11 C 227/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o určení vlastnictví

I. Žaloba na určení, že vlastníkem osobního vozidla výrobce , jméno FO, , typ. , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , modré barvy, je žalobkyně , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, , bytem , adresa, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 13 552 Kč k rukám zástupce žalované , tituly před jménem, , advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované určení, že je vlastníkem osobního vozidla výrobce , jméno FO, , typ. , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, s odůvodněním, že žalovaná je zapsána v registru vozidel vedeném Ministerstvem dopravy jako vlastník vozidla. Žalovaná poskytla na nákup vozidla leasing pro spol. , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, – , jméno FO, . Bývalý manžel žalobkyně se zná s , jméno FO, desítky let, kdy historicky spolu vedli nespočet obchodních transakcí a jednalo se o blízké přátele, proto mezi nimi probíhaly i zápůjčky různých finančních částek. Žalobkyně si proto koupila prostřednictvím leasingu na spol. , právnická osoba, . vozidlo , jméno FO, , a to dle dohody s úmyslem, že spol. , právnická osoba, . vozidlo po splacení leasingu nebo k výzvě žalobkyně převede do vlastnictví žalobkyně za zůstatkovou hodnotu leasingu. Za tímto účelem uzavřeli smluvní strany dne 9. 2. 2017 smlouvu o dočasném bezplatném užívání vozidla s předkupním právem. Žalobkyně zaplatila za spol. , právnická osoba, . akontaci ve výši 524 500 Kč a dále za ni platila dle dohody leasingové splátky, které měly být započteny na cenu vozidla při jeho přepisu na žalobkyni. Smlouva o užívání nastavila jasný způsob, jak má být určena kupní cena vozidla, a to tak, že se má jednat o součet zůstatkové hodnoty leasingu a všech plateb, které byly uskutečněny žalobkyní, z důvodu, aby tato mohla provést zápočet dluhu, který vůči ní měla žalobkyně, oproti kupní ceně vozidla. Žalobkyně do dnešního dne zaplatila za spol. , právnická osoba, . žalované částku 524 500 Kč jako akontaci a 21 splátek po 17 298 Kč, tj. celkem 887 758 Kč. Dále žalobkyně hradila veškerý servis vozidla a pojištění, tj. po celou dobu s vozidlem nakládala jako s vlastním a za vlastní jej i považovala, jelikož jej celou dobu hradila. Žalobkyně neobdržela od spol. , právnická osoba, . ani žalované vyčíslení doplatku za leasing, proto není schopna řádně stanovit dohodnutou cenu vozidla. Žalobkyně vyzvala spol. , právnická osoba, . ke splnění povinnosti dle smlouvy o užívání, tj. k přepisu vozidla na její osobu, a to přípisem ze dne , právnická osoba, . 2019. Na tento dopis spol. , právnická osoba, . reagovala a vyvolala jednání s žalobkyní s tím, že se řešily různé varianty smíru, nicméně žalovaná jednání následně pouze natahovala a ke splnění povinnosti nepřistoupila. Žalobkyně má informace, že spol. , právnická osoba, . v červenci nebo srpnu 2019 doplatila leasing, o tomto však již žalobkyni nevyrozuměla a neposkytla jí nezbytnou součinnost k převodu vozidla na její osobu. Žalobkyně opětovně vyzvala spol. , právnická osoba, . k přepisu vozidla na svou osobu dne 3. 11. 2019. Dle velkého technického průkazu žalobkyně předpokládá, že v registru vozidel je stále zapsána leasingová společnost, tj. žalovaná, a proto se domáhá určení vlastnictví vůči ní. Dále žalobkyně sdělila, že vozidlo je v současné době zajištěno na odstavném parkovišti Policie ČR, Krajského ředitelství policie , Anonymizováno, , Územní odbor , adresa, , oddělení hospodářské kriminality , adresa, , v rámci řízení vedeného pod sp. zn. , Anonymizováno2. Dále k výzvě soudu ohledně naléhavého právního zájmu žalobkyně doplnila, že žalovaná poskytla na nákup vozidla leasing pro spol. , právnická osoba, ., avšak byla to žalobkyně, která po celou dobu platila za předmětné vozidlo leasingové splátky, všechen servis, pojištění a další náklady s vozidlem spojené Bohužel spol. , právnická osoba, . své povinnosti a závazky vůči žalobkyni nedodržela a žalobkyně nemá jinou možnost, jak získat svůj majetek než tím, že se jej bude domáhat žalobou. Žalobkyně si je také vědoma, že by měla primárně žalovat na plnění, tj. na vydání vozidla, nicméně za situace, kdy vozidlo je v soudní úschově a bude vydáno pouze vlastníkovi vozidla, má žalovaná za to, že musí být soudem určeno vlastnictví k vozidlu, aby se vlastník mohl domáhat jeho vydání ze soudní úschovy. Naléhavý právní zájem žalobkyně na určení vlastnického práva k vozidlu dle žalobkyně spočívá v tom, že celé vozidlo, resp. jeho kupní cenu zaplatila a spol. , právnická osoba, . porušila své závazky na ni předmětné vozidlo převést, vozidlo je nyní v soudní úschově s tím, že bude vydáno vlastníkovi, vozidlo je v centrální evidenci vozidel stále evidováno na žalovanou, žalobkyně nemá jinou možnost, jak získat svůj majetek ze soudní úschovy než se domáhat určení svého vlastnictví, a pokud by soud neurčil vlastnictví k vozidlu, existuje zde možnost vzniku vysoké škody. V důsledku porušení povinnosti spol. , právnická osoba, . nemá žalobkyně jinou možnost, jak se stát vlastníkem předmětného vozidla, a v důsledku nesprávné evidence vozidla na žalovanou nemá žalobkyně jinou možnost, jak zajistit přepis vlastnického práva na svoji osobu, a to i přes skutečnost, že vozidlo zaplatila, žalobkyně je ohrožena tím, že předmětné vozidlo, které považuje za svůj majetek, který řádně zaplatila, bude ze soudní úschovy vydáno třetí osobě a jí tak vznikne škoda ve výši zaplacené hodnoty vozidla.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla zamítnout, a to z následujících důvodů. Žalovaná má za to, že není pasivně věcně legitimována. Dne 9. 2. 2017 uzavřela se spol. , právnická osoba, . smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 524 500 Kč na financování koupě vozidla , jméno FO, , které je předmětem žaloby. K zajištění pohledávek žalované vůči úvěrovanému si smluvní strany v čl. II úvěrové smlouvy sjednaly zajišťovací převod vlastnického práva k vozidlu. Ve smyslu tohoto článku úvěrovaný převedl k zajištění jakýchkoli pohledávek žalované vůči úvěrovanému na žalovanou vlastnické právo k vozidlu. Žalovaná podpisem úvěrové smlouvy a za podmínek uvedených v čl. 6.1. , právnická osoba, podmínek (dále jen jako „VOP“) vlastnické právo k vozidlu přijala. Smlouva o zajišťovacím převodu práva nabyla platnosti a účinnosti dne 9. 2. 2017. Podle čl. 6.

1. VOP vlastnictví k vozidlu přejde z žalované zpět na úvěrovaného okamžikem úplného a včasného splacení Zabezpečených závazků povinného navrhovateli nebo okamžikem úplného a nevčasného splnění Zabezpečených závazků, pokud navrhovatel do okamžiku splnění nezačal výkon zajišťovacího převodu vlastnického práva. V tomto případě byl úvěr na základě žádosti úvěrovaného zcela splacen dne 9. 10. 2019 a k tomuto datu přešlo trvale vlastnické právo na úvěrovaného, tedy spol. , právnická osoba, ., o čemž bylo úvěrovanému vystaveno též příslušné potvrzení, a tato společnost pak měla dle úvěrové smlouvy zajistit převod vozidla v příslušném registru vozidel. Žalovaná ostatně sama netvrdí, že je aktuálně vlastníkem vozidla, naopak se od 9. 10. 2019 za vlastníka vozidla nepovažuje, kdy vlastnické právo v souladu se zajišťovacím převodem práva přešlo na úvěrovaného. Pokud se jedná o vztah mezi žalobkyní a úvěrovaným, jakákoli dohoda mezi nimi není nijak závazná pro žalovanou, jejímž jediným partnerem byl úvěrovaný, na něhož po doplacení úvěru přešlo vlastnické právo k vozidlu. Žalovaná má za to, že žalobkyně neosvědčila naléhavý právní zájem na podání žaloby na určení mezi danými účastníky, vozidlo je v současnosti zajištěno Policií ČR v , adresa, , takže pokud nedojde ke shodě, kdo je vlastníkem, vozidlo bude Policií uloženo do soudní úschovy a primárně je nutno záležitost řešit prostřednictvím žádosti o vydání vozidla, případně žalobou na nahrazení souhlasu s vydáním z úschovy. Dále žalovaná doplnila, že i po doplnění žaloby žalobkyní zde není dán naléhavý právní zájem na určení, neboť žalobkyně se může vlastnického práva domoci jiným způsobem.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

5. Dne 1. 2. 2017 uzavřela žalobkyně jako věřitel a spol. , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, – , jméno FO, (dále jen jako „společnost“), jako dlužník smlouvu o půjčce, kterou se zavázala žalobkyně zapůjčit společnosti částku 524 500 Kč za účelem nákupu osobního automobilu pro společnost, a to , Anonymizováno, , Anonymizováno, , VIN: , Anonymizováno, , a společnost se zavázala částku splatit žalobkyni do 31. 7. 2017 s tím, že při dodržení tohoto termínu je půjčka bezúročná (zjištěno ze smlouvy o půjčce mezi žalobkyní a , právnická osoba, . ze dne 1. 2. 2017). Dne 9. 2. 2017 si sjednaly společnost a spol. , Anonymizováno, ., nyní , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , tedy žalovaná, smlouvu o úvěru, kterou se zavázala žalovaná poskytnout společnosti finanční prostředky ve výši 524 500 Kč na pořízení předmětu financování, tj. vozidla , jméno FO, , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , a společnost se zavázala tuto částku žalované splatit v 36 splátkách po 17 298 Kč s tím, že byl sjednán zajišťovací převod vlastnického práva k tomuto vozidlu na žalovanou s účinností ode dne převzetí vozidla společností a zároveň smlouva o výpůjčce k danému vozidlu dle § 2193 a násl. občanského zákoníku mezi žalovanou jako půjčitelem a společností jako vypůjčitelem (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 9. 2. 2017). Nedílnou součástí této smlouvy byly i , právnická osoba, podmínky poskytovaných spol. s , Anonymizováno, . Dle čl. 6.1 těchto VOP v případě sjednání zajišťovacího převodu vlastnického práva nebyla společnost oprávněna do doby úplného splacení všech zajištěných závazků převést vozidlo na jakoukoli třetí osobu, ani činit kroky k tomu směřující. Žalovaná a společnost si sjednali rozvazovací podmínku, že vlastnictví k vozidlu přejde ze žalované na společnost mj. okamžikem úplného a včasného splacení zajištěných závazků společností žalované (zjištěno z , právnická osoba, podmínek úvěrů poskytovaných spol. a , Anonymizováno, ). Téhož dne si společnost jako „prodávající“ a žalobkyně jako „kupující“ sjednaly, že společnost přenechá žalobkyni bezplatně na dobu určitou, a to od 9. 2. 2017 do 31. 12. 2020, do užívání vozidlo , jméno FO, , RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , přičemž žalobkyně bude platit měsíční leasingové splátky jako zápůjčky a povinné ručení a ponese náklady spojené s provozem a údržbou vozidla po dobu jeho užívání. Dále bylo ujednáno, že k výzvě uživatele k převodu leasingu a případného převodu vozidla na jiný subjekt nebo k výzvě pro předčasné splacení leasingu je provozovatel povinen do 15 dnů od této výzvy poskytnout veškerou součinnost, aby bylo dosaženo výsledku výzvy, tj. při výzvě k převodu leasingu případně vozidla na uživatele nebo jím označenou osobu zajistit převod leasingu nebo vozidla a podepsat převodní smlouvy, dále k výzvě uživatele k předčasnému splacení leasingu za zůstatkovou hodnotu leasingu je provozovatel povinen do 15 dnů od výzvy poskytnout veškerou součinnost, aby bylo dosaženo výsledku výzvy, tj. při výzvě k předčasnému splacení leasingu zajistit úkony vůči vlastníkovi, aby tento vyčíslil zůstatkovou hodnotu leasingu a tuto sdělil uživateli, současně umožnit uživateli doplatit zůstatkovou hodnotu leasingu a následně převést vozidlo přímo na uživatele, k převodu vozidla na uživatele je provozovatel povinen nejpozději do 20 dnů od doplacení leasingu. Pro případ porušení povinnosti byla sjednána smluvní pokuta ve výši 150 000 Kč a povinnost provozovatele vrátit uživateli zápůjčku ve výši 524 500 Kč, která sloužila na složení akontace vozidla, a součet všech plateb, které uživatel zaplatil na leasingových splátkách, a to 5 dnů od výzvy uživatele (zjištěno ze smlouvy o dočasném bezplatném užívání vozidla s předkupním právem ze dne 9. 2. 2017). Žalobkyně hradila na účet žalované č. , č. účtu, leasingové splátky ve výši 17 298 Kč (zjištěno z potvrzení o vkladu na účet ze dne 13. 3. 2017, 10. 5. 2017, 10. 7. 2017, 26. 2. 2018, 12. 3. 2018, 9. 5. 2018, 5. 6. 2018, 3. 7. 2018, 13. 8. 2018, 8. 10. 2018 a 1. 2. 2019 a ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 9. 2. 2017). Dne 17. 7. 2019 požádala společnost e-mailem žalovanou u umožnění předčasného ukončení leasingové smlouvy ke dni 30. 9. 2019 a tím vyčíslení dlužné částky a sdělení termínu, do kterého je nutné ji žalované uhradit (zjištěno z e-mailu ze dne 17. 7. 2019 a žádosti o umožnění předčasného ukončení leasingové smlouvy ze dne 4. 7. 2019). Dne 4. 10. 2019 pak žalovaná a společnost sepsaly dohodu o předčasném ukončení smlouvy o úvěru ze dne 9. 2. 2017 ke dni 9. 10. 2019, přičemž se společnost zavázala uhradit do tohoto data doplatek ve výši 91 517 Kč, jinak se dohoda stává neplatnou a smlouva o úvěru zůstává v platnosti a účinnosti (zjištěno z dohody o předčasném ukončení smlouvy o úvěru ze dne 4. 10. 2019). Dopisem ze dne 1. 2. 2022 pak žalovaná potvrdila společnosti, že společnost splnila veškeré povinnosti a závazky plynoucí z úvěrové smlouvy, tato byla ukončena ke dni 9. 10. 2019 a došlo tak také k zániku sjednaného zajišťovacího převodu vlastnického práva k vozidlu a vzniku povinnosti společnosti zajistit přihlášení jako nového vlastníka v registru vozidel (zjištěno z potvrzení o splnění platebních povinností a zániku zajišťovacího převodu práva k předmětu financování ze dne 1. 2. 2022).

6. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Soud neprovedl dokazování technickým průkazem vozidla, výzvami ze dne 12. 2. 2019 a 3. 11. 2019 včetně podacích lístků a znaleckým posudkem na stanovení ceny vozidla, neboť je žalobkyně nezaložila i přes písemnou výzvu soudu a k jednání se nedostavila, soud tyto důkazy navíc považoval za nadbytečné, neboť okolnosti rozhodné pro posouzení dané věci byly zjištěny z ostatních provedených důkazů. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

7. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

8. Žalobkyně uzavřela v únoru 2017 se společností , právnická osoba, . smlouvu o půjčce, kterou jí zapůjčila finanční prostředky na nákup osobního automobilu. Společnost si následně sjednala u žalované smlouvu o úvěru na pořízení konkrétního vozidla , jméno FO, , RZ: , SPZ, , společností, přičemž úvěr byl zajištěn zajišťovacím převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu ze společnosti na žalovanou a byla uzavřena smlouva o výpůjčce vozidla. Po zakoupení vozidla přenechala společnost toto vozidlo žalobkyni k užívání s tím, že žalobkyně bude za společnost hradit leasingové splátky, povinné ručení i údržbu a opravy vozidla a k výzvě žalobkyně je společnost povinna poskytnout součinnost k převodu vozidla nebo leasingu vozidla na žalobkyni nebo jí určenou osobu a po doplacení leasingu provést převod vozidla přímo na žalobkyni. Žalobkyně splátky hradila. V říjnu 2019 společnost doplatila dluh ze smlouvy o úvěru a došlo tak k předčasnému ukončení smlouvy o úvěru a zániku zajišťovacího převodu vlastnického práva ze společnosti na žalovanou.

9. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

10. Soud se nejprve zabýval tím, zda je žalobkyně aktivně legitimována k podání určovací žaloby a zda je žalovaná pasivně legitimována. S tím zároveň souvisí i posouzení naléhavého právního zájmu žalobkyně na určení vlastnického práva k vozidlu označenému v petitu žaloby.

11. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

12. Určovací žaloba je žalobou preventivního charakteru a má za účel poskytnou žalobci ochranu dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva, není tedy opodstatněná tam, kde již došlo k porušení práva či právního vztahu a kde je proto prostředkem ochrany žaloba na plnění. Naléhavý právní zájem na určení ve smyslu § 80 o. s. ř. je v tomto případě dán jen tehdy, jestliže určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámce, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1097/96, a ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněné pod č. 20 a 21 v časopise Soudní judikatura č. 3/1997).

13. Dle § 2040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „o. z.“), smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Dle § 2040 odst. 2 o. z. se má za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn.

14. Dle § 2043 o. z., pomine-li důvod trvání zajišťovacího převodu práva, umožní věřitel osobě, která zajištění poskytla, výkon práva v předešlém rozsahu. Zároveň jí vydá vše, co z převedeného práva získal nebo co k němu přibylo, proti náhradě nákladů, které v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu práva účelně vynaložil.

15. Dle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

16. Dle § 1099 o. z. se vlastnické právo k věci určené jednotlivě převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

17. Soud připomíná, že vlastnictví vozidla vzniká na základě soukromoprávního jednání (standardně smlouvy či jiné dohody), nikoli zápisem vlastníka do registru vozidel, tento má pouze evidenční účinky, neboť jsou zapisována práva, která vznikla, změnila se nebo zanikla nezávisle na provedení zápisu do registru správním orgánem. Vlastnictví vozidla tedy nezávisí na tom, zda je vlastnické právo k vozidlu zapsáno v tomto registru (srov. rozsudek NSS ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 1 As 477/2018).

18. Na základě provedeného dokazování pak bylo zjištěno, že žalobkyně se nemohla stát vlastníkem daného vozidla, zároveň žalovaná rovněž nemůže být vlastníkem tohoto vozidla, ani není dle tvrzení samotné žalobkyně držitelem tohoto vozidla. Mezi žalobkyní a spol. , právnická osoba, . bylo v podstatě ujednáno, že žalobkyně poskytne společnosti zápůjčku na nákup vozidla, ta vozidlo zakoupí pomocí finančního leasingu od žalované, toto vozidlo bude následně žalobkyně užívat a hradit za společnost leasingové splátky žalované a při splacení leasingu společnost převede vlastnické právo k vozidlu na žalobkyni. Zároveň společnost sjednala s žalovanou úvěr na koupi předmětného vozidla, který byl zajištěn zajišťovacím převodem vlastnického práva (obdoba finančního leasingu), tedy při splacení úvěru mělo dojít k zániku zajišťovacího převodu vlastnického práva a vlastníkem se měla opět stát společnost, která vozidlo pomocí úvěru zakoupila. Tak se také stalo, neboť společnost žalované úvěr doplatila a tím přešlo vlastnické právo k vozidlu zpět na tuto společnost. Není zde tedy dána pasivní věcná legitimace žalované.

19. Žalobkyně zároveň od počátku nebyla vlastníkem vozidla, mezi ní a společností bylo sjednáno, že až dojde ke splacení leasingu, musí společnost převést vozidlo na žalobkyni, aby ta nabyla vlastnické právo k předmětnému vozidlu. Muselo by tedy dojít k uzavření dvoustranné dohody (kupní smlouvy) o převodu předmětného vozidla ze společnosti na žalobkyni, tak se však nestalo, jak ostatně tvrdí sama žalobkyně, neboť společnost toto odmítla, resp. byla nečinná, ačkoliv byla žalobkyní ke splnění povinnosti k převodu, sjednané ve smlouvě o bezúplatném užívání vozidla, vyzvána. Je tak zřejmé, že došlo k porušení práva žalobkyně, a tato se tak měla domáhat svého práva prostřednictvím žaloby na plnění (splnění povinnosti ze smlouvy o bezplatném užívání vozidla s předkupním právem ze dne 9. 2. 2017 nebo vrácení zápůjčky a uhrazených splátek, jak bylo ujednáno v téže smlouvě) nebo prostřednictvím žaloby na vydání vozidla, resp. žádosti o vydání vozidla z úschovy u soudu, následně žaloby na nahrazení souhlasu s vydáním vozidla z úschovy dle § 299 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, pokud bude vozidlo Policií ČR předáno do úschovy soudu dle § 80 odst. 1 tr. řádu., v nichž by bylo jako předběžná otázka posuzováno vlastnictví žalobkyně k vozidlu.

20. Jak obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne 17. 4. 2001, sp. zn. 22 Cdo 366/99: „Žaloba na určení vlastnictví k motorovému vozidlu podle § 80 písm. c) OSŘ nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti, a to ani v souvislosti s tím, že u dopravního inspektorátu jsou vedeni jako držitelé vozidla žalovaní. Rozhodnutí soudu, jímž je uložena dosavadním držitelům motorového vozidla povinnost vozidlo vydat žalobci, je dostatečným dokladem o oprávněnosti žalobce k držení motorového vozidla.“21. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně měla žalovat na plnění, zároveň prostřednictvím žaloby nelze dosáhnout úpravy tvořící právní rámec pro odvrácení budoucích sporů účastníků, neboť ti v podstatě nejsou ve sporu o tom, že žalovaná není vlastníkem vozidla, není tedy dán rovněž naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalobkyně k předmětnému vozidlo.

22. Z všech shora uvedených důvodů proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobu zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 552 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (replika ze dne 14. 11. 2023) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu (dne 15. 2. 2024) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 200 Kč ve výši 2 352 Kč.