Obvodní soud pro Prahu 4 · Rozsudek

11 C 380/2019

č. j. 11 C 380/2019-150

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-01-20 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH04:2022:11.C.380.2019.1

Citované zákony (12)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení 2 277 909 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 1 138 954,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z této částky od 21. 1. 2019 do zaplacení.</b> <b>II. Co do částky 1 138 954,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z této částky od 21. 1. 2019 do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Ve vztahu mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem na straně žalované nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná prováděla na základě smlouvy o dílo na provedení stavebních prací uzavřené dne 30. 8. 2016 mezi žalovanou jako zhotovitelem a [právnická osoba] (dále též jako„ [anonymizováno]“) jako objednatelem obnovu vodovodního řadu v ul. [ulice], [obec a číslo]. Dne 5. 12. 2016 pracovník subdodavatele [anonymizováno], [příjmení] [příjmení] postupoval při výkopových pracích tak, že pneumatickým kladivem odstraňoval betonovou krytku, kdy narazil na kabel velmi vysoké napětí (dále jen jako„ VVN“) 110 kV, K112, v majetku žalobkyně, čímž ho poškodil a způsobil zkrat. Nehoda byla předmětem šetření Policie ČR, avšak trestní věc byla odložena. Žalobkyně byla nucena uvést poškozený elektrický kabel do původního stavu, nejprve tedy musela zajistit zásah vlastními pracovníky, kdy náklady činily 33 771 Kč, a následně bylo přikročeno k opravě kabelu prostřednictvím specializované spol. [právnická osoba] za cenu 2 244 138 Kč. Pracovník žalované při provádění výkopových prací postupoval za podmínek, které byly v místě výkopových prací dány žalovanou, tedy vytyčení tras technické infrastruktury, zejména energetického a komunikačního vedení, vlastní provádění výkopů, označení, osvětlení a zabezpečení výkopů, dodržování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při přípravě projektu a realizaci stavby a řádná organizace prací a stanovení pracovních postupů tak, aby pracovníci žalované nepracovali v místě prací osamoceně, bez dohledu dalšího zaměstnance. Dle Protokolu o kontrole Oblastního inspektorátu práce pro [anonymizována tři slova] žalovaná tyto podmínky porušila, když nevytýčila na stavbě trasy energetického a komunikačního vedení, neseznámila pana [příjmení] s plánem BOZP a nechala postup prací na panu [příjmení], čímž došlo k těžkému pracovnímu úrazu spočívajícím v zasažení elektrickým proudem. Pan [příjmení] neměl dostatečné informace ani vzdělání, aby dané místo odborně posoudil, jestliže prováděl práce na takovém kritickém místě, mělo na něj být odborně dohlíženo. Žalobkyni tak byla způsobena škoda, která se projevila poškozením kabelu, vyžadující uvedení do původního stavu. Žalobkyně na to vynaložila částku 2 277 909 Kč. Kabel byl poškozen pracovníkem na straně žalované, která při stanovení pracovních podmínek porušila řadu povinností. Pokud by žalovaná předpisy neporušila, ke škodě na zdraví pracovníka a na majetku žalobkyně by nedošlo. Vzniklá škoda je tak zcela jistě v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalované, která je za škodu odpovědná. Dne 17. 12. 2018 odeslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě škody do 20. 1. 2019, dne 27. 11. 2019 žalobkyně odeslala předžalobní výzvu, dlužná částka však nebyla žalobkyni uhrazena.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla v plném rozsahu zamítnout, a to z následujících důvodů. Učinila nesporným, že žalovaná jakožto zhotovitel prováděla na základě smlouvy o dílo pro objednatele spol. [anonymizováno] stavbu pod názvem„ Obnova vodovodního řadu, ul. [ulice], [obec a číslo]“, kdy součástí byla i rekonstrukce vodovodních přípojek napojených na obnovovaný vodovodní řad. Kromě jiného předala spol. [anonymizováno] žalované vyjádření všech správců sítí, které se v prostoru stavby nacházely, včetně map se zakreslenými kabely žalobkyně. Na základě daných podkladů znal pověřený stavbyvedoucí [jméno] [příjmení] trasy kabelů na stavbě, řádně je vyznačil v terénu a všechny pracovníky na stavbě o tom informoval. Provádění ručních výkopových prací žalovaná zadala podnikateli [jméno] [příjmení], [IČO], který pro něj jakožto subdodavatel v průběhu roku 2016 na několika stavbách v [obec] na základě objednávky výkopové práce bez problémů zajišťoval. Subdodavatel [jméno] [příjmení] i jeho zaměstnanec byli řádně seznámeni s pravidly BOZP, což potvrdili svými podpisy. K poškození kabelu došlo dne 5. 12. 2016 při odkrývání vodovodní přípojky, kterou bylo nutné v rámci stavby rekonstruovat a napojit na obnovený vodovodní řád, práce prováděl subdodavatel [jméno] [příjmení], konkrétně jeho zaměstnanec pan [příjmení]. Trasu vodovodní přípojky křížila řada kabelů, které panu [příjmení] podařilo ručním způsobem odkopat a očistit, aniž by je poškodil, pod nimi se však na vodovodní přípojce nacházel jakýsi betonový útvar nepravidelného tvaru, který bránil v přístupu k vodovodní přípojce a bylo nezbytné jej odstranit. Nikdo nemohl předpokládat, že přímo na předmětném vodovodu bude zalit kabel VVN. Nelze ani tvrdit, že bylo použito nevhodné nářadí, nejednalo se o těžkou mechanizaci, ale o ruční nářadí, konkrétně ruční vzduchovou sbíječku, jejíž použití v takovém případě je běžné a vhodné. Žalovaná svou odpovědnost odmítá. Výkopové práce prováděl na stavbě jakožto subdodavatel podnikatel [jméno] [příjmení], kterého nelze považovat za zmocněnce, zaměstnance ani pomocníka a nelze tudíž za jeho činnost činit odpovědným žalovanou. Příčinu poškození kabelu nebylo konání žalované, popř. subdodavatele, ale vadné uložení kabelu VVN v terénu v rozporu s normou ČSN, za což odpovídá žalobkyně, neboť kabel měl být uložen min. 40 cm nad vodovodní sítí a přípojkou. V daném případě však ležel kabel VVN přímo na vodovodní přípojce, zalitý do jakéhosi betonového útvaru, o betonovou chráničku se nejednalo, chybělo i výstražné označení. Žalovaná tak nemohla poškození kabelu zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí a péče, které bylo možné na ní rozumně požadovat. Dále žalovaná uvedla, že pan [příjmení] nemohl vědět, že kromě již odkrytých kabelů se má na místě nacházet ještě nějaký další, zvlášť tehdy, když ostatní kabely byly ve stanovené výši nad vodovodním řadem, ve výkopu se nacházelo více kabelů, než tam dle zákresu mělo být. Na místě taktéž bylo zřejmé, že nějaké práce tam již byly dříve prováděny, a to kvůli záplatě na chodníku. Rovněž žalovaná sporovala výši škody, tato je neúměrně vysoká.

3. K poučení soudu žalobkyně doplnila, že od r. 2008 neregistruje pro dané místo, kde probíhala stavba, žádosti subjektů týkající se výkopových prací, které by svým rozsahem zasáhly do bezprostřední blízkosti uloženého kabelu VVN. Nemůže tak objektivně poskytnout údaje ohledně ochrany kabelů v souvislosti s výkopovými pracemi třetích osob. Kabel VVN byl uložen v roce 2001 v souladu s právními předpisy a normami ČSN. Kabel musel být uložen nejméně 1,3 m pod terénem, což bylo splněno, rovněž byl uložen v betonové krytce. Žalovaná disponovala informacemi, že se v místě výkopových prací nachází kabel VVN, práce měly být dle souhlasu žalobkyně prováděny ručně s maximální opatrností. Na místě byly odkryty dva černé a tři zelené kabely, které nebyly zajištěny betonovou krytkou, po odkrytí těchto kabelů se jeví jako pravděpodobné, že se v terénu objevila červená krycí fólie, což muselo pro odborné vedení stavby jasně signalizovat, že v betonové krytce již nemohou být další kabely vysokého napětí a optický kabel, ale ani vodovodní řad, který se do betonové krytky neukládá, v úvahu tak přicházela jen jediná možnost, a to kabel VVN. Vědomost o umístění kabelu VVN musí vyplývat také ze znalostí platných právních předpisů a norem ČSN. Nejmenší dovolené krytí kabelu VVN ve všech případech činí nejméně 1,3 m, po dosažení kritické hloubky výkopu je tak třeba předpokládat, že dále (hlouběji) již bude jen kabel VVN. Z ujednání mezi žalovanou a panem [příjmení] nevyplývá, že by se žalovaná vzdala kompetence rozhodovat o konkrétním způsobu provádění výkopových prací, dohlížet na průběh výkopových prací a udílet pokyny i pracovníkům, kteří byli zajištěni panem [příjmení]. Jako odpovědný pracovník dodavatele dle zápisu o seznámení zaměstnanců dodavatelských a servisních firem s pravidly BOZP je uveden [jméno] [příjmení], tedy interní zaměstnanec žalované. Škoda na majetku žalobkyně byla způsobena neodborným vedením výkopových prací, nikoli přímo a pouze zanedbáním bezpečnostních předpisů. [jméno] [příjmení] tak nepřevzal závazky žalované za způsobení škod na majetku třetích osob. Žalovaná nezajistila odpovídající podmínky a řádný průběh provádění výkopových prací. Částky 33 771 Kč představuje interní náklady žalobkyně, vzniklé činností jejích pracovníků při vymezení poruchy, výjezdy na místo, zaměřením a diagnostikou poruchy, manipulací v distribuční síti, zapnutím kabelu po opravě, které zajišťovala průběžně od 5. 12. 2016, 10:14 hod. do 31. 1. 2017, 12:11 hod. prostřednictvím 10 zaměstnanců. Celkové množství časových jednotek na jednoho zaměstnance za danou dobu činí 39,73 hod. Cena byla vypočtena za použití Ceníku náhrad, výkonů, prací a služeb poskytovaných [anonymizována dvě slova], platného ke dni 28. 2. 2017, dle položky č. 13, kde hodinová sazba na zaměstnance činí 850 Kč. Tuto částku vyčíslila žalobkyně i v podání pro účely uplatnění škody v trestním řízení. Další částka 2 244 138 Kč představuje náklady na opravu kabelu provedenou spol. [právnická osoba], dle nabídky na zakázku ze dne 2. 1. 2017, kde zemní práce činí 603 028 Kč, dodávka materiálu 487 200 Kč a cena práce a nářadí 1 153 910 Kč. Odstraňování poruch u kabelů VVN, včetně činnosti montérů a zajištění příslušného nářadí, je specifikou činností, zhotovitel musí držet pohotovosti a jedná se o práce malého rozsahu, zemní práce nutné k opravě kabelu VVN nelze obecně srovnávat s cenami za běžné práce na liniových stavbách.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

5. Žalovaná prováděla na základě smlouvy o dílo uzavřené dne 6. 9. 2016 s [právnická osoba], [IČO], v rámci stavebních prací„ Obnova vodovodního řadu, ul. [ulice], [obec a číslo]“ obnovu vodovodního řadu DN 125 včetně přepojení všech přípojek (zjištěno ze smlouvy o dílo ze dne 6. 9. 2016), když staveniště převzala dne 3. 10. 2016 (zjištěno z předání a převzetí staveniště ze dne 3. 10. 2016) Mezi [anonymizováno] a žalovanou bylo sjednáno, že pokud část díla žalovaná zajišťuje podzhotovitelem, je za jeho činnost odpovědná žalovaná ve stejném rozsahu, jako by činnost prováděla sama, a pokud porušením povinností žalované při provádění díla vznikne [anonymizováno] nebo třetím osobám škoda, odpovídá za ní žalovaná bez ohledu na zavinění (zjištěno z všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] planých od 1. 1. 2014 a smlouvy o dílo ze dne 6. 9. 2016). Při provádění prací měla žalovaná k dispozici mapové podklady žalobkyně nejméně v měřítku 1: 1000, z nichž bylo patrné, že na místě prací se nachází kabel VVN (zjištěno z listin založených žalovanou pod č. 3 – 5 – mapových podkladů), který byl na místě uložen v roce 2001 v souladu s normou ČSN 33 2000 -5-52 a normou ČSN 33 2000 -5-54 a projektovou dokumentací do betonového lože z jemného písku a cementu v poměru 12:1, zadeskován a opatřen ochranou folií (zjištěno z protokolu o plášťové zkoušce kabelů č. 50/3/ 2001 ze dne 18. 5. 2001, zprávy o výchozí revizi kabelového vedení VVN č. 69/ 2001 ze dne 29. 6. 2001 a strany montážního a stavebního deníku č. 449703 ze dne 18. 5. 2001), a vyjádření žalobkyně ze dne 10. 8. 2015, v němž žalobkyně stanovila, že souhlasí s prováděním prací s tím, že výkopové práce v ochranném pásmu silových a sdělovacích kabelů (včetně a především kolem kabelu110 kV) musí být prováděny ručně (zjištěno z vyjádření k žádosti pro účely realizace akce Obnova vodovodního řadu ulice Varšavská, Praha 2 ze dne 10. 8. 2015). Minimální vzdálenost mezi silovým kabelem do 220 kV a vodovodní sítí a přípojkou má dle normy ČSN 73 6005 ze září 1994„ Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“ činit nejméně 0,40 m (zjištěno z normy ČSN 736005, č.l. 13). Dne 5. 12. 2016 prováděl na ulici [ulice] výkopové práce pan [jméno] [příjmení], zajištěný na místo panem [jméno] [příjmení]. Stavbyvedoucím [jméno] [příjmení] byl pověřen odstraněním betonové krytky, která měla krýt starou vodovodní přípojku, aby zjistil, co v betonu je, pracoval sbíječkou a poškodil kabel VVN 110kV. Pan [příjmení] vypověděl policistům, že se domnívali, že se jedná o nějakou šachtu nebo starou kanalizaci. V případě, že by zjistil, že v betonu je kabel, měl jít za stavbyvedoucím a domluvit se s ním, jak dál postupovat, měl si k tomu vzít kompresorovou sbíječku, toto ale stavbyvedoucí policistům popřel a uvedl, že nesděloval, jak má pan [příjmení] výkop provést. Pan [příjmení] uvedl, že nevěděl, že by v zemi mohl být kabel VVN, veškerá potřebná dokumentace ale byla na stavbě k dispozici. Nebyl však kvalifikovaným pracovníkem a nerozhodoval o tom, jakou práci bude vykonávat. Na místě si mohli dělníci volně brát sbíječku i jiné nářadí, aniž by to hlásili (zjištěno z usnesení Policie ČR ze dne 29. 3. 2018, [číslo jednací]). Stavbyvedoucí [jméno] [příjmení] nebyl při prokopnutí kabelu panem [příjmení] přítomen, byl zrovna u prací v [anonymizováno] ulici, pan [příjmení] byl ve výkopu sám, vedle byli montéři, kteří se připravovali na montážní práce (zjištěno z výslechu svědka [jméno] [příjmení]). Při ohledání poškozeného kabelu VVN policisté zjistili, že výkop byl proveden do hloubky 137 cm, ve výšce 97 cm byly umístěny tři zelené a dva černé kabely, které nesly stopy červené barvy. Pod kabely v hloubce 110 až 135 cm se nacházelo betonové účko o výšce 25 a šířce 15 cm, v němž byly kabely a které vedlo souběžně s výše popsanými kabely. V části byl betonový kryt narušen a v dutině po odstraněné části betonu bylo vidět černý kabel s otvorem v krytu o velikosti cca 1x1 cm, kdy otvor korespondoval s velikostí hrotu pneumatického kladiva odloženého vedle betonového krytu. Toto pneumatické kladivo neslo stopy červené barvy. Pod betonovým krytem kabelů VVN byl v hloubce 5 cm viditelný kabel, který měl ve vzdálenosti 25 cm od stěny domu modrou propojku, dále do vozovky byla vedena kovová trubka DN 50 a směrem do zdi vedla plastová trubka o průměru 10 cm, sloužící k vedení vody do předmětného domu (zjištěno z protokolu o ohledání místa činu ze dne 5. 12. 2016, č.j. KRPA-492231-21/ČJ-2016-001211). Z nákresu je zřejmé, že betonový blok s kabelem se nacházel cca 10 cm nad vodovodním řadem s přípojkou (zjištěno z protokolu o ohledání místa činu ze dne 5. 12. 2016, [číslo jednací], a fotografií označených B1 – 4 založených žalobkyní). [příjmení] červené barvy na sbíječce a domu byly pravděpodobně způsobeny vyfouknutím měděných plynů z probodnutého kabelu (zjištěno z výslechu svědka [jméno] [jméno]). Na chodníku byla v místě výkopu záplata na dlažbě a byl hotový nový přívod do domu, starý vodovodní řad byl zalit betonem, což je obvyklý způsob zalití spoje starého řadu s novou přípojkou, pokud jsou z jiného materiálu. Na místě se nacházel betonový blok (zjištěno z výslechu svědka [jméno] [příjmení]). Ve výkopu se nacházely zbytky červené energetické pásky, a to v okolí již dříve odkrytých zelených a černých kabelů, tato páska by správně měla být nad každou vrstvou kabeláže (zjištěno z barevných fotografií místa výkopových prací označených č. 1 a 2 a výslechu svědka [jméno] [příjmení]). Ve výkopech se často nachází spousta různých kabelů, kdy není jasné, co je jaký kabel, jelikož některé nejsou ani zapsané, optické kabely jsou zelené, u ostatních kabelů se lze jen domnívat, k čemu slouží, staré kabely často nejsou zrušené a vytažené, nebo jsou tam nové kabely, které ale nejsou nikde zakreslené (zjištěno z výslechu svědka [jméno] [příjmení]). Kontrola kabelu VVN ze strany žalobkyně probíhá tak, že se dělá pohledová kontrola kabelů a pochůzka po trase, např. jestli nedošlo k propadům terénu, nebo jestli tam neprobíhají nějaké nenahlášené práce, a to cca jednou měsíčně. Ve [anonymizováno] ulici nebyly žádné vady nebo propady nahlášeny (zjištěno z výslechu svědka [jméno] [jméno]).

6. Subdodavatel [jméno] [příjmení], oprávněný vykonávat podnikání v oboru přípravných a dokončovacích stavebních prací a specializované stavební činnosti (zjištěno z výpisu z živnostenského rejstříku ze dne 20. 1. 2016), zajišťoval pro žalovanou zemní a výkopové práce na různých stavbách v roce 2016, a to na základě cenové nabídky a objednávky ze dne 2. 2. 2016 s tím, že jednotlivé požadavky u něj budou uplatňovat konkrétní stavbyvedoucí (zjištěno z cenové nabídky ze dne 11. 2. 2016, objednávky ze dne 12. 2. 2016 a přijatých faktur žalované od [jméno] [příjmení]). Pan [příjmení] pracoval na stavbách žalované opakovaně (zjištěno ze zápisu o seznámení investorů, subdodavatelů a dalších firem ze dne 20. 7. 2016 a zápisu o seznámení zaměstnanců dodavatelských a servisních firem ze dne 20. 7. 2016), s panem [příjmení] měl uzavřenu dohodu o provedení práce na 40 hodin měsíčně, jelikož byl veden na Úřadu práce (zjištěno z usnesení Policie ČR ze dne 29. 3. 2018, č.j. KRPA-492231-129/TČ-2016-001272). Práce s firmou pana [příjmení] probíhala tak, že pan [příjmení] vyčlenil 2 až 3 dělníky, které vybavil oblečením a vybavením, a následně to byl stavbyvedoucí žalované, kdo určoval, co budou dělat, kde budou kopat, ten je úkoloval. Nářadí bylo v kontejneru a pracovníci si vzali to, co zrovna potřebovali (zjištěno z výslechu svědka [jméno] [příjmení]).

7. Stavbyvedoucí [jméno] [příjmení] je zaměstnán u žalované od r. 2006 na pracovní pozici mistr (zjištěno z pracovní smlouvy ze dne 2. 10. 2006), vystudoval střední průmyslovou školu v oboru pozemní stavby (zjištěno z vysvedčenie o maturitnej skúške [jméno] [příjmení]). Subdodavatel žalované [jméno] [příjmení] byl seznámen s riziky práce žalované na daném pracovišti při obnově vodovodního řadu (zjištěno ze zápisu o seznámení investorů, subdodavatelů a dalších firem s riziky práce spol. [žalovaná] [obec] [anonymizována tři slova] v rozsahu, který se jich týká ze dne 3. 10. 2016) a pan [příjmení] byl seznámen s pravidly BOZP a PO ve společnosti žalované dne 3. 10. 2016 (zjištěno ze zápisu o seznámení zaměstnanců dodavatelských a servisních firem s pravidly BOZP a PO ve společnosti). Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu provedl kontrolu dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce na místě nehody, k čemuž měl mj. k dispozici i seznámení dodavatelů s pracovištěm – BOZP ze dne 3. 10. 2016 s podpisem pana [příjmení]. Inspektorát dospěl k závěru, že:

1. Žalovaná nevytyčila na stavbě trasy technické infrastruktury, zejména komunikační a energetické vedení, nekontaktovala vlastníka sítí ani projektanta a problém se snažila vyřešit násilným odstraněním betonového účka, a to i bez svolení vlastníka sítě, nesnažila se najít jiné řešení vedení přípojky, např. pod neznámou sítí.

2. Žalovaná neověřila zdravotní a odbornou způsobilost pana [příjmení] pro činnost, kterou měl na staveništi vykonávat.

3. Žalovaná ohrozila při zadání práce život i zdraví pana [příjmení], jelikož jej neseznámila s plánem BOZP, nechala postup prací na panu [příjmení] a tím došlo k těžkému pracovnímu úrazu, zasažení elektrickým proudem.

4. Žalovaná neorganizovala práci a nestanovila pracovní postupy tak, aby dodržovala zásady bezpečného chování na pracovišti a aby pan [příjmení] nepracoval na pracovišti osamoceně, ani jeho ochranu nezajistila jiným způsobem (zjištěno z protokolu o kontrole Oblastního inspektorátu pro hl. m. Prahu ze dne 29. 4. 2017).

8. Žalobkyně musela kvůli poškození kabelu VVN dne 5. 12. 2016 vyslat pracovníky k zásahu, tito poruchu řešili na místě ještě ve dnech 19. 12. 2016, 21. 12. 2016, 11. 1. 2017, 17. 1. 2017, 23. 1. 2017, 30. 1. 2017 a 31. 1. 2017 (zjištěno z opisu hlášení ze dne 21. 2. 2017). Pracovníci žalobkyně na řešení poruchy pracovali celkem 39,73 hodiny (zjištěno z opisu hlášení ze dne 21. 2. 2017 a zobrazení pracovní doby a hlášení údržby a poruch), cena za obsluhu sítě a práce na zařízení DŘT dle ceníku žalobkyně činí 850 Kč/hod bez DPH (zjištěno z ceníku náhrad, výkonů, prací a služeb spol. [anonymizováno], platného od 1. 1. 2016). Opravu kabelu provedla pro žalobkyni odborná firma [právnická osoba], [IČO], provádějící montáž, opravy a servisní činnost kabelových armatur 110 kV (zjištěno z informací z internetových stránek spol. [právnická osoba]), a to za cenu 2 244 138 Kč (zjištěno z faktury [číslo] ze dne 21. 2. 2017), kdy zemní práce stály 603 028 Kč, dodávka materiálu – 4 ks spojek 110 kV 487 200 Kč a práce na montáži a pronájem nářadí 1 153 910 Kč (zjištěno z nabídky na zakázku ze dne 2. 1. 2017, rekapitulace objektů stavby a rozpočtu s výkazem výměr k opravě kabelu VVN 110kV). Spol. [právnická osoba] předala hotové práce dne 17. 2. 2017 (zjištěno z předávacího protokolu ze dne 17. 2. 2017) a žalobkyně cenu uhradila dne 13. 3. 2017 (zjištěn z výpisu z účtu žalobkyně ze dne 13. 3. 2017). Jeden kilometr kabelu VVN stojí cca 17 000 000 Kč (zjištěno z bakalářské práce [jméno] [příjmení]„ Provozování vložených kabelových vedení do DSVVN“, [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], Ústav elektroenergetiky, 2018). V trestním řízení uplatnila žalobkyně škodu ve výši 2 277 909 Kč, tedy ve výši žalované částky, a to 2 244 138 Kč jako náklady na opravu kabelu provedenou spol. [právnická osoba] a 33 771 Kč jako náklady na výjezd poruchové služby, konkrétně výjezd na místo, zaměření a diagnostiku poruchy, manipulace v distribuční síti a zapnutí kabelu (zjištěno z dopisu – vyčíslení škody ze dne 28. 2. 2017). Dopisem ze dne 17. 12. 2018 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě škody ve výši 2 277 909 Kč do 20. 1. 2019 (zjištěno z výzvy k úhradě škody ze dne 17. 12. 2018), rovněž dopisem ze dne 26. 11. 2019 (zjištěno z předžalobní výzvy k úhradě škody ze dne 26. 11. 2019 včetně dodejky).

9. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud neprovedl navrhovaný výslech svědka [jméno] [příjmení], neboť se ho soudu nepodařilo obeslat a s ohledem na zjištění učiněná z jiných důkazů, zejména usnesení Policie ČR, ho považoval za nadbytečný. Soud dále neprovedl navrhovaný důkaz znaleckým posudkem na výši cen prací žalobkyně a spol. [právnická osoba], neboť je považoval za nadbytečné, jelikož z ostatních provedených důkazů měl za dostatečně prokázanou cenu těchto prací. Na provedení dalších důkazů, zejména ceníkem [právnická osoba] pro rok 2016 a vyjádřením spol. [právnická osoba], účastníci netrvali a soud neshledal jejich provedení potřebným.

10. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

11. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

12. Žalovaná prováděla na základě smlouvy o dílo s [anonymizováno] práce na obnově vodovodního řadu v ulici [ulice]. Dne [datum] [příjmení] [příjmení] odstraňoval sbíječkou betonový kryt a poškodil kabel VVN 110kV. Žalovaná věděla, že se v místě výkopu nějaký kabel VVN nachází a že je třeba provádět výkopové práce ručně. Pan [příjmení] nebyl kvalifikovaným pracovníkem, při provádění prací byl sám, stavbyvedoucí nebyl na místě, k práci si mohli dělníci volně brát sbíječku i jiné nářadí, aniž by to hlásili, pan [příjmení] nedostal pokyny, jak má práce provádět, byl však seznámen se zásadami BOZP a PO žalované. Pan [příjmení] byl zajištěn subdodavatelem panem [příjmení], který na základě smlouvy zajišťoval pro žalovanou výkopové a zemní práce, pracovníci zajištění panem [příjmení] ale byli úkolováni stavbyvedoucím žalované, ten určoval, kde se bude kopat a co budou dělat. Pan [příjmení] měl pokyn betonový blok odstranit, jelikož se domnívali, že se jedná o propojení vodovodního řadu s novou přípojkou, což je obvyklý způsob zajištění takového propojení. Kabel VVN se nacházel pod pěti již odkrytými kabely v betonovém bloku, který byl umístěn těsně nad vodovodním řadem a vodovodní přípojkou, nebylo prokázáno, že by betonový blok byl označen červenou energetickou páskou, nebo že by byl kabel umístěn v pískovocementovém loži a zakrytován betonovými deskami, tedy tak, jak byl v roce 2001 uložen. V místě výkopu byla na chodníku záplata a byla hotová nová přípojka vody do domu, tyto práce v místě uložení kabelu VVN žalobkyně neevidovala a ani je nezjistila každoměsíční pohledovou kontrolou. Žalobkyně vynaložila na odstranění závady na poškozeném kabelu částku 33 771 Kč na práci vlastních zaměstnanců na odstraňování poruchy a částku 2 244 138 Kč na opravu kabelu, kterou uhradila spol. [právnická osoba], která opravu provedla. Ačkoliv žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě této částky, žalovaná ji dosud neuhradila.

13. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

14. Dle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ o. z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

15. Dle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

16. Dle § 2911 o. z., způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

17. Dle § 2914 o. z., do při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

18. Dle § 167 o. z. právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě.

19. Dle § 2918 o. z., vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

20. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 5. 12. 2016 při provádění výkopových prací na obnově vodovodního řadu v ul. [ulice], [obec a číslo], na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi žalovanou a [anonymizováno] došlo k poškození kabelu VVN ve vlastnictví žalobkyně, tedy třetí osoby, jeho probodnutím, přičemž osobou, která přímo způsobila škodlivý následek, byl pan [jméno] [příjmení]. Mezi účastníky však bylo sporné, zda za danou škodu je odpovědná žalovaná a zda se na škodlivém následku podílela svým jednání, resp. opomenutím i žalobkyně.

21. Základními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě škody dle § 2910 o. z. jsou protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení zákonné povinnosti, vznik škody, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vzniklou škodou a zavinění.

22. V daném případě je nepochybné, že došlo ke vzniku škody na straně žalobkyně, když byl poškozen kabel VVN ve vlastnictví žalobkyně, což si vyžádalo jeho opravu.

23. Rovněž soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že došlo k porušení zákonné povinnosti, a to zejména obecné prevenční povinnosti dle § 2900 o. z. a dále povinností plynoucích z § 101 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, jak správně konstatoval již Oblastní inspektorát práce. Výkopové práce byly prováděny bez řádného dohledu pracovníků žalované oprávněných k této činnosti, zejména stavbyvedoucího a kvalifikovaných zaměstnanců žalované, na místě nebyla zajištěna kontrola toho, jaké nástroje na konkrétní činnosti i nekvalifikovaní dělníci používají, a bylo ponecháno zcela na nich, aby rozhodovali o použitých nástrojích, ačkoliv žalovaná ve svém souhlasu s prováděním prací výslovně uvedla, že v místě kabelu VVN musí být tyto práce prováděny ručně. Zároveň tito pracovníci, konkrétně pan [příjmení], nebyli dostatečně upozorněni na možná rizika spočívající v přítomnosti kabelu VVN v místě provádění výkopových prací, ačkoliv žalovaná bezpochyby věděla o tom, že se kabel VVN v místě nachází. Jelikož si tedy příslušný pracovník nepočínal tak, aby nedošlo ke škodám na vlastnictví třetí osoby, v tomto případě žalobkyně, a nebyly dodržovány zásady bezpečnosti práce na pracovišti, vedla výše uvedená činnost ke škodlivému následku v podobě poškození tohoto kabelu. Je tedy zřejmé, že je zde dána i příčinná souvislost mezi popsaným protiprávním jednáním a vzniklou škodou.

24. Soud se zabýval tím, zda žalovaná je vůbec odpovědná za příslušný škodlivý následek, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak je. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že pan [příjmení] byl jako pracovník na místo zajištěn panem [příjmení], který na základě smlouvy a živnostenského oprávnění měl pro žalovanou provádět výkopové a zemní práce. Žalovaná argumentovala, že pan [příjmení] byl subdodavatelem žalované a ve smyslu § 2914 věty druhé o. z. ho nelze považovat za pomocníka, žalovaná proto za jeho činnost neodpovídá. Soud podotýká, že na danou situaci nelze užít ujednání uvedená ve smlouvě mezi žalovanou a spol. [anonymizováno], jak argumentovala žalobkyně. Jedná se o dvoustranný vztah, který zavazuje pouze účastníky daného závazku, nemůže však zavazovat navenek, resp. ve vztahu ke třetím osobám. Proto soud nemohl k těmto ujednáním přihlédnout. Soud však z provedených důkazů má za to, že u pana [příjmení], resp. pana [příjmení] se jednalo o pomocníka v užším smyslu, tedy dle věty prvé zmíněného ustanovení. Nelze totiž jednoduše říci, že každý podnikatel vykonává svou činnost samostatně ve smyslu § 2914 věty druhé; je třeba zohlednit, zda není omezen nějakými pokyny, čímž by na sebe ten, kdo ho použil, převzal riziko způsobené újmy a bylo by nutno aplikovat větu první § 2914 o. z. (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1577–1581). Jak vyplynuto z provedeného dokazování, mezi žalovanou a panem [příjmení] byla uzavřena ústní smlouva, a to na základě písemné nabídky a písemné objednávky, v níž ohledně vykonávaných prací bylo uvedeno pouze to, že pan [příjmení] je bude konat na základě požadavků konkrétních stavbyvedoucích. O obsahu vzájemného závazku tak lze usuzovat z následujícího chování a jednání žalované a pana [příjmení]. Z toho je pak zřejmé, že pan [příjmení] vždy pouze zajistit dané pracovníky, které případně vybavil pracovním oděvem a nástroji, a následně již tito pracovníci prováděli činnost na základě pokynů, pod dohledem a dle požadavků vedoucích zaměstnanců žalované, konkrétně v tomto případě stavbyvedoucího, který danou praxi popsal. Práce tedy probíhala tak, že ráno se pracovníci, resp. zaměstnanci pana [příjmení] dostavili k místu provádění výkopu a dále o tom, kdo kde a jak bude pracovat, rozhodovala žalovaná prostřednictvím svých zaměstnanců. V daném případě se tak skutečně nedá hovořit o závazku k samostatné činnosti, jak ji předpokládá § 2914 věty druhé o. z., a pana [příjmení] a tím i pana [příjmení], který pracoval pro pana [příjmení] na základě dohody o provedení práce, je nutno považovat za tzv. pomocníka v užším smyslu, tj. dle § 2914 věty první o. z., jehož jednání je plně přičitatelné žalované. Žalovaná tak je odpovědná za škodlivé jednání pana [příjmení].

25. Soud rovněž shledal zavinění na straně žalované, přičemž toto je zde dáno ve formě nedbalosti dle § 2911 o. z., když žalovaná řádně nezajistila dohled nad příslušnými pracovníky, zanedbala svou prevenční povinnost a nepostupovala při provádění prací dle předepsaných pokynů žalobkyně a s dostatečnou opatrností, jak již bylo výše uvedeno.

26. Soud se pak k námitce žalované zabýval tím, zda není dána spoluúčast žalobkyně na vzniklé škodě ve smyslu § 2918 o. z., tedy zda je žalobkyně i v části odpovědná za škodlivý následek. Soud přitom na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že tomu tak je. Žalobkyně v daném případě zanedbala svou kontrolní činnost, když neodhalila, že na místě výkopových prací prováděných žalovanou již v minulosti byly práce prováděny jinou osobou, aniž by tyto práce byly povoleny, a aniž by to žalovaná následně zjistila a provedla důkladnější kontrolu stavu kabelu VVN. Z důkazů totiž vyplynulo, že kabel VVN nebyl uložen standardním způsobem, nenacházel se v pískovocementovém loži, ale v betonovém bloku, ačkoliv původní uložení v roce 2001 mělo být zhotoveno standardním způsobem, navíc se nacházel těsně nad vodovodním řadem v místě napojení nové vodovodní přípojky zalitý do zmíněného betonového bloku, nebyla tedy dodržena vzdálenost podle příslušné ČSN normy. Žalovaná tak oprávněně namítala, že pracovníci žalované mohli betonový kryt kabelu VVN zaměnit za zabetonované spojení mezi vodovodním řadem a přípojkou, navíc na místě bylo větší množství dalších kabelů, které neodpovídalo dostupným údajům. Mohlo tak snadno dojít k záměně kabelů, ačkoliv ani uložení ostatních kabelů neodpovídalo správnému způsobu uložení kabelu VVN. Z důkazů předložených žalobkyní, zejména fotografií, ani výslechu svědků rovněž nebylo jednoznačně zjištěno, že betonový kryt byl označen červenou energetickou páskou, z fotografií je pouze zřejmé, že zbytky této pásky se ve výkopu nacházely, ale není jasné, zda se jedná o pásku kryjící kabel VVN, nebo o pásku, kterou byly zakryty hořejší kabely. Rovněž žalovaná tak zanedbala své zákonné povinnosti, plynoucí zejména z § 25 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona.

27. Soud v tomto odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3287/2019, v němž tento konstatoval:„ Účelem ustanovení § 2918 o. z. omezit nebo dokonce vyloučit povinnost škůdce k náhradě újmy, pokud se na jejím vzniku podílely okolnosti, které lze přičíst k tíži poškozenému s tím, že kdo se chce domáhat náhrady újmy od druhého, musí svým věcem věnovat takovou pozornost jako každý řádný člověk, a pokud tak nečiní, stíhá ho nepříznivý následek, byť je poškozeným. Jedná se o otázku přičitatelnosti újmy včetně náhody, jež se přičítá tomu, v jehož sféře vznikla. Spoluzpůsobení újmy spočívá buď v aktivním jednání, anebo naopak v pasivitě, kdy poškozený nepřijal taková opatření, která by zabránila vzniku nebo zvětšení újmy. Poškozený má totiž i po utrpěné újmě dbát obyčejné pozornosti k vlastním věcem, aby se újma nezvětšila - opomine-li to, nese zvýšenou újmu sám. Ustanovení je třeba vykládat též v kontextu § 2902 o. z., ze kterého vyplývá, že poškozený nemá právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení její hrozby či vzniku zabránit. V takovém případě lze říci, že cílem je zabránit vzniku zbytečné újmy, ekonomickému plýtvání. Na základě tohoto ustanovení lze snížit i výši náhrady sekundárních obětí.“ 28. Je přitom zřejmé, že bez nedostatků způsobených zanedbáním kontrolní činnosti žalobkyně mohlo dojít ke včasnému zjištění, že v betonovém krytu/bloku se nachází kabel VVN, pokud by žalovaná nezanedbávala své povinnosti řádného řízení průběhu prací. Nelze tak určit přesný poměr odpovědnosti žalobkyně a žalované za škodlivý následek, přičemž má soud za to, že se jedná o příčiny kumulativní, tedy že jedna bez druhé by ke vzniku škody pravděpodobně nevedla, neboť žalovaná by včas odhalila, že se na místě nachází kabel VVN a k jeho poškození by zřejmě nedošlo, pokud by nezanedbala bezpečnost práce při výkopových pracích, zároveň jakákoli další osoba by mohla v případě provádění výkopových prací zaměnit betonový blok/kryt kabelu VVN za spojení vodovodního řadu a nové přípojky, avšak při provádění prací řádně, tj. ručně a s náležitou opatrností u vědomí toho, že v místě se nachází kabel VVN, by zřejmě nebyl tento kabel poškozen. Jelikož zároveň nebylo možné jednoznačně určit podíl žalované a žalobkyně na škodlivém následku, měl soud za to, že se na tomto podílely rovným dílem, tedy co do 50 %. V tomto rozsahu pak také zavázal žalovanou k náhradě škody, která žalobkyni vznikla.

29. Co se týče výše škody, soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že výše škody odpovídá obvyklé ceně takových prací na opravě kabelu VVN. Jak bylo zjištěno, s ohledem na specifika daného kabelu je jeho cena poměrně vysoká (jen 1 m kabelu stojí 17 000 Kč), žalobkyně přitom danou práci zadala odborné firmě, která se na dané činnosti specializuje a která je pro žalobkyni provedla, tyto práce rovněž řádně narozpočtovala. Co se týče prací žalobkyně na odstranění závady, vyúčtovala je transparentně dle ceníku pro koncové zákazníky, jedná se tedy o cenu, za něž jsou na trhu prováděny dané opravy. Výpočet rovněž odpovídá absolvovanému času, který žalobkyně na odstranění závady vynaložila. Částku 2 277 909 Kč proto soud považoval za odpovídající místně a časově obvyklým cenám takového zásahu, ačkoliv žalobkyně nedoložila příslušené ceníky, tyto nepovažoval v daném případě za potřebné provádět. Z téhož důvodu rovněž soud neprovedl dokazování znaleckým posudkem na výši škody, resp. obvyklou cenu prací žalobkyně a spol. [právnická osoba], neboť měl za to, že tato cena prací byla dostatečně prokázána ostatními důkazy provedenými v tomto řízení.

30. Jelikož však soud již dříve uvedl, že žalovaná je odpovědná za vzniklou škodu pouze z 50 %, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobě vyhověl pouze co do částky 1 138 954,50 Kč, tedy poloviny prokázané výše škody. Co do zbývající částky pak žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítl.

31. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnila, dostala se dnem následujícím po splatnosti dluhu, tj. po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní k zaplacení v dopise ze dne 17. 12. 2018, do prodlení, žalobkyně má tedy vůči žalované dále dle § 1970 o. z. nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena obecná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

32. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovanou i mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem na straně žalované rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal, neboť žalobkyně i žalovaná byly úspěšné v řízení v rozsahu 50 %.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.