12 C 271/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalenou Kolářovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 17 500 Kč s příslušenstvím a 76 650 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 6. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 70 000 Kč ode dne 6. 6. 2018 do 4. 6. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do požadovaného smluvního úroku z prodlení nad přiznanou výši zákonného úroku z prodlení do výše 0,1 % denně.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 61 379,85 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované , tituly před jménem, , jméno FO, .

V. Žalobce je povinen zaplatit na bankovní účet Obvodního soudu pro Prahu 4 soudní poplatek za žalobu v částce 3 833 Kč.

1. Žalobce se žalobou, došlou soudu 4. 6. 2021, domáhal na žalované zaplacení v záhlaví uvedených částek. Žalobu odůvodnil tím, že dne 2. 7. 2018 uzavřel s , jméno FO, , narozeným , datum, , bytem , adresa, (dále jen jako „, jméno FO, “), smlouvu o postoupení pohledávek, kterou , jméno FO, postoupil k datu uzavření smlouvy svoji pohledávku za žalovanou z titulu užívání , Anonymizováno, , právnická osoba, v , jméno FO, , budovy č.p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc.č. st. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, ), dále jen jako „hotel“, dle smlouvy o nájmu nemovitostí uzavřené mezi , jméno FO, a žalovanou dne , datum, (dále jen „nájemní smlouva“). Na žalobce byla postoupena pohledávka ve výši 87 500 Kč, sestávající se z podílu ½ , jméno FO, na nájemném za užívání hotelu dle nájemní smlouvy za období února 2018 až června 2018, jež bylo splatné vždy do 5. dne měsíce, za který bylo nájemné hrazeno, tedy 17 500 Kč x 5 a příslušenství v podobě smluvního úroku z prodlení s placením dohodnutého nájemného dle čl. IV odst. 5 nájemní smlouvy ve výši 0,1 % denně z částky dlužného nájemného. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 4. 7. 2018, jímž byla žalovaná zároveň vyzvána k jejímu zaplacení. , jméno FO, byl od 23. 3. 2010 do 15. 9. 2020 podílovým spoluvlastníkem ½ hotelu, druhým spoluvlastníkem hotelu byla , jméno FO, , která ½ hotelu získala od , jméno FO, darem. , jméno FO, je jedinou vlastnicí a jednatelkou žalované a od 15. 9. 2020 je výlučnou vlastnictví hotelu. Žalobou uplatněný nárok sestává z částky 17 500 Kč představující polovinu nájemného dle nájemní smlouvy za užívání hotelu za červen 2018, příslušenství v podobě smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z této částky od 6. 6. 2018 do zaplacení a příslušenství v podobě smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z částky 70 000 Kč (tj. z poloviny nájemného za užívání hotelu v měsících únor až květen 2018 - 4 x 17 500 Kč) ode dne 6. 6. 2018 do 4. 6. 2021, představující celkem částku 76 650 Kč.2. , jméno FO, vyzval žalovanou dopisem ze dne 27. 4. 2018 k zaplacení dlužného nároku 2 225 000 Kč s příslušenstvím z rozhodčího nálezu a dlužné úhrady za užívání hotelu, a to částky 52 500 Kč za měsíce únor až duben 2018. Žalovaná však oba nároky , jméno FO, dopisem ze dne 30. 5. 2018 odmítla.

3. K žalovanou namítanému rozporu s dobrými mravy žalobce uvedl, že neshledává nic šikanózního a nemravného na tom, že se domáhá svého nároku, který nabyl postoupením, když žalovaná hotel v měsících únor až červen 2018 prokazatelně užívala. Spory, na něž odkazuje žalovaná, se žalobou uplatněným nárokem nemají žádnou souvislost. Uvedl, že žalované bylo hotel zpět do užívání předán 30. 1. 2018. Žalobce rovněž zdůraznil, že nájemné v částce 35 000 Kč měsíčně, jež bylo mezi stranami nájemní smlouvy sjednáno, zdaleka neodpovídalo tržnímu nájemnému.

4. Co se týče platnosti postoupení pohledávky, má žalobce za to, že aby mohl jeden z podílových spoluvlastníků postoupit dlužné nájemné, respektive jemu přináležící podíl vůči nájemci společné věci, zákon souhlas druhého ze spoluvlastníků nevyžaduje. To vyplývá z ust. § 1127 o. z., které zakládá aktivní solidaritu obou spoluvlastníků – každý z nich může nájemné po žalované vymáhat, aniž by byla potřeba souhlasu druhého z nich.

5. Žalobce nesouhlasil ani s tím, že právo z dlužného nájemného přešlo na , Anonymizováno, , jméno FO, jako jediného vlastníka hotelu. Nárok z dlužného nájemného je nárokem závazkovým, není vázán na spoluvlastnický podíl a žalovaný nárok následnou změnou v osobě vlastníka není nijak dotčen.

6. K žalovanou tvrzenému zániku nájemní smlouvy dle čl. IV. odst. 6 nemohlo dojít, neboť , jméno FO, nebyl výlučným vlastníkem hotelu a , jméno FO, jako druhá spoluvlastnice k výzvě ze dne 27. 4. 2018 neudělila souhlas, který by bylo potřeba dle § 1128 a § 1129 o. z. Žalovaná nájemné pravidelně od roku 2005 do roku 2015, kdy hotel užívala, hradila na účet , jméno FO, , který žalovaná znala, po roce 2011, kdy se , jméno FO, stala spoluvlastnictví hotelu, hradila žalovaná na účet , jméno FO, ½ nájemného, a to vždy bez vystavení faktury za nájemné. Splatnost nájemného je pak v nájemní smlouvě jednoznačně stanovena 5. den měsíce, za který je nájemné hrazeno.

7. Nemohlo pak dojít ani k zániku žalovaného nároku provedením jednostranného zápočtu žalovanou dopisem ze dne 30. 5. 2018. Takový zápočet je neplatný a neúčinný, neboť je neurčitý z hlediska započítávaných nároků, v rozporu s § 1987 odst. 2 o. z., neboť oba znalecké posudky předložené žalovanou jsou na určení obvyklé výše nájmu hotelu, nemohou tedy sloužit k prokázání výše škody či bezdůvodného obohacení, nadto posudky pracují s pozemkem parc. č. St. , Anonymizováno, , který však žalovaná nikdy v nájmu neměla. Žalovaná nebyla vlastníkem hotelu, měla ho pronajatý nikoliv za obvyklé nájemné, tedy jí nemohla vzniknout škoda ve výši obvyklého nájemného. , jméno FO, pak v rozhodném období hotel neužíval, užívala ho společnosti , jméno FO, , Anonymizováno, , která za to platila oběma spoluvlastníkům hotelu nájemné. Žalovaná pak ani nikterak nespecifikovala příslušenství, které měla započíst. Žalobce poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017.

8. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala. Uvedla, že se jedná o další ze série žalob mezi žalovanou či , jméno FO, a , jméno FO, ; ten neunesl rozchod s , jméno FO, a od té doby proti ní činí různé kroky, včetně protiprávních a trestných. , jméno FO, byl pravomocně odsouzen za úmyslné ublížení na zdraví , jméno FO, a vůči žalované za neoprávněné obsazení hotelu. I přes vykonatelná rozhodnutí soudů pak bránil žalované jako nájemnici v užívání hotelu po dobu tří let a sám po tu dobu hotel užíval, včetně jeho vybavení patřícího žalované. Hotel jí pak předal zpět ve zdevastovaném stavu. Žalobní nárok je proto v rozporu s dobrými mravy. Nadto škoda způsobená , jméno FO, mnohonásobně převyšuje jím požadované nájemné.

9. Žalovaná dále namítala neplatnost postoupení pohledávky, neboť ke dni postoupení pohledávky 4. 7. 2018 byl hotel vlastněn , jméno FO, a , jméno FO, a , jméno FO, v rozporu s ust. § 1126 an. o. z. o správě společné věci pohledávku postoupil bez souhlasu , jméno FO, jako spoluvlastnice hotelu, žalobce tedy není ve věci aktivně věcně legitimován. Uváděla rovněž, že ve smlouvě o postoupení pohledávky není uvedena cena, tedy je neplatná nebo zkracuje práva , jméno FO, .

10. Žalovaná argumentovala rovněž tím, že dle § 2221 odst. 1 o. z. právo z dlužného nájemného přešlo na , Anonymizováno, , jméno FO, jako jediného vlastníka hotelu.

11. Žalovaná dne 30. 5. 2018 započetla svoji pohledávku za neoprávněné užívání hotelu proti postupiteli , jméno FO, . Na to, že žalovaná pohledávka takto zanikla, byl žalobce upozorněn v dopisu zástupce žalované ze dne 28. 8. 2018. Žalovaná vyčíslila škodu či bezdůvodné obohacení, jež vzniklo z důvodu nemožnosti žalované užívat řádně předmět nájmu, na základě znaleckých posudků částkou 5 079 688,43 Kč za období od 9. 2. 2015 do 31. 12. 2017 a částkou 495 954,18 Kč za období od 1. 1. 2018 do 31. 3. 2018, tedy má žalovaná za postupitelem pohledávku na jistině 5 575 642,61 Kč a příslušenství k ní. Na základě pohledávky v částce 2 225 000 Kč uplatněné v insolvenčním řízení , jméno FO, vůči žalované žalovaná opakovaně započetla dne 1. 10. 2018 proti této pohledávce , jméno FO, svoji shora specifikovanou pohledávku, čímž pohledávka postupitele zanikla, což vyhodnotil i insolvenční soud a návrh , jméno FO, jako insolvenčního věřitele zamítnul.

12. Žalovaná dále doplnila, v nájemní smlouvě není uvedeno číslo účtu, na který má být nájemné hrazeno, povinnost hradit nájemné pak vzniká na základě faktury vystavené pronajímatelem, která však žalované nikdy vystavena ani doručena nebyla. Z důvodu absence čísla účtu v nájemní smlouvě pak dle znění smlouvy není možné stanovit, který den je dnem zaplacení nájemného a nelze tak ani stanovit první den prodlení žalované. V souvislosti s výzvou , jméno FO, ze dne 27. 4. 2018 poukázala žalovaná na to, že dle čl. IV. odst. 6 nájemní smlouvy smlouva zaniká dohodou, jestliže je žalovaná přes upozornění 30 dnů v prodlení s placením nájemného. Pokud by žalovaná byla v prodlení s placením nájemného, pak by k ukončení nájemní smlouvy došlo v květnu 2018 a nebylo by možné postoupit pohledávku na nájemném za červen na žalobce, neboť taková pohledávka nevznikla.

13. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěný následující skutkový stav:

14. Ze smlouvy o nájmu nemovitostí ze dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce, zastoupená jednatelkou , jméno FO, , uzavřeli , datum, smlouvu o nájmu, jejímž předmětem bylo dočasné užívání hotelu. Nájemné bylo sjednáno částkou 35 000 Kč měsíčně (čl. IV odst. 1 smlouvy), žalovaná se nájemné zavázala , jméno FO, platit měsíčně předem, nejpozději do pátého pracovního dne příslušného měsíce, za který má být nájemné hrazeno, ve prospěch účtu, který v čl. IV odst. 6 smlouvy není uveden, na základě faktury vystavené , jméno FO, žalované. Dnem zaplacení nájemného měl být den připsání nájemného na účet (čl. IV odst. 4 smlouvy). Pro případ prodlení žalované s placením nájemného či služeb byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení (článek IV odst. 5 smlouvy). Mezi povinnosti pronajímatele patřila povinnost zajistit řádný a nerušený výkon nájemních práv nájemce po celou dobu nájemního vztahu zejména tak, aby bylo možno dosáhnout účelu nájemní smlouvy a účelu užívání předmětu smlouvy. Obsahem této povinnosti bylo zejména zajištění větších oprav předmětu nájmu, které přesahují sjednané povinnosti nájemce dle čl. VI. nájemní smlouvy. V případě neprovedení nezbytné opravy či nesouhlasem s jejich provedením mohl nájemce opravy provést sám na náklady pronajímatele (čl. VII odst. 3, 4 smlouvy). Dle čl. VI odst. 3 smlouvy byl nájemce povinen udržovat prostory s příslušenstvím, zařízením a vybavením vlastním nákladem v dobrém stavu a provádět opravy a údržbu bez nároků vůči pronajímateli. Jednalo se zejména o provádění kontrol a oprav elektroinstalace, malování a nátěry, opravy vrchních částí podlah, podlahových krytin, výměny prahů a lišt, zámků, a další konkrétně vyjmenované (odst. 4 téhož ustanovení smlouvy). Účastníci se dohodli, že pokud bude žalovaná přes písemné upozornění 30 dnů v prodlení s placením nájemného nebo úhrady za služby, nájemní smlouva zaniká dohodou prvním dnem měsíce následujícího po doručení takového upozornění žalované a neuhrazení dlužné částky. Žalovaná by byla povinna hotel vyklidit a vyklizené je předat , jméno FO, (čl. IV. odst. 6 smlouvy).

15. Dodatkem č. I. ke smlouvě o nájmu nemovitostí ze dne , datum, , ze dne , datum, , (pozn. soudu: ohledně roku uzavření nájemní smlouvy se zjevně jedná o chybu v psaní) účastníci zohlednili nabyté spoluvlastnictví , jméno FO, k hotelu (srov. odst. 16 tohoto rozsudku), a uvedli, že se stává jejím účastníkem na straně pronajímatele. Strany smlouvy dále provedly v souvislosti s plánovanou modernizací hotelu změny v čl. IX nájemní smlouvy.

16. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 16. 11. 2018, k LV č. , hodnota, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, , soud zjistil, že k 16. 11. 2018 byli vlastníky hotelu , jméno FO, a , jméno FO, , každý s podílem ½, , jméno FO, se stala spoluvlastníkem hotelu na základě darovací smlouvy s účinky vkladu ke dni 23. 3. 2010. Ke dni 2. 7. 2018 byli spoluvlastníky hotelu , jméno FO, a , jméno FO, (nesporná tvrzení účastníků), jejich spoluvlastnictví trvalo i v období února až června 2018 (nesporná tvrzení účastníků). Od 15. 9. 2020 byla vlastníkem hotelu pouze , jméno FO, , a to na základě rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 13. 9. 2018, č. j. , spisová značka, , o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 4. 1. 2023, ke dni 9. 1. 2021, k LV č. , hodnota, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, , z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, Anonymizováno, ze dne 21. 7. 2020, č. j. , spisová značka, ).

17. Žalovaná , jméno FO, na účet vedený u , právnická osoba, . zaplatila dne 3. 1. 2014, 4. 2. 2014, 4. 3. 2014, 4. 4. 2014, 5. 5. 2014, 3. 6. 2014, 2. 7. 2014, 4. 8. 2014 a 2. 9. 2014 vždy částku 17 500 Kč (zjištěno z výpisů z účtu pro , jméno FO, k účtu č. , tel. číslo, , vedeného u , právnická osoba, ., č. , hodnota, – , Anonymizováno, ).

18. Dne 30. 1. 2018 byl žalované předán hotel, o čemž byl sepsán exekutorský zápis. Bylo zjištěno, že byly odstraněny plynoměry pro kuchyni a kotelnu, , jméno FO, konstatovala ztrátu kotle na vytápění, , jméno FO, tvrdil, že menší kotle jsou v jeho vlastnictví. Dále bylo zjištěno, že jsou odmontovány elektroměry a že na podlaze garáže je skvrna přesahující v průměru jeden metr. , jméno FO, konstatovala, že část střechy byla opravena. Většinou pak byla , jméno FO, konstatována kompletnost vybavení hotelu, dle , jméno FO, chyběla část lampiček, židlí, chyběla nebesa k posteli, bylo zjištěno zničení pěti stolů na terase, zničení dřevěné terasy a částečné zatopení nedřevěné terasy. Chyběla klička na otvírání dveří u zasunovací stěny, u okna byla zjištěna skvrna, byl zjištěn poškozený rošt u postele, poškození zárubně (zjištěno ze stejnopisu exekutorského zápisu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. , spisová značka, ).

19. Dopisem ze dne 27. 4. 2018 , jméno FO, žalovanou prostřednictvím , jméno FO, informoval, že mu , jméno FO, a žalovaná dluží spoustu peněz, uvedl množství dluhů žalované nebo , jméno FO, vůči , jméno FO, a uvedl, že žalovaná neplatí za užívání hotelu a dluží , jméno FO, na nájemném 52 500 Kč. , jméno FO, sdělil, že očekává doplacení všech částek do 30. 5. 2018.

20. Ve vyjádření k žalobě adresovaném Okresnímu soudu v Písku ke sp. zn. , spisová značka, , ze dne 15. 2. 2019 , jméno FO, uvedla, že dle ní má žalovaná řádně uzavřenou a stále účinnou nájemní smlouvu. V tomtéž řízení vedeném u Okresního soudu v Písku , jméno FO, (prostřednictvím svého advokáta) uvedla, že k výzvě na základě neplacení nájemného z roku 2018 nedala souhlas (zjištěno z protokolu o jednání Okresního soudu v Písku ze dne 17. 12. 2019, č. j. , spisová značka, ).

21. Dopisem ze dne 30. 5. 2018 od zástupce žalované adresovaným , jméno FO, žalovaná , jméno FO, sdělila, že hotel vrátil v horším stavu, než ve kterém byl, když ho neoprávněně obsadil, a popsala konkrétní poškození. Žalovaná uvedla, že proti pohledávce , jméno FO, z rozhodčího nálezu v pořadí dle podání v insolvenčním řízení započetla pohledávky v celkové výši 5 079 688 Kč. Proti nezapočtenému zůstatku této pohledávky jednostranně započetla pohledávky , jméno FO, na poměrnou část nájemného, vždy měsíčně, ke dni splatnosti každé jednotlivé měsíční pohledávky na nájemné.

22. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 2. 7. 2018 soud zjistil, že , jméno FO, jako postupitel na žalobce jako postupníka postoupil ve prospěch žalobce nárok vzešlý z nájemní smlouvy vůči žalované, včetně veškerého příslušenství nároku a s tím spojených práv. Předmětem postoupení byly pohledávky , jméno FO, za žalovanou ve výši 87 000 Kč sestávající z jednotlivých částek nájemného za užívání hotelu, na které vznikl , jméno FO, vůči žalované nárok, za měsíce únor 2018 až červen 2018 (tj. 5 x 17 500 Kč), pohledávka ve výši 7 595 Kč představující úrok z prodlení s placením nájemného dle čl. IV odst. 5 nájemní smlouvy, celkem tedy pohledávky ve výši 95 095 Kč (čl. I a II smlouvy). Cena za postoupení pohledávky měla být dohodnuta v rámci samostatné smlouvy uzavřené zároveň se smlouvou o postoupení pohledávky (čl. III smlouvy).

23. Shora uvedené (odst. 22 tohoto rozsudku) postoupení pohledávky , jméno FO, žalované oznámil a vyzval ji, aby pohledávku uhradila ve prospěch žalobce (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky adresovaného žalované ze dne 4. 7. 2018, včetně podacího lístku).

24. Žalovaná sdělila žalobci, že předmět nájmu nebyl způsobilý k pronájmu, postoupení je neurčité a není z něj zřejmé, z jaké konkrétní povinnosti vzniklo a uvedla, že z opatrnosti před tímto započtením jednostranně započetla pohledávky z důvodu plateb nájmu pro případ, že by tyto pohledávky skutečně vznikly a byly splatné, oproti pohledávkám , jméno FO, za žalovanou. Pohledávky tedy na žalobce nemohly být postoupeny (zjištěno z vyjádření o postoupení pohledávky zástupce žalované ze dne 28. 8. 2018).25. , jméno FO, 20. 4. 2020 žalovanou vyzval, aby mu (mimo jiné) zaplatila jemu náležící část nájemného za leden 2018 až duben 2020, tedy částku 490 000 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení za dobu od 5. 1. 2018 do 20. 4. 2020 v částce 208 775 Kč (zjištěno z reakce na předžalobní výzvy/opakovaná výzva k úhradě/upozornění na povinnost k vyklizení nemovitosti adresované zástupci žalované ze dne 20. 4. 2020).26. , jméno FO, spáchal přečin neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 208 odst. 2 tr. zákoníku a přečin ublížení na zdraví podle § 146o odst. 1 tr. zákoníku, neboť nejméně v době od 10. 2. 2015 do 28. 2. 2015 bránil , Anonymizováno, , jméno FO, ve vstupu do hotelu, nakládání s jejími osobními věcmi a bránil přístupu a nakládání s věcmi žalované, a , Anonymizováno, , jméno FO, uchopil za pravé rameno, v důsledku čehož sklouzla na zem a za rameno ji po zemi vyvlekl před vchodové dveře hotelu, kde ji pustil, čímž jí způsobil podvrhnutí krční páteře, kdy , jméno FO, byla po dobu jednoho týdne omezena v obvyklém způsobu života bolestivostí hlavy a nemožností obvyklých pohybů hlavou (zjištěno z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře, ze dne 18. 10. 2017, č. j. , spisová značka, ).

27. Usnesením Okresního soudu v Písku ze dne 16. 2. 2015, č. j. , spisová značka, , kterým uvedený soud rozhodl o návrhu na vydání předběžného opatření, byla , jméno FO, uložena povinnost zdržet se rušení řádné držby práv žalované k hotelu, , jméno FO, bylo uloženo, aby se zdržel svévolného vstupování do hotelu, okupování hotelu a bránění žalované v podnikatelské činnosti, vykazování zaměstnanců a hotelových hostů z hotelu, vpouštění třetích osob do hotelu, vyměňování zámků na hotelu a šíření nepravdivých a poplašných zpráv o technickém stavu hotelu a ovlivňování hostů hotelu. Návrh na zrušení předběžného opatření , jméno FO, byl zamítnut (zjištěno z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 7. 2015, č. j. , spisová značka, ).

28. Usnesením Okresního soudu v Písku ze dne 18. 3. 2015, č. j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 7. 2015, č. j. , spisová značka, , byly , jméno FO, uloženy stejné povinnosti stran rušení držby žalované, jak je uvedeno v odst. 27 tohoto rozsudku. Ústavní stížnost, kterou se , jméno FO, domáhal zrušení rozhodnutí uvedených v tomto odstavci, byla odmítnuta (zjištěno z usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. IV ÚS 3358/15).

29. V odůvodnění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2017, č. j. , spisová značka, , kterým potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 10. 2016, č. j. , spisová značka, , Městský soud v Praze uvedl, že , jméno FO, bylo uloženo zdržet se rušení držby práva žalované k hotelu předběžným opatřením ze dne 16. 2. 2015 a následně rozhodnutím ze dne 18. 3. 2015, přes uvedený zákaz , jméno FO, hotel předal společnosti , jméno FO, , Anonymizováno, což vypovídá o úmyslném nerespektování povinnosti uložené mu exekučním titulem. , jméno FO, ke dni rozhodnutí soudu ruší držbu žalované po dobu téměř tří let. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 23. 2. 2023, č. j. , spisová značka, (pozn. předloženo bez vyznačené doložky právní moci) zamítl návrh , jméno FO, (povinného) ze dne 11. 8. 2022 na zastavení exekuce. V odůvodnění usnesení uvedl, že mezi účastníky je sporné, zda pohledávka , jméno FO, zanikla započtením v rámci insolvenčního řízení, exekuční soud aktivní pohledávku , jméno FO, vůči žalované proto posoudil jako ilikvidní, tedy nejistou.

30. Dne 2. 9. 2016 přihlásil , jméno FO, v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze, sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, s žalovanou jako dlužníkem pohledávku v částce 2 225 000 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o půjčce ze dne 1. 1. 2006, která byla potvrzena pravomocným a vykonatelným nálezem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, sp. zn. , Anonymizováno, dne 31. 8. 2014 (zjištěno z přihlášky pohledávky , Anonymizováno, , spisová značka, , Anonymizováno, ). Žalovaná provedla dne 1. 10. 2018 jednostranný zápočet své pohledávky 5 575 642,61 Kč, vzniklé z titulu náhrady škody z důvodu bránění , jméno FO, v užívání hotelu za období od 9. 2. 2015 do 31. 3. 2018, oproti pohledávce , jméno FO, v částce 2 225 000 Kč (zjištěno z dopisu žalované adresovaného , jméno FO, , ze dne 1. 10. 2018, včetně potvrzení o odeslání datové zprávy). Insolvenční návrh (, jméno FO, vůči žalované) byl zamítnut. Insolvenční soud v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že , jméno FO, není aktivně věcně legitimován k podání insolvenčního návrhu, neboť se žalované (dlužnici) podařilo prokázat, že má za , jméno FO, (navrhovatelem) pohledávku způsobilou k započtení, kterou došlo k zániku předmětné pohledávky navrhovatele. Insolvenční soud uvedl, že účelem insolvenčního řízení není vést rozsáhlé dokazování o spornosti pohledávek. Uvedl dále, že žalovaná doložila, že po zahájení insolvenčního řízení učinila úkon směřující k započtení své pohledávky, čímž došlo k upření aktivní legitimace , jméno FO, k podání insolvenčního návrhu (zjištěno z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2020, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, ).

31. Obvyklá výše nájmu za nemovité věci: dvojice pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří, , Anonymizováno, m2, součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , stavba občanského vybavení, hotel , právnická osoba, ), a parc. č. st. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří – zbořeniště, , Anonymizováno, m2), vše zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , činí za období od 9. 2. 2015 do 31. 12. 2017 5 079 688,43 Kč (zjištěno ze znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, znalce z oboru stavebnictví a ekonomika, , tituly před jménem, , jméno FO, , ze dne 12. 12. 2017) a za období od 1. 1. 2018 do 30. 3. 2018 495 954,18 Kč (zjištěno ze znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, znalce z oboru stavebnictví a ekonomika, , tituly před jménem, , jméno FO, , ze dne 31. 8. 2018).

32. Při hlavním líčení dne 11. 4. 2016 ve věci vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. , spisová značka, , , jméno FO, vypověděla, že v hotelu měla v kanceláři převážně dokumentaci k hotelu, pasy, papíry a zdravotní dokumentaci. Za asistence policie se dostala ke kanceláři, kde zjistila, že dveře byly znovu násilně vypáčené, vše bylo naházené v krabicích. Pro , Anonymizováno, , jméno FO, byly důležité věci z příručního skladu, kde má například uzávěrky, takže řekla, že by si potřebovala vzít šanony. Odvezli 6 beden a tím to skončilo. Neví, co si v ten okamžik vzala nebo nevzala, myslela hlavně na dokumenty a papíry. , jméno FO, v hotelu podnikala 20 let, vzala si tak 5 % (věcí) ze 100 (zjištěno z protokolu o hlavním líčení Okresního soudu v Písku ze dne 11. 4. 2016, č. j. , spisová značka, ).

33. Svědek , jméno FO, vypověděl, že žalobce je jeho přítel z dětství a celoživotní přítel, jednatelka žalované byla 16 let družkou , jméno FO, , jejich vztahy jsou špatné, vedou mezi sebou mnoho soudních řízení, ale v současné době již není situace tolik vyhrocená, neboť sporů je již méně. Nájemné bylo žalovanou placeno převodem, na základě nájemní smlouvy. Z důvodu neplacení nájemného dal pak svědek žalované výpověď z nájmu. Za nájemné se žalované žádné faktury nevystavovaly, bylo placeno na základě nájemní smlouvy. Faktury se žalované nevystavovaly ani nikdy dříve. Z důvodu partnerského vztahu svědka s , jméno FO, vše probíhalo na základě důvěry. Svědek uvedl, že žalovaná o vystavení faktury ani nikdy nežádala. Byť žalovaná nájemné občas nezaplatila, o faktury nikdo nežádal. V období, kdy žalovaná hotel neprovozovala, neplatila ani nájemné. Po 30. 1. 2018 už nájemné zřejmě nebylo hrazeno. K dohodě ohledně změny způsobu placení nájemného nikdy nedošlo.

34. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že se , jméno FO, po žalované u zdejšího soudu domáhal zaplacení částky 358 000 Kč s příslušenstvím, a to rovněž z titulu nájemní smlouvy, jako ½ nájemného (dle jeho spoluvlastnického podílu) za období července 2018 až dubna 2020. , jméno FO, se domáhal rovněž zaplacení smluvního úroku z prodlení dle nájemní smlouvy k žalobou uplatněné jistině. Soud žalobě rozsudkem ze dne 25. 10. 2022, č. j. , spisová značka, , co do jistiny vyhověl, , jméno FO, přiznal právo na úrok z prodlení v zákonné výši a ve zbytku (co do smluvního úroku z prodlení) žalobu zamítnul. Zamítavé rozhodnutí ohledně smluvního úroku z prodlení soud odůvodnil tím, že výkon tohoto práva je v rozporu s dobrými mravy, neboť , jméno FO, byl trestně odsouzen za jednání vůči žalované i vůči její jednatelce , Anonymizováno, , jméno FO, . Žádá ze stran se proti rozsudku nadepsaného soudu neodvolala.

35. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci. Soud nemá žádný důvod pochybovat o skutečnostech vyplývajících z provedených důkazů.

36. Soud zamítnul pro nadbytečnost důkaz výslechem jednatelky žalované , jméno FO, , svědkyně , jméno FO, , Anonymizováno, , kamerového záznamu (č. l. 84 spisu), spisem Okresního soudu v Písku, exekučním spisem sp. zn. , spisová značka, , tituly před jménem, , Anonymizováno, , trestním spisem ve věci , jméno FO, a výslechem právního zástupce žalované, neboť skutečnosti rozhodující pro rozhodnutí ve věci zjistil ze shora uvedených provedených důkazů.

37. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

38. Podle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanská zákoník (dále jen jako „obč. zák.“) nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

39. Podle § 3074 odst. 1 o. z. nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

40. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

41. Podle § 680 odst. 2 obč. zák. dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána. Podle odst. 3 téhož ustanovení dojde-li ke změně vlastnictví k nemovité věci, může z tohoto důvodu vypovědět nájemní smlouvu pouze nájemce, a to i tehdy, byla-li smlouva uzavřena na dobu určitou; výpověď však musí podat v nejbližším výpovědním období, pokud je zákonem nebo dohodou stanoveno. Při změně vlastnictví k movité věci může smlouvu vypovědět i nabyvatel.

42. Podle § 2201 o. z. oznámí-li nájemce řádně a včas pronajímateli vadu věci, kterou má pronajímatel odstranit, a neodstraní-li pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu, takže nájemce může věc užívat jen s obtížemi, má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo může provést opravu také sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby. Podle odst. 2 téhož ustanovení nájemce má právo započíst si to, co může podle odstavce 1 žádat od pronajímatele, až do výše nájemného za jeden měsíc; je-li doba nájmu kratší, až do výše nájemného.

43. Podle § 2221 odst. 1 o. z. změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka. Podle odst. 2 téhož ustanovení převedl-li pronajímatel vlastnické právo k věci, nejsou pro nového vlastníka závazná ujednání o pronajímatelových povinnostech, které zákon nestanoví. To neplatí, pokud nový vlastník o těchto ujednáních věděl.

44. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

45. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

46. Podle § 1877 o. z. je-li dlužník zavázán plnit několika věřitelům oprávněným vůči němu společně a nerozdílně, může kterýkoli z nich žádat celé plnění. Dlužník splní v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádal první.

47. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 téhož ustanovení započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

48. Podle § 1984 odst. 2 o. z. dlužník věřitelů oprávněných společně a nerozdílně může vůči některému ze spoluvěřitelů započíst to, co mu spoluvěřitel dluží, jen do výše jeho podílu na společné pohledávce.

49. Podle § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 téhož ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

50. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

51. Podle § 13 o. z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.52. , jméno FO, jako vlastník hotelu a pronajímatel uzavřel se žalovanou dne 1. 8. 2005 jako nájemcem nájemní smlouvu ve smyslu § 663 obč. zák. Od 23. 3. 2010 se stala na základě darovací smlouvy vedle , jméno FO, spoluvlastnicí hotelu , jméno FO, , čímž vedle , jméno FO, vstoupila vůči žalované i do práv pronajímatele (§ 680 odst. 2 obč. zák); tuto skutečnost pak strany promítly i v rámci dodatku č. I. k nájemní smlouvě ze dne , datum, (srov. odst. 15 tohoto rozsudku). Žalovaná tedy byla v souladu s nájemní smlouvou i obč. zák. povinna za užívání hotelu platit nájemné ve sjednané výši 35 000 Kč měsíčně. Od 1. 1. 2014 se pak vztahy mezi stranami nájemní smlouvy kromě samotné nájemní smlouvy řídí o. z. (srov. § 3074 odst. 1 o. z.). Žalované následně bylo , jméno FO, bráněno v užívání hotelu na základě nájemní smlouvy, jak se podává ze shora uvedených soudních rozhodnutí (srov. odst. 26 - 29 tohoto rozsudku). 30. 1. 2018 byl pak žalované hotel předán zpět do užívání (srov. odst. 18 tohoto rozsudku). Žalovaná tak byla povinna platit sjednané nájemné v částce 35 000 Kč měsíčně za užívání předmětu nájmu (hotelu). Žalobce požaduje zaplacení smluvně sjednaného příslušenství k nájemnému za období února až května 2018 (tj. požaduje pouze příslušenství) a nájemné spolu se sjednaným příslušenstvím za červen 2018. Soud v této souvislosti shledal účelovou argumentaci žalované o tom, že nájem od v červnu 2018 v této době již netrval, když by musel zaniknout dle čl. VI odst. 6 nájemní smlouvy následkem upozornění , jméno FO, žalované na prodlení s placením nájemného ze dne 27. 4. 2018, a tedy žalobci nárok na jeho zaplacení nepřísluší. Účastníci při jednání 30. 3. 2023 učinili nesporným, že v období od února až června 2018 nájemní vztah jeho účastníků trval (č. l. 78 spisu). Teprve po uplynutí koncentrační lhůty, o níž byli účastníci poučeni (vizte str. protokolu o jednání ze dne 30. 3. 2023, č. l. 79 spisu), žalovaná přišla ve svém podání ze dne 21. 4. 2023 s argumentací, že v červnu 2018 již nájem netrval. Byť se ohledně této skutečnosti (trvání nájmu) jedná o otázku právní, soud s přihlédnutím k tomu, že v řízeních vedených u jiných soudů žalovaná sama z trvání nájemní smlouvy vycházela a její ukončení na základě výzvy , jméno FO, ze dne 27. 4. 2018 sporovala (srov. odst. 20 tohoto rozsudku), shledal soud tuto námitku žalované pouze účelovou. V tomto ohledu pak lze přisvědčit argumentaci žalobce o tom, že za situace, kdy žalovaná neudělila druhému ze spoluvlastníků hotelu souhlas s výzvou ze dne 27. 4. 2018, jež mohla mít za následek zánik nájmu, jednalo se o významnou záležitost ve smyslu § 1129 o. z. a rozhodnutí , jméno FO, dle této výzvy je tak ve smyslu § 580 odst. 1 neplatné, neboť odporuje smyslu a účelu zákona. Soud tedy uzavřel, že v období, za něž se žalobce domáhá části zaplacení příslušenství k nájemnému a nájemného spolu s příslušenstvím, nájem trval.

53. Co se týče námitky žalované o tom, že žalovaná neměla povinnost v rozhodném období platit nájemné, neboť jí byl hotel k užívání vrácen ve vybydleném stavu, v němž nebylo možno ho užívat, soud se s ním neztotožnil. Dle exekutorského zápisu (srov. odst. 18 tohoto rozsudku), , jméno FO, jako jednatelka žalované ohledně většiny vybavení hotelu potvrdila jeho kompletnost, chyběly pouze jeho dílčí části v jednotkách kusů. Pokud se jedná o opravy či poškození konstatované jednatelkou žalované při předání hotelu dle exekutorského zápisu (srov. odst. 18 tohoto rozsudku), jednalo se o takové nedostatky, jež byla dle nájemní smlouvy povinna odstranit (opravit) sama žalovaná (srov. čl. VI. nájemní smlouvy). Jako porušení čl. VII. odst. 3 nájemní smlouvy a vznik nároku žalované dle § 2208 o. z. lze z vytýkaných nedostatků spatřovat pouze v tom, že v době předání hotelu byly odmontovány elektroměry, některé plynoměry a kotel na vytápění (srov. odst. 18 tohoto rozsudku), což muselo mít za následek užívání hotelu s obtížemi či užívání hotelu mohlo zásadně ztěžovat. Bylo na žalované, aby za těchto okolností pronajímatelům vadu oznámila a následně případně požadovala slevu z nájemného či náhradu účelně vynaložených nákladů na pronajímatelích dle § 2208 odst. 1 o. z. a náklady na opravu rovněž dle čl. VII odst. 4 nájemní smlouvy. Takové skutečnosti však žalovaná nikterak netvrdila. Tyto vady předmětu nájmu pak nemohly trvat ani celé rozhodné období (února až června 2018). Soud tak uzavřel, že pronajímatelé nebyli v tomto období povinni nájemné prominout, ani žalované nevznikl nárok na přiměřenou slevu z nájemného.

54. Co se týče námitek žalované ohledně splatnosti nájemného v souvislosti s absentujícím číslem bankovního účtu a ohledně nevystavování faktur, ani s nimi se soud neztotožnil. Soud předně uvádí, že splatnost nájemného je jednoznačně sjednána v čl. IV odst. 4 nájemní smlouvy jako pátý den příslušného měsíce, ze který se nájemné platí. Bankovním účtem je vymezeno místo plnění, jež nemá vliv na změnu splatnosti závazku. Žalobce přitom prokázal, že byť toto místo plnění (číslo účtu) není ve smlouvě vyplněno, žalované bylo toto místo plnění známo, když plnila na účet jednoho z pronajímatelů , jméno FO, vedený u , právnická osoba, . (srov. odst. 17 tohoto rozsudku). Žalobce pak tvrdil, že mezi účastníky nájemního vztahu vznikla praxe, kdy faktury na nájemné vystavovány nebyly, žalovaná naopak tvrdila, že jí tyto faktury vystavovány byly a na jejich základě nájemné plnila. Soud v této souvislosti předně konstatuje, že faktura není a nemůže být právním důvodem vzniku pohledávky, ale je toliko účetním dokladem. Soud přesto z důvodu výkladu právního jednání dle § 555 an. o. z. (když v nájemní smlouvě je uvedeno, že [n]ájemce se zavazuje platit pronajímateli toto nájemné měsíčně předem […] na základě faktury vystavené pronajímatelem nájemci) uložil postupem dle § 118a o. s. ř. žalobci, aby prokázal, že faktury oproti platbám nájemného vystavovány nebyly, neboť tato skutečnost byla mezi účastníky spornou. Formulace ve smlouvě na základě pak, dle názoru soudu, nemůže znamenat, že se nájemné platí pouze za předpokladu, že faktura byla vystavena, a že účastníci smluvního vztahu měli takový úmysl. Jednak takový výklad odporuje tomu, že důvodem plnění není daňový doklad, ale smluvní vztah, jednak v nájemní smlouvě není žádným způsobem rozvedeno, co nastane v případě, že faktura není vystavena. Úmyslem stran tak dle názoru soudu nemohlo být formovat povinnost k zaplacení nájemného, jež je pojmovým znakem smlouvy o nájmu, pouze za podmínky, že na nájemné bude vystavena faktura. Soud si je vědom vyhroceného vztahu mezi žalovanou, její jednatelkou a , jméno FO, . I přesto zde nespatřil důvod neuvěřit jeho svědecké výpovědi o tom, že faktury na nájemné vystavovány nebyly, když vztah mezi stranami nájemní smlouvy byl založen na důvěře. Tato výpověď zapadá do kontextu listinných důkazů (odst. 17 tohoto rozsudku), ale i nájemní smlouvy, v níž vystavení faktury není žádným způsobem akcentováno. Žalobce pak k prokázání tvrzení o nevystavování faktur navrhoval i výslech účetní žalované, kterou však žalovaná v tomto ohledu nezprostila povinnosti mlčenlivosti a uloženou vysvětlovací povinnost v podobě předložení účetnictví nesplnila, neboť účetnictví nemá k v držení (srov. odst. 32 tohoto rozsudku).

55. Ze všech uvedených důvodů proto soud uzavřel, že žalovaná byla povinna platit nájemné bez ohledu na to, zda jí na nájemné byla či nebyla vystavena faktura.

56. Argumentaci žalované, že nárok na zaplacení nájemného přešel na , Anonymizováno, , jméno FO, jako výlučnou vlastnici hotelu v souladu s § 2221 odst. 1 o. z. soud neshledal případnou. Nárok na zaplacení nájemného, které je předmětem tohoto řízení, vznikl v době spoluvlastnictví hotelu , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, tak jsou solidárními věřiteli pohledávky za žalovanou, jejíž část je předmětem tohoto řízení.

57. Smlouvou o postoupení pohledávek pak , jméno FO, jako postupitel pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, postoupil žalobci jako postupníkovi, a to včetně příslušenství (srov. § 1879 o. z., § 1880 odst. 1 o. z. a § 1877 o. z., odst. 22 tohoto rozsudku). O postoupení pohledávky byla žalovaná , jméno FO, vyrozuměna (odst. 23 tohoto rozsudku, § 1182 odst. 1 o. z.).

58. Žalovaná pak uplatnila celou řadu námitek stran neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 7. 2018 mezi , jméno FO, a žalobcem. V této souvislosti uvádí, že za situace, kdy bylo postoupení pohledávky žalované , jméno FO, oznámeno (odst. 23 tohoto rozsudku), žalovaná nemá v souladu s judikaturou vůči žalobci v tomto sporu k dispozici obranu založenou na námitce neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Soud se jimi proto v tomto odůvodnění již dále nezabývá.

59. K obraně žalované o tom, že nárok žalobce na zaplacení v tomto řízení zanikl započtením, soud uvádí že k takovému zániku pohledávky mohlo dojít pouze na základě započtení v dopisu žalované ze dne 30. 5. 2018 (odst. 21 tohoto rozsudku), neboť v dopisu ze dne 1. 10. 2018 (odst. 30 tohoto rozsudku) žalovaná toto jednání činí pouze ve vztahu k pohledávce 2 225 000 Kč , jméno FO, ze smlouvy o půjčce ze dne 1. 1. 2006. Lze pak přisvědčit námitkám žalobce, že jednostranné započtení v dopisu ze dne 30. 5. 2018 není dostatečně konkrétní, neboť (ve vztahu k nájemnému) žalovaná konkrétně nevymezuje aktivní ani pasivní pohledávku, když ohledně své aktivní pohledávky uvádí, že jde o nezapočtený zůstatek této pohledávky (pozn. soudu 5 079 688 Kč) a pasivní pohledávkou je poměrná část nájemného, a to vždy měsíčně, ke dni splatnosti každé jednotlivé měsíční pohledávky na nájemné. Ani jedna z pohledávek tedy není vymezena konkrétní částkou; k výši aktivní pohledávky pak není možno dospět ani ze znění celého dopisu ze dne 30. 5. 2018, neboť je v něm uvedeno, žalovaná v insolvenčním řízení proti pohledávce z rozhodčího nálezu započetla pohledávku v celkové výši 5 079 688 Kč, rozhodčí nález ani konkrétní částka však nejsou konkrétně vymezeny; pasivní pohledávka pak není konkretizována ani např. odkazem na nájemní smlouvu a není tedy vymezena nezaměnitelným způsobem. Pasivní pohledávka pak je vymezena bez jejího příslušenství, v tomto rozsahu (příslušenství) tedy nade vší pochybnost zaniknout nemohla. Lze tedy shrnout, že takový jednostranný zápočet strany žalované není dostatečně určitý a sám o sobě nemohl způsobit zánik pohledávky původně , jméno FO, , která je předmětem tohoto řízení, ve smyslu § 1982 an. o. z. Žalobce pak vznesl vůči pohledávce žalované konkrétní námitky, včetně skutkových a ohledně důkazů, jimiž ji žalovaná dokládala (srov. odst. 7 tohoto rozsudku). Byť se pak v případě pohledávky žalobce uplatněné v tomto řízení a pohledávky uplatněné žalovanou v rámci jednostranného zápočtu jedná o pohledávky vyvěrající z nájemní smlouvy (nájemné a náhrada škody vzniklá porušením nájemní smlouvy, příp. dle žalované bezdůvodné obohacení na straně , jméno FO, ), soud shledal, že je pohledávka žalované rovněž nejistá. Zatímco žalobce se v tomto řízení domáhal zaplacení nájemného nebo příslušenství k němu za 5 měsíců, v částce nepřesahující 100 000 Kč, žalovaná tvrdila svoji pohledávku v částce přesahující 5 000 000 Kč a vymezila ji jako náhradu škody či bezdůvodné obohacení. K pohledávce žalované by se pak muselo vést (oproti nároku uplatněnému žalobou) rozsáhlé dokazování, mimo rámec dokazování v souvislosti s žalobou uplatněnou pohledávkou, žalovaná by musela být rozsáhle poučena postupem dle § 118a rovněž k doplnění tvrzení i důkazů. Ze strany žalující byly sporovány i znalecké posudky předložené žalovanou. Soud proto uzavřel, že ve vztahu k pohledávce uplatněné v tomto řízení je tak pohledávka žalované, která měla být jednostranně započtena, s ohledem na vše uvedené, pohledávkou nejistou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2023, sp. zn. 26 Cdo 774/2023).

60. Rozsudkem zdejšího soudu (vizte odst. 34) byl shledán výkon práva , jméno FO, na zaplacení smluvního úroku z prodlení z důvodu spáchání trestného činu , jméno FO, ve vztahu k žalované a její jednatelce v rozporu s dobrými mravy. Soud nemá důvod se od tohoto právního hodnocení skutkového stavu dle § 2 odst. 3 o. z., který byl prokázán, odchýlit. V tomto řízení se jedná o zcela shodný nárok, ovšem za předcházející období. Soud tímto shodným právním hodnocením zároveň respektuje očekávání stran dle § 13 o. z.

61. S ohledem na vše shora uvedené tak soud uzavřel, že žalobce jako nabyvatel pohledávky má právo na zaplacení (části) nájemného, jež uplatnil, za červen 2018; shodně tak vznikl i nárok na zaplacení nájemného za období února až května 2018, za něž však uplatnil pouze příslušenství v podobě smluvního úroku z prodlení. Protože by však výkon práva na zaplacení smluvního úroku z prodlení byl v rozporu s dobrými mravy, přiznal soud žalobci pouze částku odpovídající žalobou uplatněné jistině spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši dle ode dne následujícího po splatnosti nájemného, dle § 1968 a § 1970 o. z., jež je představováno zákonným úrokem z prodlení ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku). Shodně pak za dobu uplatněnou žalobou (od 6. 6. 2018 do 4. 6. 2021) přiznal žalobci (samostatně uplatněné) právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z části dlužného nájemného za měsíce únor až květen 2018 (výrok II. tohoto rozsudku). Ve zbytku pak soud výrokem III. žalobu zamítnul.

62. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 61 379,85 Kč, přičemž tato částka představuje 62,82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,41 % a úspěchu žalobce v rozsahu 18,59 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 94 150 Kč sestávající z částky 4 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 1. 7. 2021, z částky 9 800 Kč (2 x 4 900 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 30. 3. 2023, z částky 4 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 4. 2023, z částky 4 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 21. 4. 2023, z částky 9 800 Kč (2 x 4 900 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 6. 2023, z částky 4 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 27. 7. 2023, z částky 4 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 31. 8. 2023, z částky 9 800 Kč (2 x 4 900 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 11. 2023, z částky 4 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 1. 2024, z částky 4 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 16. 2. 2024, z částky 4 900 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 14. 3. 2024 a z částky 2 450 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne 21. 3. 2024 včetně šestnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 80 750 Kč ve výši 16 957,50 Kč.

63. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

64. O povinnosti žalobce zaplatit soudní poplatek za žalobu, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozsudku, soud rozhodl podle § 9 odst. 6 ve spojení s § 9 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, částku soud určil dle § 6 odst. 1 věty druhé zákona č. 549/1991 Sb., položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku poplatků, neboť soud začal jednat o žalobě o zaplacení částky 76 650 Kč, jež představuje smluvní úrok z prodlení, přičemž toto příslušenství tvořilo samostatný předmět řízení.

65. Lhůty k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.