11 C 55/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Pavlíčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 352 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 352 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 15. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 147 271,30 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.</b> 1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 19. 4. 2021, domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 27. 2. 2020 smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení fasády na objektu Obytný soubor [anonymizována dvě slova], [obec]. Žalobkyně si průběh provádění díla dokumentovala fotografiemi. Žalobkyni bylo před dokončením díla tvrzeno, že technický dozorující investor je nemocný a že má čekat, přitom na následné urgence žalobkyně nebylo reagováno, přestože fasáda byla navezena na místě stavby, lešení bylo připravené a žalobkyně jen čekala, až dozor přebere danou etapu pro dokončení díla. E-mailem ze dne 8. 6. 2020 sdělila žalovaná žalobkyni, že může nastoupit k dokončení díla s tím, že má být dokončena během 1 dne. I když žalobkyně vyslala své pracovníky pro dokončení díla, pracovníkům žalobkyně bylo sděleno, že žalovaná si fasádu dodělává sama. Žalovaná tak zmařila provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, a žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení dlužné částky, po odečtení provedené práce spočívající v natažení finální vrstvy fasády ve výši 28 000 Kč, a to v celkové výši 352 000 Kč. Žalovaná žalobkyni dosud dlužnou částku neuhradila, přestože byla žalobkyní k úhradě vyzvána předžalobní upomínkou.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla zamítnout, a to z následujících důvodů. Uvedla, že na díle byly žalobkyní způsobeny škody při provádění díla neodborností a nekvalitou prací. Popřela tvrzení žalobkyně v žalobě s tím, že žalobní tvrzení jsou nedostatečná, uvedla, že nárok neuznává co do celku ani co do části a naprosto jej popírá, neboť žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Předmětná smlouva nebyla uzavřena v písemné formě. Žalovaná zaslala žalobci dne 27. 2. 2020 informační dopis o podmínkách, které žalovaná jako objednatel vyžaduje u dodavatelů fasádních prací (objednávka) s tím, že součástí dopisu byl i návrhu příslušné smlouvy o dílo. Ten představoval standardní obsah smlouvy o dílo, kterou žalovaná jako objednatel se svými subdodavateli uzavírala. Návrh odkazuje na obchodní podmínky pro zhotovení stavby. Žalobkyně na návrh smlouvy o dílo nereagovala, tedy jej neodmítla, naopak zaslala dne 25. 3. 2020 návrh doplněný o konkrétní údaje a následně přistoupila na provádění díla, čímž žalobkyně souhlasila s obsahem návrhu smlouvy o dílo. Žalovaná e-mailem ze dne 8. 6. 2020 vytkla žalobkyni porušování předmětného ujednání dle smlouvy o dílo a vyzvala žalobkyni k obnovení, respektive k dokončení práce a navýšení kapacity na dokončení všech prací na fasádách dle smlouvy. Žalobkyně na výzvu nereagovala, dílo nedokončila, tedy jej nemohla ani řádně předat. Žalovaná má za to, že nedošlo k provedení díla, proto nemohl žalobkyni vzniknout nárok na zaplacení ceny díla. Termín fasády byl přislíben na 21 dní, toto nebylo dodrženo. Standardní smlouva, na jejímž obsahu se strany dohodly, obsahuje mimo jiné i možnost žalované jako objednatele omezit rozsah předmětu plnění, a to až do 80 % z finančního objemu díla. Nedošlo k vyslání pracovníků žalobkyně na místo, aby dílo dokončili, naopak žalobkyně neměla žádnou snahu dílo dokončit. Fasáda na objektu nebyla nikdy dokončena z důvodu přístupu a svévole žalobkyně k tomuto závazku. Žalobkyně prováděla dílo s vadami a nekvalitně.

3. Rozsudkem ze dne 19. října 2021, č. j. 11 C 55/2021-38, byla žaloba zamítnuta, jelikož soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobkyně předmětnou pohledávku za žalovanou postoupila na Bc. [jméno] [příjmení] po podání žaloby, postoupení postupník sdělil žalované. Práva a povinnosti spojená s danou pohledávkou přešla na postupníka a došlo tak ke ztrátě aktivní věcné legitimace žalobkyně ve věci. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. 3. 2022, č. j. 23 C0 36/2022-81, rozsudek soudu I. stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení, když uzavřel, že z důkazu kopií postupní smlouvy ze dne 2. 9. 2021 nevyplývá, kdo ji za žalobkyni uzavřel a podepsal. U nečitelného podpisu za žalobkyni na předmětné postupní smlouvě není uvedeno, o jakou osobu a v jaké funkci se jedná. Žádné další okolnosti, které by např. ve smyslu ust. § 166 o. z. nasvědčovaly, že za žalobkyni jednal někdo jiný než její jednatelka, nebyly tvrzeny. Rovněž soud I. stupně nezkoumal splnění odkládací podmínky účinnosti předmětné postupní smlouvy. Žalobkyně ve svém odvolání vznesla relevantní obranu proti právnímu posouzení její věcné aktivní legitimace ve sporu, závěry učiněné soudem I. stupně jsou minimálně předčasné, zejména v situaci, kdy v rámci odvolacího řízení /mimo rámec neúplné apelace/ nadále zůstaly pochybnosti o pravosti a pravdivosti obsahu postupní smlouvy, k tomu bude třeba doplnit dokazování nad rámec funkční příslušnosti odvolacího soudu a rovněž vypořádat se s odvolacími námitkami žalobkyně.

4. Žalobkyně k postupní smlouvě doplnila, že nebyla podepsána jednatelkou společnosti, ani nikým jiným, kdo by byl k takovému uzavření smlouvy zmocněn, proto ji považuje za neplatnou. Žalobkyně se o existenci této smlouvy dozvěděla až v průběhu řízení. Dopisem ze dne 3. 3. 2022 adresovaným panu [příjmení] jej informovala, že smlouvu nepokládá za platnou, a z důvodu opatrnosti od smlouvy odstoupila. Toto odstoupení vzal pan [příjmení] dopisem ze dne 6. 3. 2022 na vědomí. Smlouva rovněž nemohla nabýt účinnosti, jelikož nebyla splněna podmínka v čl. III. poslední větě smlouvy, tedy zaplacení kupní ceny. Tato zaplacena nebyla, tudíž k přechodu pohledávky na pana [příjmení] nedošlo a věřitelem pohledávky byla a je po celou dobu žalobkyně. Nezaplacení kupní ceny potvrdil i pan [příjmení] v dopise ze dne 6. 3. 2022.

5. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že nastoupila k pracím na zhotovení fasády 5. 3. 2023, kdy byl nakoupen první materiál a tentýž den i začaly práce ze strany žalobkyně. Na konci dubna 2020 bylo dílo ze strany žalobkyně hotové až do fáze lepidla (tj. byl hotový polystyren, perlinka, lepidlo), zbývalo pouze natažení fasády, tj. 2mm stěrky v bílé barvě, což je otázkou cca 2 dnů práce. Žalovaná však žalobkyni v dokončení díla zabránila a nepovolila natažení fasády, neboť chtěla nejprve nechat do té doby hotovou část díla zkontrolovat ze strany technického dozoru investora, tedy předtím, než bude zakryta finální vrstvou stěrky. Pak bylo tvrzeno, že technický dozor je nemocný, že má žalobkyně čekat, na urgence nebylo reagováno, přitom fasáda byla již navezena na místě stavby, lešení bylo připravené a žalobkyně jen čekala, až dozor přebere danou etapu díla a dílo bude moci dokončit. Žalovaná náhle e-mailem ze dne 8. 6. 2020 odeslaným v půl páté odpoledne vyzvala žalobkyni k dokončení prací do druhého dne. Pracovník žalobkyně pan [příjmení] se hned druhý den dostavil na místo provádění díla, aby zjistil stav a mohl zkoordinovat pracovníky žalobkyně k dokončení díla. Když však přijel, fasáda již byla natažena. Na místě proto pořídil fotografie, kde je patrná již částečně natažená omítka žalovanou nebo jejími dodavateli. Žalovaná tedy neumožnila žalobkyni řádně dokončit dílo, dodělala si jej sama a fakticky nedala žalobkyni žádnou možnost ani přiměřenou lhůtu k dokončení. Žalovaná si přitom dodělala fasádu za pomoci materiálu, který pořídila a navezla na místo žalobkyně, aniž za jakékoli práce nebo materiál žalobkyni cokoliv zaplatila. Žalovaná tak zmařila dokončení díla žalobkyní, která byla připravena dílo řádně dodělat a jen čekala na pokyn žalované, která sama dílo zdržovala. Žalovaná jako hlavní dodavatel stavby svého investora měla ostatně zcela zásadní potíže s koordinací jednotlivých prací, čímž zřejmě došlo z důvodu na straně žalované i k možnému prodlení žalované vůči jejímu investorovi. Žalobkyně tedy byla připravena dílo dokončit, nebyla v prodlení a byla to žalovaná, kdo odkládal dokončení díla. Žalovaná v žádném ze svých dopisů nezmiňovala žádné konkrétní škody ani údajné vady, ani neuplatňovala žádné konkrétní nároky. Namítání neurčitých údajných vad a škod je zcela zřejmě účelovou obranou žalované.

6. Na jednání dne 1. 9. 2022 žalovaná uvedla, že pan [příjmení] jednal při objednávání některých prací svévolně a překračoval své pravomoci. Soud však k tomuto tvrzení nepřihlédl, neboť jej žalovaná vznesla po koncentraci řízení dle § 118b o. s. ř., o níž soud poučil účastníky na jednání dne 19. 10. 2021 7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

8. Nabídku na danou stavební akci, spočívající v urychleném zhotovení fasády, dostal zaměstnanec žalobkyně pan [příjmení] [příjmení] v lednu nebo únoru 2020 od pana [příjmení] z firmy žalované, který tam působil jako stavbyvedoucí, za žalobkyni jednal s žalovanou pouze pan [příjmení] (zjištěno z výslechu svědka [jméno] [příjmení]). Dne 27. 2. 2020 zaslal [jméno] [příjmení], hlavní stavbyvedoucí žalované, žalobkyni na e-mail pana [příjmení] informace o fasádách a projektovou dokumentaci a výměry k dvojdomům (Rodinný dům typu A – dvojdům), kterými se bude začínat, a dále vyčíslení metrů jednotlivých materiálů a prací a představu o ceně, kdy počítají cenu„ vše v metrech“, tedy za dvojdům výměru 400 m2 a 950 Kč za m2, tj. celkem 380 000 Kč. Rovněž zaslal návrh písemné smlouvy o dílo (zjištěno z obsahu e-mailu ze dne 27. 2. 2020 od [email] pro [email], fasády [obec]). Téhož dne zaslal [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] v kopii pro [email] informaci ke kompletní dodávce fasády včetně lešení panem [příjmení] s tím, že termín je 21 dní a rozpočet je 1 185 Kč za m2, přičemž pan [příjmení] nabízí 950 Kč za m2, zisk je tedy 17 % (zjištěno z e-mailu ze dne 27. 2. 2020 od pana [příjmení] pro [jméno] [příjmení]). Na to se pan [příjmení] dotázal na ostatní firmy, které uvažují na fasádu, a žádal upřesnění, z jaké ceny je vycházeno, zda ze smlouvy, nebo smlouvy ponížené o 5 % Pan [anonymizováno] odpověděl, že cena vychází z rozpočtu mínus 5 %, a vše by chtěl pod smlouvou do konce března (zjištěno z e-mailu ze dne 28. 2. 2020 a e-mailu ze dne 27. 2. 2020 mezi panem [příjmení] a panem [příjmení]). Následně pan [příjmení] za žalobkyni komunikoval s panem [příjmení] a panem [příjmení]. Po vyjednávání o ceně se tedy domluvili na zhotovení, původně se mluvilo o 5 domech, ale jelikož se spěchalo, žalobkyně se pustila do práce s tím, že písemná smlouva se dodělá až dodatečně. Žádná záloha hrazena nebyla. Délka prací se v podstatě nestanovila, jelikož se domlouvali, že se to dořeší až dodatečně, určitě to ale nebylo 21 dní, to nejde udělat ani jeden dům. Práce byly zahájeny na přelomu února a března 2020 (zjištěno z výslechu svědka [jméno] [příjmení]). Až dne 25. 3. 2020 zaslal pan [příjmení] za žalobkyni doplněnou smlouvu o dílo zpět na e-mail [email] (zjištěno z e-mailu ze dne 25. 3. 2020 z adresy [email], příloha„ SOD hofmanodolenavoda“). Do smlouvy o dílo na formuláři žalované („ Indigo group“) zastoupené jednatelem [jméno] [příjmení] byly doplněny pouze údaje žalobkyně a zastoupení panem [příjmení], smlouva však nebyla smluvními stranami nikdy podepsána. Obsahem smlouvy byl i odkaz na obchodní podmínky žalované (zjištěno z nepodepsané smlouvy o dílo bez uvedeného data a bez podpisu stran a výslechu svědka [jméno] [příjmení]). V obchodních podmínkách v bodu [číslo] bylo stanoveno, že žalovaná má právo jednostranně omezit rozsah plnění a zadat vyjmutou část plnění třetímu subjektu, a to v rozsahu až do 80 % z finančního objemu celého díla dle smlouvy za konkrétních podmínek stanovených v obchodních podmínkách, přičemž je povinna informovat o rozhodnutí o vyjmutých pracích zhotovitele nejméně 3 dny předem (zjištěno z obchodních podmínek žalované pro zhotovení stavby z února 2020). [ulice] podmínky neměla žalobkyni nikdy k dispozici, jen návrh písemné smlouvy o dílo (zjištěno z výslechu svědka [jméno] [příjmení]). Žalobkyně tedy prováděla stavební práce na fasádě prvního dvojdomu, a to izolaci polystyrenem nebo vatou mezi okny, špalety, fixaci hmoždinkami, perlinku, lepidlo a penetraci (zjištěno ze sady 5 fotografií zobrazujících zhotovování fasády pod [číslo] – 5 a výslechu svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Žalobkyně zakoupila v PRO-DOMA dne 5. 3. 2020 fasádní pěnový polystyren (zjištěno z faktury – daňového dokladu č. FV [číslo]), dne 13. 3. 2020 lepidlo weber tmel (zjištěno z faktury – daňového dokladu č. FV [číslo]) a dne 4. 5. 2020 omítku weber pas AquaBalance a nátěr weber podklad Uni (zjištěno z faktury – daňového dokladu č. FV [číslo]), materiál nakupovala pro stavbu žalobkyně, konkrétně pan [příjmení], případně zaměstnanec žalobkyně pan [příjmení], který hlídal práce a pracovníky žalobkyně přímo na místě (zjištěno z výslechu svědka [jméno] [příjmení]). Koordinace na stavbě ze strany žalované nefungovala moc dobře (zjištěno z výslechu svědka [jméno] [příjmení]). Na stavbě dávali pokyny pan [příjmení] a pan [příjmení], fungovali tam jako stavbyvedoucí. Na místě byl stavební deník, každý den se do něj zapisovalo, následně zmizel. Už při pracích na prvním domě se vyskytly problémy, žalovaná neplatila faktury, ani materiál nezaplatila, celá fasáda byla natažená už v lepidle. Když byly v druhé polovině dubna 2020 hotové špalety, práce byla zastavena s tím, že to musí zkontrolovat stavební dozor, do té doby žalobkyni nic vytýkáno nebylo, zbývala práce cca na 2 až 3 dny. Žalovaná se následně neozývala, ani práce neurgovala, naopak to byl pan [příjmení], který telefonoval žalované, zda je možné práce dokončit, avšak bylo mu sděleno, že se ještě nedá pokračovat (zjištěno z výslechu svědka [jméno] [příjmení]). E-mailem ze dne 8. 6. 2020, v 16:36 hod., požádal [jméno] [příjmení], hlavní stavbyvedoucí žalované, pana [příjmení] za žalobkyni důrazně o dokončení všech prací na fasádách rodinného domu [číslo] dle smlouvy o dílo, přičemž uvedl, že termíny dokončení prací uvedené ve smlouvě o dílo jsou překročené, proto požadují rychlé dokončení prací a navýšení kapacit. Pokud se tak nestane do 9. 6., bude žalovaná nucena práce dokončit vlastními kapacitami s tím, že vzniklé náklady s tím spojené budou přeúčtovány žalobkyni (zjištěno z e-mailu ze dne 8. 6. 2020 od [jméno] [příjmení] pro pana [příjmení] – dokončení prací na rodinných domech 32 a 33). Při příjezdu pana [příjmení] na stavbu 9. 6. byla již fasáda na dvou stranách domu natažená, a to s materiálem nakoupeným žalobkyní, a další den to bylo dodělané, žalobkyně už si jen odvezla lešení (zjištěno z 2 stran fotografií zobrazujících dokončenou fasádu pod písmeny AaBa výslechu svědka [jméno] [příjmení]), na dokončení fasády se již nepodílela (zjištěno z výslechu svědka [jméno] [příjmení]). Pan [anonymizováno] a pan [příjmení] v reakci na zjištění a dotaz pana [příjmení] na místě uvedli, že to má žalobkyně vyfakturovat a odečíst neprovedené natažení fasády (zjištěno z výslechu svědka [jméno] [příjmení]). Projekt žalované na výstavbu všech 38 rodinných domů v [obec] je již dokončen (zjištěno z print screenu webových stránek Indigo Group CZ ze dne 8. 6. 2022). Žalobkyně fakturou ze dne 1. 10. 2020, splatnou dne 14. 10. 2020, vyfakturovala žalované práce na zhotovení fasády na objektu Obytný soubor [anonymizována dvě slova], [obec], fakturou [číslo] na částku 352 000 Kč, kdy z celkové ceny 380 000 Kč odečetla práce za natažení fasády za částku 28 000 Kč (zjištěno fakturou [číslo] ze dne 1. 10. 2020 od společnosti [právnická osoba], tedy žalobkyně, pro žalovanou, na částku 352 000 Kč za zhotovení fasády na objektu obytný soubor [anonymizována dvě slova], [obec]). Pan [anonymizováno] telefonicky urgoval u jednatele žalované zaplacení faktury, on mu řekl, že ji zaplatí, ale nestalo se tak (zjištěno z výslechu svědka [jméno] [příjmení]). Dopisem ze dne 29. 10. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení částky z této faktury ve výši 352 000 Kč do 8 dnů od obdržení výzvy spolu s úroky z prodlení (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 29. 10. 2020). Dopisem ze dne 6. 1. 2021 pak zareagovala na odpověď žalované na předžalobní upomínku ze dne 25. 11. 2020 tak, že popsala okolnosti uzavření ústní smlouvy o dílo a uvedla, že absence písemné formy smlouvy nic nemění na nároku zhotovitele na zaplacení dohodnuté ceny díla. Žalobkyně dále sdělila, že si provádění díla řádně dokumentovala fotografiemi. Dále v dopisu vysvětlila snížení ceny díla o částku 28 000 Kč za práce, které neprováděla, a označila námitky k faktuře za irelevantní, uvedla, že si není vědoma žádného porušení svých povinností ani žádného prodlení, které by sama zavinila (zjištěno z dopisu – vyjádření k reakci [právnická osoba] Development ze dne 6. 1. 2021). Na to žalovaná dopisem ze dne 9. 2. 2021 k vyjádření žalobkyně ze dne 6. 1. 2021 sdělila, že se závěry žalobkyně nesouhlasí, smlouva o dílo nebyla uzavřena v písemné formě, avšak žalobkyni byl zaslán návrh písemné smlouvy o dílo, na nějž žalobkyně nereagovala, naopak dne 25. 3. 2020 zaslala návrh doplněný o konkrétní údaje, zejména o svou identifikaci a následně zahájila provádění díla. Tímto žalobkyně vyslovila s návrhem smlouvy, tedy nabídkou, souhlas. Návrh obsahoval všechny podstatné náležitosti smlouvy o dílo, tento návrh žalobkyně zasláním zpět s doplněnými údaji akceptovala. Dále k e-mailu ze dne 8. 6. 2020 žalovaná uvedla, že požadovala dne 9. 6. 2020 pouze rychlé obnovení prací a navýšení kapacit. Ke zmaření díla uvedla, že smlouva obsahuje mj. možnost žalované omezit rozsah předmětu plnění, a to až do 80 % z finančního objemu celého díla. Žalovaná uvedla, že žalobkyně se pouze snaží odůvodnit prodlení s prováděním díla, včetně velmi nízké kvality prováděných prací, s vadami a nedodělky. Žalovaná proto odmítá požadavek na úhradu jakýchkoli částek ze smlouvy o dílo, jelikož žalobkyně řádně dílo neprovedla, tedy nedokončila jej, ani nepředala (zjištěno z reakce žalované ze dne 9. 2. 2021 včetně detailu zprávy z datové schránky).

9. Dne 2. 9. 2021 byla sepsána smlouva o postoupení pohledávek mezi žalobkyní jako postupitelem a Bc. [jméno] [příjmení] jako postupníkem (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi společností [právnická osoba] a Bc. [jméno] [příjmení] ze dne 2. 9. 2021). Téhož dne byl ke smlouvě vyhotoven hromadný dodatek, dle nějž dosud nebyla zaplacena kupní cena za postoupení a účinnost postoupení pohledávky je vázána na zaplacení kupní ceny postupníkem postupiteli, takže postupitel zůstane majitelem pohledávky až do zaplacení kupní ceny (zjištěno z hromadného dodatku ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 2. 9. 2021). Dne 7. 9. 2021 kontaktoval žalovanou prostřednictvím e-mailu zaměstnanec právního oddělení Bc. [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a sdělil jí, že Bc. [jméno] [příjmení] jako postupník a žalobkyně jako postupitel uzavřeli dne 2. 9. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je pohledávka ve výši 352 000 Kč z titulu neuhrazené faktury [číslo] za zhotovení fasády na objektu Obytný soubor [anonymizována dvě slova], [obec], která byla splatná dne 14. 10. 2020, proto žádá o případné plnění na účet označený v e-mailu. [jméno] smlouvu pak připojil v příloze daného e-mailu (zjištěno z e-mail ze dne 7. 9. 2021 od Bc. [jméno] [příjmení], kanceláře Bc. [jméno] [příjmení] pro žalovanou, předmět smlouva o postoupení pohledávky ze dne 2. 9. 2021). Dopisem ze dne 3. 3. 2022 odstoupila žalobkyně od předmětné smlouvy o postoupení pohledávek a požádala Bc. [anonymizováno] o sdělení, zda na pohledávku bylo něco vymoženo a zda byla zaplacena kupní cena za postoupení pohledávek (zjištěno z odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2023 včetně podacího lístku), na to zaměstnanec právního oddělení Bc. [příjmení] [jméno] [příjmení] žalobkyni sdělil, že odstoupení berou na vědomí a nebudou již ve věcech předmětných pohledávek vykonávat žádné další kroky. Rovněž sdělil, že se dosud nepodařilo od žádného z dlužných subjektů vymoci dlužnou částku ani její část a na kupní cenu taktéž nebylo hrazeno (zjištěno ze sdělení ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 6. 3. 2022).

10. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud provedl dokazování dalšími listinnými důkazy, zejména pak svazkem fotografií žalované k podání ze dne 2. 8. 2021, avšak tyto důkazy soud nehodnotí, neboť z nich nezjistil žádné skutečnosti podstatné v tomto sporu. Soud neprovedl navrhovaný výslech [jméno] [příjmení] a účastnický výslech jednatele žalované, neboť ho považoval za nadbytečný s ohledem na skutečnost, že jeho provedení žalovaná navrhovala k tvrzení ohledně překročení pravomocí panem [příjmení] při sjednávání smlouvy o dílo, které bylo předneseno až po koncentraci řízení dle § 118b o. s. ř., před koncentrací řízení žalovaná navrhla výslech jednatele žalované k vadám a nedodělkům díla žalobkyně, což však soud nepovažoval za podstatné pro posouzení dané věci, a výslech [jméno] [příjmení] k tomu, že dílo nebylo žalobkyní dokončeno, což bylo mezi účastníky nesporné. Dále soud neprovedl navrhovaný výslech [jméno] [příjmení], jelikož žalovaná návrh vznesla po koncentraci řízení dle § 118b o. s. ř., o níž soud poučil účastníky na jednání dne 19. 10. 2021, a žalovaná na něm posléze netrvala. Rovněž soud neprovedl výslech svědka [jméno] [příjmení], jelikož tento se k jednání nedostavil, aniž by se řádně omluvil, a soud dále nepovažoval jeho výslech za potřebný, neboť jeho výslech byl navržen v rozporu se zásadou koncentrace řízení, když měl být slyšen ohledně jednání s panem [příjmení], fakturace a zmaření díla žalovanou, žalovaná však k těmto skutečnostem označila výslech tohoto svědka až po poučení o koncentraci na jednání dne 19. 10. 2021, původně navrhla výslech tohoto svědka k nekvalitě a neodbornosti prováděných prací žalobkyní.

11. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

12. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

13. Na základě nabídky hlavního stavbyvedoucího žalované pana [příjmení] se žalobkyně a žalovaná domluvili na konci února 2020 na zhotovení fasády žalobkyní na dvojdomě v projektu žalované [příjmení] soubor [anonymizována dvě slova], [obec], za cenu 380 000 Kč za jeden dům. O smlouvě jednali za žalobkyni pan [příjmení], za žalovanou pan [příjmení] a pan [příjmení], o všem měl informace jednatel žalované pan [příjmení]. Žalobkyni byl zaslán návrh textu smlouvy o dílo, ale jelikož se spěchalo, žalobkyně a žalovaná se domluvili, že písemná smlouva se podepíše až dodatečně, k tomu ale nikdy nedošlo, nezměněná smlouva doplněná o údaje žalobkyně byla žalobkyní žalované zaslána e-mailem zpět až téměř měsíc po zahájení prací. Práce byly zahájeny na přelomu února a března 2020, na konci dubna 2020, v době, kdy již byla fasáda dopracovaná až do fáze lepidla a zbývalo natáhnout pouze poslední barevnou vrstvu fasády, která již byla na místě navezena, byly práce žalovanou přerušeny s tím, že je musí zkontrolovat stavební dozor, na dotazy bylo žalobkyni vždy sděleno, že nelze prozatím pokračovat. Až dne 8. 6. 2020 v odpoledních hodinách zaslal pan [příjmení] panu [příjmení] e-mail, v němž žádal důrazně o dokončení všech prací na fasádách, jelikož termíny dokončení prací jsou překročené. Když se zástupce žalobkyně pan [příjmení] dostavil druhého dne na stavbu, fasáda již byla na dvou stranách domu natažena a následující den byla dokončena bez přičinění žalobkyně, avšak s jí nakoupeným materiálem, žalobkyně si pouze odvezla lešení. Žalobkyně vyzvala žalovanou fakturou splatnou dne 14. 10. 2020 k zaplacení ceny díla 380 000 Kč po odečtení ceny prací, které žalobkyně neprováděla, ve výši 28 000 Kč, tj. částky 352 000 Kč. Žalovaná však tuto částku neuhradila s tím, že mohla omezit rozsah prací až o 80 % a zadat je někomu jinému a práce žalobkyně byly nekvalitní, s vadami a nedodělky, prodlení tedy způsobila žalobkyně. Dne 2. 9. 2021 byla sepsána smlouva o postoupení pohledávky za žalovanou z žalobkyně na Bc. [anonymizováno], žalobkyně však od smlouvy odstoupila a rovněž nebyla zaplacena kupní cena za postoupené pohledávky, čímž byla podmíněna účinnost dané smlouvy.

14. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

15. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Soud se předně opětovně zabýval aktivní legitimací žalobkyně, přičemž dospěl k závěru, že nedošlo řádně k postoupení případné pohledávky za žalovanou z žalobkyně na třetí osobu, případně takové postoupení ke dni rozhodování soudu o žalobě již zaniklo. Postupník potvrdil, že kupní cena za postoupení pohledávky nebyla nikdy uhrazena. Přitom ve smlouvě o postoupení pohledávky bylo sjednáno, že smlouva nabývá účinnosti až zaplacením kupní ceny. Nemohlo tak nikdy řádně dojít k postoupení pohledávky z žalobkyně na Bc. [anonymizováno] a žalobkyně zůstala věřitelkou dané pohledávky. Zároveň bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně řádně od smlouvy o postoupení pohledávek odstoupila, i pokud by tedy smlouva o postoupení pohledávek původně nabyla účinnosti, žalobkyně opětovně nabyla tímto odstoupením aktivní věcnou legitimaci k uplatnění předmětné pohledávky. Soud se tedy dále nezabýval otázkou, zda byla smlouva řádně sjednána osobou oprávněnou za žalobkyni jednat, neboť smlouva o postoupení pohledávek nikdy nenabyla účinnosti a tím nemohlo ani dojít ke změně na straně věřitele případné pohledávky za žalovanou. Žalobkyně tak nepochybně ke dni rozhodování soudu byla osobou aktivně legitimovanou k uplatnění případné pohledávky za žalovanou.

17. Soud se dále zabýval tím, zda tato pohledávka skutečně vznikla a zda je tedy žalovaná povinna ji žalobkyni uhradit.

18. Dle § 1731 o. z. z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

19. Dle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

20. Dle § 1734 o. z. nabídka učiněná ústně musí být přijata bezodkladně, ledaže něco jiného plyne z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž se stala. To platí i tehdy, byla-li přítomné osobě předložena nabídka učiněná v písemné formě.

21. Dle § 1735 o. z. nabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce. Není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky.

22. Dle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

23. Dle § 1744 o. z. s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas.

24. Dle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

25. Mezi účastníky bylo nepochybné, že mezi nimi byla uzavřena smlouva o dílo na zhotovení fasády na domě v projektu zhotovované žalovanou s názvem Obytný soubor [anonymizována dvě slova], [obec]. Sporné však bylo, jaký byl obsah této smlouvy, respektive zda obsahem ústně uzavřené smlouvy byl ujednání pouze dle e-mailové komunikace mezi účastníky, nebo byla smlouva uzavřena dle zaslaného textu návrhu smlouvy o dílo, který však nebyl účastníky podepsán.

26. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaná zaslala žalobkyni konkrétní rozměry zhotovené fasády na dvojdomě, požadovanou cenu a v příloze návrh smlouvy o dílo v písemné podobě. Obchodní podmínky žalované nebyly připojeny a žalobkyně je neobdržela. Vzápětí poté žalobkyně zahájila práce na fasádě, přičemž žalobkyně se zástupci žalované domluvila, že písemnou smlouvu ohledně všech 5 domů dořeší až později, neboť na práce na prvním domě se spěchalo. Až téměř měsíc po zahájení prací žalobkyně zaslala žalované původně zaslaný písemný návrh smlouvy s doplněnými údaji žalobkyně, tato smlouva však nakonec nikdy podepsána nebyla.

27. Nemohlo tak dojít k uzavření smlouvy ve znění písemného návrhu zaslaného žalobkyni e-mailem ze dne 27. 2. 2020, neboť mezi účastníky bylo domluveno, že žalobkyně zahájí práce a písemná smlouva se dořeší až následně. Jediné podmínky, které byly mezi stranami k zahájení prací na díle sjednány, tedy vycházely z e-mailové komunikace mezi účastníky dne 27. 2. 2020 a následného ústního potvrzení. Tento návrh přitom měl všechny nezbytné náležitosti smlouvy o dílo, tedy cenu a předmět díla, jeho přijetím tak mohlo dojít k uzavření smlouvy o dílo bez dalšího. Doba, za níž má být dílo zhotoveno, není nezbytnou náležitostí smlouvy o dílo a nebylo tak nezbytně nutné toto mezi stranami sjednat. V dané případě pak nelze považovat za neobvyklé, aby smlouva o dílo byla uzavřena tak, že se zhotovitel dle nabídky zachová, což se stalo i v tomto případě. Pokud tedy žalobkyně souhlasila se zhotovením fasády na dvojdomě za podmínek uvedených v e-mailu ze dne 27. 2. 2020 a zahájila bezodkladně práce, došlo k uzavření smlouvy o dílo dle obsahu uvedeného přímo v tomto e-mailu a ústních ujednání mezi účastníky. Zároveň soud neshledal žádné nedostatky v jednání za žalovanou, neboť za ni jednali stavbyvedoucí a o jednání s žalobkyní prostřednictvím pana [příjmení] věděl i jednatel žalované, jak vyplývá z e-mailové korespondence, předložené samotnou žalovanou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 11. 2004, sp. zn. 32 Odo 274/2004, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 1. 2006, sp. zn. 32 Odo 1419/2005).

28. Soud však připomíná, že i kdyby se tak nestalo a smlouva skutečně byla uzavřena v rozsahu písemného návrhu smlouvy o dílo, zaslaného žalobkyni žalovanou e-mailem dne 27. 2. 2020 a zaslaného zpět zaměstnancem žalobkyně dne 25. 3. 2020, ničeho to nemění na právních závěrech učiněných soudem v této věci. Mezi účastníky totiž rovněž bylo nesporné, že dílo dokončeno nebylo, přičemž spornou skutečností bylo pouze, proč se tak stalo.

29. Dle § 2613 o. z., zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil.

30. Dle § 2593 o. z. objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.

31. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

32. Z provedeného dokazování přitom bylo zjištěno, že žalobkyně dílo prováděla, a předtím, než byla natažena poslední vrstva fasády, žalovaná práce žalobkyně zastavila za účelem tvrzené kontroly stavebním dozorem. V pracích nebylo pokračováno, ačkoliv žalobkyně žalovanou urgovala. Až dne 8. 6. 2020 byla žalobkyně vyzvána k urychlenému dokončení díla, jelikož termíny dle žalované uplynuly. 21 dnů, které žalovaná uváděla, se přitom v žádné konverzaci mezi účastníky neobjevila, tento termín dokončení neobsahoval ani písemný návrh smlouvy o dílo, na který žalovaná před soudem odkazovala. Když se však zástupce žalobkyně druhý den dostavil na místo, fasáda již byla zčásti natažená jinou osobou. Na tuto skutečnost pak nemá vliv to, zda žalobkyně byla v prodlení se zhotovením díla, neboť bylo na žalované, aby dle § 2593 o. z. upozornila žalobkyni, že neprovádí dílo řádně, a poskytla ji přiměřenou lhůtu k nápravě. To se však nestalo, neboť hned následující den byla zbývající část díla, kterou měla zhotovit žalobkyně, dokončena žalovanou nebo jí zajištěným třetím subjektem. Bylo tak prokázáno, že žalobkyně chtěla v pracích pokračovat, ale byla to žalovaná, která udělila žalobkyni pokyny, aby práce přerušila. Pokud dne 8. 6. 2020 žalovaná udělila žalobkyni pokyn, aby dílo urychleně dokončila, a když se o to žalobkyně následujícího dne pokusila, byla již fasáda zčásti natažena, byla to žalovaná, která zmařila možnost, aby žalobkyně řádně dílo dokončila a mohla jej dokončené žalované předat. Po dobu, kdy žalovaná práce nechala přerušit, přitom žalobkyně nemohla být v prodlení, jelikož prodlení bylo způsobeno zastavením prací žalovanou, v souladu s § 1968 větou druhou o. z. tak za toto prodlení nebyla žalobkyně odpovědná.

33. I pokud by mezi účastníky platila úprava o možném omezení předmětu díla dle obchodních podmínek žalované, jak žalovaná namítala, nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaná tohoto ustanovení využila, neboť dle něj byla povinna o takovém vyjmutí prací žalobkyni 3 dny předem informovat. Žádné takové upozornění přitom soudu žalovaná nedoložila, naopak z e-mailu ze dne 8. 6. 2020 vyplývalo, že žalovaná chce dokončit práce dle sjednané smlouvy o dílo, o žádném omezení zhotovování díla se v něm nehovoří.

34. Ani to, že žalobkyně prováděla dílo s vadami a nekvalitně, jak tvrdila žalovaná (aniž by však tuto svou obecnou námitku jakkoli rozvedla, pouze ji doložila fotografiemi bez uvedení data pořízení, z nichž není konkrétně patrné, že se jedná o práce žalobkyně), nemění nic na shora uvedených závěrech, pokud žalovaná netvrdila a neprokazovala, že z titulu vad a nedodělků jí vznikly jakékoli nároky, které by chtěla vůči žalobkyni v tomto řízení uplatnit. Soud však zároveň upozorňuje, že pokud nedošlo k provedení díla, tedy jeho dokončení a předání žalované, nemohla žalované vzniknout žádná práva z vad, neboť ta vznikají až ve vztahu k provedenému, tedy dokončenému a předanému dílu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 1067/2003).

35. Soud tedy uzavírá, že pokud žalovaná jako objednatel zastavila provádění díla žalobkyní za účelem kontroly stavebním dozorem, následně žalobkyni vyzvala k jeho dokončení s nástupem k práci následující den, a když se zástupce žalobkyně na místo dostavil, bylo zjištěno, že práce na dokončení díla jsou již z velké části provedeny žalovanou nebo jiným subjektem k jejímu pokynu, a to s materiálem dovezeným žalobkyní, byla to žalovaná, která zavinila, že žalobkyně nemohla dílo řádně dokončit a žalované jej následně předat. Žalovaná jako objednatel tedy zmařila ve smyslu § 2613 o. z. dokončení díla žalobkyní jako zhotovitelem z důvodů ležících na její straně a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení ceny díla snížené o to, co nedokončením díla ušetřila. V daném případě představuje tuto ušetřenou část práce žalobkyně na natažení poslední vrstvy fasády, barevné stěrky, kterou žalobkyně sice na místo prací dovezla, ale bylo jí znemožněno ji natáhnout, neboť to za ni učinil jiný subjekt, který dílo dokončil. Žalobkyni tak dle § 2613 o. z. vznikl nárok na zaplacení ceny díla ve výši 380 000 Kč sníženou o ušetřenou práci v ceně 28 000 Kč, tedy nárok na zaplacení částky 352 000 Kč.

36. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, že se přiznávají ode dne následujícího po splatnosti faktury, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované cenu za provedení příslušné části díla. Dnem následujícím po dni, kdy byla žalobkyní žalované stanovena splatnost této částky, se žalovaná dostala do prodlení a byla povinna uhradit žalobkyni rovněž úroky z prodlení v zákonné výši.

37. Na základě výše uvedeného tedy soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť ji shledal důvodnou.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 147 271,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 31 680 Kč (za žalobu a podané odvolání) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 9 740 Kč, tj. ve výši 9 740 Kč za každý z devíti úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za 2x písemné podání nebo návrh ve věci samé – žaloba a doplnění tvrzení a důkazních návrhů ze dne 13. 7. 2022, za odvolání a za 5x účast na jednání soudu – u Městského soudu v Praze dne 9. 3. 2022, 14. 6. 2022, 1. 9. 2022, 10. 11. 2022 a 23. 2. 2023) a ve výši 9 740 Kč snížená o 50 % za jeden úkon právní služby (za jednoduchou výzvu k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 300 Kč za každý ze shora uvedených deseti úkonů právní služby a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 95 530 Kč ve výši 20 061,30 Kč.