11 C 129/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 19 830 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 8 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 22. 6. 2022 do zaplacení.

II. Co do částky 11 430 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 867,19 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 959,52 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 575,31 Kč od 29.1.2022 do 21. 6. 2022 a úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 9 575,31 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou soudu dne 1. 11. 2022 se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovanou uzavřely dne 13. 10. 2019 smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, , na jejímž základě byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 10 000 Kč,, Anonymizováno, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 12 420 Kč sestávající z částky 4 817 Kč představující kapitalizované úroky za půjčení peněžních prostředků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (25,23% ročně), z částky 5 263 Kč za zpracování půjčky a za delší péči o zákazníka a z pojistného. Jistinu spolu s poplatky a pojistným se žalovaná zavázala splatit ve 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 288 Kč, přičemž poslední splátka byla sjednána na 11. 4. 2024.

2. Žalobkyně poskytla úvěr po prověření rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů žalované na základě jejího sdělení a jí předložených dokladů (pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce, nájemní/podnájemní smlouva). Poslední splátka ve výši 288 Kč byla žalovanou uhrazena dne 19. 2. 2020. Žalovaná na dluh uhradila celkem 1 600 Kč.

3. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla ke dni 26. 8. 2020 vyčíslení zápůjčky. Dlužná jistina činila 9 575,31 Kč a dlužný poplatek částku 10 254,69 Kč. Žalovaná po tomto datu ničeho neuhradila, právní předchůdkyně žalobkyně tak měla právo na úročení poskytnutí a neuhrazené jistiny ve výši 9 575,31 Kč úrokem 25,23 % ročně od 12. 4. 2021 do zaplacení a dále na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Ke dni účinnosti smlouvy o postoupení pohledávek, tedy k 28. 1. 2022, činila výše pohledávky za žalovanou bez příslušenství částku 28 868,82 Kč.

4. Žalobkyně po žalované požaduje dlužnou jistinu ve výši 9 575,31 Kč, poplatky ve výši 10 254,69 Kč a dále kapitalizované úroky ve výši 1 959,52 Kč (25,23 % ročně z částky 9 575,31 Kč od 12. 4. 2021 do 28. 1. 2022), kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 867,19 Kč (10 % ročně z částky 9 575,31 Kč od 27. 2. 2020 do 28. 1. 2022), úroky ve výši 25,23 % ročně z částky 9 575,31 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z částky 9 575,31 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Žalovaná dále ničeho neuhradila ani na základě výzev žalobkyně.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

6. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, a vyzval usnesením žalovanou, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ji, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Výzva byla žalované doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 23. 5. 2024. Žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala. Žalobkyně v podané žalobě výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem pak ve věci rozhodl.

7. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud dospěl k následujícímu zjištění o skutkovém stavu:

8. Žalobkyně je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 7. 6. 2018 na žalobkyni).

9. Žalobkyně a společnost , právnická osoba, uzavřela dne 28. 1. 2022 smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž byla i pohledávka za žalovanou (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 mezi , právnická osoba, a žalobkyní včetně seznamu postoupených pohledávek, str. 7 seznamu pohledávek), o postoupení pohledávek byla žalovaná vyrozuměna v oznámení ze dne 30. 1. 2022 (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2022 včetně podacího lístku ze dne 24. 2. 2022).

10. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla nejprve dne 13. 10. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce č. , tel. číslo, , ve které byla sjednána zápůjčka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku splácet v 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 288 Kč, přičemž výše poslední splátky činila 244 Kč. Žalovaná tak měla celkem uhradit částku 22 420 Kč, kdy 10 000 Kč představuje jistina, 10 080 Kč představuje poplatek sestávající se z úroku ve výši 4 817 Kč stanovený fixní sazbou po celou dobu splácení ve výši 56 % ročně z výše jistiny, a poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garance neuplatnění pohledávky v případě úmrtí zákazníka ve výši 5 263 Kč a pojistné ve výši 2 340 Kč. Dále byla ve smlouva sjednána úrokový sazba 56 % p.a., a RPSN 186,83 % (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce , Anonymizováno, č. , tel. číslo, ze dne , datum, ).

11. Právní předchůdkyně žalobkyně o žalované u žádosti o poskytnutí zápůjčky ze dne 13. 10. 2019 zjistila, že žalovaná bydlí u rodičů a je svobodná. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána jako pečovatelka u zaměstnavatele IČO: , IČO, , s čistým měsíčním příjmem ve výši 15 869 Kč. Další příjmy domácnosti činí 0 Kč, celkem tak příjmy domácnosti činí 15 869 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované činí 5 000 Kč. Výplatní den 10. den kalendářního měsíce, žalovaná nemá zápůjčky u jiné společnosti. Žalovaná dále předložila pracovní smlouvu a potvrzení o příjmu za 2 měsíce (červenec a srpen 2019). (zjištěno ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 13. 10. 2019).

12. Žalovaná na poskytnutou zápůjčku, čerpanou dne 13. 10. 2019 ve výši 10 000 Kč uhradila celkem 1 600 Kč, s poslední platbou ve výši 500 Kč dne 19. 2. 2020 (zjištěno z tabulky umoření ze dne 31.1.2022).

13. Žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 6. 6. 2022 vyzvána k úhradě částky 24 865,50 Kč nejpozději do 21. 6. 2022 (zjištěno z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 6. 6. 2022 včetně podacího lístku ze dne 7. 6. 2022).

14. Soud hodnotil provedené listinné důkazy jako pravdivé, neměl důvodu tyto jakkoli zpochybňovat a účastníci vůči nim žádné námitky nevznesli.

15. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

16. Z žalobkyní předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

17. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 13. 10. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit 78 měsíčními splátkami po 288 Kč (poslední 244 Kč), spolu s poplatkem 10 080 Kč sestávající se z úroku ve výši 4 817 Kč stanoveným fixní sazbou po celou dobu splácení ve výši 56 % ročně z výše jistiny a poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garance neuplatnění pohledávky v případě úmrtí zákazníka ve výši 5 263 Kč a pojistné ve výši 2 340 Kč. Celková výše splacené zápůjčky měla činit 22 420 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované z jejího prohlášení, kde žalovaná uvedla, že je svobodná, žije s rodiči, má středoškolské vzdělání a pracuje jako pečovatelka s čistým příjmem 15 869 Kč měsíčně, přičemž výše výdělku měla být ověřena z výplatních pásek za období července a srpna 2019. Své výdaje vyčíslila žalovaná částkou 5 000 Kč měsíčně. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, přičemž o této skutečnosti byla žalovaná informována. Žalovaná na zápůjčku uhradila částku 1 600 Kč, zbývající částku neuhradila, a to ani na výzvy žalobkyně.

18. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

19. Podle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen jako „ZoSÚ“).

21. Podle § 75 ZoSÚ, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

22. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

23. Dle § 2 odst. 3 o. z. nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

24. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

25. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

26. Dle § 588 o.z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 13. 10. 2019 uzavřena smlouva, kterou soud kvalifikuje jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž žalovaná ji uzavřela mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy aplikuje se rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

28. Právní předchůdkyně žalobkyně ve smlouvě ze dne 13. 10. 2019 s žalovanou sjednala úrokovou sazbu ve výši 56 % a RPSN ve výši 186,83 %. Pokud tato sazba přesáhne 100 %, považuje se dle judikatury za nepřiměřenou i u nebankovních poskytovatelů, kteří poskytují úvěry za rizikovějších podmínek než banky. Nicméně žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, dospěla k závěru, že žalovaná není nijak riziková, naopak je zcela úvěruschopná, a to na základě jí provedeném šetření. Dle zjištěného lze dojít k závěru, že požadovaný a účtovaný poplatek ve smlouvě ze dne 13. 10. 2019 za zpracování spotřebitelského úvěru, garanci celkové ceny a péči o zákazníka, splátkové prázdniny, garanci neuplatnění pohledávky v případě úmrtí zákazníka ve výši 5 263 Kč plní funkci skrytého úroku (srovnej rozsudek Městského soud v Praze č.j. 23 Co 354/2021-164). Na základě provedených důkazů má tak soud za to, že dohoda o poplatcích požadovaných za sjednání úvěru a úrocích z poskytnutého úvěru podléhá korektivu dobrých mravů (§ 2 odst. 3 o. z.), na který jsou smluvní strany povinny dbát. Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček. Za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje výše obvyklého úroku poskytovaného bankami dvakrát až třikrát (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V předmětné smlouvě ze dne 26. 9. 2019 sjednaná výše smluvního úroku je více jak 10x vyšší, než průměrná výše úrokové míry korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby na 1 rok až 5 let měsíc před uzavřením Smlouvy (září 2019 výše 8,45 % viz. ARAD – Systém časových řad – Česká národní banka (cnb.cz)). Soud s ohledem na sjednanou výši úroku a RPSN, která převyšuje hranici mravného úroku více jak třikrát (mravný úrok by se pohyboval do 25 % ročně – ten žalobkyně ve výši 25,23 % v žalobě tvrdila, ve sjednané smlouvě je však uveden úrok 56 %), dospěl k závěru, že toto ujednání je v rozporu s dobrými mravy. Jelikož na uzavírání obdobných smluv právní předchůdkyně žalobkyně programově staví své podnikání, které provozuje se záměrem produkovat určitý zisk, dospěl soud k závěru, že toto ustanovení nelze oddělit od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 o. z., neboť nelze předpokládat, že by žalobkyně takovou smlouvu při úročení maximálně 8,45 % ročně uzavřela. Rozpor předmětného ustanovení s dobrými mravy má proto za následek neplatnost smlouvy jako celku.

29. V takovém případě se tak strany dostávají do režimu bezdůvodného obohacení a mají si vrátit toliko to, co si navzájem plnily. Žalovaná na dluh plnila toliko 1 600 Kč. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 8 400 Kč ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z., tedy plnění bez právního důvodu, a žalované vznikla povinnost toto obohacení žalobkyni vydat.

30. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Nárok na úrok z prodlení z částky bezdůvodného obohacení vzniká až od okamžiku, kdy je ten, kdo se na úkor druhého bezdůvodně obohatil, vyzván k plnění. V daném případě soud vycházel z předžalobní výzvy, kde je stanoveno datum splatnosti nejpozději do 21. 6. 2022, ode dne následujícího se tak žalovaná dostala do prodlení. Soud tak rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

32. Soud proto ve shora uvedené části žalobě výrokem I. vyhověl a ve zbytku (co do částky 1 175,31 Kč jako zbytku neuhrazené jistiny a poplatku ve výši 10 254,69 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 867,19 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 959,52 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 575,31 Kč od 29.1.2022 do 21. 6. 2022, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky rozdílu mezi přiznanou částkou 8 400 Kč a požadovanou částku 9 575,31 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 9 575,31 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení) žalobu ve výroku II. zamítl.

33. Lhůta k plnění byla stanovena obecná dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o.s.ř.).

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná byla sice ve věci převážně úspěšná, ale žádné náklady jí nevznikly.