11 C 141/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 , se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: Anonymizováno ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 310 073,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do majetkové podstaty dlužníka , právnická osoba, ., IČO: , IČO zainteresované společnosti 0/0, , se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 310 073,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 310 073,70 Kč od 11. 4. 2024 do zaplacení.

II. Řízení se částečné zastavuje co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 310 073,70 Kč od 10. 4. 2024 do 10. 4. 2024.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 58 419,15 Kč k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soudní poplatek ve výši 15 504 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 4.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že byla usnesením , Anonymizováno, soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, -, právnická osoba, , ustanovena insolvenčním správcem dlužníka , právnická osoba, ., IČO: , IČO zainteresované společnosti 0/0, , se sídlem , adresa, . V rámci výkonu své funkce zjistila, že žalovaná vedla pro dlužníka několik bankovních účtů, mj. též korunový účet č. , č. účtu, , který k datu úpadku vykazoval disponibilní zůstatek ve výši žalované částky, jak sdělila žalovaná žalobkyni k výzvě k poskytnutí součinnosti. Na základě tohoto sestavila žalobkyně dne 9. 4. 2024 soupis majetkové podstaty dlužníka, do něhož zahrnula i pohledávku dlužníka vůči žalované z titulu zůstatku na účtu, a vyzvala téhož dne žalovanou k převedení zůstatku na účtu na účet majetkové podstaty. Na to však žalovaná nesmyslně reagovala tak, že žalovaná prostředky vyplatí až poté, co se insolvenční správce dostaví osobně na pobočku a žalovaná jej tak bude moci identifikovat, jak jí údajně ukládá tzv. AML zákon. Jelikož daný požadavek shledala neopodstatněným, vyzvala žalobkyně žalovanou opakovaně k výplatě, což však žalovaná odmítla splnil se shodnými argumenty. Žalobkyně proto zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne 12. 4. 2024, žalovaná však ničeho nevyplatila a v odpovědi uvedla tytéž argumenty jako v předchozích vyjádřeních. Žalobkyně považuje požadavek žalované za šikanózní.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla v celém rozsahu zamítnout, a to z následujících důvodů. Žalovaná je dle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „AML zákon“) povinna provádět identifikaci svých klientů v případech dle § 7 AML zákona. Předmětný případ odpovídá situaci pod odst. a) tohoto ustanovení, neboť při žádosti o výplatu z účtu spadajícího do majetkové podstaty nedochází k navázání nového obchodního vztahu se žalovanou (ani k jiným popsaných jednáním), dochází však k obchodu v rámci již vzniklého obchodního vztahu s klientem, kterého v tomto případě zastupuje jiná osoba. Definici obchodu nemůže naplnit jednání, skrze nějž z logiky věci není možné o legalizaci výnosů z trestné činnosti uvažovat, zejména ty případy, kdy má být plněna zákonem či soudem stanovená povinnost. V případě, že za klienta jedná jeho zástupce, je žalovaná povinna dle § 8 odst. 3 a 4 AML zákona provést prvotní identifikaci zástupce, a to i v případě, že byl již klient jednou identifikován, v rozsahu obdobném identifikaci klienta, oprávnění není třeba dokládat jen tehdy, pokud je zjistitelné z veřejného rejstříku. Činnost insolvenčního správce vůči poddlužníkům lze považovat za zákonné zastoupení, kdy insolvenční správce vystupuje v rámci obchodu svým jménem na účet dlužníka. V případě nepodrobení se identifikaci by mělo dojít k odmítnutí uskutečnění obchodu postupem předvídaným v § 15 AML zákona. Žalovaná tak postupovala správně a dostála svým zákonným povinnostem.

3. Žalobkyně k tomu doplnila, že definici obchodu, jak je má na mysli AML zákon, nemůže naplnit jednání, skrze nějž není možné o legalizaci výnosů z trestné činnosti uvažovat, tedy zejména jde o případy, kdy má být plněna zákonem nebo soudem stanovená povinnost. To je i tento případ, kdy žalobkyně v souladu s příslušenými ustanovení IZ realizuje svá dispoziční oprávnění k majetku náležejícímu do majetkové podstaty, na danou věc se tak povinnost identifikace vztahovat nemůže a požadavek žalované je zjevným excesem založeným na přepjatě formalistickém výkladu zákona.

4. Na jednání dne 26. 9. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do úroku z prodlení za 10. 4. 2024, žalovaná s tímto zpětvzetím souhlasila.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

6. Usnesením , Anonymizováno, soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, -, právnická osoba, , byl zjištěn úpadek dlužníka , právnická osoba, ., IČO: , IČO zainteresované společnosti 0/0, , se sídlem , adresa, , na jeho majetek byl prohlášen konkurs a žalobkyně byla ustanovena insolvenčním správcem tohoto dlužníka (zjištěno z usnesení , Anonymizováno, soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, ). Žalobkyně do insolvenčního spisu dne 27. 2. 2024 sdělila, který ze společníků žalobkyně bude přímo vykonávat funkci insolvenčního správce dlužníka, a to , tituly před jménem, , jméno FO, (zjištěno ze sdělení, kdo bude vykonávat funkci insolvenčního správce a výzvy ke sdělení údajů o majetku dlužníka insolvenčnímu správci ze dne , datum, na č. l. , právnická osoba, ins. spisu, sp. zn. , spisová značka, ), přičemž identifikační údaje (jméno, příjmení, datum narození) tohoto společníka lze ověřit jak v obchodním rejstříku (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku na spol. , právnická osoba, . ke dni 26. 9. 2024), tak v seznamu insolvenčních správců (zjištěno z výpisu ze seznamu insolvenčních správců na , právnická osoba, . ke dni 26. 9. 2024), dále sdělila do insolvenčního spisu rovněž účet č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, ., na nějž je nutno zasílat plnění pro účely insolvenčního řízení vedeného o dlužníkovi , právnická osoba, (zjištěno ze sdělení čísla účtu majetkové podstaty ze dne 22. 3. 2024 na č. l. , Anonymizováno, ins. spisu, sp. zn. , spisová značka, ). K dotazu žalobkyně sdělila žalovaná dne 25. 3. 2024, že je u ní veden na jméno dlužníka mj. běžný účet č. , č. účtu, , na němž je ke dni 23. 3. 2024 disponibilní zůstatek 310 073,70 Kč (zjištěno z odpovědi na výzvu k součinnosti třetích osob ze dne 25. 3. 2024). Žalobkyně proto zahrnula zůstatek na tomto účtu do majetkové podstaty dlužníka (zjištěno ze soupisu majetkové podstaty ze dne 9. 4. 2024). Žalobkyně opakovaně, nejméně dne 10. 4. 2024, vyzvala žalovanou k poukázání konečného disponibilního zůstatku na tomto účtu na účet majetkové podstaty č. , č. účtu, (zjištěno z žádosti o převod konečného zůstatku účtu ze dne 10. 4. 2024), žalovaná však toto opakovaně odmítla s tím, že je osobou povinnou dle AML zákona, proto musí identifikovat osobu, která jedná za klienta, dle § 8 odst. 1 a 2 AML zákona, tedy za fyzické přítomnosti na jakékoli pobočce banky (zjištěno z odpovědi na výzvu k součinnosti třetích osob ze dne 12. 4. 2024 a ze dne 22. 4. 2024). Žalobkyně vyzvala žalovanou k převedení konečného zůstatku na účtu předžalobní výzvou ze dne 12. 4. 2024, jinak bude nucena podat žalobu (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 12. 4. 2024).

7. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

8. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

9. Žalobkyně byla soudem ustanovena insolvenčním správcem dlužníka , právnická osoba, ., IČO: , IČO zainteresované společnosti 0/0, , proto vyzvala dne 10. 4. 2024 žalovanou k poukázání zůstatku na běžném účtu vedeném pro dlužníka u žalované ve výši 310 073,70 Kč na účet majetkové podstaty, žalovaná to však i přes opakované výzvy žalobkyně odmítla s poukazem na povinnost identifikace osoby jednající za klienta za její fyzické přítomnosti na jakékoli její pobočce.

10. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

11. Dle § 1 AML zákona tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie a upravujea) některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,b) některá práva a povinnosti fyzických a právnických osob při uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,a to za účelem zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu a vytvoření podmínek pro odhalování takového jednání.

12. Dle § 4 odst. 1 AML zákona se obchodem pro účely tohoto zákona rozumí každé jednání povinné osoby jednající v tomto postavení s jinou osobou, pokud takové jednání směřuje k nakládání s majetkem této jiné osoby jednající v tomto postavení nebo k poskytnutí služby této jiné osobě.

13. Dle § 4 odst. 2 AML zákona se obchodním vztahem pro účely tohoto zákona rozumí smluvní vztah mezi povinnou osobou jednající v tomto postavení a jinou osobou, jehož účelem je nakládání s majetkem této jiné osoby nebo poskytování služeb této jiné osobě, jestliže je při vzniku smluvního vztahu s přihlédnutím ke všem okolnostem zřejmé, že bude trvající nebo bude obsahovat opakující se plnění.

14. Dle § 54 odst. 7 odst. a) AML zákona se za obchodní vztah vždy považuje smlouva o účtu.

15. Dle § 25 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „IZ“), insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud.

16. Dle § 40 odst. 3 IZ insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Označuje se způsobem, z něhož je patrno, že tak činí při výkonu funkce insolvenčního správce; součástí jeho označení je i nezaměnitelné označení dlužníka, s jehož majetkovou podstatou nakládá.

17. Dle § 40 odst. 4 IZ jednáním podle odstavce 3 jsou zejména právní úkony, jimiž insolvenční správce zpeněžuje majetkovou podstatu nebo s ní jinak nakládá, a jeho úkony v incidenčních sporech, jakož i v dalších sporech, kterých se účastní místo dlužníka.

18. Dle § 206 odst. 1 IZ, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, majetkovou podstatu podle § 205 tvoří zejménaa) peněžní prostředky,b) věci movité a nemovité,c) podnik,d) soubor věcí a věci hromadné,e) vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů,f) akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je nutné k uplatnění práva,g) obchodní podíl,h) dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky, včetně pohledávek podmíněných a pohledávek, které dosud nejsou splatné,i) dlužníkova mzda nebo plat, jeho pracovní odměna jako člena družstva a příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci, zejména důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,j) další práva a jiné majetkové hodnoty, mají-li penězi ocenitelnou hodnotu.

19. Dle § 228 písm. a) a l) IZ se nakládáním s majetkovou podstatou se rozumí zejména právní úkony, které se týkají majetku náležejícího do majetkové podstaty a výkon dalších práv a povinností, jestliže se týkají majetkové podstaty.

20. Dle § 229 odst. 3 písm. c) IZ, nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními insolvenční správce v době od prohlášení konkursu.

21. Dle § 230 odst. 1 písm. d) IZ se správou majetkové podstaty rozumí zejména činnost, jakož i právní úkony a opatření z ní vyplývající, pokud směřuje k tomu, aby byly vymoženy pohledávky dlužníka včetně plnění z neplatných a neúčinných právních úkonů.

22. Dle § 246 odst. 1 věty první IZ prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou.

23. Dle § 283 odst. 1 IZ zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek; ujednáními, která tomu brání, není insolvenční správce omezen.

24. Dle § 294 odst. 1 IZ je insolvenční správce povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch majetkové podstaty dlužníkovy pohledávky. To platí přiměřeně i pro dlužníkovy nepeněžité pohledávky ocenitelné penězi.

25. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně je insolvenčním správcem dlužníka a žalovaná vedla pro dlužníka běžný účet, na němž se ke dni prohlášení konkursu nacházel zůstatek ve výši 310 073,70 Kč, tyto finanční prostředky je pak žalovaná povinna vydat do majetkové podstaty dlužníka. Mezi účastníky je však sporné, zda v této souvislosti je nutno provést identifikaci insolvenčního správce jako zástupce dlužníka za jeho fyzické přítomnosti ve smyslu § 7 a 8 AML zákona.

26. Soud předně připomíná, že peněžní prostředky na účtu vedeném peněžním ústavem na základě smlouvy o běžném účtu nejsou v majetku osoby, v jejíž prospěch je účet zřízen, ale v majetku tohoto peněžního ústavu. Oprávnění majitele na vyplacení peněžních prostředků na základě jeho příkazu přestavuje pohledávku z účtu při splnění sjednaných podmínek (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10.11.2004, sp. zn. 35 Odo 801/2002, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6/2006 jako Rc 50/2006).

27. AML zákon byl přijat k transpozici směrnic EU/EHS a v souvislosti s nařízeními EU/EHS konkrétně (aktuálně) jde o směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843, směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847. Jak vyplývá přímo z textu tohoto zákona, smyslem a účelem AML zákona je zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu a vytvoření podmínek pro odhalování takového jednání (§ 1 AML zákona).

28. Insolvenční správce jedná jménem dlužníka a na jeho účet (zvláštní povaha nepřímého zastoupení, nejedná se tak o zákonné zastoupení dle občanského zákoníku, které je z podstaty věci vždy přímé) v insolvenčním řízení, kde vykonává povinnosti stanovené dle zákona, zejména při prohlášeném konkursu jako osoba s dispozičním oprávněním (§ 229 odst. 3 písm. c) IZ) nakládá s majetkovou podstatnou ve smyslu § 228 IZ, když součástí majetkové podstaty jsou i dlužníkovy pohledávky (§ 206 odst. 1 písm. h) IZ), zcela jistě tak i pohledávka dlužníka za bankou k výplatě prostředků z účtu vedeného na základě smlouvy o účtu uzavřené mezi bankou a dlužníkem jako majitelem účtu. Je tak rovněž dle zákona oprávněn v rámci zpeněžení majetkové podstaty vymáhat pohledávky dlužníka za jinými osobami (§ 294 odst. 1 IZ) a činit v tomto smyslu nezbytné úkony (§ 230 odst. 1 písm. d) IZ), mj. tedy i využít bankovních kont dlužníka (§ 238 odst. 1 IZ).

29. Insolvenční správce tak při těchto úkonech jedná dle zákona a plní zákonem stanovené povinnosti, které jsou rovněž povinni plnit ti, kteří mají dlužníku uhrazovat své dluhy, nebo jiné peněžité povinnosti, tedy hradit splatné pohledávky.

30. Jak vyplývá ze smyslu a účelu AML zákona, nemohou se povinnosti dle § 7 a 8 AML zákona vztahovat na úkony, tedy plnění povinností a práv, která jsou uplatňována v rámci zákonné činnosti insolvenčního správce, neboť ten zde jedná jako orgán veřejné moci a na podkladě zákonných ustanovení vymáhá plnění povinností po dlužnících insolvenčního dlužníka. Žalobkyně jako insolvenční správce se tak v tomto smyslu nestává osobou jednající za klienta ve smyslu § 8 odst. 3 a 4 AML zákona, ale jedná se o orgán veřejné moci sui generis vymáhající po žalované plnění jejích povinností vyplývající ze zákonných oprávnění insolvenčního správce vůči dlužníkům majetkové podstaty, s níž dle zákona má právo disponovat. Příkazem k vyplacení do majetkové podstaty se pohledávka za žalovanou na výplatu peněžních prostředků z účtu stává splatnou, a žalovaná je povinna ve smyslu IZ plnit žalobkyni jako insolvenčnímu správci dlužníka (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2006, sp. zn. 29 Odo 10/2005).

31. Pokud žalovaná povinnost stanovenou na základě a v mezích zákona žalobkyní jako insolvenčním správcem, tedy orgánem veřejné moci, nesplnila, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení předmětné částky žalovanou do majetkové podstaty dlužníka.

32. O úrocích z prodlení z přisouzené částky soud rozhodl v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne 11. 4. 2024, tedy ode dne následujícího po doručení výzvy k plnění, která byla žalované doručena dne 10. 4. 2024, kdy se žalovaná s plněním povinnosti dostala do prodlení.

33. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

34. Ve výroku II. rozhodl soud dle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „o. s. ř.“), o částečném zastavení řízení co do úroku z prodlení za den 10. 4. 2024, neboť žalobkyně vzala na jednání dne 26. 9. 2024 v tomto rozsahu žalobu zpět a žalovaná s tímto zpětvzetím na tomto jednání výslovně souhlasila.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 58 419,15 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 310 073,70 Kč sestávající z částky 9 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 790 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 9 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (žalobu), z částky 9 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (repliku k vyjádření žalované) a z částky 9 580 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (dne 26. 9. 2024) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 9. 2024 náhrada 3 670,29 Kč za 340 ujetých km v částce 2 670,29 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,9 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 48 280,29 Kč ve výši 10 138,86 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni cestovné z ceny paliva uvedené v účtence doložené žalobkyní (40,90 Kč/l), neboť účtenka je ze dne 23. 9. 2024 a nelze tak bez dalšího dovodit, že výdaj v této ceně byl uskutečněn v přímé souvislosti s cestou k jednání dne 26. 9. 2024, soud proto použil cenu paliva BA 95 stanovenou dle vyhlášky (38,20 Kč/l), když pro jiné, kvalitnější palivo (BA 98) nenašel v technickém průkazu vozidla žádný konkrétní podklad.

36. O povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek rozhodl soud dle § 2 odst. 3 a § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. ve spojení s § 11 odst. 2 písm. n) tohoto zákona, přičemž stanovil výši soudního poplatku dle položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku poplatků (po zaokrouhlení na celé koruny nahoru) ve výši 15 504 Kč.