11 C 30/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o zaplacení 65 955,71 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 65 955,71 Kč spolu s úrokem z prodlení od 20. 8. 2019 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zvýšené o 8 procentních bodů, a to na účet [číslo] [variabilní symbol].</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 2 100 Kč.</b> 1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřel s žalovanou dne 5. 11. 2015 smlouvu o dílo na vybudování výcvikového trenažéru, kdy celková cena díla činila 34 499 998 Kč vč. DPH. Dne 6. 6. 2019 uzavřeli účastníci dodatek [číslo] k této smlouvě, na základě něhož došlo k navýšení ceny díla o 244 905,96 Kč vč. DPH a ponížení ceny o 310 861,66 Kč vč. DPH. Na základě dodatku pak žalovaná vystavila dne 19. 7. 2019 dobropis, v němž se zavázala k úhradě přeplatku ve výši 65 955,71 Kč do 19. 8. 2019. Ačkoliv žalobce vyzval žalovanou opakovaně k úhradě, tato dosud nic neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla v celém rozsahu zamítnout, a to z následujících důvodů. Učinila nesporným, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo ze dne 5. 11. 2015. Dílo bylo žalobci předáno dne 19. 8. 2016, což bylo potvrzeno předávacím protokolem. Dle přílohy [číslo] – Cena zakázky smlouvy o dílo je součástí ceny díla i položka„ Ostatní náklady na provedení stavby nad rámec projektové dokumentace a výkazu výměr pro provedení díla“, kdy takové ostatní náklady vznikly žalované v souvislosti s použitím licence k užitnému vzoru č. zápisu [číslo]„ Střelnice“, který je zapsán u Úřadu pro průmyslové vlastnictví a jehož majiteli jsou osoby odlišné od žalované. Žalovaná musela uzavřít licenční smlouvu s majiteli užitného vzoru k užití tohoto užitného vzoru za úplatu ve výši 1 500 000 Kč, tato cena je tedy nákladem na provedení stavby žalované jako zhotovitele díla. Nicméně dle smlouvy má žalovaná nárok pouze na částku ve výši 848 400 Kč, proto žalovaná požaduje úhradu pouze této částky + DPH jako úhradu ostatních nákladů na provedení stavby dle smlouvy o dílo. Žalovaná pohledávku z licence vyúčtovala a vyzvala žalobce k její úhradě dopisem ze dne 7. 11. 2016, pohledávka však nebyla do dnešního dne uhrazena. Žalovaná proto vznesla námitku započtení co do výše jistiny nároku, tj. co do výše částky 65 955,71 Kč, proti které započetla svou pohledávku z licence.

3. K tomu žalobce uvedl, že položka„ Ostatní náklady…“ se sice vztahuje na náklady na provedení stavby nad rámec projektové dokumentace, ale musí se jednat o nezbytné náklady pro řádné provedení díla, což licence nesplňuje hned z několika důvodů. Žalovaná jakožto odborník musela už v rámci zadávacího řízení vědět, že pokud je k zhotovení díla třeba užitného vzoru, je nutné s ním počítat již od začátku, jinak by nemohla stavbu správně nacenit a vyplnit položkový rozpočet. Licenční smlouva na užitný vzor [číslo] byla podepsána až dva měsíce po uzavření smlouvy o dílo, v té době již probíhaly stavební práce, proto je takové jednání žalované více než podezřelé. Dle žalobce se vzor nedá aplikovat na specifické podmínky uvedené v zadávací dokumentaci veřejné zakázky, a to pro nesoulad rozměrů panelů, resp. u zhotoveného díla nebyly vůbec použity panely, pro nesoulad použitého materiálu, kdy stropní panely měly být zhotoveny z ocelového plechu, ale u díla byly nalepeny pryžové desky na OSB desky, které jsou připevněné do železobetonové stropní konstrukce, nebo pro rozebíratelnost, kdy dle užitného vzoru lze dílo kdykoli rozebrat a přemístit, avšak u provedeného díla nelze realizovat, jelikož dílo bylo zhotoveno napevno. Užitný vzor tak nemůže splňovat nezbytný výdaj pro řádné provedení díla, jelikož se vzor rozchází s požadavky zadávací dokumentace a tím pádem i se zhotoveným dílem. Nemohla tak vzniknout pohledávka k zaplacení licence ve výši 848 400 Kč. Tuto skutečnost rozporoval žalobce v písemné komunikaci se žalovanou, žalovaná však do dnešního dne nepředložila podrobné vyjádření, které přislíbila zaslat již v dopisem ze dne 12. 9. 2019. Žalobce tedy má za to, že pohledávka je nejistá a neurčitá, neboť její existence je více než sporná, proto se započtením takové pohledávky nemůže žalobce souhlasit, neboť by to bylo v rozporu s dikcí a smyslem zákona.

4. Na jednání dne 22. 4. 2021 žalovaná uvedla, že trvá na kompenzační námitce a popsala, z jakých konkrétních prvků díla má za to, že užitný vzor byl použit pro dané dílo. Hodnota licence daného užitného vzoru je cca 1 500 000 Kč, pohledávka vznesená v tomto řízení pak činí cca 65 000 Kč, což je cca 4,4% licenčního poplatku, je pak zřejmé, že kdyby užitný vzor byl použit pouze v tomto rozsahu, přičemž žalovaná má za to, že byl použit v mnohem vyšším rozsahu, byl by zde nárok na odměnu v položce ostatní nároky na odměnu ze smlouvy o dílo. Dohoda mezi stranami, co se týče licenční smlouvy, byla již téměř hotová, a pouze se dojednávaly detaily, proto právě došlo k uzavření až poté, co byla uzavřena smlouva o dílo.

5. K výzvě soudu pak žalovaná doplnila, že licenční poplatek nebyl předmětem dodatku [číslo] mezi účastníky, jelikož bylo a stále je mezi stranami sporné, zda by měl být poplatek uhrazen v rámci položky„ Ostatní náklady“, dodatkem [číslo] byly řešeny pouze nesporné nároky. K úhradě licenčního poplatku byla ze strany [titul]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] vystavena faktura č. [rok] ze dne 19. 7. 2019 na částku 500 000 Kč. Za účelem vymožení této částky bylo vedeno řízení před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] a následně byla mezi žalovanou a [titul]. [příjmení] uzavřena dohoda o narovnání, prozatím však nedošlo k naplnění odkládací podmínky dle této dohody. [anonymizováno] [jméno] ani pan [příjmení] dosud fakturu k úhradě licenčního poplatku nevystavili. Požadavky žalované ze dne 7. 11. 2016 včetně faktury ze dne 2. 11. 2016 byly vyřešeny tak, že zádržné bylo uplatněno fakturou ze dne 2. 11. 2016 a bylo zcela uhrazeno, licence nebyla vyřešena a prohloubení vrtu studny a zkvalitnění podkladové izolace stavby bylo vyřešeno v rámci dodatku [číslo]. Předmět plnění dle smlouvy o dílo obsahoval podstatné znaky nebo jejich technické ekvivalenty definované ve vzoru na ochranu užitného vzoru, a to nároku [číslo]. Podlaha, stěna a strop předmětu díla jsou tvořeny množinou vzájemně rozebíratelně spojitelných podlahových, stěnových a stropních panelů.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

7. Žalobce jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel uzavřeli dne 5. 11. 2015 smlouvu o dílo na vybudování výcvikového trenažéru dle projektové dokumentace vypracované žalovanou v areálu [anonymizována dvě slova] v [obec] u [obec], provedení návrhu a projektové dokumentace balistického řešení pro ostrou střelbu uvnitř objektu včetně její dodávky a montáže dle návrhu žalované a dodávku a instalaci technologického vybavení stavby dle specifikace v nabídce žalované ze dne 30. 7. 2015 za cenu 34 499 998 K4 vč. DPH, když cena zahrnovala veškeré výdaje vzniklé zhotoviteli v souvislosti se zhotovením a předáním díla a byla cenou maximálně přípustnou. Dle přílohy [číslo] smlouvy„ Cena zakázky“ byla do ceny díla zahrnuta i položka„ Ostatní náklady na provedení stavby nad rámec projektové dokumentace a výkazu výměr pro provedení díla“ v ceně 848 400 Kč bez DPH (zjištěno ze smlouvy o dílo č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 5. 11. 2015). Zhotovené dílo bylo předáno žalobci dne 19. 8. 2016 (zjištěno ze zápisu o předání a převzetí díla ze dne 19. 8. 2016). Dne 6. 6. 2019 uzavřeli účastníci dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo, kterým si ujednali navýšení ceny díla o 244 905,96 Kč včetně DPH a ponížení ceny díla o 310 861,66 Kč včetně DPH, tedy celkovou cenu 34 434 042,29 vč. DPH (zjištěno z dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo ze dne 6. 6. 2019), a to dle přiloženého změnového listu [číslo] kdy došlo ke změně založení objektu a prohloubení vrtu vrtané studny (zjištěno ze změnového listu [číslo]). Žalovaná nato vystavila opravný daňový doklad [číslo] 2019 ze dne 19. 7. 2019, splatný dne 19. 8. 2019, kterým odečetla z ceny díla částku 65 955,71 Kč vč. DPH (zjištěno z opravného daňového dokladu [číslo] 2019 ze dne 19. 7. 2019). Dopisem ze dne 27. 9. 2019, doručeným žalované dne 30. 9. 2019, vyzval žalobce žalovanou k úhradě dobropisované částky 65 955,71 Kč do 30 dnů od doručení výzvy (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 27. 9. 2019), opětovně pak vyzval žalovanou k úhradě dopisem ze dne 18. 11. 2019, jinak bude nucen přistoupit k soudnímu vymáhání (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 18. 11. 2019).

8. Dne 29. 2. 2016 uzavřeli žalovaná jako nabyvatel licence a [anonymizováno] [jméno] [jméno], [titul]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako poskytovatelé licence licenční smlouvu k výkonu práv a poskytnutí know-how ke Střelnici, zapsanému užitnému vzoru u Úřadu průmyslového vlastnictví pod [číslo] užitém při plnění smlouvy o dílo na dodávky střelnice [obec]. Mezi stranami bylo ujednáno, že cena za oprávnění k výkonu práv je tvořena licenčním poplatkem ve výši 1 500 000 Kč, když žalovaná bude povinna zaplatit licenční poplatek na základě faktury vystavené každým z poskytovatelů licence, každému z poskytovatelů 500 000 Kč do 31. 8. 2016 (zjištěno z licenční smlouvy ze dne 29. 2. 2016). Užitný vzor byl zapsán u Úřadu průmyslového vlastnictví dne 17. 7. 2006 pod [číslo] pro majitele vzoru [anonymizováno] [jméno] [jméno], [titul]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] a [jméno] [příjmení] (zjištěno z osvědčení o zápisu užitného vzoru ze dne 17. 7. 2006). Zapsaný užitný vzor popisuje střelnici pro nácvik střelby, zahrnující podlahu, stěny a strop, které tvoří množina samonosných, vzájemně rozebiratelně spojitelných podlahových panelů, stěnových panelů a stropních panelů (zjištěno z popisu užitného vzoru [číslo]). Dne 25. 6. 2013 byla platnost užitného vzoru prodloužena do 19. 6. 2016 (zjištěno z osvědčení o prodloužení doby platnosti užitného vzoru ze dne 25. 6. 2013). Dopisem ze dne 7. 11. 2016 vyzvala žalovaná žalobce prostřednictvím [anonymizováno 6 slov] k úhradě zádržného a dále položky„ Ostatní náklady na provedení stavby nad rámec projektové dokumentace a výkazu výměr pro provedení díla“ ve výši 848 400 Kč + DPH, a to za licenci k užitnému vzoru částku 1 500 000 Kč, za prohloubení vrtu studny částku 138 716 Kč a za zkvalitnění podkladové izolace stavby částku 194 108 Kč (zjištěno z dopisu ze dne 7. 11. 2016), danou částku zádržného žalovaná vyfakturovala fakturou [číslo] [rok] ze dne 2. 11. 2016 v částce 3 449 999,65 Kč vč. DPH (zjištěno z faktury [číslo] 2016 ze dne 2. 11. 2016), v rámci prací nad rámec projektové dokumentace žalovaná uvedla položky v ceně 1 863 824,24 Kč včetně licenčního poplatku 1 500 000 Kč a odečet nákladů na práce za vrtanou studnu ve výši 31 000 Kč (zjištěno ze soupisu provedených prací nad rámec projektové dokumentace). Dne 19. 7. 2019 vystavil [titul] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], žalované fakturu [číslo] za oprávnění k výkonu práv a poskytnutí know-how ke střelnici dle licenční smlouvy na částku 500 000 Kč (zjištěno z faktury [číslo] ze dne 19. 7. 2019 vystavené [titul]. [příjmení]) a předžalobní upomínkou ze dne 16. 8. 2019 vyzval žalovanou k úhradě této částky (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 16. 8. 2019). Dne 22. 7. 2020 uzavřeli mj. žalovaná a [titul]. [příjmení] dohodu o narovnání, v níž se žalovaná zavázala zaplatit [titul]. [příjmení] částku 800 000 Kč do jednoho měsíce ode dne, kdy žalovaná obdrží od žalobce cenu díla dle smlouvy o dílo [anonymizováno] a odměnu ve výši 25 % ze zisku žalované po zdanění z projektů žalované na základě smluv uzavřených žalovanou s odběrateli po dni uzavření této dohody v maximální výši 500 000 Kč a [titul]. [příjmení] se zavázal do deseti dnů od zaplacení částky 800 000 Kč vzít zpět žalobu o zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím podanou u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka] (zjištěno z dohody o narovnání ze dne 22. 7. 2020).

9. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, zejména pak projektovou dokumentací střelnice a fotografiemi střelnice, avšak tyto důkazy soud nehodnotí, neboť nedisponuje odbornými znalostmi pro to, aby dokázal zhodnotit, zda dané části díla zakreslené v projektové dokumentaci a zobrazené na daných fotografiích odpovídají užitnému vzoru [číslo]. Dále soud neprovedl navrhovaný výslech [jméno] [příjmení] a důkaz znalecký posudkem ohledně využití daného užitného vzoru, neboť ho považoval za nadbytečný s ohledem na níže uvedené právní posouzení.

10. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

11. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

12. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 5. 11. 2015 smlouvu o dílo na vybudování výcvikového trenažéru – střelnice v [anonymizována tři slova] v [obec] u [obec] za cenu 34 499 998 K4 vč. DPH, přičemž do ceny díla byla zahrnuta i položka„ Ostatní náklady na provedení stavby nad rámec projektové dokumentace a výkazu výměr pro provedení díla“ v ceně 848 400 Kč bez DPH. Dne 6. 6. 2019 uzavřeli účastníci dodatek [číslo] ke smlouvě o dílo, kterým si ujednali navýšení a ponížení ceny díla, na což vystavila žalovaná opravný daňový doklad [číslo] dne 19. 8. 2019 na částku 65 955,71 Kč vč. DPH. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě této částky, žalovaná však ničeho neuhradila.

13. Dne 29. 2. 2016 uzavřeli žalovaná a [anonymizováno] [jméno] [jméno], [titul]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] licenční smlouvu ke Střelnici, zapsanému užitnému vzoru u Úřadu průmyslového vlastnictví pod [číslo] za licenční poplatek 1 500 000 Kč, kdy žalovaná byla povinna zaplatit licenční poplatek na základě faktury vystavené každým z poskytovatelů licence, a to každému 500 000 Kč do 31. 8. 2016. Dopisem ze dne 7. 11. 2016 vyzvala žalovaná žalobce mj. k úhradě položky„ Ostatní náklady na provedení stavby nad rámec projektové dokumentace a výkazu výměr pro provedení díla“ ve výši 848 400 Kč + DPH, a to mj. za licenci k užitnému vzoru částku 1 500 000 Kč. Dne 19. 7. 2019 vystavil [titul] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], žalované fakturu za oprávnění k výkonu práv a poskytnutí know-how ke střelnici dle licenční smlouvy na částku 500 000 Kč a dne 22. 7. 2020 uzavřeli mj. žalovaná a [titul]. [příjmení] dohodu o narovnání, v níž se žalovaná zavázala zaplatit [titul]. [příjmení] částku 800 000 Kč a odměnu ve výši 25 % ze zisku žalované po zdanění z projektů žalované, nejvýše 500 000 Kč.

14. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

15. Dle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ o. z.“), se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

16. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2992 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi účastníky vznikl závazkový vztah, přičemž oba účastníci nesporovali, že byla mezi nimi uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2586 odst. 1 o. z., kterou se žalovaná zavázala zhotovit příslušné dílo v podobě střelnice a žalobce za to zaplatit žalované sjednanou cenu. Na základě změnového dodatku došlo k zvýšení a zároveň snížení sjednané ceny díla dohodou stran, přičemž v konečném důsledku došlo k snížení ceny díla o žalovanou částku. Na tuto částku následně sama žalovaná vystavila opravný daňový doklad, tzv. dobropis, kterým deklarovala vůli tuto částku žalobci vrátit. Tato částka představuje plnění, na nějž žalovaná měla původně právo, avšak následným ujednáním mezi účastníky, kterým došlo ke změně obsahu smlouvy, toto právo ztratila a částka se tak stala bezdůvodným obohacením na straně žalované na úkor žalobce. Jelikož žalovaná tuto částku žalobci nevrátila, vznikl žalobci nárok na její zaplacení.

18. O úrocích z prodlení rozhodl soud dle § 1968 a § 1970 o. z., přičemž počátkem prodlení je den následující po splatnosti příslušné částky uvedené v opravném daňovém dokladu (dobropisu) žalované, kterým sama deklarovala vůli částku vrátit a lhůtu, v níž se tak stane.

19. Dle § 1987 odst. 1 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Dle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

20. Dále se soud zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovanou, přičemž však dospěl k závěru, že daná pohledávka uplatněná žalovanou v rámci kompenzační námitky není způsobilá k započtení ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. jako pohledávka nejistá a neurčitá.

21. Pojem neurčitosti a nejistoty započítávané pohledávky a tím nezpůsobilosti k započtení zavedl do civilního práva nově občanský zákoníku účinný od 1. 1. 2014. Účelem mělo být bránění nedůvodným sporům v případě, že u pohledávky pasivní (na níž se započítává) je dána jistota mezi stranami, avšak pohledávka aktivní (která má být započítána) je sporná a dále by jen rozmnožovala spory mezi stranami namísto toho, aby došlo k jejich rychlému vyřešení prostřednictvím zániku vzájemných pohledávek jednostranným úkonem. K nejasnému výkladu daného ustanovení přinesl své výkladové stanovisko velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, když uvedl, že„ smyslem a účelem vykládaného ustanovení je ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky, a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky.„ Nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu vykládaného ustanovení je tudíž (zásadně, viz dále) právě pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. <i>22. (32) Za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4795/2017, uveřejněný pod číslem 23/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 o. z. je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší než je tomu v případě pasivní pohledávky.</i> <i>23. (33) Současně platí, že výklad § 1987 odst. 2 o. z. nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami (§ 2 o. z.). Vychází-li obě pohledávky (aktivní i pasivní) ze stejného právního vztahu (založeného např. stejnou smlouvou uzavřenou mezi stranami), nelze přehlížet, že proti právu věřitele pasivní pohledávky na její uhrazení zde stojí právo dlužníka (a věřitele aktivní pohledávky) na to, aby dříve, než bude nucen uhradit svůj dluh (plnit na pasivní pohledávku), byly spravedlivě posouzeny i širší souvislosti, za kterých vznikl (okolnosti celého vztahu). Vznikne-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek, odpovídá zpravidla rozumnému (spravedlivému) uspořádání poměrů mezi stranami, aby tyto pohledávky byly vzájemně započitatelné.</i> <i>24. (34) Při posuzování, zda je aktivní pohledávka„ neurčitá či nejistá“ ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., je proto třeba vzít v úvahu i tuto skutečnost; lze-li s ohledem na okolnosti konkrétního případu považovat za spravedlivé, aby dříve, než dojde k uhrazení (resp. přiznání) pasivní pohledávky, bylo posouzeno, zda je její věřitel povinen plnit dluh z aktivní pohledávky, vzniklé ze stejného vztahu, není na místě poskytovat takovému věřiteli ochranu prostřednictvím § 1987 odst. 2 o. z. V takovém případě zpravidla není aktivní pohledávka„ nejistá nebo neurčitá“ ve smyslu posledně označeného ustanovení, přestože by ji jinak bylo možné považovat za ilikvidní (v literatuře srov. např. Šilhán, J. op. cit. výše).</i> <i>25. … (38) Přesto, že je likvidita aktivní pohledávky hmotněprávním předpokladem jednostranného započtení, ochrana poskytovaná vykládaným ustanovením se prosadí zpravidla až v soudním řízení, v němž se věřitel pasivní pohledávky domáhá jejího splnění. Uplatní-li žalovaný dlužník pasivní pohledávky v tomto řízení námitku započtení a vznese-li žalobce (věřitel pasivní pohledávky) námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení, musí soud posoudit, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., a tedy způsobilá přivodit svým započtením (v rozsahu, v jakém se pohledávky kryjí) zánik žalobou uplatněné (pasivní) pohledávky.</i> 26. (39) Taktomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce. V úvahu je přitom třeba vzít i stav řízení v okamžiku, kdy byla námitka započtení vznesena. Je-li námitka započtení vznesena v okamžiku, kdy je řízení teprve na začátku a prokazování skutečností rozhodných pro posouzení aktivní pohledávky nebude významně složitější, než je tomu v případě žalobou uplatněné pohledávky, bude zpravidla na místě závěr, že započtení neodporuje § 1987 odst. 2 o. z. (srov. výše k posuzování, zda je aktivní pohledávka„ nejistá nebo neurčitá“). Naopak, námitka započtení uplatněná až na konci nalézacího řízení, či dokonce až jako obrana v exekučním řízení, obstojí pouze v případě, bude-li aktivní (započítávaná) pohledávka zcela nepochybná (nebude-li nutné k jejímu zjištění provádět žádné složitější dokazování).“ 27. V daném případě žalovaná vůči v podstatě nesporné pohledávce žalobce uplatňuje pohledávku z licenčního poplatku za využití užitného vzoru při zhotovení díla prováděného žalovanou na základě smlouvy o dílo s žalobcem, a to jako nákladu nad rámec projektové dokumentace. Žalovaná tvrdila, že daný licenční poplatek jako další náklad jí vznikl ve výši 1 500 000 Kč, což doložila licenční smlouvou z února roku 2016, z níž je zřejmé, že k úhradě poplatku mělo dojít na základě vystavení faktur poskytovateli licence do 31. 8. 2016. Jak však bylo žalovanou na základě následné výzvy soudu doloženo, vystavena byla dosud pouze faktura jedním z poskytovatelů licence, a to až v srpnu roku 2019, tedy krátce před promlčením práva poskytovatelů licence k uplatnění dané platby. U dvou dalších poskytovatelů žalovaná vystavení faktury do rozhodnutí soudu nedoložila. U jediného z poskytovatelů, který fakturu vystavil, pak žalovaná doložila dohodu o narovnání, jíž se mu zavázala plnit, avšak jak sama žalovaná uvedla, dosud na základě této dohody plněno nebylo, neboť nenastala příslušná odkládací podmínka. Přesto došlo k zastavení řízení o žalobě, kterou tento poskytovatel užitného vzoru proti žalované podal.

28. Co se týče toho, zda byl daný užitný vzor žalovanou využit při zhotovení díla, žalovaná doložila část projektové dokumentace a fotografie a dále navrhla výslech svědka [jméno] [příjmení], který byl projektovým manažerem žalované při dané zakázce a rovněž poskytovatelem licence, a důkaz znaleckým posudkem na rozsah využití daného užitného vzoru.

29. Z daného tedy plyne, že v současné chvíli je zcela zřejmé, že další náklad na úhradu licenčního poplatku prozatím dosahuje maximálně pouze 500 000 Kč, přičemž ani na tento nebylo dosud plněno, takže se jen těžko dá hovořit o nákladech skutečně vynaložených na provedení stavby, neboť žalovaná poskytovatelům licence dosud ničeho neuhradila a žádné náklady tak na licenční poplatek nevynaložila. Zároveň je nepochybné, že pasivní pohledávka je v podstatě nesporná, zatímco aktivní pohledávka, pohledávka žalované by si k prokázání toho, že vůbec vznikla, resp. má vztah k předmětné smlouvě o dílo, vyžádala velmi náročné a rozsáhlé doplnění dokazování, zejména v podobě zpracování znaleckého posudku, neboť soud nedisponuje a ani nemůže disponovat příslušnými odbornými znalostmi pro posouzení, zda daný užitný vzor byl skutečně využit při zhotovení díla pro žalobce, či nikoli. Rovněž soud poukazuje na skutečnost, že žalovaná netvrdila, že by se daného plnění domáhala před soudem, ačkoliv podstatně převyšuje pohledávku žalobce, což ukazuje i na nejistotu samotné žalované ohledně toho, zda je daná pohledávka skutečně po právu.

30. Z všech výše uvedených skutečností soud dospěl k námitce žalobce k závěru, že vznesená námitka započtení nebyla uplatněna platně ve smyslu § 586 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017).

31. Proto soud uzavírá, že žaloba byla podána důvodně, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 100 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2 100 Kč představující 300 Kč za každý ze sedmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (za výzvu k plnění, za 2x písemné podání nebo návrh ve věci samé – žalobu a vyjádření ze dne 27. 4. 2020, za 2x přípravu na jednání soudu a za 2x účast na jednání soudu – dne 22. 4. 2021 a 29. 7. 2021).