11 C 165/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 312 490,77 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku částku 266 801,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od 30. 3. 2022 do zaplacení.</b> <b>II. Co do částky 45 689,40 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 097,60 Kč od 29. 6. 2020 do 1. 10. 2021, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 528,92 Kč od 29. 6. 2020 do 1. 10. 2021, úrokem ve výši 11,9% ročně z částky 308 955,77 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 308 955,77 Kč od 2. 10. 2021 do 29. 3. 2022 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 42 154,40 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 43 711,31 Kč, k rukám zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokátky.</b> 1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně), a žalovanou byla dne 29. 6. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], na základě kterých je banka oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky, úroky z prodlení a další vzniklé poplatky. Na základě této smlouvy o úvěru byla žalované poskytnuta částka ve výši 308 966 Kč, za kterou se žalovaná zavázala hradit úroky ve výši 11,90 % ročně a poplatky dle ceníku [právnická osoba]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož se žalovaná dostala se splácením do prodlení a mimosoudní vymáhání bylo neúspěšné, prohlásila [právnická osoba] dne 21. 7. 2021 celý úvěr okamžitě splatným. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 1. 10.2021 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na [právnická osoba] a.s. a následnou smlouvou o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a.s. a žalobkyní ze dne 1. 10. 2021 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, žalobkyně proto trvá na úhradě jistiny ve výši 308 955,77 Kč, poplatků ve výši 3 535 Kč, částky 5 097,60 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok 11,90 % ročně z částky 308 955,77 Kč do 1. 10. 2021, částky 5 528,92 Kč jakožto kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z řádně a včas nesplacených částek do 1. 10. 2021, smluvní úrok ve výši 11,90 % ročně z částky 308 955,77 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 308 955,77 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, žalovaná přesto do dnešního dne na dlužnou částku neuhradila ničeho.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání dne 1. 11. 2022 se bez omluvy nedostavila, soud tedy jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

4. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 308 966 Kč vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do 21. 5. 2029 měsíčními splátkami po 4 736 Kč. Byla sjednána úroková sazba ve výši 11,90 % ročně (při řádném splácení 11,19 % ročně), RPSN bylo sjednáno 12,76 %, při řádném splácení (12,25 %). Při řádném splácení byl sjednán nárok na finanční odměnu ve formě odpuštění 6 posledních splátek (zjištěno ze smlouvy o úvěru mezi [právnická osoba] a žalovanou ze dne [datum]).

5. Dopisem ze dne 19. 6. 2021 vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných splátek ve výši 17 229 Kč nejpozději do 21. 7. 2021 s upozorněním, že pokud tak neučiní, bude po ní požadováno okamžité splacení celého úvěru ve výši 307 934 Kč, dluh bude předán k vymáhání soudní cestou a dlužná částka bude úročena jako smluvním úrokem, tak úrokem z prodlení (zjištěno z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 19. 6. 2021 od [právnická osoba] [anonymizováno] pro žalovanou).

6. Dopisem ze dne 21. 7. 2021 vydala právní předchůdkyně žalobkyně rozhodnutí adresované žalované o okamžité splatnosti celkového dluhu, kterým byla žalovaná vyrozuměna o splatnosti celé dlužné částky ve výši 312 768 Kč k 21. 7. 2021 (zjištěno z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 21. 7. 2021 od [právnická osoba] [anonymizováno] pro žalovanou).

7. Žalované byla poskytnuta dne 29. 6. 2020 na úvěrový účet částka úvěru 308 966 Kč, která byla téhož dne nadvakrát čerpána. Žalovaná na uvedený úvěrový účet v období od 20. 7. 2020 do 1. 10. 2021 celkem splatila částku 42 164,63 Kč (zjištěno z výpisu z úvěrového účtu žalované).

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 9. 2021 uzavřenou mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno] přešla k 1. 10. 2021 i pohledávka za žalovanou ve výši 308 955,77 Kč (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřená mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne 22. 9. 2021 včetně příloh – seznamu pohledávek). Oznámení o postoupení pohledávky na [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] bylo žalované oznámeno dopisem [právnická osoba] ze dne 14. 10. 2021 zaslaného žalované dne 14. 10. 2021 na adresu [adresa žalované] (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 10. 2021 včetně poštovního podacího archu a soupisu podaných zásilek).

9. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní dne 1. 10. 2021 přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a žalobkyní ze dne 1. 10. 2021 včetně přílohy č. 1 – seznamu pohledávek). [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] dopisem ze dne 1. 11. 2021 zaslala žalované na adresu jak trvalého bydliště, tak na adresu [adresa žalované], oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni s tím, aby svůj dluh neprodleně uhradila ve výši, ohledně které má kontaktovat žalobkyni (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 11. 2021, a to ve 2 exemplářích, včetně poštovního podacího archu z 1. 11. 2021).

10. Předžalobní výzvou ze dne 1. 11. 2021 bylo žalované oznámeno právní zastoupení žalobkyně a současně byla vyzvána k uhrazení dlužné částky ve výši 351 386,35 Kč s upozorněním, že pokud nezaplatí, bude věc předána k soudnímu rozhodnutí (zjištěno z oznámení o právním zastoupení a výzva k úhradě dluhu ze dne 1. 11. 2021, ve 2 paré, včetně poštovního podacího archu). 11. [právnická osoba] v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované disponovala k 29. 6. 2020 informacemi, že příjem žalobkyně činí 12 594 Kč (10 594 Kč příjem ze zaměstnání, 2 000 Kč výživné), že v době žádosti není v aktivním insolvenčním řízení. Žalobkyně uvedla výdaje ve výši 0 Kč a nájemné ve výši 1 000 Kč, z čehož právní předchůdkyně žalobkyně podle svého interního ekonomického modelu stanovila životní výdaje žalované na částku 5 420 Kč. Žalovaná dále uvedla, že nemá žádné splátky mimo [právnická osoba], přičemž právní předchůdkyně žalobkyně dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila na jméno žalované úvěr pro fyzické osoby vedený u právní předchůdkyně žalobkyně s měsíční splátkou 1 698 Kč. Tento úvěr byl zkonsolidován do nového úvěru s celkovou splátkou 4 736 Kč měsíčně (zjištěno z posouzení úvěruschopnosti klienta od [právnická osoba] [anonymizováno]). Za měsíce únor až duben 2020 přišlo žalované na účet celkem 32 151 Kč a odešlo celkem 30 454 Kč (zjištěno z výpisu z účtu žalované za období únor, březen, duben 2020). Žalovaná má v péči nezletilého syna, na jehož výživu přispívá otec od 1. 1. 2012 částkou 2 000 Kč měsíčně (zjištěno z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 18. 9. 2012 č. j. 0 P 591/2011 – 41).

12. Soud hodnotil provedené listinné důkazy jako pravdivé, neměl důvodu tyto jakkoli zpochybňovat a účastníci vůči nim žádné námitky nevznesli.

13. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

14. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

15. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 308 966 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit nejpozději do 21. 5. 2029 měsíčními splátkami po 4 736 Kč. Žalobkyně své závazky neplnila řádně a včas, a tak právní předchůdkyně žalobkyně celý nesplacený úvěr k 21. 7. 2021 zesplatnila a po žalované požadovala jeho celou úhradu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené nejprve mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno] a následně mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní přešla na žalobkyni pohledávka za žalovanou ve výši k 1. 10. 2021 v rozsahu 308 955,77 Kč na jistině, poplatků ve výši 3 535 Kč, částky 5 097,60 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok 11,90 % ročně z částky 308 955,77 Kč do 1. 10. 2021, částky 5 528,92 Kč jakožto kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z řádně a včas nesplacených částek do 1. 10. 2021, smluvní úrok ve výši 11,90 % ročně z částky 308 955,77 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 308 955,77 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení. Příjem žalované v době sjednání úvěru činil 10 594 Kč, výživné na nezletilého syna 2 000 Kč, životní výdaje stanovila právní předchůdkyně žalobkyně na 5 420 Kč.

16. Soud daný skutkový stav posoudil zejména podle těchto zákonných ustanovení.

17. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 9. 2021 (dále jen jako„ ZSÚ“).

18. Soud se předně ze své úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, řádně prověřovala před poskytnutím předmětného úvěru úvěruschopnost žalované.

19. Dle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Dle § 87 odst. 1 věty prvé ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

21. Soud připomíná, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky jeho platební neschopnosti, ale zprostředkovaně také společnost jako celek před negativními vlivy způsobenými exekučním a insolvenčním zatížením populace a taktéž pozici věřitelů samých, neboť snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Takové posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je přitom věřitel povinen provádět dle § 75 ZSÚ s odbornou péčí, tedy zejména řádně posuzovat osobní a majetkové poměry spotřebitele – žadatele o úvěr z hlediska jeho schopnosti úvěr splácet, zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů a dalších okolností, které by mohly mít vliv na řádné splácení úvěru. Dostatečnými tedy nejsou informace získané pouze od spotřebitele, ale je nutné v rámci odborné péče údaje, které dlužník uvedl, ověřit, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. Věřitel je povinen využívat rovněž veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Takový výklad odpovídá i výkladu přijatému Soudním dvorem Evropské unie (dále jen„ Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (CA Consumer Finance SA v . Ingrid Bakkaus a další), kde tento vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání obchodního vztahu.

22. Na základě uvedeného a provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, svým povinnostem stanoveným v § 87 a § 84 a násl. ZSÚ nedostála. Životní minimum od dubna 2020 činí dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, na dospělého 3 860 Kč měsíčně, na spolužijící nezaopatřené dítě od 15 let 2 770 Kč měsíčně. Žalovaná uvedla náklady na bydlení částkou 1 000 Kč měsíčně. Tedy 3 860 Kč + 2 770 Kč + 1 000 Kč = 7 630 Kč – 2 000 Kč výživné na nezletilé dítě (které není příjmem žalované, jak nesprávně uvedla právní předchůdkyně žalobkyně ve svém posouzení úvěruschopnosti klienta, ale částkou určenu účelově na výživu oprávněné osoby) = 5 630 Kč. Splátka stanovená právní předchůdkyní žalobkyně částkou 4 736 Kč + 5 630 Kč = 10 366 Kč. Žalovaná proklamovala svůj příjem ve výši 10 594 Kč, po odečtení modelovaných výdajů by jí tedy měsíčně zbývala na další neočekávané výdaje částka 228 Kč. Právní předchůdkyně tedy měla lépe zvážit, i s ohledem na nemalou výši poskytovaného úvěru, zda„ rezerva“, která žalované po úhradě takto spočtených nákladů (které ani nejsou samotným tvrzením žalované, ale výpočtem interního ekonomického modelu počítajícího s životním minimem) zůstane, dokáže zajistit pravidelnost splátek poskytnutého úvěru. Takový závěr však právní předchůdkyně žalobkyně ani na základě vlastního výpočtu (při zohlednění správného příjmu, tedy bez zohlednění výživného na nezletilé dítě), ani na základě výpočtu, který provedl soud, učinit nemohla. Soud má tak za to, že nebyla řádně prověřena úvěruschopnost žalované a dospěl tak ve světle rozsudku Soudního dvora EU č. C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná.

23. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1887 o.z. lze postoupit i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. Podle § 1880 odst. 1o.z. pak postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

24. Dle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 6. 2020 poskytnuta částka 308 966 Kč. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem částku ve výši 42 164 63 Kč, co do 266 801,37 Kč se tak jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z., tedy plnění bez právního důvodu, a žalované vznikla povinnost toto obohacení žalobkyni vydat.

26. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Nárok na úrok z prodlení z částky bezdůvodného obohacení vzniká až od okamžiku, kdy je ten, kdo se na úkor druhého bezdůvodně obohatil, vyzván k plnění. V daném případě nemá soud za prokázané, že byla žalované doručena předžalobní výzva, v níž byla vyzvána k zaplacení. Soud tak rozhodl o tom, že se žalovaná dostala do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení dnem podání žaloby, a od tohoto data tak vznikl žalobkyni nárok na úroky z prodlení v zákonné výši, která v dané době činila 8,5 % ročně.

28. Soud proto v shora uvedené části žalobě výrokem I. vyhověl a ve zbytku (co do částky 45 689,40 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 097,60 Kč od 29. 6. 2020 do 1. 10. 2021, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 528,92 Kč od 29. 6. 2020 do 1. 10. 2021, úrokem ve výši 11,9% ročně z částky 308 955,77 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 308 955,77 Kč od 2. 10. 2021 do 29. 3. 2022 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 42 154,40 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení) žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

29. Lhůtu k plnění pak soud stanovil odchylně od § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), neboť prodlouženou pariční lhůtu v délce 2 měsíců považuje za odpovídající současné ekonomické realitě, kdy se mnoho domácností dostává do platebních problémů, a poměrům žalované, kdy z důkazů provedených v řízení vyplynulo, že žalovaná měla následně problémy s úhradou svých závazků a jednorázová úhrada takto vysoké částka je pro osobu s nízkými příjmy velmi obtížná, je tedy vhodné jí poskytnout delší lhůtu k plnění.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 711,31 Kč, přičemž tato částka představuje 72,7 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,35 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,65 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 308 966 Kč sestávající z částky 9 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 540 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 360 Kč ve výši 8 265,60 Kč.