10 C 55/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem JUDr. Janem Chmelem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o úpravu užívání věci patřící do společného jmění manželů

I. Určuje se, že bytovou jednotku číslo byt, zapsanou na list vlastnictví pro k. ú. část obce, vymezenou podle zákona o vlastnictví bytů, nacházející se v budově adresa v k. ú. část obce včetně souvisejícího spoluvlastnického podílu v rozsahu id. číslo na společných částech domu adresa a na pozemku parc. číslo zapsaných na list vlastnictví pro k. ú. část obce, která je v zaniklém a nevypořádaném společném jmění účastníků, je až do doby vypořádání společného jmění účastníků oprávněna užívat, brát z ní užitky, udržovat ji, hospodařit s ní a spravovat ji žalobkyně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 534 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala rozhodnutí, kterým by soud vyslovil, že žalobkyně je do doby vypořádání společného jmění účastníků oprávněna bytovou jednotku číslo zapsanou na list vlastnictví pro k. ú. část obce užívat, brát z ní užitky, udržovat jí a hospodařit s ní. Uvedla k tomu, že s žalovaným dne datum uzavřela manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci ke dni datum, přičemž doposud nedošlo k vypořádání společného jmění manželů, ve věci je u název soudu vedeno řízení pod sp. zn. spisová značka. Ve společném jmění manželů se přitom nachází rodinný dům na adrese adresa číslo, nacházející se na adrese adresa. V rodinném domě bydlí žalovaný, bytová jednotka není od začátku roku 2021 nikým využívána a žalobkyně bydlí v nájemním bytě. Žalovaný žalobkyni nechce umožnit užívání bytové jednotky. Vzhledem ke složitosti řízení o vypořádání společného jmění manželů se proto žalobkyně domáhá rozhodnutí, kterým by soud svěřil správu bytové jednotky žalobkyni, a to do doby vypořádání společného jmění manželů.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. Na nařízené ústní jednání konané dne datum se bez omluvy nedostavil, ačkoliv předvolání k jednání mu bylo řádně doručeno dne datum. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednal v nepřítomnosti žalovaného.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

4. Dne datum zdejší soud rozvedl manželství žalobkyně a žalovaného rozsudkem č. j. číslo jednací (rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací).

5. Žalobkyně a žalovaný mají ve společném jmění bytovou jednotku číslo zapsanou na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí včetně souvisejícího spoluvlastnického podílu na společných částech domu adresa a na pozemku parc. číslo zapsaných na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí (výpisem z katastru nemovitostí, katastrální uzemí, list vlastnictví číslo).

6. Žalobkyně a žalovaný mají ve společném jmění parcely p. číslo jehož součástí je stavba – garáž s adresa, a stavba – rodinný dům s adresa, stojící na parcele číslo, číslo a číslo, spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. ½ na parcele p. číslo spoluvlastnickým podílem o velikosti id. ½ na parcele p. číslo vše zapsáno na listech vlastnictví číslo číslo pro katastrální uzemí (výpisy z katastru nemovitostí, katastrální uzemí, listy vlastnictví číslo číslo).

7. Dne datum žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, prostřednictvím které ho žádala o svěření správy výše uvedené bytové jednotky, a to s odůvodněním, že žalovaný k bydlení může užívat a užívá výše uvedený rodinný dům (předžalobní upomínkou ze dne datum).

8. Žalovaný na předžalobní upomínku reagoval dopisem ze dne datum, ve kterém uvedl, že užívání bytu pro bývalou manželku nehodlá řešit do ukončení soudního řízení o vypořádání společného jmění manželů (dopisem žalovaného adresovaným právnímu zástupci žalobkyně, datovaným dne datum).

9. Žalobkyně při své účastnické výpovědi uvedla, že rodinný dům v část obce od rozvodu užívá žalovaný a bytová jednotka v část obce byla do konce roku 2019 pronajímána. Žalovaný dal poté nájemci výpověď a počátkem roku 2020 se byt rozhodl prodat bez jejího souhlasu. Dále uvedla, že ho v květnu 2021 telefonicky kontaktovala s prosbou, zda by v bytě mohla bydlet, žalovaný nejprve souhlasil, ale klíče jí nepředal. V bytě nikdy nebydleli, byl od počátku pronajímán, přičemž žalobkyně od něj nikdy neměla klíče. Žalovaný klíče má a žalobkyni nikdy nevysvětlil, proč jí je odmítá předat.

10. Soud účastnickou výpověď žalobkyně hodnotil jako plně věrohodnou, neboť žalobkyně vypovídala spontánně a přesvědčivě a její výpověď plně odpovídá rovněž obsahu předložených listinných důkazů.

11. Z provedeného důkazu dopisu doručeného zástupci žalobkyně dne datum soud nezjistil pro rozhodnutí ve věci žádnou relevantní skutečnost.

12. Další navržené důkazy (svědeckou výpovědí jméno celé jméno žalobkyně, dcery účastníků, a obsahem spisu vedeného u zdejšího soudu ve věci vypořádání společného jmění manželů) soud pro nadbytečnost neprováděl.

13. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně:

14. Dle § 713 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. Povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně.

15. Dle § 728 o. z. jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a snoubenci nebo manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno.

16. Dle § 736 o. z., věty druhé, dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

17. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný jsou bývalí manželé a jejich společné jmění manželů nebylo doposud vypořádáno. Účastníci mají ve společném jmění manželů mimo jiné i bytovou jednotku a rodinný dům, přičemž rodinný dům používá k uspokojení svých bytových potřeb žalovaný. Bytová jednotka byla v minulosti pronajímána, po dobu více než dvou let však pronajímána není a není ani nijak využívána. Ačkoliv bytová jednotka je stále v nevypořádaném společném jmění bývalých manželů, žalovaný bývalý manžel brání žalobkyni v jejím užívání tím, že jí odmítá byt zpřístupnit, respektive jí předat klíče od bytu. Žalobkyně je proto nucena své bytové potřeby uspokojovat spolubydlením s dcerou. Žalovaný (bývalý manžel) proto při správě zaniklého a nevypořádaného společného jmění postupuje způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem žalobkyně (manželky), neboť vzniklý stav zjevně odporuje shora citovanému ustanovení § 713 o. z. a mezi manžely způsobuje nedůvodnou nerovnost. Svěřením bytové jednotky do správy žalobkyně dojde k narovnání tohoto stavu a umožní žalobkyni uspokojení jejích bytových potřeb, ať už přímo tím, že v bytové jednotce bude bydlet, nebo tím, že ji bude pronajímat a z utrženého nájemného si hradit jiné bydlení. Žaloba je z uvedených důvodů důvodná, soud jí v plném rozsahu vyhověl a určil, že bytovou jednotku bude nadále spravovat žalobkyně, 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.