11 C 198/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 29 621,89 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 621,89 Kč se smluvním úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 29 621,89 Kč od 18. 9. 2023 do 16. 10. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 621,89 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 29 621,89 Kč od 17. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 786 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, doučenou soudu dne 3. 4. 2024, domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tento svůj návrh odůvodnila tím, že dne 17. 8. 2017 žalobkyně uzavřela s žalovanou Rámcovou smlouvu č. , hodnota, . Na základě Rámcové smlouvy byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 4. 1. 2020 uzavřela žalovaná s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě – Smlouva o poskytování kontokorentu, kterým požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o poskytování kontokorentu jsou Podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalované dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, její žádost schválila a dne 6. 1. 2020 umožnila žalované čerpání částky až do výše 30 000 Kč z jejího běžného účtu. Doba trvání úvěru byla sjednána na neurčito s tím, že splácení úvěru bude průběžné, a to každým připsáním peněz na běžný účet. Žalovaná porušila povinnosti vyplývající ze smlouvy, na základě čehož žalobkyně zablokovala kontokorent žalované. Dne 18. 9. 2023 přistoupila žalobkyně k zesplatnění kontokorentu zasláním předžalobní výzvy.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V reakci na výzvu soudu, ohledně prověřování úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru, žalobkyně dne 28. 7. 2024 uvedla, že žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalované na základě informací, které jí klientka (žalovaná) sama poskytla v žádosti o úvěr. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla výši svého průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 25 000 Kč. Žalobkyně při posuzování příjmů přitom vycházela z tvrzení žalované, a to vzhledem k nízké výši poskytovaného úvěru. Žalobkyně dále posoudila informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované, konkrétně údaje – úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací. V případě žádosti žalované o kontokorent si žalobkyně tuto úvěrovou zprávu vyžádala dne 4. 1. 2020, přičemž žalovaná v Bankovním registru klientských informací byla nalezena s aktivními produkty. Z úvěrové zprávy ze dne 4. 1. 2020 žalobkyně zjistila, že žalovaná má i jiné aktivní splátkové produkty, kreditní karty. Žalobkyně jednající v rámci posuzování úvěruschopnosti dle požadavku zákona s odbornou péčí, obdobně jako u příjmové stránky, připočetla k výdajům žalované měsíční splátku dle úvěrové zprávy. Splátku nesplátkového úvěru a kreditní karty žalobkyně stanovila přepočtením čerpaného úvěru a kreditní karty na měsíční splátky. Dále žalobkyně posoudila informace z některých společností patřících do , Anonymizováno, , a to na základě souhlasu, který žalovaná udělila žalobkyni v Rámcové smlouvě. Žalobkyně dále provedla náhled do insolvenčního rejstříku. Žalovaná v žádosti o kontokorent neuvedla žádné informace o svých výdajích na jídlo, bydlení, léky, dopravu nebo splátky dalších úvěrů. Proto žalobkyně využila sofistikovaných statistických modelů pro důsledné vyhodnocení schopnosti žalované úvěr splácet. Žalobkyně při posuzovaní výdajů žalované k poskytovanému úvěru, stanovila částku 3 410 Kč, kterou interně vyhodnotil dle expertní analýzy, jako potřebnou částku na výdaje žalované. Částka pokryla tehdejší výdaje na zajištění výživy a ostatních základních potřeb žalované jako například náklady na dopravu, léky, apod. Žalobkyně dále při posuzování úvěruschopnosti vycházela z informací o spotřebním koši od Českého statistického úřadu a analýzy výdajů, které v žádostech uvedli ostatní klienti (analýza posuzuje výdaje žadatelů se stejným rodinným stavem, krajem bydliště, věkovou skupinou a typem bydlení). Žalobkyně přitom při posuzování úvěruschopnosti žalované nevycházela pouze z informací, které uvedla žalovaná, ale informace také ověřovala na základě pohybů na jejím běžném účtu č. , č. účtu, .

4. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění rozhodném (dále jen o. s. ř.) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevili souhlas tím, že se žalovaná ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasila v podání ze dne 28. 7. 2024.

5. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

6. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 17. 8. 2017 rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, a žalovaná jej mohla plně začít využívat. Nedílnou součástí rámcové smlouvy jsou Obchodní podmínky a Ceník. (zjištěno z Rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne 17. 8. 2017 a z Obchodních podmínek , jméno FO, , jméno FO, a.s. a Ceníku služeb, jež jsou její nedílnou součástí).

7. Dne 4. 1. 2020 uzavřela prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaná s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, k uvedené Rámcové smlouvě č. , hodnota, – Smlouvu o poskytnutí kontokorentu, na základě kterého žalovaná mohla čerpala úvěr až do výše 30 000 Kč, a to prostřednictvím účtu č. , č. účtu, . Dohodnutá úroková sazba činila 18,90 % ročně. Doba trvání úvěru byla sjednána na neurčito s tím, že splácení úvěru bude průběžné, a to každým připsáním peněz na běžný účet (zjištěno z Dodatku č. , hodnota, k Rámcové smlouvě – Smlouva o poskytnutí kontokorentu, Podmínky pro poskytnutí kontokorentu). Žalobkyně před poskytnutím půjčky ověřila schopnost žalované splácet. Naposledy byl žalované poskytnut úvěr dne 20. 7. 2016, v částce 26 498 Kč, dále měla tři žádosti již ukončeny, resp. řádně splaceny. Průměrná výše měsíčního výdělku měla dle žalované činit 25 000 Kč čistého (zjištěno z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Podmínek pro používání úvěru, mimořádného výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za období od 17. 7. 2022 do 3. 4. 2024, úvěrové zprávy ze dne 4. 1. 2020 a přehledu žádostí o úvěr). Na splátku dne 1. 8. 2022 bylo uhrazeno pouze 445,01 Kč, 1. 9. 2022 439,34 Kč, 1. 10. 2022 400,66 Kč, 1. 11. 2022 478,84 Kč, 1. 12. 2022 444,85 Kč, 1. 1. 2023 418,36 Kč, 2. 4. 2023 479,46 Kč, 2. 4. 2023 430,82 Kč, 2. 4. 2023 0,72 Kč, 9. 6. 2023 476,26 a 9. 6. 2023 30,77 Kč, které žalobkyně započetla na obchodních úrocích, další předepsané splátky nebyly žalovanou řádně a včas uhrazeny (zjištěno z Přehledu čerpání a splácení kontokorentu).

8. Žalobkyně tak dne 18. 9. 2023 přistoupila k předčasnému zesplatnění úvěru pro závažné porušení smluvních podmínek, o čemž žalovanou informovala předžalobní výzvou ze dne 18. 9. 2023. Ke dni zesplatnění činil celkový dluh 30 621,89 Kč, kdy tato částka se skládala z kontokorentu ve výši 29 621,89 Kč a dluhu na běžném účtu č. , hodnota, ve výši 1 000 Kč (zjištěno z výzvy k zaplacení dluhu – předžalobní výzvy ze dne 18. 9. 2023 a podacího archu ze dne 19. 9. 2023, přehledu plateb a podmínek pro poskytnutí kontokorentu).

9. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

10. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 30 000 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána na neurčito s tím, že splácení úvěru bude průběžné, a to každým připsáním peněz na běžný účet. Dohodnutá úroková sazba činila 18,90 % ročně. Jelikož žalovaná nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru, a to ke dni 18. 9. 2023, přičemž k tomuto datu činil celkový dluh 30 621,89 Kč, kdy tato částka se skládala z kontokorentu ve výši 29 621,89 Kč a dluhu na běžném účtu žalované ve výši 1 000 Kč. Současně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celé částky do 27. 9. 2023 s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, přistoupí k podání žaloby. Žalovaná je v prodlení ode dne následujícího po dni zesplatnění. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by dluh uhradila.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně:

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Podle § 419 o.z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Dle § 83 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Dle § 83 odst. 2 věty první ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

20. Žalobkyně uzavřela s žalovanou, která byla v postavení spotřebitele, platně smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., a § 1 ZSÚ. Smlouva mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným byla uzavřena adhezním způsobem (§ 1798 a násl. o.z.). Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně prověřovala úvěruschopnost žalované ve smyslu § 83 odst. 1 ZSÚ. Na základě sjednané smlouvy žalovaná čerpala úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky spolu se sjednanými úroky splácet průběžně. Vzhledem k tomu, že žalovaná peněžní prostředky nehradila řádně a včas, došlo ke dni 18. 9. 2023 k zesplatnění úvěru, o čemž byla žalovaná žalobkyní informována. Současně žalobkyně požadovala dluh na běžném účtu žalované ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně následně požadovala po žalované, aby do dne 27. 9. 2023 splatila nesplacenou jistinu úvěru a smluvní úrok, což žalovaná neučinila, a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat ode dne 28. 9. 2023 zákonný úrok z prodlení dle § 1968 a 1970 o.z. ve výši vyplývající z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požaduje příslušenství od data pozdějšího, přičemž soud je jejím návrhem vázán.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 786 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 186 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.