12 C 149/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Procházkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 620 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 620 Kč se zákonným úrokem z prodlení za období od 16. 10. 2017 do 30. 9. 2020 kapitalizovaným částkou 231,26 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná, jež je držitelkou rozhlasového přijímače od července 2005, nezaplatila poplatky za období od 1. 10. 2017 do 1. 9. 2020. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná se v červenci 2005 přihlásila do evidence poplatníků rozhlasového poplatku jako vlastník jednoho rozhlasového přijímače. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných televizních poplatků upomínkou ze dne 2. 3. 2020. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaná, která se dle § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, přihlásila do evidence poplatníků rozhlasového poplatku, protože vlastní rozhlasový přijímač, je poplatníkem rozhlasového poplatku ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o rozhlasových a televizních. Výše rozhlasového poplatku podle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích činí 45 Kč a žalobkyně je oprávněna domáhat se jeho zaplacení podle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Rozhlasový poplatek je podle § 7 odst. 3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích v případě právnické osoby splatný čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Žalovaná na výzvu žalobkyně k zaplacení nereagovala a ocitla se podle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích ve spojení s § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), v prodlení, když rozhlasové poplatky za období od 1. 10. 2017 do 1. 9. 2020 včas nezaplatila. Opak žalovaná netvrdila ani jinak se nebránila. Žalobkyně má proto, vedle nároku na zaplacení dlužných rozhlasových poplatků v částce 1 620 Kč, podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, a to v kapitalizované výši 231,26 Kč vycházející z vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní výzva, podání žaloby) dle § 2 odst. 2 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.