11 C 288/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně obě zastoupeny advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 4. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa 5. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o určení, že žalovaní nejsou dědici zůstavitele ze závěti pro neplatnost závěti I. Žaloba na určení, že žalovaní, [celé jméno žalované], [datum narození], [celé jméno žalovaného], [datum narození], [celé jméno žalované], [datum narození], [celé jméno žalovaného], [datum narození] a [celé jméno žalovaného], [datum narození], nejsou dědici po zůstaviteli [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelém [datum], se zamítá. <b>II. Žalobkyně jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně žalované 1) [celé jméno žalované] na náhradě nákladů řízení částku 9 750 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované 1) [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.</b> <b>III. Žalobkyně jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně žalovanému 2) [celé jméno žalovaného] na náhradě nákladů řízení částku 17 940 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného 2) [titul] [jméno] [příjmení], advokáta</b> <b>IV. Žalobkyně jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně žalované 3) [celé jméno žalované] na náhradě nákladů řízení částku 1 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalobkyně jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně žalovanému 4) [celé jméno žalovaného] na náhradě nákladů řízení částku 21 328 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného 4) [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.</b> <b>VI. Žalobkyně jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně žalovanému 5) [celé jméno žalovaného] na náhradě nákladů řízení částku 15 850 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného 5) [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.</b> <b>VII. Žalobkyně jsou povinny zaplatit státu společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 2 982 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 4.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhali vůči žalovaným určení, že žalovaní nejsou dědici po zůstaviteli [jméno] [příjmení], narozeném [datum], zemřelém dne [datum], s odůvodněním, že v dědickém řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] předložil [titul] [příjmení], právní zástupce 2. žalovaného, allografní závět, datovanou 22. 5. 2012, sepsanou za účasti dvou svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a nalezenou pod kobercem v bytě zůstavitele, na základě níž měli dědit rovným dílem všichni účastníci, tedy jak žalobkyně, tak všichni žalovaní. Zůstavitel žalobkyním opakovaně za svého života i v době, kdy již měla být závěť sepsána, tvrdil, že žádnou poslední vůli sepisovat nebude a že si přeje, aby po jeho smrti dědili pouze jeho zákonní dědici, tedy žalobkyně, 1. žalovaná a 2. žalovaný. Písmo, kterým je závěť podepsána, není dle přesvědčení žalobkyň písmem zůstavitele, jedná se o napodobeninu podpisu, zůstavitel nepodepsal závěť, tudíž je neplatná. Žalobkyně proto požádali na jednání ve věci pozůstalostního řízení v notářské kanceláři [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum] o součinnost při opatření vzorů písma zůstavitele, tak se však nestalo. Žalobkyně si opatřily vzorek písma z katastru nemovitostí a požádaly soudního znalce [příjmení] [příjmení], [titul]., o kvalifikovaný odhad pravosti podpisu zůstavitele na závěti, přičemž soudní znalec dospěl k závěru, že má smysl se danou věcí zabývat. Žalobkyně však nedisponují dostatečným množstvím srovnávacího materiálu pro potřeby tohoto znalce. Žalobkyním bylo s ohledem na vznesenou námitku uloženo, aby se ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení domáhaly u Obvodního soudu pro Prahu 4 určení, že žalovaní nejsou dědici zůstavitele ze závěti ze dne 22. 5. 2012. Dále navrhli, aby znalecký posudek vypracoval znalec [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. Žalobkyně následně doplnily, že není pravdou, že by se 1. žalobkyně vyjadřovala k osobě znalce [titul] [příjmení], s žalovanými se ostatně vůbec nestýká. 1. žalobkyně nikdy znalce neviděla a nezná ho, žalobkyně objednaly znalecký posudek na základě výběru znalce ze seznamu znalců, znalce žalobkyním doporučila právní zástupkyně, která jej zná z jednoho trestního případu, kdy podával znalecký posudek. 1. žalobkyně se s otcem stýkala mimo jeho dům, kam nemohla, věděla o něm všechno, rovněž přítelkyně zůstavitele jim potvrdila, že žádná závěť neexistovala. Ani 5. žalovaný a 3. žalovaná se s otcem nestýkali. Otec by si nikdy do domu nepustil cizí osobu. Rovněž 1. žalobkyně uvedla, že má za to, že soudem ustanovený znalec byl zaplacen žalovanými, toto jí sdělil 4. žalovaný, žalovaní měli znalci sdělit, že mu přidají prostředky na důchod, je to známý žalovaných, 2. žalobkyni bylo žalovanými slíbeno 500 000 Kč, když to nechá být. 2. 1. žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla zamítnout, a to z následujících důvodů. Závěť našla společně s dalšími dvěma dědici, jde o poslední vůli zůstavitele, a proto popírání popisu považuje za zcestné. Otec vždy uváděl, že majetek po jeho smrti bude rozdělen mezi sedm sourozenců, tj. každý bude dědit 1/7 jeho majetku. 1. žalobkyně se několikrát zmiňovala, že znalce [titul] [příjmení] zná, proto 1. žalovaná nesouhlasí s tím, aby tento znalec posuzoval platnost závěti. 1. žalobkyně se o otce posledních deset let nestarala, nejezdila za ním, takže jí nemůže být známo, jak otec žil a jakž byl jeho zdravotní stav. 1. žalovaná s ostatními žalovanými zajišťovala pohřeb, žalobkyně se o to nestaraly a na nákladech se ani finančně nepodílely. 3. 3. žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla, aby byla závět shledána platnou, a to z následujících důvodů. Podpis na závěti shledává 3. žalovaná pravým, sám otec uváděl, že všech sedm dětí bude po něm dědit rovným dílem, nikoli že dostanou majetek jen čtyři děti po otci a ostatní tři, které měly dědit po matce, by nic nedostaly. Po smrti matky se účastníci dohodli na tom, že veškerý majetek převezme otec, který potom udělá pořádek tak, aby všech sedm dětí dostalo majetek rovným dílem. [jméno] [příjmení] je známým 1. žalobkyně. Žalobkyně se o otce v posledních letech nestaraly a nezajímaly se o něj, a proto nemohou pravdivě uvést, co otec dělal, jaké měl problémy a co ho trápilo. 4. 4. žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že ji navrhl zamítnout, a to z následujících důvodů. Tvrzení v žalobě jsou účelově zkreslená a nepravdivá. Závěť nalezli pod kobercem žalovaní [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení] Tito měli možnost závěť zničit, což však neučinili, neboť znali přání zůstavitele, aby všichni účastníci dědili po něm rovným dílem, tedy jednu ideální sedminu. Když zemřela dne 29. 5. 2007 matka všech účastníků [jméno] [příjmení] a dědictví bylo projednáváno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], všichni dědicové uzavřeli dohodu, že veškerý majetek připadne otci, resp. manželu [celé jméno žalovaného], tj. zůstaviteli, a nikdo z dalších dědiců nebude nic dědit. Současně se dohodli na tom, že po smrti otce budou všichni účastníci dělit rovným dílem. 4. žalovaný tak nechápe, proč žalobkyně tvrdí, že poslední vůli nechtěl zůstavitel sepisovat, když by tak po jeho smrti dědili jen obě žalobkyně a 1. a 2. žalovaní, verze žalobkyň je účelová v úmyslu obohatit se na úkor ostatních dětí. Protože zůstaviteli byla dohoda dědiců známa, rozhodl se sepsat závěť tak, aby všichni dědicové z jeho majetku dědili rovným dílem. Přitom všichni žalovaní pravost závěti uznávají. Žalobkyně tvrdí, že zůstavitel závěť nepodepsal, ačkoliv za ním v posledních deseti letech nechodily, vůbec se o něj nestaraly, nevypravily pohřeb ani se o věci jeho se týkající nestaraly, vše zařizovali žalovaní. Co se týče znalce [titul] [příjmení], 1. žalobkyně se vychloubala tím, že jej velmi dobře zná, tudíž není zajištěn objektivní přístup při posouzení pravosti podpisu zůstavitele na závěti. 4. žalovaný tak požádal o ustanovení znalce bez vztahu k účastníkům sporu soudem. Zůstavitel byl v době sepisu závěti vitální, adaptibilní, byl schopen adekvátně reagovat, dokonce sám řídil auto a navštěvoval svého praktického lékaře. Není pravdou, že by 3. žalovaná měla zakázáno za zůstavitelem chodit, naopak tato o otce nejvíce pečovala. 5. 5. žalovaná se k žalobě vyjádřil tak, že ji navrhl zamítnout, a to z následujících důvodů. U zdejšího soudu bylo po sp. zn. [spisová značka] projednáno dědictví po zemřelé [jméno] [příjmení]. Tato měla sedm dětí (žalobkyně a žalovaní) a v rámci dědického řízení se tak tyto děti dohodly na tom, že po ní žádné nebude dědit a veškerý majetek zůstane [příjmení], tj. zůstaviteli. Rovněž bylo dohodnuto, že pan [příjmení] zajistí to, aby po něm dědily nejen jeho čtyři děti, ale i zbývající tři děti, které pro něj byly nevlastní. [příjmení] proto zcela v souladu s dohodou všech účastníků nechal vyhotovit závěť tak, aby všichni účastníci dědili stejným dílem. Žalobkyně se v posledních letech o zůstavitele vůbec nestaraly a nechodily za ním, naopak ostatní děti byly se zůstavitelem neustále v kontaktu. Rovněž 5. žalovaný nesouhlasil s tím, aby znalecký posudek zpracoval znalec [titul] [příjmení], jelikož je známým žalobkyní, a lze se tak reálně domnívat, že nebude zajištěna objektivita znaleckého zkoumání. Žalobkyně navíc nikdy neuvedly, v čem konkrétně spatřují nepravost podpisu zůstavitele, námitka tak není podložena konkrétními skutečnostmi a jedná se o pouhé účelové tvrzení v úmyslu komplikovat a prodlužovat dědické řízení.

6. Soud vzal za své shodné tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že zůstavitel [příjmení] byl otcem žalobkyň, 1. žalované a 2. žalovaného, již dříve (v roce 2007) zemřelá manželka [příjmení] [jméno] [příjmení] byla matkou žalobkyň i všech žalovaných.

7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

8. Dne 22. 5. 2012 byla pořízena závěť, v níž je uvedeno, že zůstavitel [příjmení], [datum narození] pro případ své smrti a před dvěma současně přítomnými svědky při plném a jasném vědomí a bez nátlaku ustanovuje dědici veškerého majetku nemovitého i movitého, včetně veškerých práv, žalobkyně a žalované, přičemž si přeje, aby tito dědili majetek rovným dílem. Jako svědci jsou v závěti uvedeni [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (zjištěno z kopie závěti ze dne 22. 5. 2012).

9. Dne 28. 3. 2001 podepsal zůstavitel [příjmení] a jeho manželka [jméno] [příjmení] jako kupující na jedné straně a další osoby jako prodávající na druhé straně kupní smlouvu na nemovitosti v kat. úz. [část obce]. Následně požádali dne 5. 2. 2002 manželé [příjmení] o zápis budovy rodinného domu na daných pozemcích do katastru nemovitostí (zjištěno z žádosti o zápis budovy do katastru nemovitostí ze dne 5. 2. 2002 a kupní smlouvy ze dne 28. 3. 2001). [titul] [jméno] [příjmení] uvedl ve svém kvalifikovaném odhadu ze dne 2. 8. 2018, že po srovnání podpisů na těchto listinách a závěti zde jsou určité nejasnosti naznačující, že sporný podpis na závěti by mohl být padělkem, je zde však dána nejistota výsledků odhadu z důvodu, že všechny tři podpisy jsou velmi špatnými kopiemi, je dán malý rozsah srovnávacích podpisů a srovnávací podpisy mají neadekvátní dataci (zjištěno z kvalifikovaného odhadu ze dne 2. 8. 2018).

10. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne 18. 9. 2020 bylo zjištěno, že znalec zkoumáním v oblasti sporného podpisu na závěti nezjistil porušení povrchové struktury papíru, stopy po předkreslení, kopírování, zbytky jiného psacího prostředku apod., což bývá jedním ze znaků technického padělání. Jako srovnávací materiál měl k dispozici ukázky podpisů zůstavitele z let 2001, 2002, 2007, 2003 a 2012, byl tedy předložen relativně omezený vzorek vlastnoručních podpisů zůstavitele, které byly stejného druhu jako sporný podpis. Znalec zjistil, že všechny ukázky podpisů psal jeden pisatel a že vykazují mírně zvýšenou variabilitu psaní. Srovnávací materiál byl hodnocen znalcem jako méně vyhovující, protože obsahuje malé množství srovnávacích podpisů ze sporného období, proto mohl vyslovit pouze závěr v rovině pravděpodobnosti. Znalec použil při zkoumání podpisů stereoskopický mikroskop s bočním osvětlením. Znalec po zkoumání sporného podpisu a analýzou srovnávacích podpisů nalezl v obecné i zvláštní rovině převážně znaky shodné a podobné. Sporný podpis je tak pravděpodobně pravým podpisem zůstavitele [jméno] [příjmení].

11. Znalec [celé jméno znalce] v rámci svého výslechu uvedl, že byl činný jako písmoznalec od roku 1984 v Kriminalistickém ústavu, kdy byl v zácviku, od r. 1986 vykonával jako zaměstnanec tohoto ústavu analýzu samostatně, od r. 1993 nebo 1994 vykonával znalectví jako OSVČ. Sporný podpis se zkoumá pod mikroskopem, jednak zda je napsaný psacím prostředkem, tedy zda se nejedná o reprografickou kopii, a jednak zda tam nejsou technické zásahy, tedy zda podpis není předkreslen, jestli tahy nebyly připraveny nějakým psacím prostředkem s ostrým hrotem, jestli nebyl podpis obtahován. Následně se řeší, jaký je to podpis, jestli není částečně zjednodušený. Na základě toho se u podpisu určí identifikační znaky, rovněž se zkoumá, zda je daný podpis roztřesený, jaká je rychlost psaní, to vše se zkoumá pod mikroskopem, dále se zkoumá, zda nejistota nebo roztřesení nejsou dány i ve srovnávacích podpisech. Pak se zkoumají srovnávací podpisy, kdy je nejlepší, aby byly co nejblíže období, ve kterém byl napsán sporný podpis. Jelikož se zde jednalo o podpis z roku 2012, byl kladen důraz na podpisy z tohoto roku. Řeší se rovněž vnitřní variabilita, zda je podpis ustálen, označí se charakteristické markanty, a ty se následně srovnají se sporným podpisem. Řeší se i obecná topografie, tedy rychlost psaní znaků, jejich šířka, výška, a pak zvláštní topografie, tedy způsob a technika psaní jednotlivých písmen. Zjišťuje se, zda v podpise jsou ty markanty, pak je vyjádřen kladný závěr, pokud jsou rozdílné markanty, pak je vyjádřen závěr v záporné rovině, mezi tím je dána rovina pravděpodobnosti. Mikroskop s bočním osvitem je používán proto, že je vidět, zda jsou dané stopy předkresleny třeba tužnou nebo rydlem, rovněž je lépe vidět, zda je podpis jednolitý, nebo zda jsou to nějaké tečky, což by ukazovalo, že podpis je okopírovaný, nebo natištěný. U předmětného zkoumání byl pouze omezený vzorek srovnávacích podpisů z roku 2012, pouze tři podpisy z žádosti o občanský průkaz, i celkově bylo menší množství podpisů, podpis z katastru nemovitostí z r. 2002, z žádosti o řidičský průkaz z r. 2007, z předchozí žádosti o občanský průkaz z r. 2002, neboť ostatní byly skartovány, proto znalec stanovil střední pravděpodobnost, jelikož tam sice odlišné markanty nebyly, ale vzorek byl omezený. Jiný znalec by možná vyslovil vyšší pravděpodobnost, ale toto není nikde předepsáno, toto se vždy odvíjí od zkušeností znalce. Markanty se sice dají zkoumat i v podpisech z předchozích období, ale vždy je nutné soustředit na dobu, kdy byl podpis datován. Metoda mikroanalýzy je zkoumání pod mikroskopem, které znalec provedl, zkoumá se, zda je podpis roztřesený, jaká byla rychlost psaní, tahy, jaký byl použit psací prostředek. Jsou i případy, kdy se vůbec nedá rozhodnout, zda je podpis pravý. Pokud znalec určil, že podpis je pravděpodobně pravý, neznamená to, že je zde pravděpodobnost, že podpis není pravý, pokud by zde byla úsečka, na níž je uprostřed 0, na jedné straně přesný kladný a na druhé přesný záporný závěr, tak mezi 0 a kladným přesným závěrem je dána část, která je rozdělena na polovinu závěrem„ pravděpodobně pravý“, a tyto poloviny opět lze rozdělit na části se závěrem„ s větší pravděpodobností pravý“ a„ s menší pravděpodobností pravý“. Pokud by byl jeden sporný a jeden srovnávací podpis, v takovém případě nelze určit, zda se jedná o pravý nebo zfalšovaný podpis, zde je dán bod 0, neboť nelze s jistotou říct, že srovnávací podpis nebyl vytvořen podle podpisu sporného, pokud jsou tři podpisy, lze to již s určitou pravděpodobností, je těžší zfalšovat větší množství podpisů, pokud jsou ale nějaké soukromé vzorky, vždy znalec žádá o nějaké úřední podpisy, protože u nich je vždy obtížnější je zfalšovat, listina bývá označena razítkem nebo jiným identifikátorem. Znalec nedospěl k závěru, že daný podpis je falzifikát. K odbornému vyjádření [titul] [jméno] [příjmení], [titul], znalec uvedl, že považuje svou metodu za dostatečnou, skutečně se mu nepodařilo nalézt více srovnávacího materiálu, protože prostě není k dispozici, s ohledem na relativně omezený srovnávací materiál proto znale vyslovil střední pravděpodobnost. To, že nelze formulovat závěr a zkoumat pravost podpisu, pokud někdo zemře, je setrvalým názorem [titul] [příjmení], napadá tak pravost srovnávacích podpisů a uvádí, že nelze učinit adresný závěr, pokud příslušný znalec nevidí daného pisatele psát, za těchto podmínek by však nebylo vůbec možné takový znalecký posudek pořídit, v daném případě navíc byly podpisy pořízeny před úředními orgány. Pokud by znalec měl upravit závěr ve smyslu předloženého odborného vyjádření, tak sporný i srovnávací podpis psal pravděpodobně jeden pisatel.

12. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zůstavitele pana [příjmení] viděl jednou v životě, cca 10 let zpět pracoval v autobazaru v [část obce], kde zastával manažerskou funkci, jelikož potřebovali opravit plot, jednatel firmy pan [příjmení] jej odkázal na pana [příjmení] s tím, že mu to pomůže zařídit. Když se daná rekonstrukce řešila, pan [příjmení] ho jednoho dne požádal, že má kamaráda a potřeboval by stvrdit závěť, jestli by mu svědek nemohl pomoci. Po potvrzení konkrétního data jej pan [příjmení] vyzvedl v autobazaru a jeli k panu [příjmení], pan [příjmení] mu říkal, že pro pana [příjmení] stavěl dům. Přijeli k rodinnému domu někde v [anonymizováno], jednalo se o bungalov s garáží se zdobnou fasádou, svědek se následně setkal s panem [příjmení], což byl starší pán. Svědek byl panu [příjmení] představen a pan [příjmení] pouze poděkoval, že se dostavil. Pan [příjmení] závěť už připravenou, svědkovi ji přečetl a poprosil ho, aby mu ji podepsal, s čímž svědek souhlasil, předtím si závět ještě sám přečetl. Pan [příjmení] závěť před svědkem podepsal, závěť podepsali všichni v jednu chvíli. Podpis na závěti ze dne 22. 5. 2012, která je obsahem soudního spisu, je jeho podpisem, píše levou rukou, má tedy specifický sklon písma, danou závěť viděl, datum by mělo odpovídat, jelikož svědek věci s odlišným datem nepodepisuje. Při podpisu byli pan [příjmení], pan [příjmení] a svědek, nikdo další v místnosti nebyl, zda byl někdo v domě, svědek neví. Pan [příjmení] ještě o něčem s panem [příjmení] mluvil, to ale již svědka nezajímalo, jelikož spěchal do zaměstnání. Pan [příjmení] neměl psychické problémy, řídil auto, v době podpisu závěti mu bylo cca 55 let, pan [příjmení] přišel svědkovi mentálně v dobré kondici, v dané době mu mohlo být cca 70 let. S panem [příjmení] se už pak moc nevídali, pomáhal mu ještě s jednou rekonstrukcí, ale závěť už neřešili. Svědek uvedl, že v té době pracoval ve spol. [anonymizována dvě slova], nebyl zaměstnán u nikoho ze žalovaných, není mu známo, zda na společnosti měl někdo ze žalovaných majetkovou účast, jeho zaměstnavatelem byl pan [příjmení], svědek byl v té době řadovým zaměstnancem.

13. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku na spol. [právnická osoba], dříve [právnická osoba], bylo zjištěno, že v době datace závěti byl jednatelem [právnická osoba] [příjmení], svědek byl jednatelem společnosti v období od 8. 8. 2016 do 5. 9. 2018, společníky společnosti jsou od jejího založení v roce 2006 do současnosti [jméno] [příjmení], nar. 1981, a [celé jméno žalovaného], nar. 1975.

14. Při hodnocení důkazů soud vyšel ze skutečnosti, že znalec své závěry jak v rámci písemného vyhotovení znaleckého posudku, tak v rámci svého následného výslechu před soudem srozumitelně odůvodnil a vysvětlil, proč nebylo možné přijmout jiný závěr než ten v rovině střední pravděpodobnosti. Znalecký posudek je přesvědčivý a přezkoumatelný, znalec rovněž přesvědčivě a podrobně odpověděl na námitky vznesené jak v odborném vyjádření, které žalobkyně založily, tak na otázky účastníků a vysvětlil, jaké metody při vypracování znaleckého posudku použil a jak postupoval. Znalec se podrobně vyjádřil k tomu, že v daném případě k zaujetí příslušného závěru nevedly primárně pochybnosti o tom, zda sporný a srovnávací podpisy napsal jeden pisatel, ale nedostatek srovnávacího materiálu, kdy z období nejpříhodnějšího pro získání srovnávacích vzorků byly získány pouze tři podpisy. I pokud by tedy byl zpracován další znalecký posudek, ať už zadaný soudem, nebo pořízený účastníky, byl by i tento znalec opětovně postaven před skutečnost, že počet srovnávacích vzorků s nejvyšší vypovídací hodnotou je omezen. Znalec se s touto okolností vypořádal a svůj postup srozumitelně a pečlivě vysvětlil. Soud nepovažoval za nutné v tomto okamžiku přistoupit ke zpracování nového, revizního znaleckého posudku. Žalobkyně opakovaně navrhovaly znalce [titul] [příjmení], ačkoliv proti němu žalovaní vznášeli námitky s ohledem na to, že je údajně známým žalobkyň. I proto soud ustanovil znalce jiného, nikoli znalce, kterého některá ze stran označila, aby předešel možným námitkám ve vztahu k jeho ovlivnění některým z účastníků. Žalobkyně sice vznesly proti znalci po vypracování znaleckého posudku námitky proto, že měl být žalovanými zaplacen, tyto skutečnosti ale nijak nedoložily, a tyto tak zůstaly pouze v rovině tvrzení, přičemž soud připomíná, že znalce vážou nejen povinnosti vyplývající ze zákona o znalcích, když v době podání písemného znaleckého posudku byl znalce [titul] [celé jméno znalce] ještě zapsaným znalcem, ale i trestní odpovědnost, nelze tak bez relevantních důkazů přistoupit k vyloučení znalce nebo zpochybnění výsledků jeho posudku v důsledku ovlivnění některou ze stran sporu.

15. S ohledem na to, že znalec označil podpis v závěti jako pravděpodobně pravý, tedy nikoli s jistotou, přistoupil soud rovněž k výslechu svědka závěti [jméno] [příjmení], druhého svědka závěti nebylo možno vyslechnout, neboť ten v průběhu řízení zemřel. Soud hodnotil výpověď tohoto svědka jako obecně pravdivou, neboť z žádných skutečností uvedených během výslechu nebo po něm nevyplynuly důvodné pochyby o pravdivosti sdělovaných skutečností. Pokud žalobkyně vznášely vůči svědkovi námitky nebo uváděly okolnosti ve vztahu k jeho důvěryhodnosti, tyto skutečnosti se buď nepotvrdily, konkrétně to, že společnost, ve které v předmětné době svědek pracoval, vlastnili někteří žalovaní, nebo je žalobkyně nijak nedoložily. Spolu se znaleckým posudkem [titul] [celé jméno znalce] pak tvoří výpověď svědka [příjmení] celek, z čehož soud považuje za dostatečně prokázané, že podpis na závěti datované dnem 22. 5. 2012 je podpisem [příjmení].

16. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy. Soud neprovedl navrhovaný výslech svědka [jméno] [příjmení], neboť tento zemřel, rovněž neprovedl další navržené důkazy, a to výslechem účastníků, spisem Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka], akceptací znalce a žádostí o součinnost znalce [titul] [příjmení], výslechem svědka [jméno] [příjmení], souseda zůstavitele, a svědka [jméno] [příjmení], vnuka zůstavitele, neboť je považoval za nadbytečné, jelikož podstatné skutečnosti pro rozhodnutí v dané věci byly zjištěny z ostatních provedených důkazů, a to znaleckého posudku a výslechu znalce [titul] [celé jméno znalce] a výslechu svědka [příjmení]. Z téhož důvodu neprovedl soud navrhovaný důkaz znaleckým posudkem [titul] [příjmení], neboť měl za to, že soudem ustanovený znalec [titul] [celé jméno znalce] řádně obhájil závěry uvedené ve svém znaleckém posudku a vyvrátil většinu námitek, které vůči němu byly vzneseny, soud proto nepovažoval za nutné zpracování dalšího znaleckého posudku.

17. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

18. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

19. Dne 22. 5. 2012 byla pořízena závěť, v níž zůstavitel [příjmení] pro případ své smrti a před dvěma současně přítomnými svědky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ustanovil dědici veškerého svého majetku nemovitého i movitého žalobkyně a žalované, a to rovným dílem. Zůstavitel před svědky závěť přečetl a on i svědci danou závěť při jejím pořízení vlastnoručně podepsali.

20. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

21. Dle § 80 o.s.ř. se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

22. Soud konstatuje, že naléhavý právní je zde dán, neboť se v této věci jedná o žalobu o určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá z právního předpisu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2005, sp. zn. 30 Cdo 940/2004, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2203/2006).

23. V souladu s přechodným ustanovením § 3069 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen jako„ o. z.“), použil soud pro posouzení dědického práva žalovaných právo platné v den smrti zůstavitele.

24. Dle § 1494 odst. 1 o. z. je závěť odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná. Dle odst. 2 téhož ustanovení je závěť třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl.

25. Dle. § 1496 o. z. je právo povolat dědice osobním právem zůstavitele. Zůstavitel nemůže povolání dědice svěřit jinému, ani pořídit společně s jinou osobou. Dle § 1497 o. z. musí zůstavitel svou vůli projevit tak určitě, že nestačí, aby jen přisvědčil návrhu, který mu byl učiněn.

26. Dle § 1532 o. z. závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami. Dle § 1533 o. z., kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše. Dle § 1534 o. z. závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

27. Soud předně uvádí, že ve vztahu k 1. žalované a 2. žalovanému bylo žalobu nutno zamítnout i bez toho, aby byla zkoumána platnost pořízené závěti, neboť žalobkyně se v petitu domáhaly určení, že žalovaní nejsou dědici zůstavitele [příjmení], 1. žalovaná a 2. žalovaný jsou však vlastními dětmi zůstavitele a jsou tak jeho dědici rovněž ze zákona. I pokud by tomu tak však nebylo, soud nemohl dospět k závěru, že žalobě je důvodná.

28. Soud se tedy dále ve věci určení, že žalovaní nejsou dědici zůstavitele, zabýval platností závěti, kterou v dědickém řízení předložili někteří ze žalovaných, konkrétně zda podpis na dané závěti je pravým podpisem zůstavitele a zda tedy zůstavitel pořídil danou závěť.

29. Jelikož provedenými důkazy bylo prokázáno, že zůstavitel [příjmení] dle požadavků vyjádřených v § 1532 a § 1534 o. z. závěť ze dne 22. 5. 2012 vlastnoručně podepsal a pořídil ji před dvěma současně přítomnými svědky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a jelikož závěť splňuje i další náležitosti stanovené v ust. § 1494 až 1497 o. z., je tato závěť platným a účinným pořízením pro případ smrti ve smyslu ust. § 1494 o. z.

30. Vzhledem k výše uvedenému a k tomu, že v této závěti zůstavitel odkázal veškerý svůj majetek žalobkyním i žalovaným, jsou všichni účastníci dědici zůstavitele dle § 1494 o. z. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobu v celém rozsahu zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal každému ze žalovaných, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyním.

32. Náklady 1. žalované ve výši 9 750 Kč sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1, § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 35 000 Kč ve výši 2 000 Kč (po snížení z částky 2 500 Kč v důsledku společných úkonů při zastupování dvou osob) za každý ze čtyř úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení – plná moc ze dne 4. 2. 2020, za písemné podání nebo návrh ve věci samé – vyjádření ze dne 28. 2. 2020, a za 2x účast na jednání soudu – dne 3. 6. 2021 a dne 1. 12. 2021), paušální náhrada hotových výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení) a ½ paušálních náhrad hotových výdajů stanovených dle § 13 odst. 4 a. t. výši 300 Kč (neboť zástupce 1. žalované činil dané úkony vždy společně s úkony pro 5. žalovaného) za tři úkony právní služby (za písemné podání nebo návrh ve věci samé – vyjádření ze dne 28. 2. 2020, a za 2x účast na jednání soudu – dne 3. 6. 2021 a dne 1. 12. 2021), a ze zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 1 000 Kč.

33. Náklady 2. žalovaného ve výši 17 940 Kč sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty 35 000 Kč ve výši 2 500 Kč a paušální náhrada hotových výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 300 Kč za každý z pěti úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za písemné podání nebo návrh ve věci samé – vyjádření ze dne 2. 3. 2020, a za 3x účast na jednání soudu – dne 3. 2. 2020, dne 3. 6. 2021 a dne 1. 12. 2021) a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 000 Kč ve výši 2 940 Kč, a ze zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 1 000 Kč.

34. Náklady 3. žalované ve výši 1 300 Kč sestávají z nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v částce 300 Kč za jeden úkon dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (písemné podání nebo návrh ve věci samé – vyjádření k žalobě ze dne 10. 3. 2019) a zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 1 000 Kč.

35. Náklady 4. žalovaného ve výši 21 328 Kč sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty 35 000 Kč ve výši 2 500 Kč a paušální náhrada hotových výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 300 Kč za každý z šesti úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za 2x písemné podání nebo návrh ve věci samé – vyjádření ze dne 5. 3. 2019 a vyjádření ze dne 28. 2. 2020, a za 3x účast na jednání soudu – dne 3. 2. 2020, dne 3. 6. 2021 a dne 1. 12. 2021) a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 800 Kč ve výši 3 528 Kč, a ze zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 1 000 Kč.

36. Náklady 5. žalovaného ve výši 15 850 Kč sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 35 000 Kč ve výši 2 500 Kč a paušální náhrada hotových výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 300 Kč (za úkony, které zástupce činil samostatně pro 5. žalovaného, včetně úkonů předchozího právního zástupce) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za písemné podání nebo návrh ve věci samé – vyjádření ze dne 11. 3. 2019, a za účast na jednání soudu – dne 3. 2. 2020), odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1, § 7 a § 12 odst. 4 a. t. z tarifní hodnoty 35 000 Kč ve výši 2 000 Kč (po snížení z částky 2 500 Kč v důsledku společných úkonů při zastupování dvou osob) a ½ paušálních náhrad hotových výdajů stanovených dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 300 Kč (neboť zástupce 5. žalovaného činil dané úkony vždy společně s úkony pro 1. žalovanou) za každý ze tří úkonů právní služby (za písemné podání nebo návrh ve věci samé – vyjádření ze dne 28. 2. 2020, a za 2 x účast na jednání soudu – dne 3. 6. 2021 a dne 1. 12. 2021), a ze zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 1 000 Kč.

37. Výrok o povinnosti zaplatit náhradu nákladů státu se opírá o ust. § 148 o.s.ř., kdy má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. V této věci tyto náklady představuje znalečné za podaný znalecký posudek znalce [celé jméno znalce]. Usnesením ze dne 23. 4. 2020, č.j. [číslo jednací], byli účastníci vyzváni, aby každý zaplatil zálohu na náklady znaleckého posudku ve výši 1 000 Kč, všichni tuto zálohu uhradili. Usnesením ze dne 2. 10. 2020, č.j. [číslo jednací], bylo znalci přiznáno znalečné ve výši 9 982 Kč. Soud tedy rozhodoval o náhradě znalečného ve zbývající výši 2 982 Kč, neboť 7 000 Kč bylo uhrazeno ze složené zálohy. Jelikož byly žalobkyně v řízení neúspěšné, uložil jim soud společně a nerozdílně tyto náklady státu uhradit.