11 C 149/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/1 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 26 585 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 710 Kč, jejíž splatnost se stanoví ve splátkách po 500 Kč měsíčně, splatných ke každému 25. dni v měsíci s tím, že první splátka je splatná v měsíci následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.

II. Co do částky 10 490 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 200 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částky 1 885 Kč se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení v záhlaví uvedené částky s tím, že s žalovanou dne 3. 11. 2022 uzavřela smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalované poskytla částku 15 000 Kč (dále také jako „jistina“); za poskytnutí zápůjčky si žalobkyně dále účtovala poplatek ve výši 7 200 Kč. Žalobkyně uvedenou částku vyplatila žalované na účet dne 3. 11. 2022. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz; na ní si žalovaná přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si jí vyhovující parametry zápůjčky a následně vyplnila ve formuláři nazvaném „Žádost o poskytnutí zápůjčky“ své osobní údaje; dále zaškrtla políčko o tom, že se seznámila se zněním smlouvy a se všeobecnými obchodními podmínkami. Žalobkyně následně ověřila totožnost žalované prostřednictvím scanu dokladu totožnosti s její fotografií a ověřovací platby. Žalovaná smlouvu podepsala elektronicky, a to PIN kódem, který žalobkyně žalované zaslala ne její mobilní telefon. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, které ověřila na základě dokumentů předložených žalovanou, resp. nahlédnutím do příslušných databází; tím má žalobkyně za to, že dostála své povinnosti a posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě prověření žalované dospěla žalobkyně k závěru, že tu nejsou důvodné pochybnosti o tom, že by žalovaná neměla schopnost úvěr splácet. Žalobkyně proto se žalovanou smlouvu o zápůjčce následně uzavřela.

2. Žalovaná měla jistinu ve výši 15 000 Kč a poplatek ve výši 7 200 Kč žalobkyni uhradit ve třech měsíčních splátkách, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena k 31. 3. 2023. Žalovaná na dluhu uhradila ke dni podání žaloby toliko 3 290 Kč. Žalobkyně o tuto uhrazenou částku ponížila smluvní pokutu. Žalobkyně se tak v žalobě domáhá zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč a poplatku ve výši 7 200 Kč, a to s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 22 200 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení a také zaplacení účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč; částka sestává z nákladů vynaložených žalobkyní na celkem 5 upomínek žalované ze dne 25. 2. 2023, 8. 3. 2023, 27. 3. 2023, 5. 4. 2023 a 18. 4. 2023 po 500 Kč s tím, že takto vypočtená částka dle žalobkyně odpovídá tržnímu standardu.

3. Žalobkyně po žalované dále požaduje zaplatit smluvní pokutu ve výši 1 885 Kč. Žalobkyně nárok na pokutu odůvodnila tím, že její nárok žalobkyni vznikla dle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně má dle tohoto ustanovení právo na smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z poskytnuté částky, resp. její nesplacené části. Smluvní pokutu žalobkyně požaduje ode dne 1. 4. 2023 (tedy ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky) do dne 11. 3. 2024, kdy vyhotovila tuto žalobu. Výsledná částka smluvní pokuty dle tohoto ustanovení ve výši 5 175 Kč byla žalobkyní ponížena o úhradu, kterou žalovaná již provedla (3 290 Kč); žalobkyně tedy v žalobě požaduje na smluvní pokutě po žalované zaplatit částku 1 885 Kč. Celkově tedy žalobkyně požaduje po žalované zaplatit částku 26 856 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně k úhradě dluhu žalovanou vyzvala písemně dne 8. 4. 2024, žalovaná však na zbývající dluh uplatněný v řízení ničeho neuhradila.

4. Žalobkyně na výzvu soudu ze dne 30. 5. 2024, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě stran toho, jaké a jakým způsobem získala informace o schopnosti žalované splácet úvěr, v podání ze dne 4. 6. 2024 uvedla, že v této souvislosti nebude své žalobní tvrzení nijak doplňovat. Současně žalobkyně uvedla, že si je vědoma toho, že tato skutečnost pravděpodobně povede k tomu, že soud smlouvu o zápůjčce posoudí v souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatnou.

5. Soud v řízení zjistil, že žalovaná byla rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, , č. j. , spisová značka, , který byl potvrzen rozsudkem , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a který nabyl právní moci dne , datum, , omezena na dobu pěti let na svéprávnosti tak, že není způsobilá činit žádná právní jednání s výjimkou právního jednání v běžných záležitostech každodenního života, nakládání finanční částkou 1 500 Kč týdně a s výjimkou aktivního volebního práva. Opatrovníkem žalované opatrovnický soud ustanovil , Anonymizováno, část , adresa, , odbor sociálních služeb.

6. Žalovaná se k výzvě soudu ze dne 15. 8. 2024 prostřednictvím svého opatrovníka vyjádřila dne 26. 8. 2024 tak, že navrhla, aby žalobkyni bylo vydáno bezdůvodné obohacení žalované ve výši 15 000 Kč, a to ve splátkách ve výši 200 Kč měsíčně od října 2024 s tím, že náklady soudního řízení ponese žalobkyně. Žalovaná uvedla, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované (což dle žalované žalobkyně ostatně uvedla i ve svém vyjádření z 4. 6. 2024, když odmítla doplnit skutková tvrzení, a že taková skutečnost nejspíše povede k rozhodnutí soudu, který smlouvu určí za neplatnou) a že úrok požadovaný žalobkyní okolo 190 % ročně je nepřiměřený, když toliko 20x převyšuje obvyklou hranici úrokové sazby poskytované bankami. Žalovaná má za to, že žalobkyně využila její špatné finanční situace k tomu, aby s ní uzavřela smlouvu lichevního charakteru. Žalobkyni muselo být ze žalovanou předložených listin zřejmé, že žalovaná není schopna zápůjčku řádně a včas hradit, což dříve či později povede ke zneplatnění smlouvy.

7. Soud ve věci rozhodl v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili: žalobkyně výslovně již v podané žalobě, žalovaná pak k výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. dne 26. 8. 2024.

8. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav:

9. Žalobkyně uzavřela dne 3. 11. 2022 s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě níž jí měla poskytnout zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná měla uvedenou zápůjčku vrátit postupně ve třech splátkách; první splátka ve výši 7 400 Kč byla splatná 31. den ode dne poskytnutí zápůjčky, druhá 62. den a třetí 93. den (vždy ve výši 7 400 Kč). Úroková sazba za poskytnutí zápůjčky sice formálně byla označena za nulovou, žalovaná však se společně s jistinou ve výši 15 000 Kč zavázala žalobkyni uhradit a splácet poplatek v paušální výši 7 200 Kč. Dle čl. 2.4. smlouvy byla žalovaná v případě prodlení povinna žalobkyni zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně a dále zákonný úrok z prodlení. Dle čl. 4.1. smlouvy o zápůjčce pak v případě prodlení s úhradou první splátky tři dny poté, co měla být uhrazena druhá splátka, nastane následujícího dne splatnost zbylého zůstatku dluhu (tedy třetí splátky). Žalovaná smlouvu podepsala prostřednictvím PIN kódu (, Anonymizováno, ), nikoliv vlastnoručně (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou dne 3. 11. 2021, všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně). Žalobkyně částku 15 000 Kč následně vyplatila žalované na bankovní účet, který byl uveden ve smlouvě o zápůjčce; příslušná platba byla provedena ke dni uzavření smlouvy, tedy dne 3. 11. 2021 (zjištěno z výpisu z běžného účtu žalobkyně ze dne 30. 11. 2022, výpisem z účtu žalované za období od 1. 11. 2022 do 30. 11. 2022, vedeného u , Anonymizováno, ).

10. Žalobkyně upomínkou ze dne 25. 2. 2023 vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 10 951 Kč. Žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu ve výši 27 540 Kč také pokusem o smír ze dne 18. 4. 2023 a opakovanou výzvou k úhradě ze dne 5. 4. 2023; částka k úhradě dne 5. 4. 2023 činila 26 546 Kč. Dne 27. 3. 2023 žalobkyně žalované oznámila, že k 27. 3. 2023 v souladu s čl. 4.1. o zápůjčce celý dluh žalované ve výši 25 801 Kč zesplatňuje. Žalobkyně současně uvědomila žalovanou o tom, že již byly vyčísleny smluvní poplatky včetně odeslání této upomínky ve výši 500 Kč dle platného ceníku, které se staly součástí dluhu. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě také upomínkou ze dne 8. 3. 2023 (dluh činil 11 879 Kč) a naposledy výzvou k úhradě před podáním žaloby dne 8. 2. 2024 (zjištěno z upomínky ze dne 25. 2. 2023, opakované výzvy k úhradě – pokusu o smír ze dne 18. 4. 2023, opakované výzvy k úhradě ze dne 5. 4. 2023, oznámení o zesplatnění úvěru – výzvy k úhradě ze dne 27. 3. 2023. upomínky ze dne 8. 3. 2023, výzvy k úhradě ze dne 8. 4. 2024 včetně podacího lístku ze dne 8. 2. 2024).

11. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

12. Mezi žalobkyní a žalovanou dne 3. 11. 2022 došlo k prostřednictvím komunikace na dálku k uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které žalobkyně žalované bezhotovostním převodem na její účet poskytla částku 15 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala žalované uhradit jistinu ve výši 15 000 Kč a dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 200 Kč. Žalovaná měla uvedenou zápůjčku vrátit postupně ve třech splátkách ve výši 7 400 Kč. Žalovaná se současně zavázala v případě svého prodlení žalobkyni uhradit mj. smluvní pokutu smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně a dále zákonný úrok z prodlení. Žalovaná na dluh uhradila toliko částku 3 290 Kč. Žalobkyně pro porušení smluvních podmínek přistoupila ke zesplatnění celého úvěru k 27. 3. 2022. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu v různé výši, žalovaná však dále kromě částky 3 290 Kč na dluh nehradila.

13. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

14. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, která podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen jako „ZSÚ“).

15. Soud se předně ze své úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně řádně prověřovala před poskytnutím předmětného úvěru úvěruschopnost žalované.

16. Dle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Dle § 87 odst. 1 věty prvé ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Soud připomíná, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky jeho platební neschopnosti, ale zprostředkovaně také společnost jako celek před negativními vlivy způsobenými exekučním a insolvenčním zatížením populace a taktéž pozici věřitelů samých, neboť snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Takové posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je přitom věřitel povinen provádět dle § 75 ZSÚ s odbornou péčí, tedy zejména řádně posuzovat osobní a majetkové poměry spotřebitele – žadatele o úvěr z hlediska jeho schopnosti úvěr splácet, zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů a dalších okolností, které by mohly mít vliv na řádné splácení úvěru. Dostatečnými tedy nejsou informace získané pouze od spotřebitele, ale je nutné v rámci odborné péče údaje, které dlužník uvedl, ověřit, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. Věřitel je povinen využívat rovněž veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Takový výklad odpovídá i výkladu přijatému Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (CA Consumer Finance SA v. Ingrid Bakkaus a další), kde tento vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání obchodního vztahu.

19. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně svým povinnostem stanoveným v § 87 a § 84 a násl. ZSÚ nedostála, neboť z jí předložených listinných důkazů nevyplývá, že by úvěruschopnost žalované jakýmkoliv způsobem prověřovala. Žalobkyně pak na prokazování případného prověření z její strany výslovně rezignovala svým sdělením, učiněným v podání ze dne 4. 6. 2024.

20. Ve světle rozsudku Soudního dvora EU č. C-679/18 ze dne 5. 3. 2020, tak soud z úřední povinnosti toto posoudil jako důvod způsobující absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru.

21. Dle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Na vypořádání vztahů účastníků řízení se tedy vzhledem k výše uvedenému aplikují pravidla týkající se bezdůvodného obohacení. Žalované byla žalobkyní poskytnuta částka v celkové výši 15 000 Kč, žalovaná pak měla dle vyjádření žalobkyně uhradit částku 3 290 Kč. Co do částky 11 710 Kč se tak žalovaná na úkor úvěrující společnosti ve smyslu § 2991 a § 2993 o. z. bezdůvodně obohatila, přičemž toto obohacení dosud žalobkyni nevydala.

23. Ohledně splatnosti tohoto typu nároku z bezdůvodného obohacení Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 uvedl, že již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první ZSÚ. Toto ustanovení tak představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad) ve vztahu k ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. Samotný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů a konkrétním účelem § 87 ZSÚ je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak i zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy, kdy nelze považovat nárok za splatný a tím přiznat žalobkyni právo rovněž na úroky z prodlení dle § 1970 o. z. (srov. rozsudek , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

24. Soud proto na základě výše uvedeného žalobě vyhověl co do částky 11 710 Kč (výrok I.), co do zbývající částky 10 490 Kč (jistiny a poplatku ze smlouvy o úvěru) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 200 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč (nákladů na upomínky) a částky 1 885 Kč (smluvní pokuty) žalobu zamítl (výrok II.).

25. S ohledem na výše uvedené (§ 87 odst. 1 a 2 ZSÚ) soud stanovil splatnost přiznané částky ve splátkách po 500 Kč měsíčně, toto považuje za odpovídající současné ekonomické realitě, kdy se mnoho domácností dostává do platebních problémů, a situaci, kdy žalovaná je omezena ve svéprávnosti, může nakládat pouze s omezenými částkami, trpí , Anonymizováno, a často pobývá v , podezřelý výraz, nemocnici , adresa, , jak plyne z rozsudku , Anonymizováno, soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně i žalované byl přibližně stejný.