11 C 392/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení , titul , titul . sídlem adresa o určení věcného břemene

I. Žaloba na určení, že žalobce je oprávněným z věcného břemene užívání k pozemku parc. [číslo] vytyčenému geometrickým plánem č. [číslo] [rok], vyhotoveným [titul] [jméno] [příjmení], ze dne 1. 4. 2022, v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsanému u Katastrálního úřadu [anonymizována dvě slova] [část Prahy], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 26 458,40 Kč k rukám zástupce žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul], [titul], advokáta.

1. Žalobce se domáhal vůči žalovaným určení existence věcného břemene užívání k pozemku parc. [číslo] vytyčenému geometrickým plánem č. [číslo] [rok], vyhotoveným [titul] [jméno] [příjmení], ze dne 1. 4. 2022, v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsanému u Katastrálního úřadu [anonymizována dvě slova] [část Prahy], a to s odůvodněním, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], v kat. úz. [část obce], tento pozemek přímo sousedí s pozemkem žalovaných parc. [číslo]. Žalobce nabyl nemovitosti od původního vlastníka [titul] [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne 30. 7. 2021 s právními účinky zápisu ke dni 9. 8. 2021. [titul] [příjmení] uzavřel dne 11. 11. 2004 s žalovanými kupní smlouvu o prodeji pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], kdy důvodem byla minimální zastavitelná část pozemku předepsaná v dané lokalitě ke stavbě domu, žalovaní jsou tak podílovými spoluvlastníky pozemků parc. [číslo] (zahrada) a parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), na němž stojí stavba [adresa] (rodinný dům), to vše v kat. úz. [část obce]. Se žalovanými se [titul] [příjmení] domluvil tak, že jim prodá celý pozemek parc. [číslo] následně mu oni převedou část pozemku o výměře cca 95 m2 zpět, až splní požadavky stavebního úřadu, a to tak, jak byla dosud ohraničená plotem a je vyznačená na geometrickém plánu [číslo] [rok] ze dne 1. 4. 2022, označená jako pozemek parc. [číslo]. Bylo navrhováno uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o převodu předmětné části pozemku, která však nebyla nikdy podepsána. Byla uzavřena smlouva o věcném břemeni užívání ve prospěch [titul] [příjmení] na tuto část pozemku, která byla i podána u příslušného katastrálního úřadu, zápis však nebyl proveden z důvodu nedodání geometrického plánu. Část pozemku, poznačená jako parc. [číslo] sloužila jako jediný přístup do domu [titul] [příjmení] a dnes žalobce, v přední části byla opatřena vjezdovou branou na tuto část pozemku přiléhající k domu a vstupní brankou k domu, jiný přístup do domu nebyl a není zajištěn. [titul] [příjmení] podal proti žalovaným žalobu na určení vlastnického práva z důvodu vydržení k této části pozemku, ve věci byl vydán rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 8. 2022, č. j. [číslo jednací], kterým byla žaloba zamítnuta, a bylo podáno odvolání. Bez ohledu na vedený spor a výzvu žalobce k uplatnění věcného břemene žalovaní bez předchozího upozornění odstranili původní plot, vstupní bránu a vstupní branku a vybudovali oplocení zcela na hraně pozemku parc. [číslo] domu [adresa], tedy zcela zabránili vstupu do domu ve vlastnictví žalobce. Část pozemku parc. [číslo] užívaná původně [titul] [příjmení] byla zcela zanesena odpadem, který zde [titul] [příjmení] hromadil v době užívání od r. 1994, a žalovaní se domáhali vyklizení proti žalobci žalobou vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 4, kterou však vzali zpět z důvodu vyčištění pozemku v době od podání žaloby. [titul] [příjmení] tedy fakticky část pozemku parc. [číslo] jak je označena geometrickým plánem jako parc. [číslo] užíval jako svou vlastní, a to nepřetržitě od nabytí práva vlastnictví v roce 1992 a 1994 a dále pak i od roku 2004, kdy převedl pozemek parc. [číslo] na žalované. [titul] [příjmení] a poté žalobce dodržovali ujednání a v dobré víře část pozemkové parcely o přibližné výměře 108 m2 užívali od r. 2004 až do současnosti. Část pozemkové parcely byla po celou dobu oplocena a užívána [titul] [příjmení] jako vlastní, takto pak žalobce nabyl nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne 30. 7. 2021. [titul] [příjmení] se po celou dobu na základě ujednání se žalovanými domníval, že mu bude tato část pozemku převedena do vlastnictví, nicméně ji užíval i na základě zřízeného věcného břemene užívání, k němuž byla smlouva uzavřena v roce 2005. Žalobce proto uplatňuje vydržení věcného břemene služebnosti užívání pozemku v rozsahu stanoveném předloženým geometrickým plánem k pozemku parc. [číslo]. Předchůdce žalobce [titul] [příjmení] využíval práva užívání pozemku na základě ujednání se žalovanými ihned po prodeji pozemku parc. [číslo] do jejich vlastnictví v rozsahu 6,3 m x 18 m, tak jak vyplývá z rozhodnutí katastrálního úřadu. Věcné břemeno užívání bylo ujednáno písemně a pouze nebylo zapsáno do katastru nemovitostí, neboť návrh nesplňoval předpoklady vyžádané katastrálním úřadem, a to vymezení věcného břemene geometrickým plánem. [titul] [příjmení] byl tedy řádným, poctivým a pravým držitelem práva věcného břemene užívání pozemku od r. 2004 do r. 2021 a následně vstoupil do práv oprávněného držitele žalobce, který nabyl poctivě držbu od poctivého držitele, a tedy se mu započítává též vydržecí doba jeho předchůdce. Žalobce tak po zákonem stanovenou dobu, se započtením doby jeho předchůdce, vykonává právo vyplývající z věcného břemene užívání pozemku. Žalovaní neprojevili o část pozemku parc. [číslo] zájem po celou dobu, kdy ji užíval [titul] [příjmení], ani jej nebo žalobce nenavštívili a své právo nenárokovali, dodržovali dohodu o výlučné oprávněné držbě a užívání části pozemku [titul] [příjmení]. Do prosince 2022, tedy přes více jak 18 let, [titul] [příjmení] a poté žalobce užívali část pozemku a spravovali ji s přesvědčením, že jim patří a užívají ji minimálně na základě uzavřené dohody o zřízení věcného břemene. Žalobce se tak považuje za poctivého držitele, neboť má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává. Dobrá víra žalobce se opírá o ujednání o účelovém převodu celého pozemku parc. [číslo] ze strany [titul] [příjmení] z důvodu povolení stavby žalovaných a zachování stavu oprávněné držby žalobcem po celou dobu od převodu práva vlastnictví na žalované, tj. od r. 2004 doposud. [titul] [příjmení] se po celou dobu cítil být oprávněným uživatelem pozemku z důvodu uzavřené smlouvy.

2. K výzvě soudu žalobce doplnil, že jen pomocí této žaloby lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty žalobce v právním vztahu, k odpovídající nápravě mezi účastníky nelze dospět jinak, určovací žaloba vystihuje obsah a povahu právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků.

3. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že ji navrhli v plném rozsahu zamítnout, a to z následujících důvodů. Žalovaní uzavřeli s [titul] [příjmení] smlouvou o věcném břemeni ze dne 18. 5. 2005 k části pozemku parc. [číslo] sousedící s pozemkem [titul] [příjmení] v délce 6,3 m a šířce 18 m. Následně podali tuto smlouvu společně s návrhem na povolení vkladu práva odpovídajícího věcnému břemeni do příslušného katastru nemovitostí, avšak návrh byl rozhodnutím ze dne 7. 4. 2006 zamítnut, a to z důvodu nedodání geometrického plánu. Žalovaní smlouvou již nedisponují a není ani uložena v archivu katastru nemovitostí. Žalovaní i [titul] [příjmení] si byli vědomi, že věcné břemeno, ani jiné věcné právo, ve prospěch [titul] [příjmení] nevzniklo, když jim bylo doručeno rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad. Proto následně uzavřeli smlouvu o pronájmu části pozemku parc. [číslo] za nájemné ve výši 1 Kč ročně, podle ní se také chovali, když žalovaní umožnili [titul] [příjmení] pozemek užívat, ačkoliv smlouva nebyla uzavřena písemně. [titul] [příjmení] tak užíval pozemek na základě smluvního závazkového vztahu, nikoli na základě věcného práva. Součástí dohody bylo i ujednání, dle kterého měl [titul] [příjmení] povinnost nabídnout pozemek parc. [číslo] žalovaným ke koupi v případě, že by jej chtěl převést. Vzhledem k tomu, že [titul] [příjmení] tak neučinil, smluvní vztah k pozemku parc. [číslo] v okamžiku převodu zanikl. Na základě toho již neměli žalovaní zájem nadále umožňovat [titul] [příjmení] užívání části pozemku, proto jej vyzvali k vyklizení, jelikož tak nebylo učiněno dobrovolně, domáhali se toho žalobou, která byla následně vzata zpět, neboť jí bylo vyhověno a pozemek byl vyklizen. [titul] [příjmení] podal dne 28. 3. 2022 žalobu na určené vlastnictví k části pozemku parc. [číslo] ta však byla zamítnuta. Následně se obrátil žalobce jako současný vlastník dne 30. 9. 2022 na žalované s tím, že měl údajně vydržet věcné břemeno služebnosti cesty k části pozemku parc. [číslo] žalovaní však tento nárok neuznali a upozornili jej, že se jedná o věcné břemeno užívání pozemku. Žalovaní se držby nikdy nevzdali, předchozí vlastník tuto část pozemku užíval na základě jejich vzájemné dohody, tedy závazkového vztahu, nikoli proto, že by měla být tato část pozemku v jeho domnělém vlastnictví. Sama tato skutečnost vylučuje, aby se původní vlastník domníval, že mu k pozemku svědčí jakékoli věcné právo. Pro zřízení služebnosti pozemku je navíc nezbytné, aby došlo k jejímu zápisu do veřejného seznamu, tedy do katastru nemovitostí. Pokud nedošlo k zápisu, nemohla smlouva o věcném břemeni nikdy nabýt účinnosti, a to zvlášť za předpokladu, že bez dodání geometrického plánu se jednalo o neurčité právní jednání, neboť ze smlouvy nebylo patrné, kterou část pozemku měli žalovaní v úmyslu zatížit věcným břemenem. V držbu nelze proměnit vysloveně závazkové poměry. [titul] [příjmení] rovněž nemohl být poctivým držitelem části pozemku parc. [číslo] jelikož si musel být vědom toho, že část pozemku parc. [číslo] užíval na základě smluvního ujednání mezi ním a žalovanými, když byl vyrozuměn o zamítnutí návrhu na vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni. V řízení pod sp. zn. [spisová značka] [titul] [příjmení] navíc tvrdil, že byl poctivým držitelem části pozemku parc. [číslo] neboť byl vždy v dobré víře, že je vlastníkem této části pozemku, následně však pozemek na základě žaloby žalovaných vyklidil. S ohledem na jednání [titul] [příjmení] lze těžko uvěřit tomu, že by byl kdy v dobré víře, pokud jde o držbu jakéhokoli věcného práva k části pozemku parc. [číslo]. I přes absenci právního titulu a dobré víry vlastníků žalovaní upozorňují, že nebyly naplněny podmínky ani pro mimořádné vydržení.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

5. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], to vše zapsané na [list vlastnictví] pro kat. úz. [část obce], [územní celek], vlastnictví nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 30. 7. 2021 provedením vkladu ke dni 9. 8. 2021 (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 26. 3. 2022, [list vlastnictví], kat. úz. [část obce], [územní celek]). Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro kat. úz. [část obce], [územní celek], a to každý jedné id. ½, vlastnictví nabyli na základě kupní smlouvy ze dne 11. 11. 2004 provedením vkladu ke dni 1. 12. 2004 (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 26. 3. 2022, [list vlastnictví], kat. úz. [část obce], [územní celek]). Pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaných bezprostředně sousedí s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce, hranice pozemků se v podstatě dotýká rohu stavby na pozemku ve vlastnictví žalobce (zjištěno z mapy pozemku parc. [číslo] kat. úz. [část obce]). V dřívější době byla část pozemku parc. [číslo] nacházející se mezi stavbami ve vlastnictví žalobce a žalovaných a vymezená následně v roce 2022 geometrickým plánem [číslo] [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne 1. 4. 2022 jako pozemek parc. [číslo] připlocena k pozemku žalobce a ze strany z ulice byla vybudována vjezdová brána a vstupní branka na pozemek a ke stavbě ve vlastnictví žalobce (zjištěno ze 4 fotografií hranic pozemků parc. [číslo] – přechozí stav pod [číslo] současný pod [číslo] geometrického plánu pro rozdělení pozemku ze dne 1. 4. 2022 od [titul] [jméno] [příjmení]), nyní je nový plot mezi pozemky veden po katastrální hranici, tedy v podstatě těsně okolo zdi stavby ve vlastnictví žalobce, část pozemku původně připlocená k pozemku žalobce je vyklizená a jeví známky probíhajících zemních prací (zjištěno ze 4 fotografií hranic pozemků parc. [číslo] – přechozí stav pod [číslo] současný pod [číslo]). [titul] [jméno] [příjmení], který byl vlastníkem pozemku parc. [číslo] do r. 2021, než jej prodal žalobci, a užíval shora uvedenou část pozemku parc. [číslo] se domáhal v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] určení, že je vlastníkem této části pozemku parc. [číslo] konkrétně pozemku parc. [číslo] vytyčeného geometrickým plánem [číslo] 2022 ze dne 1. 4. 2022, žaloba však byla rozsudkem ze dne 30. 8. 2022, č. j. [číslo jednací], zamítnuta, jelikož soud dospěl k závěru, že chybí platný právní titul k převodu vlastnictví k této části pozemku a [titul] [příjmení] nemohl být v dobré víře, že mu svědčí takové vlastnické právo, neuplynula ani doba mimořádného vydržení (zjištěno z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 8. 2022, č. j. [číslo jednací]), k odvolání [titul] [příjmení] pak Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 1. 2. 2023, č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu I. stupně potvrdil, neboť shodně se soudem I. stupně konstatoval, že [titul] [příjmení] nemohl být v dobré víře, že je vlastníkem předmětné části pozemku (zjištěno z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 2. 2023, č. j. [číslo jednací]). Dne 22. 8. 2005 doručili [titul] [příjmení] a žalovaní Katastrálnímu úřadu [anonymizována dvě slova] [část Prahy], návrh na vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni k pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce] na základě smlouvy ze dne 18. 5. 2005, katastrální úřad však vklad zamítl, neboť v článku II. smlouvy bylo uvedeno, že povinní z věcného břemene a oprávněný z věcného břemene přejímá věcné břemeno k části parcely [číslo] sousedící s parcelou [titul] [jméno] [příjmení], a to v délce 6,3 m a šíři 18 m, nedílnou součástí návrhu na vklad tak měl být geometrický plán a smlouvu nelze považovat za právní úkon určitý a srozumitelný, ani za právní úkon činěný v předepsané formě (zjištěno z rozhodnutí Katastrálního úřadu [anonymizována dvě slova] [část Prahy], ze dne 7. 4. 2006, [číslo jednací], na č. l. 52 soudního spisu). Doložená smlouva o zřízení věcného břemene mezi [titul] [příjmení] a žalovanými již byla v roce 2018 skartována a katastrální úřad jí nedisponuje (zjištěno ze sdělení Katastrálního úřadu [anonymizována dvě slova] [část Prahy], ze dne 9. 3. 2022, [číslo jednací] [číslo] [rok] [číslo]). [titul] [jméno] [příjmení] dne 24. 2. 2022 před notářem prohlásil, že uzavřel dne 11. 11. 2004 kupní smlouvu se žalovanými na prodej pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [část obce], a to z důvodu minimální zastavitelné části pozemku. Ihned poté měla být uzavřena smlouva o smlouvě budoucí o převodu části pozemku parc. [číslo] zpět na něj, následně však uzavřeli smlouvu o věcném břemeni užívání ve prospěch [titul] [příjmení] na část pozemku parc. [číslo] která byla podána na katastr, zápis však byl zamítnut z důvodu nedodání geometrického plánu. Fakticky však dodnes tuto část pozemku [titul] [příjmení] užívá. Do dne, než svoje nemovitosti prodal žalobci, ho žalovaní nevyzvali k předání pozemku a pozemek užíval dle jejich dohody. Část pozemku, která je jím dodnes užívána, měla být po kolaudaci domu žalovaných převedena zpět na [titul] [příjmení], k tomu ale nedošlo z důvodu dobrých vztahů s žalovaným 1). Pozemek je [titul] [příjmení] užíván v dobré víře od jeho narození a pozemek, který užívají žalovaní, a tedy i jeho oplocení stanovuje dohodnuté hranice při prodeji a odráží vzájemné dohody. Právo užívání i právo na úřední převod části pozemku [titul] [příjmení] převede za dohodnutou cenu na žalobce (zjištěno z notářského zápisu ze dne 24. 2. 2022, č. [anonymizována dvě slova] [rok], včetně příloh). V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 39 C 87/2022, v němž se žalovaní domáhali vůči žalobci vyklizení části pozemku parc. [číslo] došlo k zastavení řízení, neboť žalovaní vzali žalobu zpět z důvodu dobrovolného vyklizení pozemku žalobcem (zjištěno z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 29. 6. 2022, č. j. [číslo jednací]). Dopisem ze dne 30. 9. 2022 uplatnil žalobce prostřednictvím právní zástupkyně vůči žalovaným právo vydržení věcného břemene služebnosti cesty k části pozemku parc. [číslo] (zjištěno z uplatnění práva vydržení věcného břemene služebnosti cesty k části pozemku parc. [číslo] od zástupkyně žalobce pro žalované ze dne 30. 9. 2022), žalovaní však nárok žalobce dopisem ze dne 21. 10. 2022 odmítli a poukázali na to, že dle původní smlouvy ze dne 18. 5. 2005 s [titul] [příjmení] se jednalo o věcné břemeno užívání (zjištěno z reakce na přípis od zástupce žalovaných ze dne 21. 10. 2022).

6. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud neprovedl navrhovaný výslech [titul] [jméno] [příjmení] a žalovaného 1) [celé jméno žalovaného], neboť je považoval za nadbytečné, jelikož všechny rozhodné skutečnosti pro posouzení této věci byly zjištěny z již provedených důkazů.

7. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

8. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

9. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], to vše v kat. úz. [část obce], [územní celek], žalovaní jsou vlastníci sousedního pozemku parc. [číslo]. Žalobce zakoupil nemovitosti v roce 2021 od [titul] [příjmení], který v roce 2004 prodal pozemek parc. [číslo] (předchůdce pozemku parc. [číslo]) žalovaným na základě vzájemné dohody. Mezi [titul] [příjmení] a žalovanými byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene užívání ze dne 18. 5. 2005, a to k části pozemku parc. [číslo] vymezené později geometrickým plánem z roku 2022 jako pozemek parc. [číslo] nebyl však povolen vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni do katastru nemovitostí z důvodu nepřiložení geometrického plánu vymezujícího konkrétní část pozemku, kterou bude [titul] [příjmení] jako oprávněný z věcného břemene užívat, nepovolení vkladu bylo [titul] [příjmení] i žalovaným známo. [titul] [příjmení] však část pozemku parc. [číslo] vymezenou jako parc. [číslo] užíval na základě dohody se žalovanými po celou dobu od prodeje pozemku parc. [číslo] žalovaným v r. 2004 do prodeje nemovitostí žalobci v r. 2021. [titul] [příjmení] se žalobou domáhal určení svého vlastnického práva k části pozemku parc. [číslo] vymezené jako parc. [číslo] avšak žaloba byla zamítnuta z důvodu nedostatku právního titulu i absence dobré víry na straně [titul] [příjmení]. Část pozemku, která byla [titul] [příjmení] a následně žalobcem užívána, byla poté, co žalovaní podali žalobu na vyklizení, dobrovolně vyklizena.

10. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

11. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ o. s. ř.“), se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

12. Naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo nebo právní vztah, na kterém je žalobce účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým.

13. Soud na základě tvrzení a provedených důkazů dospěl k závěru, že je dán naléhavý právní zájem žalobce na určení existence věcného břemene, neboť bez rozhodnutí soudu by nemohlo dojít k vyjasnění právního postavení žalobce a žalovaných ve vztahu k věcnému břemeni váznoucímu na pozemku parc. [číslo] (resp. jeho části parc. [číslo]) ve prospěch pozemku parc. [číslo] k jeho zápisu do katastru nemovitostí.

14. Mezi účastníky bylo nesporné, že předchozí vlastník pozemku parc. [číslo] [titul] [příjmení] i současný vlastník, tj. žalobce, užívali až do r. 2022 část pozemku parc. [číslo] který je od r. 2004 ve spoluvlastnictví žalovaných, vymezenou později geometrickým plánem jako pozemek parc. [číslo] sporné mezi účastníky však bylo, na základě jakého titulu se tak dělo, resp. zda žalobce, popř. jeho předchůdce vydrželi právo odpovídající věcnému břemeni (služebnosti) užívání této části pozemku.

15. Jelikož se v případě vydržení jedná o originární způsob nabytí práva a k tvrzenému nabytí nemohlo dojít dříve než v roce 2014 (neboť [titul] [příjmení] prodal pozemek parc. [číslo] žalovaným v roce 2004), je věc nutno posuzovat podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů – dále jen jako„ o. z“ (srov. § 3028 odst. 1 a 2 o. z.).

16. Dle § 1260 odst. 1 věty prvé o. z. se služebnost nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena.

17. Dle § 1089 odst. 1 o. z., drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

18. Dle § 1090 odst. 1 o. z. se k vydržení vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

19. Dle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

20. Dle § 1092 o. z. se do vydržecí doby ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

21. Dle § 992 odst. 1 o. z., kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

22. Nový občanský zákoník nově zavedl dělení věcných břemen na služebnosti (povinnost něco strpět, něčeho se zdržet) a reálná břemena (povinnost něco dát, něco konat). Dle zákona lze pak služebnost nabýt např. smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením. Jelikož zákon detailně pravidla vydržení služebnosti neupravuje, aplikují se na vydržení služebnosti pravidla pro vydržení vlastnického práva a vydržení služebnosti může být jak řádné, tak mimořádné. Obecně je tedy potřeba držba poctivá, řádná a pravá. Elementární podmínkou vydržení je pak to, aby se držba zakládala na právním důvodu, který by jinak postačoval k nabytí příslušného práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Držba rovněž musí být nezbytně poctivá, a to po celou vydržecí dobu. Vydržení řádné přichází v úvahu tehdy, pokud je osoba přesvědčena, že jí právo, které vykonává, náleží, musí tedy jednat v omluvitelném skutkovém omylu, nikoli omylu právním. Dobrá víra musí existovat vzhledem ke všem okolnostem, subjektivní přesvědčení musí být objektivizováno běžnou mírou opatrnosti. Vnitřní stav mysli držitele, že mu náleží právo, které je předmětem držby, se zakládá na přesvědčení držitele, že právní předchůdce byl se zřetelem ke všem okolnostem věci oprávněn na držitele příslušné právo převést nebo pro držitele příslušné právo zřídit, a to na základě řádného právního titulu a za současné absence práv, která by tomu bránila, a že toto právo bylo ve prospěch držitele i skutečně platně zřízeno a toto právo i platně vzniklo a svědčí držiteli. Pokud je k nabytí práva nezbytná vedle právního titulu i další právní skutečnost (např. zápis do veřejného seznamu), vyžaduje princip pozitivní poctivosti, aby byla naplněna i tato skutečnost. Pokud držitel ví, nebo mu musí být z okolností zjevné, že tu takový titul není, nemůže nabýt držitel poctivou držbu. Zpravidla držitel poctivý nemůže být ani v případě, kdy k nabytí práva se vedle existence platného nabývacího titulu vyžaduje i zápis do veřejného seznamu a nabyvatel do tohoto seznamu zapsán jako jiná osoba oprávněná nebyl. Je tomu tak proto, že držitel nemůže být s ohledem na všechny okolnosti v dobré víře, že mu vykonávané právo náleží, když náhledem do veřejně přístupného seznamu může zjistit, že není evidován jako jiná osoba oprávněná k dané věci. (Skutkový) omyl je možno považovat za omluvitelný tehdy, pokud se jedná o omyl, k němuž došlo přesto, že jednající (mýlící se) osoba postupovala s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze vzhledem ke všem okolnostem konkrétního případu po každém požadovat k tomu, aby se takovému omylu vyhnul. Na nabyvatele držby je možno přiměřenou míru povinností, aby se přesvědčil, že jeho držba je poctivá (investigativní povinnost), tj. že mu skutečně vzniklo předmětné právo, které chce nabýt. Jak připomněl Nejvyšší soud mj. v usnesení ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 28 Cdo 2853/2016, kde shrnul dosavadní judikaturu k otázce dobré víry držitele,„ (p) ři posuzování otázky, zda byl držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří, je třeba vycházet z toho, zda při zachování náležité (běžné) opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl, respektive mohl mít, během vydržecí doby důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří (vycházející z toho, jak by věc posoudil průměrný člověk při zachování obvyklé opatrnosti).“ Jelikož omyl musí být dle § 992 o. z. omluvitelný a právní omyl držitele není omluvitelný s ohledem na zásadu neznalost zákona neomlouvá, nemůže být držitel, který drží právo, které mu nevzniklo, na základě právního omylu, poctivým držitelem ve smyslu § 992 o. z., o takovém omluvitelném právním omylu by bylo možno uvažovat pouze v případě, že by právní úprava byla nejasná (srov. ŠVESTKA, Jiří a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek III. (§ 976 až 1474, absolutní majetková práva) . 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2022). V držbu taktéž nelze proměnit vysloveně závazkové poměry, zejména výprosu, nájem apod., kdy osoba sice vykonává právo pro sebe, ale objektivně nemůže být přesvědčena, že jí právo náleží.

23. Soud se tedy zabýval tím, zda žalobce, resp. předchozí vlastník pozemku parc. [číslo] [titul] [příjmení] mohl vydržet věcné břemeno (služebnost) užívání pozemku parc. [číslo] ve prospěch pozemku parc. [číslo]. Zejména soud posuzoval, zda mohl být [titul] [příjmení] na základě uzavřených dohod mezi ním a žalovanými v dobré víře, že mu svědčí právo odpovídající věcnému břemeni užívání pozemku parc. [číslo].

24. Dle § 151o odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

25. Jak bylo zjištěno provedeným dokazováním, [titul] [příjmení] a žalovaní uzavřeli dne 18. 5. 2005 smlouvu o zřízení věcného břemene užívání k části pozemku parc. [číslo] avšak nedošlo k vkladu práva do katastru nemovitostí, neboť nebyl dodán geometrický plán, kterým by bylo řádně vymezeno, které části pozemku se zřízení věcného břemene týká; jak [titul] [příjmení], tak žalovaní měli vědomost o tom, že k vkladu nedošlo, což potvrdil i [titul] [příjmení] ve svém prohlášení. V souladu s § 151o občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, však bylo nutné, aby bylo právo odpovídající věcnému břemeni k nemovité věci zapsané do katastru nemovitostí rovněž zapsáno do katastru nemovitostí, jinak nedošlo k nabytí tohoto práva. Pokud tedy k zápisu věcného břemene nedošlo, o čemž byl [titul] [příjmení] vyrozuměn, nemohl být od počátku, tedy od r. 2005, v dobré víře, že mu takové právo svědčí, neboť nebyly naplněny zákonem stanovené podmínky pro řádný vznik práva věcného břemene ve prospěch pozemku ve vlastnictví [titul] [příjmení] (nikoli titul, ten mu svědčil). Pokud se [titul] [příjmení] přesto domníval, že mu takové právo vzniklo, činil tak v omylu právním, který ze zásady není omluvitelný, tedy nemůže založit poctivou držbu práva ve smyslu § 992 o. z. Jestliže následně [titul] [příjmení] užíval pozemek na základě ústní dohody mezi ním a žalovanými, nemohla taková ústní dohoda založit dobrou víru [titul] [příjmení] ve vznik práva věcného břemene, neboť mu muselo být nepochybně zřejmé, že je tak třeba učinit písemnou smlouvou a následně vložit toto právo do katastru nemovitostí.

26. Zároveň se dobrá víra musí vztahovat ke konkrétnímu právu, které má dané osobě svědčit, nelze dobrou víru zakládat na tom, že se daná osoba domnívala, že jí svědčí jiné, třeba i„ silnější“ právo k předmětnému pozemku. Z prohlášení [titul] [příjmení] i skutečnosti, že podal žalobu na určení, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] však plyne, že jeho dobrá víra se nemohla vztahovat k právu věcného břemene užívání, neboť dle svých slov i jednání se [titul] [příjmení] údajně domníval, že je vlastníkem tohoto pozemku. V tomto smyslu jsou jak tvrzení žalobce, tak tvrzení [titul] [příjmení] vnitřně rozporná, neboť dobrá víra nemohla zároveň směrovat k vlastnickému právu i právu odpovídajícímu věcnému břemeni (služebnosti) užívání pozemku.

27. Jelikož nesvědčila dobrá víra [titul] [příjmení], nemohl být v dobré víře ani žalobce. Ostatně k vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni by dle tvrzení žalobce muselo dojít již za vlastnictví pozemku parc. [číslo] předchozím vlastníkem, [titul] [příjmení] (buď v roce 2014, nebo 2015), a pouze by došlo k jeho přechodu na žalobce s převodem vlastnictví k pozemku parc. [číslo] v roce 2021, nebylo by tak možné vůbec uvažovat o započítání předchozí vydržecí doby do doby svědčící žalobci.

28. Rovněž soud uvádí, že nemohlo dojít k mimořádnému vydržení dle § 1095 o. z., neboť neuplynula potřebná doba 20 let k tomu, aby mohl [titul] [příjmení] a po něm žalobce věcné břemeno k pozemku vydržet (tato by uplynula nejdříve v roce 2024).

29. Na základě výše uvedeného tak soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobu v celém rozsahu zamítl, přičemž pouze upravil znění petitu, aby bylo jasně patrno, k jaké části pozemku ve vlastnictví žalovaných se žalobce domáhal určení existence věcného břemene.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, společně a nerozdílně nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 458,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč (za odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za každého ze žalovaných stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 50 000 Kč ve výši 2 480 Kč s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., a (společná) paušální náhrada hotových výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 300 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim, za písemné podání nebo návrh ve věci samé – vyjádření k žalobě, a za účast na jednání soudu – dne 27. 6. 2023), a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 040 Kč ve výši 4 418,40 Kč.

31. Nad rámec uvedeného pak soud apeluje na účastníky tohoto sporu, aby se pokusili do budoucna nalézt smírné řešení v rámci svých sousedských vztahů, neboť nepochybně žaloba podaná k soudu není ideálním způsobem řešení sousedských neshod a zároveň lze předpokládat, že účastníci budou sousedy ještě dalších několik, možná i desítky let a bude třeba, aby dokázali rozumně a konstruktivně řešit problémy, které z toho mohou vznikat. Soud poukazuje zejména na § 1020 – § 1022 o. z. a problémy, které může přinášet potřeba údržby pozemku a stavby žalobce spojená se vstupem na pozemky žalovaných, kteří jsou dle zákona povinni takovou údržbu za daných podmínek žalobci umožnit. Je tak otázkou, zda není i v zájmu žalovaných, aby vyřešili danou otázku ať už věcným břemenem, nebo odprodejem malé části svého pozemku (úzkého pruhu alespoň za účelem průchodu okolo stavby žalobce a zbudování nezbytného lešení) tak, aby nemuseli být při každé opravě stavby žalobce obtěžováni jeho žádostmi, nebo přinejhorším dokonce žalobami na umožnění takové údržby, ač soud nepovažuje takové zatěžování soudní soustavy za ideální a konstruktivní řešení takovýchto problémů, jak již zmínil výše.