12 C 20/2021
č. j. 12 C 20/2021-18
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 4 vyhověl žalobkyni v nároku na zaplacení částky 1 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 6. listopadu. Soud uznal, že žalovaný přijal závazek k úhradě nákladů za poskytnutou protialkoholní záchytnou službu podle § 89e zákona o specifických zdravotních službách. Na základě § 2053 a § 1970 občanského zákoníku soud uznal právní základ nároku a povinnost úhrady úroků z prodlení. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Procházkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 950 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 950 Kč od 6. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný neuhradil náklady ošetření a pobytu v Protialkoholní záchytné stanici ulice dne 6. 10. 2019. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. se soud v tomto odůvodnění omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Na základě zjištění učiněných z listin předložených žalobkyní má soud za prokázané, že žalovaný byl dne 6. 10. 2019 ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici ulice, což mu bylo žalobkyní vyúčtováno daňovým dokladem v částce 1 950 Kč se splatností dne 5. 11. 2019. Žalovaný dne 6. 10. 2019 podepsal listinu, podle níž předmětný závazek ve výši 1 950 Kč uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit do 30 dnů od podpisu. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovanému byla žalobkyní poskytnuta protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba ve smyslu § 89a odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění účinném od 1. 6. 2017. Podle § 89e zákona o specifických zdravotních službách osoba, které byla záchytná služba poskytnuta a u níž se prokázala přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu. Žalovaný ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), uznal důvod i výši žalobou uplatněného dluhu. Podle § 1968 o. z. se žalovaný ocitl v prodlení, když dluh včas neuhradil, a žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo požadovat vedle částky 1 950 Kč také úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb (10 % ročně ke dni počátku prodlení). Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 950 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.