11 C 145/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 39 064 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 24 204 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5% ročně od 30. 11. 2021 do zaplacení, částku 2 235,25 Kč a úrok ve výši 7,36% ročně z částky 20 272 Kč od 30. 11. 2021 do 21. 12. 2021 a úrok ve výši 8,5% ročně z částky 20 272 Kč od 22. 12. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30. 11. 2021 dosáhne částky 73 526 Kč.</b> <b>II. Ve zbytku se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moc tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 2 744,64 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokátky.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že je s účinností ode dne [datum] držitelem povolení České národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] podepsaná žalovanou dne 8. 12. 2020, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který byl vyplacen dne 10. 12. 2020, a v níž se žalovaná zavázala splácet úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 54,20% p.a. v 36 měsíčních splátkách po 1 940 Kč, do čehož bylo zahrnuto i pojištění v částce 238 Kč měsíčně, počínaje měsícem lednem 2021. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla žalobkyní prověřená na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů, a bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaná po uzavření smlouvy požádala dne 8. 12. 2020 o využití marketingové akce žalobkyně, čímž došlo k ponížení prvních dvou splátek na jejich polovinu jejich původní výše uvedené ve smlouvě a zároveň tak žalované vznikla povinnost uhradit žalobkyni jednu splátku navíc v kalendářním měsíci bezprostředně následujícím po skončení původního splátkového kalendáře, došlo tak zároveň k poníže nominální zápůjční úrokové sazby na 53,14 % ročně. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, uhradila pouze částky ve výši 970 Kč 29. 1. 2021 a 5. 3. 2021, částku ve výši 3 880 Kč dne 7. 5. 2021, dvě částky ve výši 1 940 Kč dne 7. 7. 2021, částku ve výši 1 464 Kč dne 9. 8. 2021 a částku ve výši 1 702 Kč dne 8. 9. 2021. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 1 996 Kč, rovněž právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 1 200 Kč. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy, tedy při prodlení s jakoukoli splátkou či její částí o délce 65 dnů. U splátky č. 9 splatné dne 22. 9. 2021 k tomu došlo ke dni 28. 11. 2021. Dosud nesplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se k tomuto dni staly součástí nové jistiny. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat úrok z prodlení z nové jistiny v zákonné výši až do jejího úplného zaplacení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tedy ode dne 30. 11. 2021 do zaplacení. Úrok běží až do skutečného vrácení jistiny úvěru, tedy i po zesplatnění, kdy přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru až do její úplné úhrady. Žalovaná tak dluží částku odpovídající nové jistině ve výši 31 082,87 Kč (původní jistina ve výši 27 495,54 Kč a dlužný úrok ve výši 3 587,36 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 1 996 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 1 200 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy z nové jistiny úvěru od 30. 11. 2021 do zaplacení, tedy k datu vyhotovení žaloby ve výši 4 786,32 Kč, a úrok za poskytnutí úvěru z částky dlužné původní jistiny ve výši 27 495,51 Kč ode dne 30. 11. 2021 do zaplacení ve výši nominální roční úrokové sazbě 53,14 % p.a., ode dne 22. 12. 2021 pak ve výši 8,5 % p.a. v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z částky 34 278 Kč požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení od 30. 11. 2021.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla řádně doručena dne 23. 6. 2022 (10. dnem uložení na poště).

3. Soud nařídil jednání na den 16. 8. 2022. Žalovaná se k jednání nedostavila, aniž by se omluvila, přičemž předvolání k jednání jí bylo řádně doručeno dne 5. 8. 2022, soud proto jednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

5. Žalobkyně je držitelem povolení k poskytování spotřebitelských úvěrů od [datum] (zjištěno z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ke dni [datum]). Žalobkyně již před poskytnutím úvěru žalované sdělila podstatné informace, zejména výši splátek a jejich počet, výši úroku, celkovou výši úvěru, kterou bude žalovaná povinna splatit, a výši smluvních pokut a účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s případným prodlením žalované a případných zákonných úroků z prodlení (zjištěno z předsmluvního formuláře ze dne [datum]). Žalobkyně provedla hodnocení žalované z hlediska její schopnosti úvěr splácet, kdy vyšla z výdajů žalované ve výši 7 244 Kč a příjmu ve výši 16 682 Kč měsíčně (zjištěno z hodnocení klienta ze dne 8. 12. 2020) ověřeného na základě výpisu z účtu žalované u [právnická osoba] (zjištěno z potvrzení o příchozí úhradě ze dne 7. 12. 2020 s datem zaúčtování 4. 9. 2020 a 7. 10. 2020), přičemž měla k dispozici kopii občanského průkazu žalované (zjištěno z kopie OP žalované) a výpis z registru SOLUS a nebankovního registru klientských informací, kde neměla žalovaná žádné záznamy (zjištěno z výpisu záznamu z registru SOLUS a výpisu z databáze NRKI). Žalovaná dne [datum] podepsala nabídku smlouvy o úvěru [číslo] dle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit celkem částku 61 272 Kč v 36 měsíčních splátkách po 1 940 Kč splatných nejpozději 22. dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen, a to s pevnou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 54,20 % ročně, kdy RPSN činí 69,91 % bez sjednaného pojištění. Pro případ prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 30 dnů se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou takovou splátku, a dále uhradit účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované, a to při prodlení s úhradou splátky v délce 15 dní ve výši 200 Kč. Při prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její částky o délce 65 dnů mělo dojít automaticky k zesplatnění úvěru, tj. k tomuto dni se stávaly splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, veškeré smluvní pokuty a náhrady nákladů. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nesplacená jistina úvěru a dosud nesplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávaly součástí nové jistiny úvěru, i nadále však běžel úrok z úvěru, který přirůstal pouze k původní nesplacené jistině úvěru. Při neuhrazení nové jistiny úvěr v den zesplatnění se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení, a úroky z prodlení v zákonné výši z nové jistiny až do úplného zaplacení (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]). V této souvislosti podepsala žalovaná rovněž prohlášení o seznámení se s informacemi pro klienty (zjištěno z prohlášení klientů ze dne [datum]). Téhož dne došlo rovněž k uzavření dodatku č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru [číslo] (zjištěno z dodatku č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru). Žalovaná se rovněž přihlásila do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěr, kdy se zavázala spolu se splátkami úvěru hradit měsíční pojistné ve výši 238 Kč (zjištěno z přílohy č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr ze dne [datum] a přihlášky do pojištění – skupinové pojištění schopnosti splácet úvěr ze dne 8. 12. 2020 včetně informačního dokumentu o pojistném produktu a informací o pojištění pro skupinové pojištění schopnosti splácet úvěr ve znění účinném ke dni 21. 12. 2019). Žalobkyně poskytnutí úvěru schválila, o čemž informovala žalovanou dopisem ze dne [datum], doručeným žalované dne [datum]. Úvěr měla žalobkyně splatit do ledna 2024 (zjištěno z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] včetně splátkového kalendáře a dodejky). Žalobkyně vyplatila žalované jistinu ve výši 30 000 Kč dne [datum] (zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru ze dne [datum]). Žalovaná uhradila částky ve výši 970 Kč dne 29. 1. 2021 a 5. 3. 2021, dvakrát ve výši 1 940 Kč dne 7. 5. 2021, ve výši 1 940 Kč, 1 702 Kč a 238 Kč dne 7. 7. 2021, ve výši 1 464 Kč dne 9. 8. 2021 a ve výši 1 702 Kč dne 8. 9. 2021 (zjištěno z karty klienta ke smlouvě [číslo]). Žalobkyně informovala žalovanou o možnosti zesplatnění úvěru v důsledku prodlení se splátkami č. 3 a 4, splátkami č. 5 a 6, č. 9 a 10 a 11 a rovněž čtyřikrát o vzniku povinnosti k zaplacení jednorázové smluvní pokuty za každou splátku v prodlení o délce 30 dnů ve výši 499 Kč a o vzniku povinnosti k zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů u každé splátky v prodlení o délce 15 dnů ve výši 200 Kč (zjištěno z výzvy k zaplacení ze dne 22. 4. 2021, výzvy k zaplacení ze dne 22. 6. 2021, výzvy k zaplacení ze dne 25. 10. 2021 a výzvy k zaplacení ze dne 22. 11. 2021). Dopisem ze dne 28. 11. 2021 oznámila žalobkyně žalované, že došlo tohoto dne k zesplatnění úvěru ze smlouvy [číslo] vyzvala žalovanou k okamžité úhradě zbývající dlužné jistiny ve výši 27 486,51 Kč, úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 1 996 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 1 200 Kč, tedy celkem částky 34 278 Kč (zjištěno z oznámení ze dne 28. 11. 2021). Předžalobní výzvou ze dne 13. 4. 2022 vyzvala žalovanou opětovně k úhradě těchto částek a dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení ode dne 30. 11. 2021 a úroku z úvěru v nominální roční úrokové sazbě 53,14 % p.a. (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 13. 4. 2022 včetně podacího archu). V prosinci 2020 činila výše úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR u úvěrů na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně 7,36 %, nad 5 let 7,74 % a u kontokorentů a revolvingových úvěrů 12,25 % (zjištěno z databáze časových řad ARAD za období listopad 2020 až leden 2021).

6. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

7. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

8. Žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy podepsané žalovanou dne [datum] úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala je splatit ve splátkách po 1 940 Kč spolu s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 53,14 % ročně. Pro případ prodlení se splátkami se zároveň zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou takovou splátku a náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč. Žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřovala úvěruschopnost žalované. Žalovaná splatila 8 splátek, a to ve výši 2x 970 Kč, 2x 1 940 Kč, 1 940 Kč, 1 702 Kč a 238 Kč, 1 464 Kč a 1 702 Kč, v důsledku prodlení s dalšími splátkami o délce 65 dnů došlo k automatickému zesplatnění úvěru ke dni 28. 11. 2021. Pro případ zesplatnění se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu z dlužné nové jistiny ve výši 0,1 % za každý den prodlení s jejím zaplacením, úrok z prodlení v zákonné výši z nové jistiny a úrok z úvěru z původní dlužné jistiny. I před výzvy žalovaná žalobkyni dlužnou částku neuhradila. Úroková míra korunových úvěrů poskytovaných bankami pro domácnosti s fixní sazbou nad 1 rok do 5 let činila 7,36 % ročně.

9. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

12. Dle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

13. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyně a žalovanou (žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který měla vrátit ve sjednaných splátkách spolu s úrokem v ujednané výši do pěti let od sjednání úvěru.

15. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

16. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z.

17. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Za nepřiměřený úrok pak lze považovat takový úrok, který přesahuje výši obvyklého úroku poskytovaného bankami cca třikrát (kromě již výše uvedeného srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005).

18. Ujednání o smluvním úroku ve výši 53,14 % ročně z dlužné jistiny, když bankami byly v předmětném období poskytovány úvěry s úrokovou sazbou 7,36 % ročně až 12,25 % ročně (to však u kontokorentů a revolvingů), je tak ujednáním, které je pro rozpor s dobrými mravy neplatné.

19. Dle § 577 o. z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

20. Dle § 1802 o. z., mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

21. V souladu s § 577 o. z. a § 1802 o. z. tak soud přistoupil k moderaci výše úroků, kterou stanovil na výši 7,36 % ročně, když vycházel v souladu s § 1802 o. z. z hodnoty úrokové sazby korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let, neboť v daném případě z důvodu neplatnosti ujednání o úrocích ex tunc nebyla výše úroků fakticky sjednána a tato soudem určená výše úroků odpovídá spravedlivému uspořádání mezi účastníky.

22. Soud postupoval dle principu jednoduchého úročení, neboť po něm nelze požadovat, aby simuloval složené úročení, které v úvěru využila žalobkyně. Soud tedy dospěl k těmto závěrům: Pro první rok činil při sazbě 7,36 % ročně úrok 2 208 Kč z jistiny 30 000 Kč, při 8 splátkách v celkové částce 12 866 Kč žalovaná uhradila na úrok 1 472 Kč, na pojištění 1 666 Kč a na jistinu 9 728 Kč. V době zesplatnění tak činila dlužná jistina 20 272 Kč a dlužné úroky 736 Kč, celkem tedy 21 008 Kč jako nová jistina. Ve zbývající částce, tj. 10 074,87 Kč, tak soud žalobu zamítl.

23. Dále soud přiznal žalobkyni úrok ode dne následujícího po zesplatnění, tedy ode dne 30. 11. 2021 do 21. 12. 2021, jak žalobkyně požadovala, ve výši shora stanovené, tedy ve výši 7,36 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 272 Kč, jak je uvedeno výše, a od 22. 12. 2021 do zaplacení pak ve výši dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tj. ve výši 8,5 % ročně z částky 20 272 Kč. Co do zbytku úroku z úvěru požadovaného žalobkyní z dlužné jistiny proto žalobu zamítl.

24. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku.

25. V případě sjednaného poplatku v podobě náhrady účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 200 Kč soud akcentoval jeho sjednanou výši ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků a k účelu, který má plnit, tedy uhradit v paušální formě náklady žalobkyně vzniklé s upomínáním žalované. V tomto směru soud nepokládá ujednání za nepřiměřené a žalobě v této části vyhověl.

26. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 33 Odo 438/2005, v němž soud dovodil, že smluvní pokuta ve výši 1 % denně je nepřiměřená, naopak smluvní pokuta 0,5 % denně je přiměřená). Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta, a to jak jednorázová smluvní pokuta za prodlení s jednotlivou splátkou, tak smluvní pokuta za prodlení s úhradou dlužné nové jistiny, je přiměřená, a tudíž souladně sjednána se shora citovanou směrnicí včetně její přílohy.

27. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení částky 24 204 Kč (nová jistina ve výši 21 008 Kč + smluvní pokuta ve výši 1 996 Kč + náhrada účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované ve výši 1 200 Kč).

28. Nová jistiny činila 21 008 Kč, smluvní pokuta z této nové jistiny ve výši 0,1% za každý den prodlení od 30. 11. 2021 do 2. 5. 2022 tak činí 2 235,25 Kč. Co do zbytku této smluvní pokuty, tj. v částce 2 551,07 Kč, tak soud žalobu zamítl.

29. Konečně žalobkyně požaduje po žalované placení zákonného úroku z prodlení z první nárokované částky (nová jistina + jednorázová smluvní pokuta + náhrada nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením žalované, tj. 24 204 Kč po přepočtu soudu) ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené dle požadavku žalobkyně. Ve zbytku zákonného úroku z prodlení z částky přesahující částku 24 204 Kč soud žalobu zamítl.

30. Soud tedy žalobě vyhověl v částce 24 204 Kč se zákonným úrokem z této částky od 30. 11. 2021 do zaplacení, v částce 2 235,25 Kč představující smluvní pokutu, v úroku z úvěru ve výši 7,36 % ročně z částky 20 272 Kč od 30. 11. 2021 do 21. 12. 2021 a v úroku z úvěru ve výši 8,5 % ročně z téže částky od 22. 12. 2021 do zaplacení. Ve zbytku žalobu zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 744,64 Kč, přičemž tato částka představuje 35,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,68 % a úspěchu žalované v rozsahu 32,32 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 954 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 064,32 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 800 Kč ve výši 1 008 Kč.