11 C 140/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného , IČO sídlem adresa žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 100 175 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby žalované 1) bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 100 175 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od 22. 10. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovanému 2) bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 100 175 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od 22. 10. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 32 540 Kč k rukám zástupce žalované 1) [titul] [jméno] [příjmení], advokátky.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 2) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 33 340 Kč k rukám zástupce žalovaného 2) [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně má ve vlastnictví vozidlo zn. Peugeot 4007, rok výroby 2011, [registrační značka], žalovaná 1) je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] pro kat. úz. [obec], [územní celek], který dle tvrzení žalované 1) užívá žalovaný 2). Dne 21. 10. 2021 kolem 13:20 hod. se ze stavby na pozemku uvolnila střešní krytina, která dopadla na vozidlo. Znalec [jméno] [příjmení] stanovil škodu na vozidle žalobkyně jako škodu totální a vyčíslil ji na 93 700 Kč. Žalobkyně dále nárokuje náhradu nákladů spojených s vypracováním znaleckého posudku ve výši 2 500 Kč a náhradu nákladů na odtah vozidla ve výši 3 090 Kč. Žalovaná 1) na základě předžalobní výzvy žalobkyni sdělila, že pozemek má v užívání žalovaný 2), který si bez jejího vědomí postavil na pozemku přístřešek, jehož střecha se odloučila a poškodila vozidlo. Podle žalované 1) odpovídá za škodu žalovaný 2). Žalovaný 2) v předžalobní výzvě žalobkyně uvedl, že za škodu neodpovídá, protože se jednalo o tzv. vyšší moc. Žalobkyně odkázala na § 2398 o. z., a pokud by přístřešek nesplňoval kritéria budovy, na § 2937 o. z. Žalobkyně nesouhlasila s tvrzením žalovaného 2), že neodpovídá za škodu. Obrátila se na ČHMÚ s žádostí o vypracování klimatického posudku ohledně maximální nárazové a průměrné rychlosti větru, kdy tento vyšel z hodnot naměřených meteorologickou stanicí [obec] – [část obce] dne 21. 10. 2021 v době od 13 do 14 hodin. S odkazem na Beaufortovu stupnici nárazový vítr v té době nebylo možné podřadit pod kategorii vyšší moc, neboť z hlediska intenzity nepředstavoval nepředvídatelnou a nepřekonatelnou překážku. Dále žalobkyně požadovala náklady na odměnu ČHMÚ ve výši 885 Kč.

2. Žalovaná 1) navrhla žalobu proti ní v celém rozsahu zamítnout, a to z následujících důvodů. Žalovaná 1) je majitelkou pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec], pozemek však neužívá a neužívala, jelikož jej přenechala do užívání panu [celé jméno žalovaného], žalovanému 2), který si bez vědomí žalované 1) na jejím pozemku postavil přístřešek, jehož střecha údajně poškodila vozidlo žalobkyně. Pasivně legitimován je v případě aplikace § 2938 o. z. vlastník budovy, nikoli vlastník pozemku, tedy žalovaný 2). Žalobkyně navíc netvrdí, že by k uvolnění krytiny došlo v důsledku vady budovy nebo nedostatečného udržování budovy, takže je pochybné, zda je daná situace pod dané ustanovení podřaditelná. Žalovaná 1) rovněž nemůže být osobou, která měla mít ve smyslu § 2937 odst. 1 o. z. nad věcí dohled, neboť o stavbě nevěděla a nedala k jejímu postavení souhlas, ani není jejím vlastníkem. Je opět otázkou, zda je daná věc podřaditelná pod § 2937 o. z., neboť k události nemohlo dojít v důsledku působení vnitřních vlastností či okolností spojených s povahou věci. Střešní krytina se uvolnila vlivem silného větru, k uvolnění a následnému poškození vozidla žalobkyně tak došlo vlivem povětrnostních podmínek, tedy vlivem náhody a vyšší moci. Dále vznesla žalovaná 1) námitky ve vztahu ke znaleckému posudku. Na jednání dne 12. 10. 2022 žalovaná 1) doplnila, že hovořila o přístřešku, který si žalovaný 2) přistavěl ke stánku, jenž byl na pozemku již dlouho, pravděpodobně patřil k danému pozemku, když jej žalovaná 1) v roce 2012 koupila. Žalovaný 2) sice vystavěl přístřešek bez souhlasu žalované 1), ale žalovaná 1) o tom věděla. Žalovaný 2) však o přístřešek řádně pečoval, tento byl vystavěn velmi pevně.

3. Žalovaný 2) navrhl žalobu proti němu v celém rozsahu zamítnout, a to z následujících důvodů. Za nesporné označil, že dne 21. 10. 2022 došlo ke škodě na osobním vozidle Peugeot 407, [registrační značka], ul. [ulice], [obec]. Dle žalovaného 2) se v dané věci jednalo o náhodu, tzv. vyšší moc a škodní události nebylo možné ze strany žalovaného 2) předejít preventivním způsobem. Vítr v daném okolí a čase dosahoval na obec Prahu neobvyklé rychlosti a síly. Žalovaný 2) má za kontradiktorní tvrzení o slabém větru, což je dokládáno mimo místo škodní události, z [obec] – [část obce]. Chybí tak pasivní věcná legitimace žalovaného 2). Na jednání dne 12. 10. 2022 žalovaný 2) doplnil, že stánek je již mimo provoz, na pozemku žalované 1) začal žalovaný 2) působit asi před 6 lety, předtím měl stánek na vedlejším pozemku, po covidu už provoz stánku na pozemku žalované 1) neobnovil. Byla zde ústní dohoda mezi ním a panem [jméno], jednatelem žalované 1), že bude stánek užívat, v té době již na místě stánek byl, dohoda se vztahovala i na pozemek, kde žalovaný 2) provádí údržbu. Zezadu stánku byl přístřešek, který byl přidělaný, z něj se střecha uvolnila, tento přístřešek byl přichycený ke střeše stánku pevnostními šrouby a kovovými úhelníky, k opěrné zdi u sousedů a trámky ukotvenými v zemi, byl určen pro rekreační účely. Nyní tam již přístřešek není, neboť uletěl.

4. K tomu žalobkyně doplnila, že nesouhlasí s tím, že žalovaná 1) o stavbě na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec] vůbec nevěděla. V době koupě pozemku již stavba„ [příjmení]„ [ulice]“ na pozemku stála a žalovaný 1) o její existenci musela vědět. Ne každou náhodu lze automaticky považovat za vyšší moc, neboť náhodě je možné zvýšenou opatrností předejít, nebo se jí jinak vyhnout. V daném případě bylo možné škodu odvrátit, pokud by vlastník stavby střešní krytinu dostatečně zabezpečil proti povětrnostním vlivům. Škoda nevznikla v důsledku vyšší moci, nýbrž proto, že vlastník stavby zanedbal svoji zákonnou povinnost prevence podle § 2900 o. z. Žalobkyně se obrátila na ČHMÚ, který je ústředním ústavem pro obor meteorologie, klimatologie a hydrologie. [ulice] stanice [obec] – [část obce] je navíc v bezprostředním okolí místa, kde došlo ke vzniku škody. Pokud by foukal vítr o rychlosti vichřice (75 km/hod a více), [obec] – [část obce] by jistě tyto hodnoty naměřila. Hodnoty naměřené soukromou stanicí nejsou průkazné, stanice [obec] – [část obce] se nachází na druhé straně [obec]. Dále žalobkyně ještě doplnila, že pokud by byl vlastníkem stavby žalovaný 2), v kupní smlouvě mezi žalobkyní a manželi [příjmení] by byla jistě uvedena. Ani dle vyjádření hasičů nedošlo dne 21. 10. 2021 mezi 13:00 a 14:00 hod. v okolí autobusové zastávky [anonymizováno] k jakémukoli zásahu.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

6. Žalobkyně je od r. 2017 vlastníkem vozidla tov. zn. Peugeot 4007 Kombi, rok výroby 2011, [registrační značka] (zjištěno z osvědčení o registraci vozidla – část 2, vozidlo [registrační značka] [číslo]). Žalovaná 1) je od r. 2012 vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 838 m2 v kat. úz. [obec], [územní celek] (zjištěno z informace o pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], [územní celek], a z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 23. 7. 2022, k. ú. [obec], [list vlastnictví]), na němž stojí stánek [anonymizována tři slova] (zjištěno z fotografie z portálu Google mapy – přední strana stánku [anonymizována tři slova] a barevné a černobílé fotografie zadní strany stánku z portálu Google mapy) ve vlastnictví žalované 1) (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků a smlouvy o prodeji nemovitosti ze dne 19. 12. 2012 mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a žalovanou 1) [právnická osoba]), přičemž žalovaná 1) přenechala stánek i pozemek do užívání žalovaného 2), který si na něm vybudoval přístřešek, o němž žalovaná 1) věděla (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků a odpovědi žalované 1) na předžalobní výzvu ze dne 9. 12. 2021). Tento přístřešek byl zbudován z trámků a pokryt plastovou vlnitou střešní krytinou, byl připevněn přes kovové úhelníky pevnostními šrouby ke stánku a ke zdi sousedního pozemku a zakotven do země (zjištěno z fotografií utržené střechy a stánku pod č. 1) až 4), barevné a černobílé fotografie zadní strany stánku z portálu Google mapy a ze čtyř fotografií přístřešku, a to konstrukce střechy a boční stěny stánku). Žalovaný 2) disponuje živnostenskými oprávněními k prodeji v provozovně – [příjmení] [jméno] u zastávky MHD [anonymizováno] již od r. 1992 (zjištěno z údajů z veřejné části živnostenského rejstříku žalovaného 2) ze dne 25. 7. 2022).

7. Dne 21. 10. 2021 kolem 13:20 hod. zastavilo vozidlo žalobkyně na pozemní komunikaci v ul. [ulice] ve směru ke křižovatce ulic [ulice] a [ulice] z důvodu vytvořené kolony stojících vozidel před křižovatkou a po chvíli na vozidlo dopadla konstrukce střechy včetně plastové vlnité střešní krytiny, která se utrhla z přístřešku u stánku na pozemku parc. [číslo] kat. úz. [obec] (zjištěno z potvrzení o přijatém oznámení PČR, Místní oddělení [obec] ze dne 23. 10. 2021, [číslo jednací], videozáznamu z vozidla jedoucího za vozidlem žalobkyně a fotografií utržené střechy a stánku pod č. 1) až 4)), za odtah vozidla žalobkyně uhradila 3 095 Kč vč. DPH (zjištěno z dodacího listu na odtah vozidla). S ohledem na stáří vozidla a rozsah poškození činila škoda na vozidle v podobě ceny vozidla před poškozením po odečtení použitelných zbytků částku 93 700 Kč včetně DPH (zjištěno ze znaleckého posudku [číslo] znalce [jméno] [příjmení] ze dne 19. 11. 2021), za vyhotovení znaleckého posudku na výši škody žalobkyně zaplatila 2 500 Kč (zjištěno z vyúčtování znaleckého posudku ze dne 19. 11. 2021). Žalobkyně předžalobní výzvou vyzvala žalovanou 1) jako vlastníka příslušného pozemku k úhradě škody v celkové výši 107 540 Kč, tedy škody na vozidle ve výši 93 700 Kč, nákladů na vypracování znaleckého posudku ve výši 2 500 Kč, nákladů na odtah vozidla ve výši 3 090 Kč a nákladů právního zastoupení (zjištěno z předžalobní výzvy k náhradě škody na vozidle ze dne 19. 11. 2021). Žalovaná 1) na to odpověděla, že je sice majitelem pozemku, ale pozemek neužívá, neboť jej přenechala do užívání žalovanému 2) a ten si postavil na pozemku přístřešek, jehož střecha poškodila právě vozidlo žalobkyně. Žalobkyně tedy měla za to, že žádnou svou povinnost neporušila, neboť není odpovědná za jednání uživatele pozemku (zjištěno z odpovědi žalované 1) ze dne 9. 12. 2021). Proto žalobkyně vyzvala předžalobní výzvou k úhradě téže škody i žalovaného 2) jako dle sdělení žalované 1) uživatele pozemku a stavitele přístřešku (zjištěno z předžalobní výzvy k náhradě škody pro žalovaného 2) ze dne 10. 1. 2022). Žalovaný 2) na to reagoval tak, že dne 21. 10. 2021 se přes ČR přehnala nevídaná velmi silná vichřice, která bohužel utrhla a odnesla i masivní, asi 150 kg těžký přístřešek a odhodila ho do silnice na automobil žalobkyně. Po konzultaci s pracovníkem pojišťovny se žalovaný 2) dozvěděl, že za škodu neodpoví, jelikož se jednalo o tzv. vyšší moc neboli živelnou pohromu. Pokud by pochybil, je na toto pojištěn u [právnická osoba] [obec] [anonymizováno], žalobkyně by se tedy měla obrátit na ni (zjištěno z odpovědi žalovaného 2) ze dne 25. 1. 2022). Žalobkyně uhradila ČHMÚ za sdělení síly větru naměřené na stanici [obec] – [část obce] částku 855 Kč (zjištěno z faktury ČHMÚ [číslo] ze dne 12. 4. 2022).

8. Dne 21. 10. 2021 byl na stanici [obec] – [část obce] v rozmezí 13. a 14. hodiny naměřen nejsilnější vítr okolo 13:20 hod., a to s průměrnou rychlostí 10 m/s a nejvyšší okamžitou rychlostí 19,5 m/s (zjištěno z vyjádření ČHMÚ ze dne 13. 4. 2022 pro žalobkyni), tato hodnota tam byla naměřena rovněž ve 12:08 hod. (zjištěno z metadat měření ze stanice [obec] – [část obce] 21. 10. 2021, soubor z 22. 3. 2022). Na soukromé stanici [obec a číslo] – [část obce] byl toho dne naměřen náraz větru o síle 85 km/h, na stanici [obec] – [část obce] o síle 97,3 km/h (zjištěno z naměřených hodnot teploty a nárazu větru ke dni 21. 10. 2021 na č. l. 26 soudní spisu a print screenu webové stránky [anonymizováno] – archiv ze dne 21. 10. 2021, výtisk z 9. 11. 2022), kde nejvyšších rychlostí dosahoval vítr mezi 13. a 14. hodinou (zjištěno z rychlosti větru a nárazů větru na stanici [obec] – [část obce], grafu měření za 19. 10. 2021 až 22. 10. 2021), a na stanici [obec] – [část obce] o síle 104,5 km/h (zjištěno z naměřených hodnot teploty a nárazu větru ke dni 21. 10. 2021 na č. l. 26 soudní spisu a print screenu webové stránky In-počasí – archiv ze dne 21. 10. 2021, výtisk z 9. 11. 2022). ČHMÚ sdělil žalovanému 2), že dne 21. 10. 2021 nárazy větru v [obec] běžně přesahovaly 21 m/s a maximální náraz činil 29,4 m/s (zjištěno z vyjádření ČHMÚ ze dne 2. 11. 2022). O vichřici dne 21. 10. 2021, která byla nazvána Ignác, informovala i celostátní média a meteoservery (zjištěno ze sjetiny z Google.com), kdy silný vítr foukal v nižších polohách ve středních Čechách, Praze a Ústeckém kraji (zjištěno z print screenu stránky CNN Prima News ze dne 10. 10. 2022, články o vichřici Ignác z 21. 10. 2021) a i v [obec] byly na dvou stanicích, a to [obec] – [část obce] a [obec] – [část obce], zaznamenány nárazy větru přes 100 km/h (zjištěno z článku ze serveru In-počasí ze dne 21. 10. 2021). Pražští hasiči měli do 16:00 hod. hlášených 400 událostí spojených s větrem, pomáhali jim i dobrovolní hasiči a nejhorší situaci zaznamenali mezi 13. a 15. hodinou (zjištěno z print screenu stránky CNN Prima News ze dne 10. 10. 2022, články o vichřici Ignác z 21. 10. 2021), větší množství výjezdů zaznamenali i hasiči ve Středočeském kraji, kde byla situace nejhorší do 14. hodiny a bylo nahlášeno 1 165 událostí, z toho popadané stromy před komunikace v 803 případech a narušené střešní konstrukce v 224 případech, nejhorší byla situace na Kladensku, Benešovsku, Praze-východ a Mladoboleslavsku (zjištěno ze zprávy ze stránek HZS Středočeského kraje ze dne 21. 10. 2021, print screen ze dne 10. 10. 2022). ČHMÚ na žádost soudu sdělil, že na nejbližších meteorologických stanicích k oblasti křižovatky [obec a číslo] – [ulice], [ulice], [ulice] zaznamenali v den 21. 10. 2021 mezi 13:00 a 14:00 SELČ nejvyšší průměrnou rychlost větru 16,9 m/s a nejvyšší okamžitou rychlost větru 28,9 m/s (zjištěno ze sdělení ČHMÚ ze dne 29. 11. 2022), na videozáznamu ze škodné události je rovněž vidět silný ohyb větví stromů poblíž křižovatky ulic [ulice] a [ulice] a poletující drobný materiál ve vzduchu (zjištěno z videozáznamu z vozidla jedoucího za vozidlem žalobkyně). Dle Beaufortovy stupnice větru se při rychlosti větru 17,2 – 20,7 m/s (62 – 74 km/h) jedná o bouřlivý vítr, který ulamuje větve a znemožňuje chůzi proti větru, při rychlosti větru 20,8 – 24,4 m/s (75 – 88 km/h) se jedná o vichřici, která způsobuje menší škody na stavbách (strhává komíny, tašky a břidlici ze střech), při rychlosti větru 24,5 – 28,4 m/s (89 – 102 km/h) se jedná o silnou vichřici, která se na pevnině vyskytuje zřídka, vyvrací stromy a působí škody obydlím, a při rychlosti větru 28,5 – 32,6 m/s (103 – 117 km/h) se jedná o mohutnou vichřici, která se vyskytuje velmi zřídka a působí rozsáhlá zpustošení (zjištěno ze stupnice větru Beaufortovy). Dne 24. 10. 2021 informovala pojišťovna žalovaného 2), že v jeho případě se jednalo o živelnou událost, za kterou v důsledku vyšší moci (resp. náhody) neodpovídá (zjištěno z informace ke škodní události ze dne 24. 10. 2021 na č. l. 23 soudního spisu). HZS [anonymizováno] [obec] žalobkyni dne 3. 10. 2022 sdělil, že dne 21. 10. 2021 v čase mezi 13. a 14. hodinou jeho jednotky v bezprostředním okolí autobusové zastávky [anonymizováno] nezasahovaly (zjištěno ze sdělení HZS [anonymizováno] [obec] ze dne 3. 10. 2022), následně k žádosti soudu sdělil, že jednotky HZS skutečně v tomto intervalu v oblasti okolo zastávky [anonymizováno] nezasahovaly, ale mimo tento stanovený časový interval ano, a to na [anonymizováno] ul. mezi 16:54 a 17:33 hod. u události nahlášené v 13:06 a 14:22 hod. – částečně utrženého plechu lodžie, hrozícího pádem, a na [anonymizováno] ul. mezi 14:02 a 14:23 hod. u události nahlášené ve 13:43 hod. – ulomených větví stromu zasahujících do komunikace. V případě události v [anonymizováno] ul. byl příjezd jednotky na místo zásahu opožděn kvůli velkému poštu nahlášených událostí na území [anonymizováno] [obec], které souvisely s větrnou smrští (zjištěno ze sdělení HZS [anonymizováno] [obec] ze dne 30. 11. 2022).

9. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, a to denními daty – maximální rychlost větru v [obec] a meta data ze stanice [obec], avšak tyto důkazy soud nehodnotí, neboť nejsou podstatné pro rozhodnutí v tomto sporu, jelikož skutečnosti rozhodné pro posouzení dané věci byly zjištěny i z ostatních provedených důkazů, a dále fakturou [číslo] příjmovým pokladním dokladem na částku 940 Kč a vyjádřením pracovníka Meteorologického ústavu v [obec a číslo] – [část obce], ale tyto důkazy rovněž nehodnotí, neboť z nich nebyly zjištěny žádné skutečnosti rozhodné v dané věci, v posledním případě není zřejmé, na základě čeho se daný pracovník k dané situaci vůbec vyjadřoval. Dále soud neprovedl navrhovaný důkaz znaleckým posudkem z oboru mechanika ohledně ohybu větví a pohybu střechy ve vztahu k určení rychlosti větru v daném místě a znaleckým posudkem z oboru stavebnictví, inženýrské stavby, k posouzení technického stavu přístřešku a odolnosti stavby proti silnému větru, neboť je považoval za nadbytečné, jelikož skutečnosti rozhodné v dané věci byly zjištěny i z ostatních provedených důkazů, a to s ohledem na níže uvedený právní závěr.

10. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

11. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

12. Žalobkyně je vlastníkem vozidla tov. zn. Peugeot 4007 Kombi, [registrační značka], žalovaná 1) je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec], [územní celek], na němž stojí stánek ve vlastnictví žalované 1), přičemž žalovaná 1) přenechala stánek i pozemek do užívání žalovaného 2), který si na něm vybudoval přístřešek, o němž žalovaná 1) věděla. Tento přístřešek byl zbudován z trámků a pokryt plastovou vlnitou střešní krytinou, byl připevněn přes kovové úhelníky pevnostními šrouby ke stánku a ke zdi sousedního pozemku a zakotven do země. Dne 21. 10. 2021 kolem 13:20 hod. zastavilo vozidlo žalobkyně na pozemní komunikaci v ul. [ulice] a po chvíli na vozidlo dopadla konstrukce střechy, která se utrhla z předmětného přístřešku na pozemku žalované 1) a způsobila na vozidle škodu. Žalobkyně předžalobní výzvou vyzvala žalovanou 1) jako vlastníka příslušného pozemku k úhradě škody, ta však odpověděla, že není odpovědná za jednání uživatele pozemku žalovaného 2). Proto žalobkyně vyzvala předžalobní výzvou k úhradě téže škody i žalovaného 2), ten na to reagoval tak, že dne 21. 10. 2021 se přes ČR přehnala nevídaná velmi silná vichřice, za škodu tak neodpoví, jelikož se jednalo o tzv. vyšší moc neboli živelnou pohromu. Dne 21. 10. 2021 přešla přes území Středočeského kraje, Prahy a Ústeckého kraje vichřice Ignác, kdy nárazy větru v [obec] běžně přesahovaly 21 m/s a maximální náraz činil 29,4 m/s, na nejbližších meteorologických stanicích k oblasti křižovatky [obec a číslo] – [ulice], [ulice], [ulice] zaznamenal ČHMÚ mezi 13:00 a 14:00 SELČ nejvyšší průměrnou rychlost větru 16,9 m/s (60,84 km/hod) a nejvyšší okamžitou rychlost větru 28,9 m/s (104,04 km/hod.), což odpovídá síle mohutné vichřice. HZS [anonymizováno] [obec] měl na území [obec] velké množství zásahů, v bezprostředním okolí autobusové zastávky [anonymizováno] zasahovaly jednotky HZS na dvou místech, kde v druhém případě byl zásah významně pozdržen kvůli velkému počtu nahlášených událostí na území [anonymizováno] [obec] souvisejících s větrnou smrští.

13. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

14. Dle § 2900 zákona č. 89/2012 sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ o. z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

15. Dle § 2904 o. z. újmu způsobenou náhodou nahradí ten, kdo dal ze své viny k náhodě podnět, zejména tím, že poruší příkaz nebo poškodí zařízení, které má nahodilé újmě zabránit.

16. Dle § 2937 odst. 1 o. z., způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.

17. Dle § 2937 odst. 2 o. z., způsobila-li škodu věc pádem nebo vyhozením z místnosti nebo podobného místa, nahradí škodu společně a nerozdílně s tím, kdo je povinen k náhradě podle odstavce 1, i osoba, která takové místo užívá, a nelze-li ji určit, vlastník nemovité věci.

18. Dle § 2938 odst. 1 o. z. při zřícení budovy nebo odloučení její části v důsledku vady budovy nebo nedostatečného udržování budovy nahradí její vlastník škodu z toho vzniklou.

19. Dle § 498 odst. 1 o. z. nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.

20. Dle § 506 odst. 1 o. z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen„ stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

21. Soud se nejprve zabýval pasivní věcnou legitimací žalovaných, neboť o aktivní legitimaci nebylo pochyb, rovněž nebylo pochyb o tom, že došlo ke vzniku škody a jakým způsobem (dějem) k ní došlo.

22. Pasivní věcnou legitimaci je pak nutno mj. odvodit od povahy daného přístřešku, jemuž se uvolnila střecha a způsobila tak škodu na vozidle žalobkyně. Z provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že se nejedná o věc nemovitou, resp. nejedná se svou povahou o součást pozemku žalované 1). Ačkoliv byl daný přístřešek spojen se zemí a stánkem na daném pozemku, který byl ve vlastnictví žalobkyně, nejednalo se o pevné spojení, tedy předmětný přístřešek bylo možné od daného pozemku oddělit a umístit ho jinde. To zároveň nebránilo tomu, aby se jednalo o stavbu, když stavbami mohou být jak věci nemovité, tak věci movité. Rovněž nelze uzavřít, že by daný přístřešek byl součástí stánku ve vlastnictví žalované 1). Je nepochybné, že sice byl k přístřešku přišroubován, ale byl spojen rovněž se zemí a taktéž se zdí, která ohraničovala pozemky, tedy sousední zdí, přičemž se nejednalo o spojení nepřerušitelné a takové oddělení nijak neměnilo funkci přístřešku ani nesnižovalo jeho hodnotu. Taktéž z hlediska funkce přístřešek k stánku nepříslušel, neboť jak uvedl žalovaný 2), daný přístřešek mu sloužil k rekreaci, když užíval pozemek ve vlastnictví žalované 1), nesloužil tedy k prodeji tak, jak sloužil stánek (dokud jej žalovaný 2) k prodeji využíval), následně stánek zůstával nevyužit, ale svůj účel neztratil.

23. Soud tedy dospěl k závěru, že přístřešek byl svou povahou věcí movitou. S ohledem na to nemohla být vlastníkem přístřešku žalovaná 1), ale žalovaný 2), který daný přístřešek na pozemku žalované 1) instaloval. To má dále dopad i do závěru o nedostatku pasivní věcné legitimace jednoho ze žalovaných.

24. Pasivní legitimace se dále odvíjí od ustanovení, na základě něhož soud danou situaci posuzoval. Soud přitom uzavírá, že nelze použít ustanovení § 2938 o. z. Předmětný přístřešek totiž ani analogicky nelze považovat za budovu ve smyslu tohoto ustanovení. Občanský zákoník definici budovy neobsahuje, je tedy nutno se obrátit se na vymezení provedená v jiných zákonech, případně v judikatuře. Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, vymezuje pojem„ budova“ jako nadzemní stavbu spojenou se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Soud má v tomto případě za to, že taková definice se ani analogicky (dle § 10 o. z.) nedá použít na předmětnou stavbu přístřešku. Tento nebyl pevně spojen se zemí v tom smyslu, že bylo možné jej odmontovat a odstranit, a obvodové stěny nebo jakékoli jiné uzavření prostoru mu zcela chybělo. I pokud by však bylo toto ustanovení aplikovatelné, odpovídal by za škodu vlastník věci, přičemž tímto byl žalovaný 2).

25. Rovněž má soud za to, že nelze na danou věc aplikovat ani § 2937 o. z., a to jak odst. 1, tak odst. 2 tohoto ustanovení. V daném případě totiž rozhodně nemohlo dojít k pádu vyhozením z místnosti nebo podobného místa, neboť daný přístřešek rozhodně nemohl mít povahu prostoru ohraničeného stěnami, podlahou a stropem a být součástí budovy, kterým místnost bezesporu je, navíc při odnesení přístřešku se taktéž nejedná o„ vypadnutí nebo vyhození“. Pouze v tomto případě (odst. 2) lze dovozovat odpovědnost žalované 1) jako vlastníka nemovité věci, ale pouze tehdy, pokud nelze určit uživatele daného místa, jímž byl bezpochyby žalovaný 2). V daném případě rovněž soud nemohl dospět k závěru, že škodu způsobila věc sama od sebe, tedy že zde existovala vnitřní příčina a ke vzniku škody došlo v důsledku povahy samotné věci, jejích účinků, vad apod., ani v takovém případě by však žalovaná 1) nemohla za škodu odpovídat, neboť odpovědným subjektem je osoba, která měla mít nad věcí dohled, případně pokud ji nelze určit, pak její vlastník. Tím však soud shledal žalovaného 2), jak uvedl výše.

26. Soud tedy posuzoval danou věc dle obecného ustanovení § 2000 o. z., o čemž účastníky řádně poučil. Zároveň však dospěl k závěru, že ke vzniku škody nedošlo jednáním, popř. nečinností žalovaného 2) ani žalované 1), a to v důsledku působení náhody, resp. vyšší moci, jak bylo prokázáno provedeným dokazováním.

27. Z provedených důkazů totiž nepochybně vyplynulo, že v době, kdy došlo ke vzniku škody tím, že se uvolnila střecha přístřešku zbudovaného žalovaným 2) a spadla na vozidlo žalobkyně, přecházela přes území [obec] silná vichřice, pojmenovaná Ignác. Jak bylo zjištěno, v nárazech dosahoval vítr v místě, kde ke škodě došlo, rychlosti až přes 100 km/hod., kdy již nelze bez dalšího integritu staveb zaručit ani v případě, že tyto jsou řádně udržovány a vlastníci je v rámci běžné opatrnosti zajistili tak, aby ke škodám nedocházelo, taková vichřice přitom není na území [obec] obvyklou, aby vlastníci staveb mohli a měli s takovou rychlostí větru při budování počítat. O tom ostatně vypovídá i skutečnost, že HZS [anonymizováno] [obec] zasahoval na mnoha místech [obec] a k jedné z ohlášených událostí v okolí místa, kde došlo ke škodě, dorazily jednotky až okolo 17. hodiny, ačkoliv událost byla nahlášena již okolo 13. hodiny a opakovaně okolo 14:30 hod. Ani kdyby žalovaný 2), který dle soudu měl povinnost přístřešek udržovat a dbát o jeho dostatečnou stavební konstrukci, přístřešek zbudoval s přihlédnutím k takové běžné opatrnosti, mohlo by k odloučení jeho střechy dojít. Odpovědnost za škodu podle § 2000 o. z. totiž vůbec nevzniká, je-li škoda způsobena tzv. vyšší mocí (vis maior), tj. takovou kvalifikovanou náhodou, kterou není možné za daných podmínek ani při vynaložení veškerého úsilí nikým odvrátit vzhledem k její mimořádnosti a nepředvídatelnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. 25 Cdo 2911/2006). Jak připomněl Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 25 Cdo 450/2016,„ povinnost předejít vzniku škody neznamená povinnost předvídat každý v budoucnu možný vznik škody a náhoda postihuje toho, komu se přihodila; nahodilá škoda nepostihuje toho, v jehož majetku vznikla nezaviněná příčina poškození, nýbrž toho, jehož majetek byl takto poškozen (např. Rc 284/1919, Sbírka rozhodnutí, Vážný). V posuzovaném případě šlo o škodu způsobenou náhodou, která se nepřihodila žalovanému, a proto na jeho straně není splněna podmínka odpovědnosti za škodu, tj. protiprávnost.“ K takové skutečnosti došlo i v projednávaném případě, když došlo k odloučení střechy přístřešku v důsledku mimořádně a nepředvídatelně silného větru a jejímu pádu na vozidlo žalobkyně.

28. Soud proto uzavírá, že žalovaná 1) není v daném případě pasivně věcně legitimována, neboť nebyla vlastníkem ani uživatelem a dohlížitelem přístřešku, který zbudoval na jejím pozemku žalovaný 2), který jej užíval a udržoval. Proto ve vztahu k ní soud žalobu bez dalšího zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ani žalovaný 2) však není za škodu svým jednáním odpovědný, neboť soud dospěl k závěru, že ke vzniku škody došlo v důsledku tzv. vyšší moci, tedy kvalifikované náhody, nikoli v důsledku ne/konání žalovaného 2). Proto i žalobu vůči žalovanému 2) v důsledku shora uvedených skutečností soud zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

29. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované 1), jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 540 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 5 140 Kč a paušální náhrada hotových výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 300 Kč za každý z šesti úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za 2x písemné podání nebo návrh ve věci samé – vyjádření ze dne 26. 5. 2022 a doplnění vyjádření ze dne 9. 11. 2022, a za 3x účast na jednání soudu – 2x dne 12. 10. 2022 a dne 13. 12. 2022).

30. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému 2), jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 340 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 5 140 Kč a paušální náhrada hotových výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 300 Kč za každý z šesti úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za 2x písemné podání nebo návrh ve věci samé – vyjádření ze dne 8. 6. 2022 a doplnění tvrzení ze dne 10. 11. 2022, a za 3x účast na jednání soudu – 2x dne 12. 10. 2022 a dne 13. 12. 2022) a dále v souvislosti s cestou k soudu realizovanou dne 12. 10. 2022 a 13. 12. 2022 vždy náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., tedy celkem 800 Kč. Soud nepřiznal žalovanému 2) náhradu nákladů – odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za úkony porada s klientem dne 10. 10. 2022 a porada s klientem dne 9. 11. 2022, neboť žalovaný 2) konání těchto porad se svým zástupcem nijak nedoložil.