10 C 9/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem JUDr. Janem Chmelem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 61 183 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 044 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,25 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 54 139 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,25 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

I. Předmět řízení a argumentace účastníkůI.1 Tvrzení a argumentace žalobkyně1. Žalobkyně se žalobou podanou , datum, domáhala zaplacení 61 183 Kč s příslušenstvím jako dlužného podnájemného, nedoplatku vyúčtování služeb, smluvní pokuty za prodlení s úhradou úplaty ze smlouvy o podnájmu bytu a náhrady nákladů v souvislosti s vyklizením předmětu podnájmu.

2. Dle žalobních tvrzení účastníci , datum, uzavřeli smlouvu o podnájmu bytu, na základě které žalobkyně přenechala žalované k užívání byt č. , Anonymizováno, , v budově: č., Anonymizováno, , na adrese , Adresa žalované, (dále jen „byt“). Žalovaná si byt převzala , datum, a dle žalobkyně jej užívala až do , datum, , tedy i po zániku smlouvy. Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni za tento podnájem podnájemné ve výši 13 990 Kč měsíčně. Dále se také zavázala hradit zálohy na plnění a služby ve výši 1 810 Kč měsíčně a administrativní poplatek ve výši 599 Kč měsíčně. Tyto byly splatné vždy 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. V čl. IV. 4.6 smlouvy si účastníci současně sjednali smluvní pokutu za prodlení s úhradou kterékoliv dlužné částky ve výši 300 Kč za každý den prodlení a v čl. VI. 6.7 smlouvy smluvní pokutu za neoprávněné užívání ve výši 2 000 Kč za každý den neoprávněného užívání bytu.

3. Žalovaná dle žalobkyně přestala v průběhu trvání podnájemného vztahu platit podnájemné, načež žalobkyně , datum, smlouvy vypověděla. Smlouva dle žalobkyně zanikla , datum, , přesto žalovaná byt užívala i nadále a byt opustila až , datum, , kdy byt ponechala nevyklizený.

4. Žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu opakovaně vyzývala prostřednictvím e-mailových a sms zpráv. Žalovaná dosud dlužnou částku neuhradila. Dluh ve výši 61 183 Kč se skládá z následujících položek:- smluvní pokuta ve výši 42 000 Kč za neoprávněné užívání;- náklady na třídění, balení a odvoz osobních věcí žalované ve výši 2 900 Kč;- provize za zprostředkování likvidace a odvozu věcí ve výši 2 239 Kč;- náklady na úklid ve výši 2 250 Kč;- náklady na demontáž nábytku a balení věcí ve výši 7 000 Kč;- neuhrazené platby podnájemného a jiných poplatků za období 12/2022 ve výši 14 589 Kč;- neuhrazené platby podnájemného a jiných poplatků za období 01/2023 ve výši 14 138 Kč;- nedoplatek z ročního vyúčtování služeb za rok 2022 ve výši 2 922 Kč;- nedoplatek z ročního vyúčtování služeb za rok 2023 ve výši 5 943 Kč.Žalobkyně se domáhá zaplacením výše uvedené dlužné částky ponížené o částku 32 798 Kč, která tvořila jistotu složenou žalovanou na základě smlouvy.I.2 Tvrzení a argumentace žalované5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.II. Skutkový stav6. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění:II.1 Smluvní vztah účastníků a dlužná úplata za podnájem7. Účastníci , datum, uzavřeli smlouvu o podnájmu bytu. Tou se žalobkyně zavázala žalované přenechat byt č. , Anonymizováno, na adrese , Adresa žalované, , k užívání.

8. Žalovaná se v čl. IV. 4.1 až 4.3 smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni poplatky zahrnující podnájemné, zálohy na plnění a služby spojené s užíváním bytu a administrativní poplatek za administraci doplňkových služeb, a to v částkách 13 990 Kč, 1 810 Kč a 599 Kč měsíčně. Splatnost úplaty byla v čl. IV. 4.4 smlouvy sjednána do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce, a to bezhotovostním převodem na účet žalobkyně.

9. Žalovaná se dále v čl. VI. 6.7 zavázala k uhrazení smluvní pokuty v případě prodlení s vyklizením a předáním bytu ve výši 2 000 Kč za každý den neoprávněného užívání.

10. V čl. IV. 4.9 smlouvy se žalovaná zavázala složit jistotu ve výši 32 798 Kč pro zajištění řádnosti plnění povinností ze smlouvy.(Prokázáno smlouvou o podnájmu bytu ze , datum, .)

11. Dopisem z , datum, vypověděla podnájemní vztah s tím, že žalovaná neuhradila podnájemné za prosinec 2022 a leden 2023 (pozn. soudu: výpověď je datovaná , datum, . Soud má za to, že se jedná o zjevnou chybu v psaní).

12. Za roky 2022 a 2023 žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatky za služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 922 Kč za rok 2022 a ve výši 5 943 Kč za rok 2023 (prokázáno Vyúčtováním 2022 z , datum, a Vyúčtováním 2023 z , datum, ).II.2 Vyklizení bytu13. Dopisem z , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k bezodkladnému vyklizení bytu (prokázáno výzvou na vyklizení bytu z , datum, ).

14. V lednu 2023 žalobkyně byt jednostranně vyklidila v nepřítomnosti žalované a sepsala při tom „protokol o předání bytu“ konstatující, že byt není vyklizen, obsahuje osobní věci – velkou obývací skříň, koberec, konferenční stolek, gauč, 2x komodu, květiny v květináčích, oblečení, kufry, mikrovlnou troubu, rychlovarnou konvici, pračku, věci v regálech na chodbě. Žalovaná předávací protokol nepodepsala (prokázáno protokolem o předání bytu).

15. V souvislosti s vyklizením bytu po žalované bylo na podnět žalobkyně provedeno samotné vyklizení, demontáž, odvoz a likvidace věcí a nábytku, třídění, balení osobních věcí a úklid. Rovněž byly žalobkyní vystavěny faktury za provizi za zprostředkování likvidace a odvozu věcí a nábytku a úklidu bytu a faktura za neoprávněné užívání bytu od , datum, až , datum, (prokázáno fakturou č. , hodnota, -, Anonymizováno, , fakturou č. , hodnota, , fakturou č. , hodnota, , fakturou č. , hodnota, a fakturou č. , hodnota, ).

16. Emailovou zprávou z , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou, aby do 14 dnů od doručení této zprávy uhradila dlužnou částku ve výši 61 183 Kč za provedení vyklizení, demontáže nábytku a úklidu (prokázáno emailovou komunikací z , datum, ).

17. Dopisem z , datum, žalobkyně provedla jednostranný zápočet jistoty ve výši 32 798 Kč uhrazené žalovanou proti svým pohledávkám (prokázáno dopisem z , datum, ).

18. Předžalobní výzvou z , datum, žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k úhradě celé žalované částky, tj. nákladů na vyklizení vč. provize žalobkyně a smluvní pokuty za neoprávněné užívání bytu (prokázáno dopisem z , datum, včetně doručenky datové zprávy).II.3 Závěr o skutkovém stavu19. Na podkladě uvedených skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

20. Účastníci , datum, uzavřeli smlouvu o podnájmu bytu, v níž se mj. žalobkyně zavázala přenechat žalované byt za účelem zajištění bytových potřeb žalované a žalovaná se zavázala pravidelně hradit žalobkyni úplatu za tento byt. Ve smlouvě si účastníci pro případ prodlení žalované s vyklizením a předáním bytu sjednali smluvní pokutu ve výši 2 00 Kč za každý den neoprávněného užívání bytu. Podnájemní vztah skončil , datum, na základě výpovědi žalobkyně, avšak žalovaná byt užívala až do , datum, . Žalobkyně pak svépomocně byt vyklidila sama bez účasti žalované a následně postupně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 61 138 Kč. Tuto částku žalovaná dodnes neuhradila.III. Právní posouzení21. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil tak, že žalobu shledal částečně důvodnou co do částky 7 044 Kč s příslušenstvím, neboť mezi účastníky byl platně sjednán závazek placení podnájemného vč. záloh na služby a administrativního poplatku, který dosud nebyl ze strany žalované splněn; žalobkyně rovněž účelně vynaložila náklady na úklid bytu. Ve zbylém rozsahu soud shledal žalobu nedůvodnou a žalobu zamítl, neboť byla smluvní pokuta sjednána v rozporu s § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a ohledně vyklizení bytu žalobkyně v řízení neprokázala, že by postupovala v souladu s právem a mohla tak po žalované po právu požadovat náklady, které v souvislosti s vyklizením vynaložila. K těmto závěrům soud dospěl konkrétně z následujících důvodů:III.1 Uzavření a platnost smlouvy mezi účastníky a vznik práva na podnájem22. Podle ust. § 2201 odst. 1 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

23. Podle ust. § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

24. Podle ust. § 1813 odst. 1 o.z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

25. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

26. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Podle ust. § 420 odst. 2 o.z. pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

28. Podle ust. § 433 odst. 2 o.z. se má za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.

29. Podle ust. § 2254 odst. 1 o.z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Dle odst. 2 při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží.

30. Podle ust. § 2999 odst. 2 o.z. plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty.

31. Soud předně shledal, že účastníci , datum, platně uzavřeli smlouvu o podnájmu, kterou lze právně hodnotit jako podnájem bytu ve smyslu § 2274 a násl. o.z. Na vztah účastníků je proto třeba aplikovat zvláštní ustanovení o.z. o podnájmu, tj. § 2215 o.z. a obdobně pak rovněž výše citovaná ustanovení § 2292 upravující vyklizení předmětu nájmu.

32. V řízení bylo prokázáno, že se žalovaná na základě platné podnájemní smlouvy zavázala za předmětný byt platit žalobkyni sjednané podnájemné, zálohy na služby a administrativní poplatek v celkové měsíční výši 16 399 Kč, a dále nedoplatky z vyúčtování zálohových plateb na služby. Žalovaná povinnosti podnájemkyně přestala plnit v průběhu trvání podnájemního vztahu, a tak jí vznikl před zánikem tohoto vztahu dluh na podnájemném vč. záloh na služby a administrativního poplatku ve výši 14 589 Kč za období prosinec 2022. Podnájemní vztah skončil , datum, , kdy žalovaná byt užívala až do , datum, . V souladu s § 2999 odst. 2 o. z. soud přiznal žalobkyni nárok na podnájemné v období od , datum, až , datum, a nárok na bezdůvodné obohacení v období , datum, až , datum, v celkové výši 14 138 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni nárok na nedoplatek na platbách na služby ve výši 2 922 Kč za rok 2022 a 5 943 Kč za rok 2023. Celkem tedy dluh žalované na podnájemném včetně administrativního poplatku a na platbách za služby činí 37 592 Kč.

33. Podnájemné vč. záloh na služby a jiných poplatků byly podle čl. IV. 4.4 smlouvy splatné vždy do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. Žalovaná byt užívala až do konce měsíce ledna a úplatu neuhradila ani po její splatnosti, vznikl jí tím dluh na nesplaceném podnájemném za měsíce prosinec a leden v celkové výši 28 727 Kč.

34. Na základě čl. IV. 4.8 se vyúčtování zálohových plateb žalobkyní provádělo vždy pozadu způsobem popsaným v tomto článku. Žalovaná se výslovně zavázala, že uhradí veškeré případné nedoplatky za poskytované služby vzniklé za dobu trvání podnájmu, a to i v případě, že k vyúčtování dojde až po skončení nájmu. Nedoplatek zjištěný pří vyúčtování je splatný do 15 dnů ode dne, kdy bylo vyúčtování odesláno. Žalovaná byla ze strany žalobkyně několikrát vyzývána k úhradě nedoplatku, a to předžalobní výzvou ze dne , datum, , výzvy ze dne , datum, a emailu ze dne , datum, . Na základě faktur vystavených žalobkyní soud zjistil, že se jedná o celkový dluh ve výši 8 865 Kč. V souladu se zásadou pacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat) je žalovaná povinna sjednanou úplatu a nedoplatek uhradit.

35. V řízení pak bylo prokázáno naplnění veškerých předpokladů pro vznik nároku žalobkyně na zaplacení dlužné částky do výše sjednaného podnájemného, záloh na služby a administraci. Žalovaná se , datum, dostala do prodlení s úhradou úplaty za podnájemné, když úplatu neuhradila do data splatnosti, tj. , datum, , vyplývajícího z výzvy žalobkyně , datum, . Po celou dobu prodlení od , datum, do zaplacení pak žalobkyni vznikal nárok na úrok z prodlení ve výši 14,25 % v souladu s § 1970 a § 1968 o. z.III.2 Neplatnost ujednání o smluvní pokutě36. Soud dále shledal, že žalovaná vystupovala ve smluvním vztahu účastníků jako slabší strana, a tak jí náležela zvláštní ochrana ve smyslu § 433 o. z. V tomto smyslu žalovaná vystupovala vůči podnikateli, žalobkyni, v hospodářském styku. Žalovaná sama nepodnikala, v podnájemním vztahu byla v roli podnájemkyně a smluvní vztah uzavřela za účelem zajištění svých vlastních bytových potřeb. Naproti tomu žalobkyně je nemalou obchodní společností, jež v rámci své podnikatelské činnosti přenechala žalované bytové prostory, k čemuž byla oprávněna na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, , a je tak ve smyslu § 420 považována za podnikatele. V souladu s § 433 tak žalované náleží určitá ochrana jakožto spotřebiteli. Tato ochrana se v této věci projevuje zejména v nutnosti zvážení přípustnosti smluvní pokuty za neoprávněné užívání.

37. Ze znění § 2254 odst. 1 o.z. vyplývá, že jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty nesmí v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. S ohledem na postavení žalované jako spotřebitele lze k citovanému ustanovení obdobně přihlédnout i v podnájemním vztahu.

38. V projednávaném případě měsíční nájemné odpovídalo 16 399 Kč, jistota 32 798 Kč. Smluvní pokuta za neoprávněné užívání bytu, jejíž zaplacení se žalobkyně domáhá, se rovná 2 000 Kč denně za každý den neoprávněného užívání. To v přepočtu odpovídá 60 000 Kč měsíčně. V součtu s jistotou, kterou žalovaná řádně složila, je souhrn těchto částek až 5,659násobek měsíčního nájemného. Taková výše smluvní pokuty je výrazně nepřiměřená vůči měsíčnímu podnájemnému. Smluvní pokuta má uhrazovací funkci. Při naplnění této funkce je třeba, aby její výše představovala souhrn eventuálně v úvahu přicházejících škod, které lze v daném případě v důsledku porušení zajištěné povinnosti očekávat. Soud má ale za to, že tato funkce byla již naplněna samotnou jistinou, která tvořila 2násobek měsíčního podnájemného a smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč denně lze tak považovat za rozpornou s dobrými mravy. Ve spojení s tím, že se jedná o vztah mezi spotřebitelem a podnikatelem, došel soud k právnímu názoru, že ustanovení o smluvní pokutě o neoprávněném užívání je absolutně neplatné a žalobkyně nemá nárok na její vyplacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2018, sp. zn. 33 Cdo 5460/2016).

39. Z těchto důvodů soud zamítl žalobu v rozsahu návrhu žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty za neoprávněné užívání bytu ve výši 42 000 Kč.III.3 Svépomocné vyklizení bytu žalobkyní40. Domovní svoboda je jednou z ústavně garantovaných hodnot chráněnou Listinou základních práv a svobod, neboť spolu se svobodou osobní a dalšími ústavně zaručenými základními právy dotváří osobnostní sféru jedince, což představuje nezbytnou podmínku důstojné existence jedince a rozvoje lidského života vůbec. Jestliže ústavní pořádek ČR připouští průlom do této ochrany, děje se tak toliko a výlučně v zájmu ochrany demokratické společnosti, případně především nezbytnosti na ochraně společnosti před trestnými činy a dále tím, aby takové činy byly zjištěny a potrestány (srov. nález Ústavního soudu ze dne 10. 10. 2001, sp. zn. I. ÚS 201/01). Domovní svoboda a nedotknutelnost obydlí ostatně představují hodnoty chráněné mj. i v trestněprávní rovině (viz např. trestný čine porušování domovní svobody dle § 178 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník).

41. Výjimky z domovní svobody a ochrany obydlí je nutno interpretovat restriktivně a jejich uplatnění jsou zejména v trestněprávní rovině za zákonem stanovených podmínek. Tuto občanský zákoník ani jiný právní předpis vztahující se na tento spor neumožňuje. Občanský zákoník naopak připouští speciální úpravu oproti svépomoci, a to postup upravený v § 2262 odst. 1 o.z. Podle tohoto ustanovení odmítne-li nájemce byt vyklidit, může pronajímatel navrhnout soudu, aby rozhodl o vyklizení bytu; nepodá-li však návrh do deseti dnů po nájemcově odmítnutí, právo domáhat se vyklizení bytu zaniká. Zákon tedy stanovuje přesný postup pronajímatele v případě, že nájemce (podnájemce) odmítne byt vyklidit po skončení nájemního (podnájemního) vztahu. Žalobkyně se měla v první řadě obrátit na soud s žalobou na vyklizení, nikoliv svémocně byt sama vyklidit bez přivolení žalované.

42. Pokud žalobkyně argumentuje tím, že žalovaná byt opustila takovým způsobem, že podnájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený a byt se má za odevzdaný ihned, neunesla břemeno důkazní. Naopak lze mít za to, že žalovaná byt po skončení nájmu neopustila, neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že po skončení podnájmu v bytě zůstaly i její osobní věci. V řízení tak nebylo prokázáno, že by žalobkyně při vyklizení bytu postupovala po právu.

43. Z výše uvedených důvodů soud zamítl žalobu co do rozsahu nároků na náklady spojené s vyklizením bytu po žalované. Jedná se o náklady na třídění, balení, odvoz osobních věcí (faktura č. , hodnota, , ve výši 2 900 Kč), na demontáž nábytku a balení věcí (faktura č. , hodnota, -0014, ve výši 7 000 Kč), a související provizi za zprostředkování likvidace a odvozu věcí a nábytku (faktura č. , hodnota, , ve výši 2 239 Kč).

44. Soud shledal, že žalobkyni vznikl pouze nárok na úhradu částky 2 250 Kč spojenou s úklidem bytu po žalované, faktura č. , hodnota, . Po dokazování bylo soudu zřejmé, že tento náklad nesouvisel se svémocným vyklizením bytu, nýbrž s uvedením do stavu, ve kterém může žalobkyně předat byt k dalšímu užívání v souladu s čl. VI. 6.5 smlouvy.III.4 Započtení jistoty45. Soud má za prokázané, že žalovaná na základě č. IV. 4.9 smlouvy složila žalobkyni jistotu pro účely zajištění řádnosti veškerých plateb, a to ve výši 32 798 Kč. V souladu s § 2254 odst. 2 má žalobkyně právo na jednostranné započtení jistoty vůči dluhu mezi žalobkyní a žalované na podnájemném a dalších platbách z podnájmu. Žalobkyni vznikla vůči žalované pohledávka v celkové výši 39 842 Kč. Po započtení jistoty žalované tak žalované zbývá uhradit celkem 7 044 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. K této částce rovněž náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 14,25 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.IV. Závěr a náklady řízení46. Ze všech uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 7 044 Kč s příslušenstvím, a v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Ve zbytku, tj. co do částky 54 139 Kč, naopak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

47. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud rozhodl, že v daném případě žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení měla převážný úspěch žalovaná, které však v řízení s ohledem na její nečinnost žádné náklady nevznikly.

48. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).