12 C 239/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Procházkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 500 Kč od 9. 1. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 642 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 3. 2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuposlechnutí rozhodnutí silničního správního úřadu o označení místní komunikace parkoviště ulice obec dočasným zákazem stání z důvodu veřejného zájmu. Žalovaný ponechal své vozidlo na dané komunikaci a za účelem provedení blokového čištění komunikací bylo na základě rozhodnutí územní celek číslo rozhodnuto o provedení odtahu vozidla a jeho vrácení zpět na místo, ze kterého bylo odtaženo. Za tento odtah vozidla ve výši 3 500 Kč žalovaný ničeho nezaplatil, a to ani přes zaslanou výzvu, v níž byla stanovena splatnost na den 8. 1. 2019. Pohledávka byla 16. 9. 2019 ze územní celek postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný.

3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne 25. 3. 2021 a žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 5 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 24. 6. 2021. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. stát. instituce, anonymizována čtyři slova, vydal rozhodnutí, č. j. spisová značka číslo, sp. zn. rok číslo, ze dne 24. 7. 2019 o dočasném zákazu státní z důvodu veřejného zájmu na místní komunikaci parkoviště ulice obec. Žalovaný i přes uvedené rozhodnutí ponechal své vozidlo anonymizováno, registrační značka na dané komunikaci zaparkované. Za účelem provedení blokového čištění komunikací žalobkyně na základě rozhodnutí územní celek číslo ze dne 16. 9. 2019 byl proveden odtah vozidla žalovaného a toto bylo následně vráceno zpět na místo, ze kterého bylo odtaženo. Splatnost žalované částky nastala dne 8. 1. 2019. Žalovaný nijak na výzvy k zaplacení provedeného odtahu nereagoval.

5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Vlastník pozemní komunikace, zde územní celek, rozhodl s ohledem na nezbytnost pro naplnění účelu dočasného zákazu ve smyslu ustanovení § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon o pozemních komunikacích) o odstranění silničního vozidla ponechaného na pozemní komunikaci v rozporu s takovým zákazem. Za účelem provedení blokového čištění bylo vozidlo žalovaného odtaženo a odstaveno na vhodném místě, a následně v souladu s uvedeným ustanovením bylo po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla vráceno na místo, odkud bylo odstraněno. Žalovaný zaviněně porušil zákonnou povinnost ve smyslu § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), a žalobkyni tím vzniklo právo na náhradu škody podle § 2951 a násl. o. z., přičemž vzniklá škoda odpovídá ceně účelně vynaložených nákladů, za něž se v této věci považuje cena úplného odtahu stanovená nařízením územní celek číslo kterým se stanovují maximální ceny za nucené odtahy vozidel, tedy 2 500 Kč za jeden odtah vozidla, přičemž v dané věci byly odtahy provedeny dva ve smyslu odtahu a následného vrácení na místo, ze kterého bylo vozidlo odtaženo. Žalobkyně nepožaduje částku 5 000 Kč, nýbrž celkovou částku 3 500 Kč s příslušenstvím. Žalovaný svým jednáním spočívajícím v umístění jím vlastněného vozidla na místě označeného dočasným stáním, které bylo překážkou provedení blokového čištění komunikací, způsobil žalobkyni dne 16. 9. 2019 škodu odpovídající nákladům na dva úplné odtahy vozidla (3 500 Kč). Žalovaný coby škůdce je proto žalobkyni coby poškozené povinen uhradit žalobou po právu uplatněnou částku, jakož i zákonný úrok z prodlení. Neuhrazením dluhu se podle § 1968 o. z. žalovaný ocitl v prodlení a žalobkyně má podle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (9,75 % ročně ke dni počátku prodlení), neboť právo k vymáhání předmětné pohledávky na ni přešlo podle § 1879 a násl. o. z.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 642 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, žaloba), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, a náhrady za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 200 Kč ve výši 42 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.