12 C 146/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Procházkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 860 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 860 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 1. 2018 do 30. 9. 2020 částkou 757,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný se stal na základě oznámení poplatníkem rozhlasového poplatku s tím, že neuhradil rozhlasové poplatky dle roční periodicity plateb a počtu přihlášených rozhlasových přijímačů za období od 1. 1. 2018 do 1. 12. 2020. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se stal poplatníkem rozhlasového poplatku přihlášením do evidence poplatníků rozhlasového poplatku. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných televizních poplatků předžalobní výzvou [variabilní symbol]. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaná, která se dle § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, přihlásila do evidence poplatníků rozhlasového poplatku, protože vlastní rozhlasový přijímač, je poplatníkem rozhlasového poplatku ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o rozhlasových a televizních. Výše rozhlasového poplatku podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích činí 45 Kč a žalobkyně je oprávněna domáhat se jeho zaplacení podle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Rozhlasový poplatek je podle § 7 odst. 3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích v případě právnické osoby splatný čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Žalovaný na výzvu žalobkyně k zaplacení nereagoval a ocitl se podle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích ve spojení s § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), v prodlení, když rozhlasové poplatky za období od 1. 10. 2017 do 1. 9. 2020 včas nezaplatil. Opak žalovaný netvrdil ani jinak se nebránil. Žalobkyně má proto, vedle nároku na zaplacení dlužných rozhlasových poplatků v částce 1 620 Kč, podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, a to v kapitalizované výši 231,26 Kč vycházející z vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.