11 C 393/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy <b>I. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen souhlasit s vydáním částky 24 866 Kč ze soudní úschovy Obvodního soudu pro Prahu 4 žalobkyni.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému nahrazení souhlasu s vydáním úschovy ve výši 24 866 Kč s odůvodněním, že je nástupnickou společností spol. [právnická osoba], [IČO], která uzavřela prostřednictvím e-shopu [webová adresa] s provozovatelem e-shopu kupní smlouvu na koupi elektrospotřebičů za sjednanou kupní cenu ve výši 24 866 Kč, kterou uhradila na určený bankovní účet, objednané zboží však nikdy neobdržela. Během vyšetřování Policie ČR bylo zjištěno, že e-shop byl vytvořen za účelem páchání trestné činnosti, a to vylákat finanční prostředky z osob, aniž by bylo poskytnuto protiplnění. Policii ČR se podařilo zajistit část finančních prostředků uhrazených poškozenými na tři účty založené v ČR ve výši 255 758,46 Kč. Vzhledem k tomu, že takto zajištěné finanční prostředky svojí výší neodpovídaly celkové výši podvodně vylákaných finančních prostředků, vydala dne [datum] Policie ČR usnesení, kterým vydala zajištěné finanční prostředky do úschovy Obvodního soudu pro Prahu 4 a poučila poškozené, že jsou u tohoto soudu oprávněni vznášet své nároky na vrácení vylákaných finančních prostředků. Žalobkyně o vydání úschovy požádala v žádosti ze dne [datum], stejně jako několik dalších přihlašovatelů, usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], však soud požadavek žalobkyně a dalších přihlašovatelů na vydání úschovy zamítl, a to z důvodu, že se někteří příjemci a někteří z ostatních přihlašovatelů nevyjádřili k dotazu zmíněného soudu, zda s vydáním úschovy souhlasí, někteří se vyjádřili negativně nebo s výhradami. Soud proto poučil přihlašovatele, že se mohou domáhat udělení souhlasu v samostatném řízení dle § 299 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Zároveň navrhla, aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení.

2. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve znění opraveného a doplňujícího usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo ve stejné věci rozhodnuto vůči dalším přihlašovatelům, přičemž administrativním pochybením došlo k nezapsání žalovaného do systému, ač byl v žalobě správně označen, a řízení vůči němu nebylo v podstatě vedeno. Výrokem LXIV. bylo rozhodnuto o vyloučení věci vůči žalovanému k samostatnému řízení, aby bylo zajištěno jeho právo na spravedlivý proces a žaloba a jednotlivá předvolání mu byla řádně doručena.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Jelikož ve skutkově stejné věci bylo rozhodnuto shora uvedeným rozsudkem ve znění shora uvedeného opravného usnesení, dospěl soud k závěru, že ve věci je množné rozhodnout bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve zní pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), a tak soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

5. Žalobkyně výslovně uvedla, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný, kterému bylo usnesení doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne [datum], a následně vhozeno do domovní schránky, se nevyjádřil.

6. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem ve věci rozhodl.

7. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

8. Žalobkyně byla sloučena se zanikající [právnická osoba] a.s., [IČO], sídlem [adresa], a přešlo na ni jmění této zanikající společnosti (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 7. 7. 2021 na žalobkyni). Dne [datum] byla panem [jméno] [příjmení] vytvořena objednávka na e-shopu [anonymizováno] s tím, že pan [příjmení] byl e-mailem informován o tom, že zboží bude odesláno, jakmile e-shop obdrží platbu na účet č. [bankovní účet] s příslušným variabilním symbolem (zjištěno z e-mailu ze dne 22. 4. 2014 od [anonymizováno] pro pana [jméno] [příjmení]). Panem [příjmení] bylo objednáno zboží za cenu 24 858 Kč včetně poštovného (zjištěno z e-mailu ze dne [datum] od [anonymizováno] pro pana [jméno] [příjmení], detail objednávky), na což mu byla vystavena faktura [číslo] ze dne [datum] na částku 24 866 Kč a na jméno [jméno] [příjmení], [právnická osoba], [adresa] (zjištěno z faktury [číslo] pro pana [jméno] [příjmení] od [anonymizováno]). Téhož dne požádal pan [příjmení] e-mailem o úpravu faktury pouze na spol. [právnická osoba], aby mohla sloužit jako daňový doklad na firmu s tím, že je pouze kontaktní osobou pro převzetí zboží a faktura by neměla být vystavena na jeho jméno. Na to reagovala osoba jménem [jméno] [příjmení], specializovaný obchodník e-shopu, tak, že opravená faktura přijde určitě se zbožím, a poprosil, aby byl využit nový účet č. [bankovní účet], pokud dosud nebyla objednávka uhrazena. Pan [příjmení] rovněž obdržel automatický e-mail s tímto novým číslem účtu (zjištěno z e-mailové komunikace mezi panem [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] z 22. 4. 2014 na č. l. 297 – 300 spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. Zn. [spisová značka]). Dne 2. 5. 2014 spol. [právnická osoba] uhradila částku 24 866 Kč na účet č. [bankovní účet] (zjištěno z výpisu z účtu na č.l. 292 spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka]). E-mailem ze dne 19. 5. 2014 se pan [příjmení] dotazoval na stav objednávky, jelikož provedli úhradu na původní účet, ale zboží ještě nedošlo, e-mail však již byl nedoručitelný (zjištěno z emailová komunikace z [datum] od pana [jméno] [příjmení] s [anonymizováno]). Na základě plné moci ze dne 27. 5. 2014 (zjištěno z plné moci od spol. [právnická osoba] pro [jméno] [příjmení] ze dne [datum]) pan [příjmení] oznámil dne [datum] na Policii ČR podvod na e-shopu [webová adresa] s tím, že je zaměstnancem spol. [právnická osoba], dostal za úkol koupit kávovar a vytipoval si konkrétní výrobek, u nějž byla nabídka e-shopu [webová adresa] nejvýhodnější. Z kanceláře tedy kávovar objednal a zaplatil po schválení a zpracování účetním oddělením firmy dopředu, jelikož to byla jediná možnost. Poté, co zboží nedorazilo a pan [příjmení] se je pokoušel neúspěšně kontaktovat telefonicky i e-mailem, začal na internetu vyhledávat informace o společnosti a zjistil z recenzí jiných poškozených, že se jedná o podvodníky. Spol. [právnická osoba] vznikla škoda ve výši 24 866 Kč (zjištěno z úředního záznamu ze dne [datum] Policie ČR, Obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno], Služba kriminální policie a vyšetřování, 2. oddělení hospodářské kriminality, na č. l. 283 – 286 spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. Zn. [spisová značka]). Spol. [právnická osoba] bylo prostřednictvím pana [příjmení] poskytnuto poučení poškozené právnické osoby v trestním řízení (zjištěno z poučení poškozené právnické osoby v trestním řízení ze dne [datum]) a poučení o poskytování informací o trestním řízení a osobách na něm zúčastněných (zjištěno z poučení o poskytování informací o trestním řízení a osobách na něm zúčastněných z [datum]). Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], Policie ČR odložila trestní věc podezření ze spáchání zločinu podvodu a legalizace výnosů z trestné činnosti, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v průběhu dubna 2014 provozoval z neznámého místa e-shop [webová adresa], na kterém nabízel různé elektrospotřebiče, ačkoliv od počátku fungování e-shopu neměl v úmyslu zboží zákazníkům dodat a zbožím ani nedisponoval, od počátku se tedy chtěl pouze promyšleným způsobem obohatit, přičemž na účty založené najatými administrativními pomocníky, mj. účet č. [bankovní účet], přijal od [datum] do [datum] od 83 poškozených celkem 761 098 Kč, jelikož se nepodařilo prozatím neznámého pachatele identifikovat a ve věci prozatím nemohou být prováděny jiné úkony (zjištěno z usnesení Policie ČR, Obvodního ředitelství policie [obec] [anonymizováno], Služba kriminální policie a vyšetřování, 2. oddělení hospodářské kriminality, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]). Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], Policie ČR vydala Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dle § 81a tr. řádu ve spojení s § 80 odst. 1 věty 3 tr. řádu všechny zajištění finanční prostředky, mj. finanční prostředky zajištěné dle § 79a odst. 1 tr. řádu usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], na bankovním účtu č. [bankovní účet], jelikož na uvedené finanční prostředky uplatňuje nárok více osob a existují pochybnosti, kdo má na ně nárok. Policie ČR uvedla, že na daném účtu bylo zajištěno 130 414,54 Kč, kdy neznámý pachatel na tento účet přijal dne [datum] částku 24 866 Kč z účtu [číslo] od poškozené osoby [právnická osoba] Policie ČR konstatovala, že jelikož se o náhradu škody do trestního řízení přihlásila většina z 83 poškozených, avšak na uvedených bankovních účtech se nepodařilo zajistit všechny podvodně vylákané finanční prostředky, je třeba, aby poškození své nároky uplatnili v řízení ve věcech občanskoprávních (zjištěno z usnesení Policie ČR, Obvodního ředitelství policie [obec] [anonymizováno], Služba kriminální policie a vyšetřování, 2. oddělení hospodářské kriminality, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]). Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl mj. návrh na vydání soudní úschovy žalobkyni zamítnut, jelikož někteří přihlašovatelé se k návrhu nevyjádřili a někteří s ním nesouhlasili (zjištěno z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

9. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud neprovedl důkaz fakturou [číslo] na pana [jméno] [příjmení] a výpisem z účtu z [příjmení] [příjmení], neboť je považoval za nadbytečné, jelikož se netýkaly nároků žalobkyně. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

10. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

11. Žalobkyně je nástupkyní spol. [právnická osoba], která si prostřednictvím svého zaměstnance pana [příjmení] objednala dne [datum] na stránkách [webová adresa] zboží za celkovou cenu 24 866 Kč, kterou dne 2. 5. 2014 na účet č. [bankovní účet] uhradila, zboží jí však nebylo nikdy dodáno, neboť se v daném případě jednalo o podvodný e-shop, který sice nabízel různé elektrospotřebiče, ale od počátku neměl v úmyslu zboží zákazníkům dodat, jelikož jím nedisponoval, od počátku tedy bylo účelem pouze obohacení neznámé osoby. Spol. [právnická osoba] oznámila Policii ČR dne [datum], že byla podvedena, a uplatnila práva poškozené právnické osoby v příslušném trestním řízení. Policie ČR usnesením ze dne [datum] věc odložila, neboť se jí prozatím nepodařilo neznámého pachatele identifikovat, a vydala zajištěné finanční prostředky, mj. i finanční prostředky zajištěné na účtu č. [bankovní účet] ve výši 130 414,54 Kč, Obvodnímu soudu pro Prahu 4, jelikož se přihlásilo velké množství poškozených, avšak nepodařilo se zajistit všechny vylákané finanční prostředky. Návrh na vydání z úschovy žalobkyni byl zamítnut, jelikož někteří přihlašovatelé se nevyjádřili a někteří nesouhlasili s vydáním dle návrhu žalobkyně.

12. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně.

13. Soud se zabýval tím, zda jsou zde podmínky pro to, aby souhlas žalovaného s vydáním úschovy v konkrétní částce žalobkyni byl nahrazen.

14. Dle § 80 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů, není-li věci, která byla vydána nebo odňata (v trestním řízení – pozn. doplněna soudem), k dalšímu řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata. Jestliže na ni uplatňuje právo osoba jiná, vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc uloží do úschovy a osoba, která si na věc činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních. Pokud osoba, která má na věc právo, ji přes opakovanou výzvu nepřevezme, bude věc prodána a částka za ni stržená bude uložena do úschovy soudu; věc bezcenná se zničí. Dle § 81a téhož zákona se na postup při vrácení nemovitých věcí a nehmotných věcí, které byly zajištěny podle § 79a a při dalším nakládání s nimi, jakož i na postup při vrácení náhradní hodnoty, která byla zajištěna podle § 79g, a při dalším nakládání s ní, přiměřeně užijí § 80 a 81.

15. Dle § 299 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ z. ř. s.“), byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli.

16. Soud v dané věci připomíná, že žaloba o uložení povinnosti souhlasit s vydáním úschovy představuje procesní formu vyjádření posouzení otázky, komu (zda příjemci nebo přihlašovateli, popřípadě složiteli) má být předmět úschovy soudem vydán, tedy – řečeno jinak – komu svědčí vlastnické nebo jiné právo k předmětu úschovy, na základě kterého soud vydá předmět úschovy. Není přitom podstatné, že vlastnické nebo jiné právo k předmětu úschovy se v tomto řízení řeší jen jako otázka předběžná a že nachází svůj projev ve výroku rozsudku v podobě„ nahrazení projevu vůle“; pravomocný rozsudek soudu, kterým bylo rozhodnuto, že žalovaný„ je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy“, žalobci totiž zakládá právo, aby mu soud vydal předmět úschovy, čímž bude naplněno jeho právo k majetku, uloženému nebo složenému do úschovy soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 5. 2020, sp. zn. 21 Cdo 2304/2019, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 4. 2015, sp. zn. 21 Cdo 2127/2014). Speciálním případem soudní úschovy je pak úschova dle § 80 odst. 1 tr. řádu. Jelikož samotný trestní řád nemá speciální úpravu, kterou by se taková soudní úschova řídila, aplikují se na takovou soudní úschovu přiměřeně ustanovení § 289 až 302 z. ř. s., mj. právě i ustanovení § 299 z. ř. s. o žalobě na nahrazení souhlasu s vydáním úschovy. Soudní úschovu lze v tomto případě vydat tomu, kdo věc vydal nebo komu byla odňata, tomu, kdo na ni uplatňoval v trestním řízení právo, popřípadě tomu, kdo na ni uplatnil právo u soudu v občanském soudním řízení, aniž by tak učinil u orgánu činného v trestním řízení; složitel v tomto řízení nevystupuje. Ten, kdo věc vydal nebo komu byla odňata, má postavení příjemce, ten, kdo na věc uplatňoval právo v trestním řízení, má postavení přihlašovatele. Věc, která byla uložena do úschovy na základě usnesení orgánu činného v trestním řízení vydaného podle § 80 odst. 1 věty třetí tr. řádu se vydá tomu z účastníků řízení o úschově, který o to požádal, a jen v případě, že s vydáním věci žadateli ostatní účastníci souhlasili nebo že jejich nesouhlas byl nahrazen pravomocným rozsudkem soudu (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. Cpjn 203/2005, k předchozí právní úpravě).

17. Soud tak jako otázku předběžnou posuzoval, zda žalobkyně má právo k předmětu úschovy ve vymezené částce, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak je.

18. Dle § 584 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ o. z.“), bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti.

19. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Provedeným dokazováním bylo nepochybně prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně spol. [právnická osoba] uhradila na účet, z něhož byly následně zajištěny finanční prostředky v částce 130 414,54 Kč, částku 24 866 Kč, že tyto prostředky uhradila v úmyslu zakoupit zboží objednané na webové stránce [webová adresa], přičemž se však jednalo o podvodný e-shop provozovaný neznámou osobou, která neměla nikdy v úmyslu zboží zákazníkům dodat a ani jím nedisponovala, pouze měla v úmyslu se obohatit. Spol. [právnická osoba] tak uzavřela s daným e-shopem smlouvu o koupi, kterou soud posoudil jako neplatnou dle § 584 odst. 2 o. z., jelikož spol. [právnická osoba] jednala v omylu vyvolaném lstí, přičemž této neplatnosti se dovolala tím, že uplatnila škodu vzniklou daným podvodným jednáním v příslušném trestním řízení. Dané finanční prostředky, které spol. [právnická osoba] zaplatila, aniž by za ně obdržela protiplnění, tak představují bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z., které tato neznámá osoba získala na úkor dané společnosti plněním bez právního důvodu, neboť právní jednání v podobě uzavření příslušné kupní smlouvy bylo neplatné od počátku (ex tunc). Žalobkyni jako subjektu, na nějž přešlo jmění spol. [právnická osoba], včetně všech nároků vůči třetím osobám, tak vzniklo právo na vydání předmětné částky, o níž se neznámá osoba obohatila tím, že přijala dané prostředky na bankovní účet, zřízený pro tento účel třetí osobou.

21. Jelikož tedy žalobkyni svědčí právo k finančním prostředkům uloženým v soudní úschově, neboť tyto byly zajištěny z účtu, na nějž žalobkyně bez právního důvodu uhradila příslušnou částku, soud nahradil souhlas žalovaného s vydáním této částky ze soudní úschovy žalobkyni, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalobkyně sice byla ve věci úspěšná, ale náhradu nákladů vůči žalovanému nepožadovala.