyčíslení výše žalované pohledávky – žalovaná se necítí být odpovědná za prodlení, které vzniklo v rámci šetření pojistné události. Žalovaná předala požadavek žalobce své pojišťovně, a ta k tvrzenému nároku žalobce zaujala negativní stanovisko. Žalovaná proto soudu navrhla, aby soud [právnická osoba] přibral jako vedlejší účastnici řízení. Dále žalovaná uvedla, že dle odůvodnění pojišťovny došlo k delší době vyřízení kvůli výši škody, kterou nebylo možné stanovit jinou cestou než zpracováním znaleckého posudku – žalobce totiž nespolupracoval při dokládání dokladů. Délku vyřízení znaleckého posudku nebyly žalovaná ani pojišťovna schopny ovlivnit. Po vypracování znaleckého posudku byla příslušná částka žalobci ihned vyplacena, takže není možné dovozovat prodlení pojišťovny či žalované. Žalovaná také odkázala na § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ohledně prodlení věřitele a na § 2798 občanského zákoníku, podle kterého je pojistné plnění splatné do 15 dnů od ukončení šetření. Podle žalované tedy do doby doložení všech podkladů pojišťovně byl v prodlení žalobce, což prodlení žalované vylučuje.

4. V reakci na výzvu soudu ze dne [datum] a argumentaci žalované uvedenou v odporu žalobce zdůraznil, že s pojišťovnou žádný smluvní vztah neměl, a tudíž neměl ani žádné povinnosti vůči pojišťovně – nebyl vázán rozsahem požadovaných dokladů, které si předepisovala pojišťovna z důvodu svých interních postupů. Žalobce má za to, že pojišťovně i žalované poskytl maximální možnou součinnost, likvidace pojistné události se však nepřijatelným způsobem protahovala. Pojišťovna si přitom kladla další požadavky na doložení dokladů, které objektivně neměl k dispozici. Kromě toho žalobce uvedl, že je zcela irelevantní požadavek dlužníka, který si podmiňuje vyplacení dlužného nároku předkládáním dokumentů, které si jednostranně určuje on. Žalobce také zdůraznil, že jakožto věřitel nebyl nikdy vůči žalované jakožto dlužníkovi v prodlení, neboť žalované poskytoval součinnost potřebnou ke splnění dluhu – součinnost se naproti tomu v žádném případě netýká samotného prokazování nároku. Žalobce rovněž odkázal na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2149/17, ze kterého vyvodil, že nelze dospět k závěru, že škůdce není povinen plnit do té doby, dokud mu nebude škoda prokázána důkazními prostředky, které on dle svojí úvahy považuje za vhodné.

5. Soud podotýká, že žalovaná navrhla vstup [právnická osoba], do řízení v pozici vedlejší účastnice. Soud proto pojišťovnu vyzval k vyjádření, zda chce vstoupit do řízení jako vedlejší účastnice a pojišťovna soudu sdělila, že se svým vedlejším účastenstvím nesouhlasí. Nebyly tedy splněny podmínky pro její vstup do řízení podle § 93 o.s.ř. <b>II. Skutková zjištění</b> 6. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění:

7. Žalobce byl ke dni [datum] vlastníkem bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa], [obec a číslo] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí pro Katastrální území Praha – [obec] [list vlastnictví]). Na základě smlouvy o dílo ze dne [datum] mezi Společenstvím vlastníků [adresa] a žalovanou prováděla žalovaná opravu střešního pláště bytového domu na adrese [adresa]. V důsledku jednání žalované dne [datum] zatekla voda do bytové jednotky ve vlastnictví žalobce, a tím bylo poškozeno vybavení v jeho bytě (prokázáno smlouvou o dílo z [datum] a shodným tvrzením účastníků).

8. Výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k náhradě škody v celkové výši 680 963 Kč a stanovil lhůtu k plnění v délce 7 dní od doručení výzvy – k zesplatnění nároku žalobce došlo [datum] (prokázáno výzvou k plnění ze dne [datum] a podacím lístkem z [datum] a odpovědí na výzvu k plnění z [datum]). Žalovaná v reakci na to prostřednictvím svého právního zástupce uvedla, že nezpochybňuje vznik škodní události, ale necítí se být kompetentní k posuzování výše škody a odkázala žalobce na svou pojišťovnu (prokázáno odpovědí na výzvu k plnění z [datum]). Dne [datum] vyplatila [právnická osoba] žalobci částku 447 744 Kč jakožto plnění z pojistné události (prokázáno e-mailem [příjmení] [příjmení] zástupci žalobce z [datum]). Dne [datum] zaslal právní zástupce žalobce prostřednictvím datové schránky žalované předžalobní výzvu, kterou po žalované požadoval uhrazení částky 31 280 Kč jakožto úroků z prodlení za období [datum] do [datum] s odůvodněním, že k zesplatnění pohledávky na náhradu škody došlo dne [datum], avšak částka 447 744 Kč byla žalobci uhrazena až dne [datum] (prokázáno předžalobní výzvou z [datum] včetně doručenky datové zprávy).

9. Soud při jednání provedl jako důkaz rozsáhlou e-mailovou komunikaci mezi žalobcem, zástupci žalované a likvidátorkou [právnická osoba] Z těchto e-mailových zpráv vzal soud za prokázané, že se žalobce svého nároku na náhradu škody u žalované, potažmo pojišťovny [anonymizováno] aktivně domáhal (prokázáno e-mailovou komunikací mezi žalobcem a panem [příjmení] ze dne [datum]), opakovaně vyplacení náhrady škody urgoval (prokázáno např. e-mailovou komunikací žalobce s paní [příjmení] [příjmení] z [datum]) a snažil se vyhovět požadavkům pojišťovny a žalované (prokázáno e-mailem žalobce paní [příjmení] z 1. 4. 2021 e-mailovou komunikací žalobce a Ing. [příjmení] z [datum] a [datum]), např. umožněním přístupu do bytu technikovi, který zdokumentoval rozsah škody (prokázáno e-mailem mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem z [datum]), vyplněním formuláře ke škodní události (prokázáno e-mailovou komunikací mezi žalobcem a panem [příjmení] z 15. a [datum]), snahou vyhovět požadavkům pojišťovny na obstarání nabývacích dokladů ke zničenému vybavení a za tímto účelem kontaktování bývalé majitelky bytu, zda tyto doklady nemá (prokázáno e-mailem žalobcem paní [příjmení] z [datum], e-mailem žalobcem z [datum] a e-mailem Ing. [příjmení] žalobci z [datum] včetně předcházející komunikace), obstaráním cenových nabídek na opravu zničeného vybavení (prokázáno e-mailem Ing. [příjmení] z [datum] včetně reakce žalobce z téhož dne a souhrnu žalobcem obstaraných podkladů založených žalobcem jako dokument [číslo]), umožněním posouzení škody soudnímu znalci (prokázáno e-mailem žalobce z [datum] a e-mailem [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalobci [datum]), či zasláním oficiální stížnosti ombudsmance [právnická osoba] (prokázáno e-mailovou komunikací [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] z [datum] včetně předcházející komunikace žalobce s ombudsmanskou ČSOB). Již bezprostředně po škodní události přitom účastníci komunikovali o vzniklé škodě a [datum] žalobce zaslal žalované e-mailem vyplněný formulář k uplatnění pojistné události (prokázáno shora uvedenou e-mailovou komunikací mezi žalobcem a panem [příjmení] z 15. a [datum]) Pojišťovna zahájila pojistné šetření v období mezi prosincem 2020 a březnem 2021, neboť [datum] již zaslala žalobci zápis o rozsahu poškození z prohlídky po pojistné události (prokázáno e-mailem Ing. [příjmení] z [datum], kterým byl zasílán zápis o rozsahu poškození).

10. Skutečnost, že se žalobce snažil na žalované a její pojišťovně domoci náhrady škody, plyne i z další e-mailové komunikace, kterou soud při jednání provedl jako důkaz (prokázáno e-mailem žalobce z [datum] panu [příjmení] včetně odpovědí pana [příjmení] [datum], e-mailem žalobce panu [příjmení] z [datum], e-mailem z [datum], e-mailem žalobce z [datum], e-mailovou komunikací žalobce a pana [příjmení] ze [datum], e-mailem žalobce panu [příjmení] z [datum], e-mailovou komunikací žalobce a pana [příjmení] z [datum], e-mailem pana [příjmení] z [datum], e-mailem žalobce z [datum], e-mailem žalobce z [datum], e-mailem Ing. [jméno] [příjmení] žalobci ze [datum] včetně odpovědi žalobce z [datum], e-mailovou komunikací žalobce a paní [příjmení] z 24. až [datum] a e-mailem žalobce [příjmení] [příjmení] z [datum] včetně následující komunikace ze [datum]).

11. Další účastníky navržené důkazy soud neprovedl pro nadbytečnost, neboť měl již dostatek podkladů, aby o věci mohl rozhodnout. Soud tak pro nadbytečnost neprovedl výslech likvidátorky pojišťovny paní [příjmení], neboť byla před soudem provedena jako důkaz rozsáhlá e-mailová komunikace mezi ní a žalobcem, která dostatečně osvětluje aktivitu žalobce při domáhání se svého nároku a způsob likvidace škodní události.

12. Soud ze stejného důvodu zamítl i návrh žalované na vyžádání si veškeré komunikace mezi žalobcem a [anonymizováno] Pojišťovnou. Žalovaná tento svůj návrh odůvodnila tím, že v červenci 2021 bylo mezi žalobcem a pojišťovnou dohodnuto, že bude zpracován znalecký posudek a na jeho podkladě případně následně vyplaceno pojistné plnění. Z toho žalovaná usuzuje, že došlo mezi žalobcem a žalovanou k dohodě o změně splatnosti nároku na náhradu škody. Soud takový návrh na doplnění dokazování zamítl, neboť z provedené e-mailové komunikace jasně vyplynulo, že žalobce sice souhlasil s vypracováním znaleckého posudku a umožnil jeho vypracování, ale k tomu došlo až poté, co se přes půl roku na pojišťovně a žalované domáhal náhrady škody, přičemž pojišťovna na žalobci požadovala předložení nabývacích dokladů, které objektivně neměl k dispozici. Tvrzení žalované, že se účastníci dohodli na zpracování znaleckého posudku a plnění podle něj, tak za těchto okolností nelze kvalifikovat jako dohodu odložení splatnosti (viz k tomu níže). [příjmení] dohodou o změně data splatnosti mezi účastníky pak žalovaná netvrdila. Soud rovněž po provedení rozsáhlého dokazování neshledal důvod k prodloužení lhůty žalované k doplnění tohoto jejího tvrzení, neboť ta měla dostatečný čas se na jednání připravit a svá tvrzení dostatečně konkretizovat (předvolání k soudnímu jednání došlo žalované dne [datum] a jednání se konalo o dva měsíce později dne [datum]).

13. Soud zamítl jako nadbytečné i návrhy na provedení důkazů zápisem z prohlídky bytu žalobce, účastnickou výpověď žalobce a elektronickou formu komunikace účastníků ve formě EML. Zápis z prohlídky bytu žalobce není třeba jako důkaz provádět, neboť rozsah škod není předmětem řízení v posuzované věci, těmi jsou jen úroky z prodlení (žalovaná způsobení škody nesporuje). Vzhledem k provedení rozsáhlé e-mailové komunikace pokládá soud také za nadbytečné i provádět účastnickou výpověď žalobce a elektronickou formu komunikace účastníků ve formě EML. <b>III. Závěr o skutkovém stavu</b> 14. Na podkladě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

15. Žalobce byl ke dni [datum] vlastníkem bytu na adrese [adresa]. Vybavení bytu žalobce bylo v důsledku jednání žalované při opravě střešního pláště bytového domu dne [datum] poškozeno. Žalobce se svého nároku na náhradu škody domáhal u žalované, která ho odkázala na [právnická osoba], u které byla pojištěna. Žalobce tedy o proplacení náhrady škody rozsáhle komunikoval s likvidátorkou pojišťovny, snažil se vyhovět jejím požadavkům na předložení různých dokladů a rovněž náhradu škody urgoval u žalované. Výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k náhradě škody. Dne [datum] vyplatila [právnická osoba] žalobci částku 447 744 Kč jakožto plnění z pojistné události. <b>IV. Právní posouzení</b> 16. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil tak, že žalobu shledal důvodnou, neboť žalovaná byla v období od [datum] do [datum] v prodlení s plněním nároku žalobce na náhradu škody a vznikla jí tedy povinnost k úhradě úroku z prodlení. K tomuto závěru soud dospěl z následujících důvodů:

17. Podle § 1968 občanského zákoníku„ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.“ Dlužník však není za prodlení odpovědný,„ nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.“ 18. Podle § 1975 občanského zákoníku je věřitel v prodlení„ nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.“ 19. Žalovaná se v důsledku škodní události stala dlužnicí žalobce, vůči které měl jakožto věřitel právo na náhradu škody. Tohoto svého práva se žalobce domohl více jak rok a půl po škodní události, když mu škoda byla nahrazena. K zesplatnění pohledávky žalobce došlo nejpozději [datum], neboť výzvou z [datum] doručenou žalované nejpozději [datum] žalobce výslovně a písemně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě 7 dnů, která marně uplynula [datum]. Od této chvíle až do vyplacení náhrady škody žalobci byla žalovaná v prodlení. Soud zdůrazňuje, že argumentace žalované, která v průběhu řízení odkazovala na interní postupy pojišťovny a její požadavky na předkládání určitých typů dokladů (např. nabývací doklady k jednotlivému poškozenému vybavení bytu) či nutnosti vypracovat znalecký posudek, jsou bez významu v projednávané věci. Žalobce neměl s pojišťovnou uzavřenou žádnou pojistnou smlouvu a svůj nárok správně v soudním řízení směřuje výhradně vůči žalované, která škodní událost způsobila, a která byla povinna žalobci náhradu škody řádně a včas poskytnout. Případné průtahy na straně pojišťovny žalované s vyplacením pojistného plnění proto nemohou jít k tíži žalobce, ale jen a pouze k tíži žalované.

20. Z výše zmíněné právní úpravy i ustálené soudní judikatury (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1861/2012) pak plyne, že prodlení dlužníka nastává objektivně, pokud nesplní svůj závazek včas. Jeho prodlení nenastane jen v případě, že nemohl svůj závazek splnit v důsledku prodlení věřitele. Žádná jiná okolnost (např. průtahy v řešení škodní události na straně pojišťovny žalované) nemůže prodlení dlužníka vyloučit. Z hlediska vzniku povinnosti k úhradě úroku z prodlení proto nemá žádnou relevanci, zda dlužník své prodlení zavinil, či nikoliv.

21. V § 1975 občanského zákoníku uváděnou„ součinnost potřebnou ke splnění dluhu“ je třeba vykládat podle konkrétního typu závazku mezi stranami. Dle odborné právní literatury se dá tento pojem obecně vyložit jako„ povinnosti výslovně dohodnuté ve smlouvě“, ale jde i o faktickou činnost nejrůznější povahy,„ bez níž dlužník nemůže plnění poskytnout nebo v něm pokračovat“ ([příjmení], [jméno]. Komentář k § 1975. Občanský zákoník. Komentář. Svazek V (§ [číslo] [číslo], relativní majetková práva, 1. část). [obec]: Wolters Kluwer. 2021. Dostupné v právním informačním systému ASPI). Např. v případě opravy věci se takovou součinností míní umožnění přístupu k této věci a odevzdání této věci dlužníku k provedení opravy.

22. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobce jakožto věřitel v prodlení vůči žalované nebyl, neboť byl připraven od žalované plnění přijmout a poskytoval jí dostatečnou součinnost, mj. i tím, že aktivně komunikoval s její pojišťovnou, která dle žalované měla jeho nárok na náhradu škody vyřešit. Rozsáhlá e-mailová komunikace svědčí o tom, že se svého nároku opakovaně domáhal, snažil se sehnat doklady, které mu jednostranně určovala pojišťovna, zpřístupnil svůj byt technikovi, který zdokumentoval rozsah škody, vyplnil formulář ke škodní události, umožnil vypracování znaleckého posudku, obstarával si cenové nabídky pro opravu zničeného vybavení apod.

23. Nelze pak přisvědčit argumentaci žalované podle níž došlo k dohodě o posunutí splatnosti žalobcova nároku až na dobu po vypracování znaleckého posudku Z provedených důkazů je totiž zřejmé, že nedošlo k dohodě o změně splatnosti, nýbrž pouze k souhlasu žalobce s vypracováním znaleckého posudku: v řízení bylo prokázáno, že se žalobce opakovaně snažil pojišťovně, a tím i žalované, svým přístupem vyhovět tak, aby mu škoda mohla být co nejdříve uhrazena. Pokud žalobce ve chvíli, kdy již přes půl roku řešil škodu způsobenou ze strany žalované na svém majetku, přistoupil na zpracování znaleckého posudku, nelze toto chápat jako dohodu o odložení splatnosti jeho nároku, nýbrž jako o žalobcovu snahu vyhovět požadavkům pojišťovny a žalované na doložení přesné výše škody, aby se po tolika měsících konečně domohl náhrady. Skutečnost, že žalobce nemohl objektivně doložit nabývací doklady k jednotlivému poškozenému vybavení, neznamená, že by se tím nějakým způsobem„ stavěl“ jeho nárok na náhradu škody a žalovaná by do doby, než by žalobce předložil požadované doklady, nebyla v prodlení. To platí tím spíše, že žalobce neměl žádný smluvní vztah s pojišťovnou žalované a nebyl vázán žádnými jejími interními postupy pro řešení pojistných událostí.

24. Soud závěrem shrnuje, že z právní úpravy neplyne, že by věřitel musel v předsoudní fázi svůj nárok vůči dlužníku prokazovat, a to o to více takovým způsobem, který si jednostranně určuje dlužník, či za něj jeho smluvní pojišťovna. Skutečnost, že žalovaná (potažmo pojišťovna) neměla nárok žalobce za bezezbytku prokázaný, proto nevylučuje prodlení žalované. Žalobce pak žalované (a pojišťovně) poskytoval potřebnou součinnost k plnění dluhu, a sám proto nebyl v prodlení. Současná právní úprava přitom nezná jiné důvody, pro které by prodlení dlužníka, pokud nezaplatí svůj dluh včas, nenastalo. Je proto třeba uzavřít, že žalovaná byla od [datum] do [datum] objektivně v prodlení. Soud proto rozhodl o tom, že je žalovaná povinna zaplatit žalobci 31 280 Kč, tedy zákonný úrok z prodlení se sazbou 8,5 % ročně. <b>V. Závěr a náklady řízení</b> 25. Ze všech uvedených důvodů soud shledal žalobu důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. zavázal žalovanou, aby přiznanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

26. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobci, který byl v řízení plně úspěšný. Náklady žalobce činí celkem 19 185 Kč.

27. Sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 252 Kč. Dále zahrnují odměnu advokáta ve výši 11 900 Kč za pět úkonů právní služby podle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb („ advokátní tarif“). Tarifní hodnota byla soudem určena v souladu s § 8 odst. 1 advokátního tarifu na 31 280 Kč, cena za jeden úkon právní služby tedy podle § 7 advokátního tarifu činí 2 380 Kč. Žalobkyni náleží náhrada za pět úkonů právní služby - příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, písemné podání ve věci samé ze dne [datum] a účast na jednání před soudem. Soud žalobci neuznal vyúčtovaný úkon„ podání ve věci samé ze dne [datum]“ pro jeho neúčelnost, neboť žalobce mohl toto podání spojit s podáním z [datum]. Žalobkyni náleží rovněž paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 1 500 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 5 úkonů právní služby po 300 Kč. Soud žalobkyni také podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu přiznal cestovné na soudní jednání a zpět konané dne [datum] ve výši (po zaokrouhlení) 1 021 Kč. Soud dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu za promeškaný čas strávený na cestě na soudní jednání dne [datum] a zpět – jedná se celkem o čtyři započaté půlhodiny po 100 Kč, tedy v souhrnu 400 Kč. Protože zástupce žalobce doložil osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty vydané příslušným správcem daně, náleží žalobci ve smyslu § 14 odst. 1 advokátního tarifu ve spojení s § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad. Náhrada za daň z přidané hodnoty tak přísluší z částky 14 821 Kč a činí (po zaokrouhlení) 3 112 Kč.

28. Soud uložil žalované zaplatit náklady řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).