10 C 71/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chmela, Ph.D. a přísedících Anonymizováno ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované Česká republika – Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o náhradu újmy na zdraví z pracovního úrazu

I. Žaloba o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

I. Předmět řízení1. Žalobou podanou dne , datum, ve znění pozdějšího odstranění vad se žalobce domáhal náhrady újmy na zdraví, a to celkem v rozsahu částky , částka, s příslušenstvím. Tato částka se skládala jednak z nároků z tvrzeného pracovního úrazu spočívajícího v prasknutí v levém varleti – tříselné kýle (dále jen „, právnická osoba, “) ve výši , částka, s příslušenstvím, jednak z nároků vyplývajících z tvrzeného postupu non lege artis, k němuž mělo dojít při operaci žalobce, kterou podstoupil po Pracovním úrazu ve vězeňské nemocnici , jméno FO, , ve výši , částka, bez příslušenství.

2. Usnesením ze dne , datum, rozhodl soud podle § 112 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o vyloučení části věci v rozsahu nároku souvisejícího s postupem non lege artis ve výši , částka, bez příslušenství k samostatnému řízení. Předmětem tohoto řízení tak ke dni vydání rozsudku zůstaly jen nároky z , právnická osoba, ve výši , částka, , které se skládaly z:- náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za dobu od prosince 2022 do srpna 2023 ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení;- bolestného ve výši , částka, s příslušenstvím s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení;- náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % z této částky od , datum, do zaplacení;- náhrady nákladů na léčení ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % z této částky od právní moci rozsudku do zaplacení.II. Žaloba a vyjádření žalobce3. Žalobce v žalobě a následujících doplněních vylíčil rozhodující skutečnosti následovně:

4. Během výkonu trestu odnětí svobody ve věznici , adresa, , (dále jen „Věznice“) byl žalobce od července 2022 prostřednictvím žalované pracovně zařazen u společnosti , právnická osoba, . (dále jen „Společnost , Anonymizováno, “) jako pomocný dělník ve výrobě. Na pracovišti u Společnosti , Anonymizováno, se měl žalobci dne , datum, po zvednutí těžkých vylévačských forem přihodit , právnická osoba, . Ač se o to žalobce zajímal, nebyl o Pracovním úrazu učiněn oficiální záznam, nedošlo k nahlášení úrazu Inspektorátu práce a žalobce za tento úraz nebyl dosud nijak odškodněn.

5. V reakci na , právnická osoba, bylo žalobci vystaveno potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, která trvala od , datum, do , datum, . Během této doby žalobce trpěl bolestmi, kýlou a úzkostmi a potýkal se také se zvracením, průjmy či nechutenstvím. Ani operace kýly a varlete, již žalobce podstoupil v květnu 2023, očekávané zlepšení nepřinesla a zdravotní potíže přetrvávají podle žalobce dodnes, což snižuje jeho sebevědomí, posiluje obavy o rozpad manželství a znemožňuje mu vykonávat fyzicky náročnější práci.

6. Žalobce dále uvedl, že během pracovního zařazení u Společnosti , Anonymizováno, dostával za vykonanou práci odměnu ve výši , částka, , resp. od , datum, ve výši , částka, . Naopak po dobu pracovní neschopnosti dosahoval jeho příjem z nemocenského pojištění zhruba čtvrtinové výše (částka se v jednotlivých měsících od prosince 2022 do srpna 2023 pohybovala v rozmezí , částka, až , částka, měsíčně). Žalobce byl rovněž nucen na doporučení lékaře požívat léky, za které vynaložil celkem , částka, .

7. Ve světle těchto skutečností tak žalobce po žalované požaduje v souvislosti s Pracovním úrazem náhradu za ztrátu na výdělku ve výši , částka, , bolestné ve výši , částka, , náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši , částka, a náhradu nákladů léčení ve výši , částka, , to vše s výše vymezeným příslušenstvím.III. Vyjádření žalované8. Žalovaná postavila obranu na tom, že v řízení o žalobě není pasivně věcně legitimovanou osobou. Ve vyjádření uvedla, že žalobce byl zaměstnán nikoliv u žalované, nýbrž u Společnosti , Anonymizováno, , která má své pracoviště umístěné v areálu Věznice. Vězeňská služba ČR – Věznice , adresa, a Společnost , Anonymizováno, uzavřely dne , datum, Smlouvu č. 01/2015 o zařazení odsouzených do práce, přičemž podle čl. IV této smlouvy za škodu na zdraví odsouzeného vzniklou při pracovních úrazech odpovídá Společnost , Anonymizováno, . Zaměstnanci žalované na pracovišti nepůsobí a jezdí sem pouze na kontroly týkající se střežení odsouzených. Organizaci práce, pracovní úrazy a vztahy na pracovišti řeší výhradně Společnost , Anonymizováno, . Žalovaná v této souvislosti dále uvedla, že se Společností , Anonymizováno, nebyl z hlediska zaměstnávání vězňů dosud žádný problém; společnost je pojištěna, a není proto důvod, proč by případný pracovní úraz nechtěla nahlásit.

9. K úrazu žalobce žalovaná uvedla, že se stal dne , datum, v prostorách pracoviště Společnosti , Anonymizováno, . Společnost , Anonymizováno, Věznici událost oznámila s tím, že úraz nebyl Společností , Anonymizováno, vyhodnocen jako úraz pracovní.

10. S odkazem na stanovisko vedoucího lékaře zdravotnického střediska Věznice žalovaná doplnila, že může být sporné, zda příčinou poškození zdraví žalobce byl tvrzený , právnická osoba, . Vedoucí lékař, který vystavoval žalobci posudek o zdravotní způsobilosti a následně jej po úrazu ošetřoval, vystavil pracovní neschopnost na diagnózu, která nebyla úrazová.

11. Žalovaná v řízení zprostředkovala také stanovisko Společnosti , Anonymizováno, , z něhož vyplývá, že žalobce nedodržel před úrazem stanovená doporučení pro manipulaci s vylévacími pásy, neboť zvedal více těchto pásu najednou namísto zvedání jednotlivých pásu zvlášť (jeden pás váží 0,5 kg, žalobce zvedal najednou 68 ks těchto pásů).

12. Žalovaná se rovněž ohradila proti tvrzením žalobce, že mu nebyla ze strany Věznice poskytována dostatečná součinnost při obstarávání podkladů.

13. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , pak konečně namítla, že by ve věci nemělo být jednáno s Vězeňskou službou ČR, nýbrž s ústředním správním úřadem, kterým je pro oblast vězeňství , právnická osoba, .

14. Ze všech výše uvedených důvodů žalovaná navrhuje, aby došlo k zastavení řízení.IV. Skutková zjištění15. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění.

16. Žalobce se od , datum, nachází ve výkonu trestu ve Věznici, a to až do , datum, (prokázáno Potvrzením Věznice ze dne , datum, ). Dne , datum, byl žalobci vystaven lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci, podle nějž byl žalobce „zdravotně způsobilým“ (prokázáno stanoviskem vedoucího lékaře Věznice ze dne , datum, ).

17. Žalobce byl následně od , datum, pracovně zařazen na pracoviště u Společnosti , Anonymizováno, na pozici dělník ve výrobě (prokázáno Vyrozuměním podatele o vyřízení podnětu Krajského státního zastupitelství v , jméno FO, ze dne , datum, ). Na základě shodného tvrzení účastníků má soud za nesporné, že žalobce byl u Společnosti , Anonymizováno, pracovně zařazen i v listopadu 2022.

18. Dne , datum, se žalobci na pracovišti přihodil úraz spočívající v bolesti levého varlete – tříselné kýle (prokázáno Zdravotním záznamem ze dne , datum, , jakož i Stanoviskem vedoucího lékaře Věznice ze dne , datum, ).

19. Tento úraz byl bezprostředně poté prošetřen Společností , Anonymizováno, za účasti zástupců vězeňské služby s tím, že nebyl Společností , Anonymizováno, vyhodnocen jako pracovní úraz, nýbrž jako úraz z nemoci; z tohoto důvodu nedošlo ani k jeho zaznamenání nebo k nahlášení příslušnému Oblastnímu inspektorátu práce (prokázáno dopisem žalobce ve věci „Žádost o vydání věci“, Informací o výsledku kontroly Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj ze dne , datum, , jakož i Vyjádřením k pracovnímu incidentu ze dne , datum, od Společnosti , Anonymizováno, včetně Šetření pracovního incidentu ze dne , datum, ).

20. Bezprostředně po úrazu dne , datum, byl žalobce vyšetřen ve zdravotním středisku Věznice, kde mu bylo vystaveno potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, a to na diagnózu, která není úrazová (prokázáno Stanoviskem vedoucího lékaře Věznice ze dne , datum, , Rozhodnutím o pracovní neschopnosti ze dne , datum, i Potvrzením o omluvené absenci ze dne , datum, a , datum, ).

21. Mezi žalovanou a Společností , Anonymizováno, byla dne , datum, uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo zařazení odsouzených na pomocné práce při výrobě dopravního značení, které měly být vykonávány u Společnosti , Anonymizováno, v prostorách Věznice. Tato smlouva nabyla účinnosti dnem , datum, a byla uzavřena na dobu neurčitou. Smlouvou se Společnost , Anonymizováno, mj. zavázala zařazovat odsouzené do práce, plnit povinnosti zaměstnavatele a odpovídat za újmu na zdraví vzniklou při pracovních úrazech a nemocích z povolání, včetně povinnosti „odškodňovat pracovní úrazy“ (čl. III odst. 1 a 2 a čl. IV odst. 2 písm. d/ cit. smlouvy). (Prokázáno smlouvou č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o zařazení odsouzených do práce, č. j. VS , var. symbol, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ).

22. Vzhledem k dále uvedeným právním závěrům soud z důvodu hospodárnosti a nadbytečnosti neprovedl všechny účastníky navrhované důkazy, když na základě doposud provedeného dokazování zjistil všechny skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. K návrhu žalobce soud neprovedl důkaz kompletní zdravotnickou dokumentací dostupnou u , tituly před jménem, Pexsidra, ani důkaz pracovní náplní žalobce na jím vykonávané práci pro Společnost , Anonymizováno, . Soud nepřipustil ani návrh žalované na provedení důkazu nájemní smlouvou Společnosti , Anonymizováno, ve Věznici a neprovedl žalovanou předložený popis pracovní činnosti žalobce ze dne , datum, .

23. Všechny důkazy provedené v řízení soud hodnotil jednotlivě a v jejich souhrnu. Pokud jde o obsah a pravost listinných důkazů, pak soud nezaznamenal žádnou okolnost, která by je zpochybňovala, a považuje je za věrohodné.V. Závěr o skutkovém stavu24. Na základě shora provedeného dokazování učinil soud následující závěry o skutkovém stavu:

25. Žalobce byl během výkonu trestu odnětí svobody pracovně zařazen ve Věznici jako dělník ve výrobě. Ačkoliv se pracoviště nachází ve Věznici, na základě smlouvy mezi žalovanou a Společností , Anonymizováno, z prosince 2014 vykonává povinnosti zaměstnavatele vůči zařazeným odsouzeným Společnost , Anonymizováno, , která je dle smlouvy mj. odpovědná za organizaci práce i případnou újmu vzniklou v důsledku pracovního úrazu na zdraví odsouzených. Dne , datum, se žalobci na pracovišti přihodil úraz spočívající v bolesti v levém varleti – tříselné kýle, v jehož důsledku byl žalobce ošetřen ve zdravotním středisku Věznice a byl prohlášen za dočasně práce neschopného. , adresa, byl ze strany Společností , Anonymizováno, prověřen, ale nebyl vyhodnocen jako pracovní úraz, nýbrž jako úraz z nemoci.VI. Právní hodnocení26. Shora uvedená skutková zjištění posoudil soud po právní stránce tak, že žalobu shledal nedůvodnou pro nedostatek pasivní věcné legitimace na straně žalované. K tomuto závěru soud dospěl konkrétně z následujících důvodů:

27. Podle § 30 odst. 1 a 2 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „z. v. t. o. s.“), věznice vytvářejí podmínky pro zaměstnávání odsouzených buď v rámci svého provozu, vlastní výroby nebo podnikatelské činnosti anebo smluvně u jiných subjektů. Tato smlouva mezi věznicí a jiným subjektem stanoví podrobnější podmínky, za nichž budou odsouzení pracovat.

28. Podle § 39 z. v. t. o. s. za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání odpovídá podle jiného zákona odsouzenému Vězeňská služba ČR nebo jiný subjekt, u něhož je odsouzený zařazen do práce. Ustanovení odkazuje na zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), konkrétně pak na § 269 tohoto zákona, podle kterého je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

29. Jak uvádí také důvodová zpráva k § 30 z. v. t. o. s., při pracovním zařazení odsouzených existují dva režimy. Odsouzení mohou být pracovně zařazeni jednak přímo u dané věznice, v níž vykonávají trest odnětí svobody, jednak mohou být na základě smlouvy mezi věznicí a třetím soukromým subjektem pracovně zařazeni u tohoto externího subjektu. Ačkoliv přitom nedochází mezi odsouzeným a tímto soukromým subjektem k uzavření pracovní smlouvy ve smyslu zákoníku práce, počítá podle důvodové zprávy zákon s tím, že „i vůči odsouzeným má podnikatelský subjekt při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stejné povinnosti jako vůči ostatním zaměstnancům“.

30. Tento dvojí režim pracovního zařazení odsouzených se dále promítá i do několika dalších ustanovení zákona č. 169/1999 Sb. týkajících se problematiky odpovědnosti za újmu, když se odlišuje, že určitá práva či povinnosti vznikají podle okolností buď mezi odsouzeným a žalovanou, nebo mezi odsouzeným a jiným subjektem, u něhož je odsouzený zařazen do práce. Tak i z rozhodného § 39 z. v. t. o. s., v němž je řešena odpovědnost za újmu způsobenou odsouzenému pracovním úrazem, se podává, že nároky z případného pracovního úrazu ve smyslu § 269 zákoníku práce vznikají dotčenému odsouzenému podle zvoleného režimu vůči žalované anebo vůči jinému – soukromému subjektu, u něhož je odsouzený zařazen.

31. Odkazované ustanovení § 39 z. v. t. o. s. je po jazykové stránce vyjádřeno ne zcela jednoznačně, pokud jde o určení osoby odpovědné za pracovní úraz. Dle názoru soudu je však třeba toto ustanovení vykládat tak, že za škodu vzniklou pracovním úrazem odpovídá u vězňů pracovně zařazených u věznice pouze Vězeňská služba, zatímco u vězňů pracovně zařazených u jiného subjektu pouze tento jiný subjekt. Účelem právní úpravy objektivní odpovědnosti za následky pracovního úrazu je obecně zajistit zaměstnanci nárok na náhradu újmy, která mu nastala při výkonu práce, a to od subjektu, který měl prospěch ze zaměstnancovy práce a současně byl povinen zajišťovat zaměstnancovu bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Tento účel se plně uplatní i v poměrech vztahů vznikajících při pracovním zařazení odsouzeného, které jsou v mnoha ohledech pracovněprávním vztahům obdobné. Danému účelu pak v těchto poměrech nejlépe odpovídá právě výše uvedené rozdělení odpovědnosti. Je-li odsouzený pracovně zařazen k třetímu subjektu, je to tento subjekt, pro nějž odsouzený pracuje, kdo má z této práce prospěch a kdo má zajistit odpovídající podmínky na pracovišti – tento subjekt, a nikoliv vězeňská služba, je za dané situace nositelem objektivní odpovědnosti za následky pracovního úrazu.

32. Rozdíl v osobě odpovědné za odškodnění pracovního úrazu lze ilustrovat na následujících dvou případech, jimiž se v nedávné minulosti zabývaly okresní soudy. Zatímco v řízení u Okresního soudu v , adresa, vedeném pod sp. zn. , spisová značka, bylo posuzováno přiznání náhrady újmy za pracovní úraz za situace, kdy odsouzený vězeň pracoval na základě smlouvy uzavřené mezi žalovanou a soukromou společností u této společnosti, , Anonymizováno, řešil pracovní úraz odsouzeného zařazeného přímo ve vězeňské kuchyni (řízení sp. zn. , spisová značka, ). Soudy v obou případech přiznaly odsouzeným nároky z pracovního úrazu, v souladu s výše uvedeným pojetím však pokaždé vůči typově jinému subjektu.

33. Soud na okraj připouští, že v odborné literatuře existují určité nejasnosti týkající se pracovního zařazení odsouzených podle zákona č. 169/1999 Sb. a do jaké míry lze toto pracovní zařazení připodobňovat pracovnímu poměru ve smyslu zákoníku práce. Tyto otázky se však kladou primárně v oblasti mzdových nároků odsouzených, a to zejména v tom ohledu, zda jsou k projednání těchto mzdových a souvisejících nároků příslušné obecné civilní soudy anebo soudy ve správním soudnictví (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo rozhodnutí zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, blíže též , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Práce odsouzeného, jeho odměna a Konf. Trestněprávní revue č. , hodnota, , 2024, s. 218 a násl.). V projednávané věci však soud tyto pochybnosti nespatřuje, neboť je problematika náhrady újmy z pracovního úrazu v zákoně č. 169/1999 Sb. řešena výslovně, a to odkazem na standardní pracovně-právní režim zákoníku práce (srov. k tomu a contrario zvláštní režim pro odměňování odsouzených podle § 33 z. v. t. o. s.).

34. Ze všech těchto důvodu považuje soud pro právní hodnocení projednávaného případu za rozhodující, zda byl žalobce pracovně zařazen přímo u Věznice anebo na základě smluvního ujednání mezi žalovanou a třetí osobou u této třetí osoby.

35. Soud má za prokázané, že žalobce byl v době rozhodného úrazu, k němuž došlo dne , datum, , pracovně zařazen u Společnosti , Anonymizováno, . Tato společnost přidělovala a organizovala práci odsouzených na základě Smlouvy č. , Anonymizováno, o zařazení odsouzených do práce, č. j. , Anonymizováno, , var. symbol, , Anonymizováno, , uzavřené mezi žalovanou a Společností , Anonymizováno, , což je model, který umožňuje § 30 odst. 1 z. v. t. o. s. Za této situace je třeba Společnost , Anonymizováno, považovat za jiný subjekt, u něhož byl žalobce zařazen do práce, ve smyslu § 39 z. v. t. o. s., který odpovídá podle tohoto ustanovení ve spojení s § 269 zákoníku práce za případnou újmu z pracovního úrazu. K témuž závěru ostatně vede i čl. IV shora citované smlouvy, v němž na sebe Společnost , Anonymizováno, tuto povinnost dobrovolně převzala.

36. Ve světle shora uvedených závěrů soud uzavírá, že žalovaná nebyla tím, u koho byl odsouzený pracovně zařazen, a nemůže proto nést případnou povinnost k náhradě újmy z pracovního úrazu podle § 39 z. v. t. o. s. ve spojení s § 269 zákoníku práce. Osobou, proti níž měla v projednávané věci směřovat žaloba, měla být namísto žalované Společnost , Anonymizováno, (shodně rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Jedině u Společnosti , Anonymizováno, tak mohly být při splnění ostatních předpokladů odpovědnosti za újmu způsobenou pracovním úrazem dovozeny podmínky pro pasivní věcnou legitimaci.

37. Jelikož žaloba směřovala proti osobě, která nositelem tvrzených povinností podle § 39 z. v. t. o. s. ve spojení s § 269 zákoníku práce zjevně není, nezabýval se soud z důvodu hospodárnosti řízení dalšími otázkami souvisejícími s úrazem žalobce. Soud tak neřešil, zda úraz, který žalobce utrpěl dne , datum, , měl povahu pracovního úrazu ve smyslu § 39 z. v. t. o. s. a § 269 zákoníku práce, ani nezkoumal výši a rozsah nároků z tohoto úrazu uplatněných proti žalované v tomto řízení.VII. Závěr a náklady řízení38. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalovaná není v projednávané věci pasivně věcně legitimovaná, a žalobu proti ní zamítl.

39. Ačkoliv by jinak byl důvod postupovat podle § 142 odst. 1 o. s. ř., žalovaná se na jednání konaném dne , datum, výslovně vzdala svého práva na náhradu nákladů řízení. Soud proto rozhodl o této náhradě tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.