11 C 264/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o vyklizení nemovitostí

I. Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizené odevzdat žalobkyni nemovitosti, a to:a) pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba , adresa, na tomto pozemku stojící, přičemž předmětná stavba sestává z 1. podzemního podlaží (sklepa), 1. nadzemního podlaží, kde sestává ze 2 místností spolu s WC, chodby/haly upravené na kuchyň, a z 2. nadzemního podlaží, kde sestává ze dvou podkrovních místností a koupelny, spolu s terasou,b) pozemek parc. č. , hodnota, ,c) 2 garáže v katastru nemovitostí neevidované, postavené na pozemcích parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, ,to vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, ,a to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše bude uvedena v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované vyklizení ve výroku uvedených nemovitostí s odůvodněním, že je jejich výlučným vlastníkem, když je nabyla v rámci pozůstalostního řízení po svém otci , jméno FO, , zemř. , datum, , v souladu s pravomocným usnesením , Anonymizováno, soudu , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Žalovaná původně užívala dané nemovitosti na základě nájemního vztahu dle smlouvy o nájmu nemovitostí ze dne 20. 5. 2019 na dobu určitou 3 let od 20. 5. 2019 do 31. 10. 2022. Již dne 26. 10. 2022 byla realizována písemná výpověď žalované z předmětného nájmu, žalované bylo v tomto dokumentu navíc výslovně sděleno, že žalobkyně, resp. tehdejší potenciální dědicové nemají zájem na pokračování nájemního vztahu se žalovanou. Předmětná listina byla podepsána všemi v úvahu přicházejícími dědici po zůstaviteli, dědictví se však stejně nabývá smrtí zůstavitele, tudíž k datu 22. 7. 2022, když dědické rozhodnutí výlučné vlastnictví žalobkyně pouze potvrdilo. V nájemní smlouvě byla řešena možná prolongace o jeden rok, již listinou z 26. 10. 2022 bylo však dáno jasně najevo pronajímatelem, resp. jeho právními nástupci, že nájem bude ukončen a není zde dán zájem na jeho pokračování. Nemohlo tak dojít k prolongaci nájemního práva o jeden rok. Mezi účastníky probíhala jednání o smírném řešení, žalobkyně však dohodu vždy podmiňovala tím, že žalovaná řádně doplatí všechny své závazky ve vztahu k předmětným nemovitostem, k čemuž však nedošlo. Jednáními se podařilo vyřešit pouze část závazků, žalovaná nebyla do podání žaloby schopna před řadu slibů řádně zdokladovat, popř. dořešit zbývající dlužné částky a nehradí ani řádně platby za stávající užívání, čímž se závazky navyšují. Žalovaná nyní užívá prostory bez právního důvodu. Žalobkyně nemá zájem na tom, aby žalovaná nemovitosti dále jakkoli užívala.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla zamítnutí žaloby, a to z následujících důvodů. Potvrdila, že dne 20. 5. 2019 uzavřeli se zemřelým , jméno FO, nájemní smlouvu na nemovitosti, které jsou a vždy byly užívány výhradně žalovanou k podnikání, konkrétně k provozování autoservisu a pneuservisu. Zemřelý vlastník přislíbil obstarání rekolaudace pronajatých prostor pro tento účel podnikání. Žalobkyně je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. Takřka okamžitě po smrti otce žalobkyně požadovala, aby žalovaná nemovitost vyklidila a zprvu vůbec nepřipouštěla platnost nájemního vztahu mezi žalovanou a zemřelým otcem žalobkyně, opravňující je k užívání nemovitosti. Žalobkyně nijak nereagovala na žádost žalované prostřednictvím tehdejší právní zástupkyně, aby předložila dokument sepsaný notářem, osvědčující právo žalobkyně nakládat s předmětnými nemovitostmi, zaslala toliko dohodu mezi jednotlivými budoucími dědici, a to i s návrhem na uzavření nové nájemní smlouvy a s žádostí na vyúčtování domnělých nedoplatků, zároveň sdělila nové číslo účtu k platbám nájemného, což žalovaná učinila. Potřebnou dokumentaci k rekolaudaci nemovitostí však žalobkyně neposkytla, ač ji žalovaná požadovala. Žalobkyně tak nemá nárok na náhradu škody. Žalovaná nadále nemá po podané žalobě zájem setrvat v nájemním vztahu s novým vlastníkem, ač do podání žaloby byla v legitimním očekávání prolongace nájemního vztahu, ne déle, než je nezbytně nutná doba k přestěhování vybavení tak, aby nebyla nucena přerušovat provoz a postupně přesměrovala zákazníky do nové provozovny.

3. K tomu žalobkyně uvedla, že žalovaná nadále předmětné nemovitosti užívá bez jakéhokoli právního důvodu a odmítá je vyklidit a předat žalobkyni jako vlastníkovi, za užívání ničeho nehradí a byla na ni proto u zdejšího soudu podána žaloba. Jednatel žalované přitom sám vlastní další nemovitosti.

4. Na jednání dne 28. 3. 2024 žalovaná doplnila, že výpověď je neplatná a neúčinná, jelikož byla dána v době, kdy nebylo ještě ukončeno dědické řízení a nebylo možno s jistotou tvrdit, že osoby uvedené ve výpovědi jsou všichni potenciální dědicové právního předchůdce žalobkyně, žalobkyně tak nebyla aktivně legitimována k činění takových kroků. Došlo k prolongaci nájemního vztahu, jelikož nedošlo k žádné výpovědi. Pokud to, že nemá zájem na pokračování nájemního vztahu, bylo podstrčeno žalobkyní ve výzvě k úhradě, nebylo to dáno jasně a srozumitelně najevo a žalovaná o tom nemusela vědět. Mezi žalobkyní a žalovanou bylo dlouho jednáno o nějakém řešení situace, prolongaci nájemního vztahu, soud by k tomu měl přihlédnout, neboť žalovaná měla legitimní očekávání, že nájem bude prodloužen. Autoservis je i nadále v nemovitostech žalobkyně provozován.

5. Soud vzal za své shodné tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že autoservis žalované je v předmětných nemovitostech ve vlastnictví žalobkyně i ke dni vyhlášení rozhodnutí provozován.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

7. Žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , bydlení, a pozemku parc. č. , hodnota, , zahrada, to vše zapsané na LV č. , hodnota, pro kat. úz. , adresa, , obec , adresa, , které nabyla na základě usnesení o dědictví ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , když zápis byl proveden dne , datum, (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, , kat. úz. , adresa, , ke dni , datum, ). Žalovaná je společností s ručením omezeným s předmětem podnikání mj. opravy silničních vozidel (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku ze dne , datum, na žalovanou). Dne , datum, si žalovaná jako nájemce a , jméno FO, jako pronajímatel ujednali, že pan , jméno FO, přenechá žalované do užívání (do nájmu) dům č. p. , Anonymizováno, , stojící na pozemku parc. č. , hodnota, , dále garáže sloužící jako dílna a dvůr – zpevněnou betonovou plochu na pozemku parc. č. , hodnota, , zapsané na LV č. , hodnota, , kat. úz. , adresa, , obec , adresa, . Užívání bylo sjednáno na dobu určitou 3 let od , datum, do , datum, . Dále si strany ujednaly, že pokud pronajímatel nebo nájemce nezašle před uplynutím uvedené (nebo prodloužené) doby nájmu sdělení, že nájem bude uplynutím dané doby ukončen, prodlužuje se nájem o další jeden rok. Dále byly ujednány důvody výpovědi z nájmu (zjištěno ze smlouvy o nájmu nemovitostí ze dne , datum, mezi , jméno FO, a spol. , právnická osoba, ). Dne 20. 5. 2019 byly nemovitosti předány žalované k užívání (zjištěno z předávacího protokolu ze dne 20. 5. 2019). Dne 21. 7. 2022 pan , jméno FO, zemřel (zjištěno z usnesení , Anonymizováno, soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Dne , datum, zaslala žalobkyně žalované výpověď z nájmu nemovitosti bez uvedení důvodu s tím, že již nemá zájem na pokračování smluvního vztahu. Tuto výpověď podepsali všichni v úvahu přicházející dědicové pana , jméno FO, (zjištěno z výpovědi z nájmu nemovitosti ze dne 26. 10. 2022 pro , právnická osoba, a usnesení , Anonymizováno, soudu , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Usnesením ze dne 14. 2. 2023, č. j. , spisová značka, , bylo žalobkyni jako pozůstalé dceři potvrzeno nabytí dědictví po panu , jméno FO, , zemř. , datum, , mj. i pozemky parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a parc. č. , hodnota, v kat. úz. , adresa, , hodnota nabytého majetku o dvanácti položkách činila necelých 53 mil. Kč (zjištěno z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Dopisem ze dne 17. 3. 2023, doručeným zástupkyni žalované dne 21. 3. 2023, žalobkyně vyzvala žalovanou k řešení věci dohodou, vyklizení nemovitostí a jejich předání a doplacení dlužných úhrad za užívání nemovitostí, když výslovně uvedla, že žalované byla dána výpověď a bylo jí sděleno, že žalobkyně nemá zájem na pokračování smluvního vztahu, znovu však žalobkyně raději sděluje, že nemá žádný zájem na tom, aby žalovaná nemovitosti jakkoli užívala, a je přesvědčena, že nájemní vztah zanikl (zjištěno z dopisu – užívání nemovitosti v k. ú. , adresa, , LV , Anonymizováno, , společností , právnická osoba, , výzvy k úhradě nedoplatku za užívání ze dne , datum, od zástupkyně žalobkyně pro zástupkyni žalované a doručenky datové zprávy ze dne , datum, ). Dopisem ze dne 18. 9. 2023, doručeným zástupkyni žalované dne 25. 9. 2023, žalobkyně opět vyzvala žalovanou k vyklizení a předání nemovitostí a doplacení dlužných úhrad za užívání nemovitostí, jinak bude nucena podat žalobu k soudu, a znovu zdůraznila, že nemá zájem na tom, aby žalovaná nemovitosti jakkoli dále užívala (zjištěno z výzvy před podáním žaloby na vyklizení k , Anonymizováno, soudu , adresa, , výzvy před podáním žaloby na zaplacení dlužných částek k témuž soudu ze dne 18. 9. 2023 a doručenky datové zprávy ze dne 25. 9. 2023). Toto žalobkyně zopakovala i ve výzvě ze dne 2. 11. 2023, doručené zástupkyni žalované dne 9. 11. 2023 (zjištěno z opětovné výzvy k vyklizení a předání nemovitostí ze dne 2. 11. 2023 včetně doručenky datové zprávy). Dopisem ze dne 12. 1. 2024 zástupkyně žalované , tituly před jménem, sdělila zástupkyni žalobkyně, že jednatel žalované směřuje veškeré kroky k opuštění a následnému předání předmětných nemovitostí žalobkyni (zjištěno z dopisu od zástupkyně žalované pro zástupkyni žalobkyně ze dne 12. 1. 2024).

8. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, konkrétně fotografiemi označenými soudem č. 1 – 5, avšak tyto důkazy soud nehodnotí, neboť nejsou podstatné pro rozhodnutí v tomto sporu, jelikož účastníci nesporovali, že žalovaná předmětné nemovitosti i v době vyhlášení rozhodnutí nadále užívá. Dále soud neprovedl navrhovaný důkaz kupní smlouvou ze dne 29. 6. 2021, dodatkem č. 1 k této kupní smlouvě ze dne 12. 8. 2021, výpisem z katastru nemovitostí ke dni 3. 2. 2024 na LV č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, , výslechem obou účastníků, tedy žalobkyně i žalované, resp. jejich zástupců, e-mailovou korespondencí mezi účastníky, výpisem z účtu společnosti , Anonymizováno, a ze soukromého účtu jednatele společnosti , tituly před jménem, , protokoly z živnostenského odboru Úřadu městské části , adresa, , tabulkami vytvořenými účastníky ohledně úhrad nájemného, neboť je považoval za nadbytečné, jelikož na základě dosud provedeného dokazování bylo možno rozhodnout o tom, zda došlo ke skončení nájemního vztahu, či nikoli.

9. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

10. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

11. Právní předchůdce žalobkyně pan , jméno FO, a žalovaná si ujednali, že pan , jméno FO, jako výlučný vlastník přenechá do užívání žalované pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemek parc. č. , hodnota, a garáže se na nich nacházející, to vše v kat. úz. , adresa, , a to na dobu 3 let do , datum, s tím, že k prodloužení nájmu o jeden rok dojde v případě, že ani jedna ze smluvních stran nesdělí druhé straně, že nájem bude uplynutím doby ukončen. , jméno FO, dne , datum, zemřel a výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí se stala žalobkyně jako jeho dědička, což bylo v dědickém řízení potvrzeno dne , datum, . Ještě předtím, dne , datum, , zaslala žalobkyně s vědomím všech dědiců pana , jméno FO, žalované dokument nazvaný výpověď z nájmu nemovitostí, v němž uvedla, že nemá zájem na pokračování nájemního vztahu. To, že nemá zájem na užívání nemovitosti žalovanou, žalobkyně žalované výslovně opětovně sdělila prostřednictvím její právní zástupkyně i dopisy z března a září 2023 a v žalobě doručené žalované v říjnu 2023. Žalovaná na to žalobkyni avizovala, že činí kroky k vyklizení nemovitostí, tak se však nestalo a nemovitosti i nadále užívá pro provoz autoservisu a pneuservisu.

12. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

13. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

14. Dle § 2229 o. z. nájem ujednaný na dobu určitou může každá ze stran vypovědět jen v případě, že ve smlouvě byly zároveň ujednány důvody výpovědi a výpovědní doba15. Dle § 2302 odst. 1 o. z. se ustanovení tohoto pododdílu vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

16. Dle § 2310 odst. 1 o. z. ve výpovědi (nájmu na dobu určitou – pozn. soudu) musí být uveden její důvod; výpověď, v níž není uveden její důvod, je neplatná.

17. Dle § 2311 o. z. ustanovení o skončení nájmu bytu na dobu určitou se použijí obdobně.

18. Dle § 2285 o. z., pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

19. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, mezi účastníky, resp. právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byl sjednán nájem prostor sloužících podnikání dle § 2201 o. z. ve spojení s § 2302 odst. 1 o. z., toto ostatně účastníci ani nesporovali, když mezi nimi nebylo sporné, že právní předchůdce žalobkyně pronajal žalované nemovitosti v kat. úz. , adresa, , nyní ve výlučném vlastnictví žalobkyně, a žalovaná v nich provozuje od počátku autoservis a pneuservis, ačkoliv v nájemní smlouvě tento účel pronájmu nebyl výslovně zmíněn. Mezi účastníky však bylo sporné, zda nájemní smlouva řádně skončila a zda tedy je žalovaná povinna vyklidit dané nemovitosti.

20. V nájemní smlouvě z 20. 5. 2019 bylo ujednáno, že pokud pronajímatel nebo nájemce nezašle před uplynutím uvedené (tříleté) nebo prodloužené doby nájmu sdělení, že nájem bude uplynutím dané doby ukončen, prodlužuje se nájem o další jeden rok. Postačovalo proto, aby před koncem trvání doby nájmu jedna ze stran smlouvy druhé straně sdělila, že nájem bude ukončen, a nemohlo dojít již opětovně k prodloužení nájemního vztahu. Tímto ujednáním přitom byla nahrazena dispozitivní úprava v § 2285 o. z. (ve spojení s § 2311 o. z.), když možné prodloužení nájmu bylo pouze na jeden rok. Dále byly rovněž ve smlouvě sjednány výslovné důvody pro výpověď nájmu, nebylo tedy možné vypovědět ujednaný nájem bez uvedení důvodu, stejně jako předpokládá právní úprava v § 2308 a násl. o. z., přičemž neuvedení důvod výpovědi stíhá takový úkon jeho neplatností (viz § 2310 odst. 1 o. z.). Je tak nepochybné, že výpověď učiněnou žalobkyní, ať už byla podepsána všemi potenciálními dědici, nebo nikoli, je nutné posoudit k námitce žalované jako neplatnou.

21. Soud se proto zabýval tím, zda došlo k prolongaci (prodloužení) doby nájmu pro účely důvodnosti návrhu na vyklizení, přičemž dospěl k závěru, že nejpozději ke dni 31. 10. 2023 byl nájem k předmětným nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně ukončen. Právní jednání je totiž vždy nutno posuzovat dle jeho obsahu (§ 555 a § 556 o. z.). V daném případě v dopise ze dne 26. 10. 2022 dala žalobkyně a s ní i ostatní, v úvahu přicházející dědici pana , jméno FO, najevo, že již nechtějí pokračovat v nájemním vztahu se žalovanou. Toto pak žalobkyně již jako výlučná vlastnice předmětných nemovitostí (nabytí nemovitostí jí bylo potvrzeno v únoru 2023) zopakovala žalované i v dopisech z března a září 2023, rovněž to uvedla ve své žalobě ze dne 10. 10. 2023, která byla žalované doručena dne 23. 10. 2023. Je tak nepochybné, že ke dni vyhlášení rozhodnutí (tj. ke dni 28. 3. 2024) již nájem žalované k předmětným nemovitostem netrval, neboť i kdyby došlo k prodloužení nájmu o jeden rok do 31. 10. 2023, dala žalobkyně jasně a srozumitelně najevo před tímto datem, že nájem bude ukončen, když uvedla, že již nemá zájem na to, aby žalovaná nemovitosti dále užívala. Toto přitom ve svých dopisech vždy jasně a zřetelně zdůraznila, nemohlo tedy dojít k tomu, jak tvrdila žalovaná, že by o tom nevěděla, ostatně sama zástupkyně žalované potvrdila, že žalovaná činí kroky k vystěhování z daných nemovitostí, tak se však i přes sliby žalované nakonec nestalo. Soud se proto nezabýval tím, zda úkon učiněný dne 26. 10. 2022, v němž žalobkyně a ostatní v úvahu přicházející dědici dali najevo, že chtějí nájem ukončit, byl platný, respektive zda byly dané osoby oprávněny jednat v době, kdy jim nabytí dědictví nebylo ještě potvrzeno, neboť je nepochybné, že nájem do doby vyhlášení rozhodnutí již netrval a žalovaná nyní užívá nemovitosti bez právního důvodu.

22. To, zda žalovaná měla legitimní očekávání, že bude nájemní smlouva znovu uzavřena, pak nemůže z hlediska užívání nemovitostí žalobkyně bez právního důvodu hrát žádnou roli, neboť žalovaná netvrdila, že nájemní smlouva uzavřena byla, žádný právní titul k užívání těchto nemovitostí žalovanou tak nepochybně neexistuje. Případné legitimní očekávání na uzavření nájemní smlouvy může za splnění striktně daných zákonných podmínek vést ke vzniku nároku na náhradu škody, který však není předmětem tohoto řízení o vyklizení.

23. Dle § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

24. Jelikož dospěl soud závěru, že předmětné nemovitosti jsou užívány žalovanou bez právního důvodu, přičemž bylo nesporné, že žalovaná dané nemovitosti i nadále užívá a tím i zadržuje žalobkyni, rozhodl soud dle § 1040 odst. 1 o. z., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a uložil žalované nemovitosti vyklidit a předat žalobkyni, a to v obecné lhůtě 15 dnů (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve zněn pozdějších předpisů, dále jen jako „o. s. ř.“). Soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, neboť jak vyplývá z provedeného dokazování, žalovaná nejpozději v lednu 2024 avizovala vyklizení nemovitostí, měla tak dostatek času na to, aby vyklizení připravila a začala postupně s jeho realizací.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 570 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (žaloba), z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (vyjádření ze dne 10. 2. 2024) a z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu (dne 28. 3. 2024) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 000 Kč ve výši 3 570 Kč. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za ústní jednání dne 28. 3. 2024 pouze za jeden úkon právní služby, neboť jednání trvalo od 14:31 hod. do 16:08 hod., tedy méně než dvě hodiny. Soud rovněž určil tarifní hodnotu dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., nikoli dle § 8 vyhlášky, jak by mělo být primárně postupováno, neboť do skončení řízení ve věci vyhlášením rozhodnutí neměl k dispozici žádné podklady pro zjištění skutečné ceny nemovitostí, jejichž vyklizení se žalobkyně domáhala, jejich opatřováním by došlo k neúměrnému prodlužování řízení. Žalobkyně přitom předložila ocenění nemovitostí pro účely dědického řízení až spolu s vyčíslením nákladů, tedy po vyhlášení rozhodnutí ve věci samé, soud tak nemohl provést toto ocenění k důkazu, aby z něj mohl vycházet, a žalovaná se nemohla k tomuto ocenění nijak vyjádřit, příp. ho rozporovat. Z dědického usnesení, kterým soud provedl dokazování, cena samotných nemovitostí nevyplývá, neboť jsou v něm uvedeny pouze hodnoty jednotlivých částí dědictví, které nabývají dědicové, u žalobkyně tato částka činila přes 52 mil. Kč a zcela jistě neobsahuje pouze cenu předmětných vyklizovaných nemovitostí, žalobkyně pak nežádala provedení dalších důkazů z dědického spisu.