10 C 54/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem JUDr. Janem Chmelem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 117 514 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 71 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 46 514,64 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 419 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 73,64 % z částky 71 000 Kč od datum do datum v částce 3 339,60 Kč a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 71 000 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 266 227 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 117 514 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 71 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr a úrok z úvěru splatit ve 48 měsíčních splátkách ve výši 4 622 Kč, splatných vždy k 9. dni v měsíci, počínaje lednem 2024. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6. 1 smlouvy v celkové výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy celkem ve výši 400 Kč, když tato částka pokrývá mzdové náklady zaměstnanců podílejících se na vymáhání, provozní náklady call centra, provize externí vymáhací společnosti, provize inkasní sítě a ostatní provozní náklady. V důsledku prodlení došlo dne datum k zesplatnění celého úvěru. Dle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru stanou součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto „novou jistinu“ ve výši 84 021,10 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle bodu 6.5 bylo sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění nezaplatí novou jistinu úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné „nové jistiny“. Žalovaná ke dni vyhotovení žaloby dluží žalobkyni částku odpovídající a) nové jistině ve výši 84 021,10 Kč s příslušenstvím (tj. 71 000 Kč z původní jistiny + 13 021,10 Kč jako dlužný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 73,64 % ročně, a to ke dni zesplatnění úvěru), b) smluvní pokutě dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč s příslušenstvím, c) nákladům vzniklým v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč s příslušenstvím dle bodu 6.2. smlouvy, d) smluvní pokutě dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 84 021,10 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem datum do zaplacení k datu vyhotovení žaloby, tj. k datum, ve výši 32 095,64 Kč, e) úroku ve výši 73,64 % ročně za poskytnutí úvěru z částky původní jistiny ve výši 71 000 Kč od datum do zaplacení, f) úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 71 000 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 266 227 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti.

4. Žalobkyně je s účinností od datum držitelem povolení ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů (prokázáno úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu).

5. Před poskytnutím úvěru měla žalobkyně k dispozici výpisy z osobního účtu žalované za období od července do října 2023. Žalobkyně z výpisů zjistila, že její pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání činil v červenci 2023 částku 16 628 Kč, v srpnu 2023 částku 16 340 Kč, v září 2023 částku 18 018 Kč a v říjnu 2023 částku 16 871 Kč. Žalovaná pobírala také v červenci až říjnu 2023 důchod při invaliditě II. stupně ve výši 5 702 Kč měsíčně. Žalovaná měla ke dni provedení dotazu, tj. k datum, deset žádostí o poskytnutí finančních produktů a dluhy po splatnosti v celkové výši 44 186 Kč. Totožnost žalované byla ověřena z kopie občanského průkazu žalované. Žalobkyně žalovanou též lustrovala v registru SOLUS, kde nebyla zjištěna žádná dlužná částka, a to ani po splatnosti (prokázáno kartou klienta Jméno žalované, výpisy z účtů žalované za červenec 2023, srpen 2023, září 2023 a říjen 2023, kopií občanského průkazu žalované, výpisu záznamu z registru SOLUS a výpisu z nebankovního registru klinických informací).

6. Účastníci dne datum uzavřeli smlouvu o úvěru č. hodnota na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 71 000 Kč. Úvěr se žalovaná zavázala uhradit prostřednictvím 48 měsíčních splátek po 4 622 Kč. Celkem měla teda žalovaná na úvěr uhradit částku 221 856 Kč. Výpůjční úroková sazba činila 73,64 % p. a. a roční procentní sazba nákladů 104,35 %. Pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 30 dnů se žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč splatnou do 10 dnů, a to za každou splátku. Dále byla žalovaná povinna žalobkyni zaplatit náklady související s prodlením s tím, že jejich výše činí za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení po dobu delší než 15 dnů, 200 Kč splatných ve lhůtě 10 dnů. V případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky nebo i její části po dobu delší než 65 dnů pak bylo ujednání, dojde automaticky ke zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stane splatná celá doposud nesplacená jistina poskytnutého úvěru, veškeré úroky, které ke dni zesplatnění k úvěru přirostly, veškeré dosud nesplacené smluvní pokuty a veškeré dosud nesplacené náhrady nákladů úvěru. Jestliže po zesplatnění úvěru nebude úvěr uhrazen, byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaná měla první splátku úvěru uhradit datum, poslední, 48. splátku, měla žalovaná uhradit dne datum (prokázáno návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru z datum, předsmluvním formulářem, kartou klienta Jméno žalované, důkazem o umístění dokumentů do klientské zóny, přehledovým dokumentem o způsobu uzavření smlouvy a oznámením o schválení úvěru). 7. adresa 000 Kč byla žalované zaslána na její bankovní účet uvedený ve smlouvě dne datum (prokázáno dokladem o vyplacení úvěru).

8. Žalovaná na splátkách úvěru nic neuhradila (prokázáno kartou klienta).

9. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzvala k zaplacení dluhu (prokázáno výzvou k zaplacení z datum a výzvou k zaplacení z datum).

10. Úvěr byl zesplatněn ke dni datum z důvodu prodlení se splátkami po dobu delší než 65 dnů, což bylo žalobkyni oznámeno dopisem ze stejného dne (prokázáno výzvou k zaplacení ze datum).

11. Předžalobní upomínka k úhradě žalované částky s příslušenstvím byla žalované odeslána dne datum (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum včetně podacího archu).

12. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu jako pravé a pravdivé, když nebyla zjištěna žádná okolnost, která by je zpochybňovala.

13. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne datum byla mezi účastníky uzavřena smlouvu o úvěru č. hodnota na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 71 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem sjednaným ve výši 73,64 % p. a. prostřednictvím 48 měsíčních splátek ve výši 4 622 Kč splatných vždy do každého 9. dne v měsíci počínaje měsícem lednem 2024. Pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 30 dnů se žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit za každou splátku smluvní pokutu ve výši 499 Kč (splatnou do 10 dnů), náklady související s prodlením ve výši 200 Kč (splatné ve lhůtě 10 dnů). Žalovaná úvěr řádně nesplácela, nic na něj neuhradila.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

15. Uvedenou smlouvu soud právně posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřenou adhezním způsobem (§ 1798 a násl. o. z.). Žalovaná na straně úvěrovaného smlouvu uzavřela v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele (§ 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z.). Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

16. Soud se zabýval otázkou platnosti této smlouvy s ohledem na její mravnost ve smyslu ust. § 580 a 588 o. z., pokud jde o sjednanou výši úrokové sazby, a to zejména s odkazem na závěry plynoucí z ustálené rozhodovací praxe soudů, podle níž je zpravidla v rozporu s dobrými mravy výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu z datum, sp. zn. spisová značka, či z datum, sp. zn. spisová značka).

17. V nyní posuzovaném případě byl sjednán úrok ve výši 73,64 % p. a. V době uzavření smlouvy o úvěru (listopad 2023) přitom nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami pro srovnatelné úvěrové produkty činily 9,27 % p. a. – viz statistická data shromažďovaná ČNB v systému ARAD:https://www.cnb.cz/arad/cs/search/%C3%BArokov%C3%A1%20sazba%20spot%C5%99ebitelsk%C3%BD%20%C3%BAv%C4%9Br%20). Úroková sazba sjednaná v účastníky uzavřené smlouvě úrokovou sazbu spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v dané době přesahovala téměř osminásobně, tedy zcela neadekvátním způsobem. Takto vysokou úrokovou sazbu je třeba považovat za zcela excesivní a zjevně nemravnou.

18. S ohledem na výše uvedené soud uvedenou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy.

19. Neplatné ujednání o úroku v daném případě nebylo možné změnit (moderovat) ve smyslu ust. § 577 o. z., neboť by tak tím nedošlo ke spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Nahrazování neplatně sjednaného úroku zásahem soudu by totiž bylo v rozporu s účelem a smyslem ustanovení § 577 o. z., kterým je mimo jiné i preventivní (odrazující) účinek neplatnosti nemravných ujednání. Uvedená interpretace ust. § 577 o. z. vychází rovněž z judikatury Soudního dvora EU, která zdůrazňuje, že je třeba zabránit dalšímu používání nemravných klauzulí ve smlouvách, které uzavírají poskytovatelé se spotřebiteli. Pokud by soud mohl měnit obsah smlouvy, mohlo by to vést k eliminaci odrazujícího účinku pro poskytovatele. Nelze připustit, aby poskytovatelé nabyli dojmu, že sice bude rozhodnuto o neplatnosti takových klauzulí, nicméně vnitrostátní soud může smlouvu v nezbytném rozsahu doplnit. To by totiž nevedlo k ničemu jinému, než že by poskytovatelé byli nadále podněcováni uvedené klauzule využívat namísto toho, aby byli vedeni se takových praktik střežit (viz např. rozsudek SDEU ze 14. 6. 2012, Banco Español de Crédito SA proti Joaquínovi Calderónovi Caminovi, C-618/10 nebo rozsudek SDEU ze 7. 11. 2019, Kanyeba SA Nijs a Deroga, C-349/18 – C-351/18).

20. Absolutní neplatnost se pak v daném případě týká celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu ust. § 576 a § 577 o.z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Žalobkyně jako poskytovatel úvěrů, profesionál, uzavírá smlouvy o úvěru s ujednáním o úrocích obdobně vysokých, jako v této věci, jejichž výši obhajuje tím, že je nebankovním subjektem a že ve výši úroku zohledňuje rizikovost úvěrů. Jednotlivá ujednání smlouvy o úvěru tvořila jeden celek. Dle názoru zdejšího soudu by žalobkyně, bez ujednání o neobvykle vysokých úrocích, tuto smlouvu s žalovaným neuzavřela, neboť na sjednávání nepřiměřeně vysokých úroků je založen její obchodní model. Ke shodným závěrům již ostatně v případě obdobných úvěrových smluv opakovaně dospěl rovněž Městský soud v Praze (srov. např. rozsudky z 10. 1. 2023, č. j. č. j. 35 Co 345/2022-56, či z 24. 10. 2019, č. j. 22 Co 197/2019-99)

21. Za této situace nelze než uzavřít, že účastníky uzavřená smlouva o úvěru je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatná podle § 588 o.z. jako celek. K neplatnosti podle § 588 o.z. je přitom soud povinen přihlédnout i bez návrhu, tedy bez ohledu na pasivitu strany žalované.

22. Závěr o absolutní neplatnosti celé smlouvy soud učinil i s vědomím obecného právního principu smluvní autonomie, jakož i zásady, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné (§ 574 o. z.). V daném případě je nepoměr vzájemného plnění smluvních stran z důvodu nemravně vysokého úroku z úvěru natolik závažný a očividný, že je třeba princip autonomie vůle smluvních stran korigovat zásadou ochrany dobrých mravů, jakož i ochrany spotřebitele.

23. S ohledem na absolutní neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy soud nárok žalobkyně po právní stránce posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2993 o. z. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení částky 71 000 Kč, již plnila žalované, aniž by zde byl platný závazek. Žalovaná na úvěr ničeho neuhradila, a zbývá jí proto uhradit částku ve výši 71 000 Kč. O příslušenství pohledávky rozhodl soud dle ust. § 1970 obč. zák. a nař. vl. č. 351/2013 Sb.

24. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

25. Ve zbytku žalované částky, tj. co do neplatně sjednaného úroku z úvěru, smluvních pokut a ani nedoložených nákladů na vymáhání požadovaných v souvislosti s prodlením, soud žalobu ve výroku II. tohoto rozhodnutí jako nedůvodnou zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 009,05 Kč, přičemž tato částka představuje 14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57 % a úspěchu žalované v rozsahu 43 %: Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky 83 601,57 Kč z celkového předmětu řízení ve výši 147 629,84 Kč zahrnujícího i příslušenství ve výši ke dni vyhlášení rozsudku). Náklady žalobkyně činí celkem 28 636,10 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 876 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 117 514 Kč sestávající z částky 5 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání konaném dne datum), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 810 Kč ve výši 3 950,10 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna ve stanovené lhůtě, lze se jejího splnění domoci cestou exekuce, popř. soudního výkonu rozhodnutí.