12 C 315/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Černým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 4 602 631,50 Kč s přísl.

I. Žalovaná 1. je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 6 295 623,39 Kč s úrokem z prodlení z částky 2 477 030,32 Kč ve výši 8,05 % p. a. počínaje dnem 23. 12. 2015 do zaplacení, z částky 707 722,95 Kč ve výši 8,05 % p. a. počínaje dnem 24. 6. 2016 do zaplacení, z částky 353 861,47 Kč ve výši 8,05 % p. a. počínaje dnem 25. 7. 2016 do zaplacení, z částky 353 861,48 Kč ve výši 8,05 % p. a. počínaje dnem 28. 10. 2016 do zaplacení, z částky 353 861,48 Kč ve výši 8,05 % p. a. počínaje dnem 24. 1. 2017 do zaplacení, z částky 353 861,48 Kč ve výši 8,05 % p. a. počínaje dnem 25. 4. 2017 do zaplacení, z částky 353 861,47 Kč ve výši 8,05 % p. a. počínaje dnem 25. 7. 2017 do zaplacení, z částky 353 861,47 Kč ve výši 8,05 % p. a. počínaje dnem 27. 10. 2017 do zaplacení, z částky 353 861,48 Kč ve výši 8,50 % p. a. počínaje dnem 27. 1. 2018 do zaplacení, z částky 353 861,48 Kč ve výši 8,50 % p. a. počínaje dnem 28. 4. 2018 do zaplacení, z částky 279 978,31 Kč ve výši 9 % p. a. počínaje dnem 27. 7. 2018 do zaplacení.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná 1. je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 150 932,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná 1. je povinna nahradit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 náhradu nákladů řízení ve výši 82 %, jejíž přesná výše a lhůta k plnění bude stanovena samostatným usnesením.

V. Žalobkyně je povinna nahradit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 náhradu nákladů řízení ve výši 18 %, jejíž přesná výše a lhůta k plnění bude stanovena samostatným usnesením.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaných zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 4 602 631,50 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 525 392,70 Kč ve výši 8,05 % p.a. počínaje dnem 23. 12. 2015 do zaplacení a z částky 1 077 238,80 Kč ve výši 8,05 % p.a. počínaje dnem 30. 5. 2016. Žalobkyně uvedla, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] o výměře 4.583 m2 a parc. [číslo] o výměře 1.509 m2 v k. ú. [část obce], [územní celek], a dále pozemků parc. [číslo] o výměře 123.058 m2, parc. [číslo] o výměře 1.462 m2, parc. [číslo] o výměře 1.425 m2 a parc. [číslo] o výměře 111 m2 v k.ú. [část obce], [územní celek], jakož i na uvedených pozemcích se nacházejících a níže specifikovaných stavebních objektů nezapsaných v katastru nemovitostí (společně dále jen„ Nemovitosti“). Žalobkyně tvrdí, že žalované užívají od 1. 1. 2014 bez právního důvodu části Nemovitostí včetně stavebních objektů. Žalobkyně (resp. [právnická osoba] podnik [anonymizováno] [obec], akciová společnost, do jehož práv a povinností následně žalobkyně vstoupila) uzavřela jakožto pronajímatel dne 15. 12. 2000 se žalovanou 1. (resp. se společností [právnická osoba], jejíž práva a povinnosti přešly na žalovanou 1.) jakožto nájemcem nájemní smlouvu [číslo] (nájemní smlouva ve znění pozdějších dodatků [číslo] až 6 dále jen„ Nájemní smlouva“), jejímž předmětem byl nájem částí pozemků parc. [číslo] o výměře 8.377 m2 a parc. [číslo] o výměře 235 m2 v k.ú. [část obce], [územní celek] a části pozemku parc. [číslo] o výměře 4.636 m2 v k.ú. [část obce], [územní celek], spolu se stavebními objekty nacházejícími se na uvedených pozemcích a nezapsanými v katastru nemovitostí (dále společně jen„ Nemovitosti A“). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, a to s účinností od 1. 1. 2001, jak je uvedeno v čl. II. odst. 1 Nájemní smlouvy. Žalobkyně shora uvedený nájemní vztah ukončila výpovědí ze dne 17. 7. 2012 doručenou žalované 1. na adresu jejího tehdejšího sídla [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] - [část obce] dne 23. 7. 2012 (dále jen„ Výpověď“) s odkazem mimo jiné na čl. II. odst. 2. písm. c) Nájemní smlouvy, neboť žalovaná 1. neuhradila dlužné nájemné za užívání předmětu nájmu dle Nájemní smlouvy, a to za období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2011. Žalovaná 1. nezaplatila dlužné nájemné ani přes výzvu žalobkyně ze dne 30. 5. 2012 doručenou žalované 1. dne 8. 6. 2012, ve které jí žalobkyně poskytla lhůtu k zaplacení v délce 30 dnů ode dne doručení výzvy k zaplacení. Dlužné nájemné již bylo předmětem žaloby vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 30 C 125/2013, přičemž v uvedené věci má žalobkyně k datu podání této žaloby k dispozici pravomocný rozsudek, který podané žalobě vyhověl. S ohledem na skutečnost, že výpovědní doba byla v Nájemní smlouvě sjednána na jeden kalendářní rok s tím, že běží od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, skončil nájem dle Nájemní smlouvy uplynutím výpovědní doby ke dni 31. prosince 2013. Žalovaná 1. tedy ode dne 1. 1. 2014 užívá Nemovitosti A bez právního důvodu.

2. Žalobkyně dále uvedla, že si v průběhu roku 2015 v rámci řízení o zaplacení nájemného vedeného podepsaným soudem pod spis. zn. 30 C 125/2013, nechala u [právnická osoba] s.r.o., se sídlem [adresa], [IČO], zpracovat podrobné zaměření skutečného užívání pozemků ze strany žalované 1. Protokolem o zaměření - technickou zprávou ze dne 10. července 2015 bylo zjištěno, že žalovaná 1. ve skutečnosti kromě Nemovitostí A užívá i další jejich části, nezahrnuté do předmětu nájmu dle Nájemní smlouvy, a dále i část pozemku parc. [číslo] o výměře 22 m2 a část pozemku parc. [číslo] o výměře 104 m2 v k.ú. [část obce], [územní celek] a současně i část pozemku parc. [číslo] o výměře 43 m2 v k.ú. [část obce], obec Praha (společně dále jen„ Nemovitosti B“), tedy pozemky, které nebyly zahrnuty v předmětu nájmu dle Nájemní smlouvy a které jsou rovněž ve vlastnictví žalobkyně. Proto žalobkyně tvrdí, že žalovaná 1. užívá i tuto část Nemovitostí bez právního důvodu. Žalobkyně současně provedla i vizuální obhlídku Nemovitostí, na jejímž základě bylo zjištěno, že spolu se žalovanou 1. části Nemovitostí užívá rovněž žalovaná 2., a to pro účely provozování autobazaru a půjčovny automobilů (zejména užitkových vozů). Žalobkyně však není schopna určit, které konkrétní Nemovitosti, resp. jejich části, užívá žalovaná 1., a které konkrétní pozemky užívá žalovaná 2. Tato skutečnost by měla vyplynout z provedeného dokazování.

3. Bezdůvodné obohacení za období ode dne 1. 1. 2014 do dne 31. 3. 2016 tak vyčíslila žalobkyně na částku ve výši 4 602 631,50 Kč. Požadovaná výše bezdůvodného obohacení za uvedených devět kalendářních čtvrtletí vychází z výše naposledy sjednaného nájemného dle Nájemní smlouvy, přičemž se skládá z částky 3 525 392,70 Kč za neoprávněné užívání Nemovitostí A, a dále z částky 1 077 238,80 Kč za neoprávněné užívání Nemovitostí B. Ke způsobu výpočtu žalované částky žalobkyně uvádí, že požadovaná výše bezdůvodného obohacení za užívání Nemovitostí A odpovídá součtu faktur, které byly žalobkyní v uvedeném období zasílány žalované 1. z právní opatrnosti s ohledem na předchozí průběh řešení vzájemných sporů. Požadovaná výše bezdůvodného obohacení za užívání Nemovitostí B je poté odvozena z ceny za m2 dle Nájemní smlouvy, neboť Nemovitosti B se svým charakterem či umístěním nikterak neliší od Nemovitostí A. I přes písemné výzvy (fakturaci) žalobkyně, včetně předžalobní výzvy ze dne 9. prosince 2015 a 27. května 2016, doručené žalované 1., kdy se tyto výzvy dostaly do dispoziční sféry žalované 1., nebylo žalobkyni do dne podání této žaloby žalovanou 1. ničeho uhrazeno. I přes písemné předžalobní výzvy ze dne 9. prosince 2015 a 27. května 2016, doručené žalované 2., kdy se tyto výzvy dostaly do dispoziční sféry žalované 2., nebylo žalobkyni do dne podání této žaloby žalovanou 2. ničeho uhrazeno.

4. Žalovaná 1. se bránila tím, že žalobkyně musí určit, které části Nemovitostí užívá žalovaná 1. s tím, že žalovaná 1. dané Nemovitosti neužívá a že nemůže prokázat negativní skutečnosti. Žalobkyně účtovala žalované 1. částku za čtvrtletí ve výši 323 727,50 Kč. Výpověď ze dne 17. 7. 2012 nebyla platným hmotněprávním úkonem.

5. Žalovaná 2. se bránila tím, že žaloba je neurčitá, neboť žalobkyně není schopna určit, kterou část Nemovitostí užívá žalovaná 2. Dále si není žalovaná 2. vědoma toho, že by byl nájemní vztah s žalovanou 1. ukončen, když dle informací, které má žalovaná 2. k dispozici, prohrála žalobkyně spor ohledně platnosti výpovědi, a to z důvodu absolutní neplatnosti výpovědi. U Obvodního soudu pro Prahu 8 probíhá řízení pod sp. zn. 28 C 380/2015, kde je řešeno vyklizení Nemovitostí z důvodu výpovědi Nájemní smlouvy, kde se bude jako předběžná otázka řešit právě platnost výpovědi. Výše bezdůvodného obohacení je nepřezkoumatelná. Žalovaná 2. hradila řádně podnájemné a z její strany tedy k žádnému bezdůvodnému obohacení nedošlo.

6. Následně došlo dle sdělení žalobkyně k tomu, že v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 28 C 380/2015 žalovaná 1. uvedla, že nájemní vztah s žalobkyní k Nemovitostem A skončil dne 31. 12. 2013. Zároveň z řízení vyplynulo, že žalovaná 1. nabyla část podniku od společnosti [právnická osoba] i s podnájemními smlouvami a že tedy má uzavřenou s žalovanou 2. smlouvu o podnájmu, jejímž předmětem je podnájem části Nemovitostí (viz č.l. 116 spisu). Žalobkyně následně požádala o rozšíření žaloby za další období, a to od 1. 4. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 353 861,48 Kč vůči žalované 1. a ve výši 96 412,50 Kč vůči žalované 2. (viz č.l. 116-117 spisu). Žalobkyně následně vzala žalobu částečně zpět tak, že nepožadovala, aby žalovaní plnili společně a nerozdílně, ale aby žalovaná 1. zaplatila 3 538 614,75 Kč s úrokem z prodlení (došlo tak ke zpětvzetí ve výši 1 417 878,23 Kč) a žalovaná 2. 964 125 Kč s úrokem z prodlení (došlo tak ke zpětvzetí ve výši 3 734 919 Kč). Žalovaná 2. nechala sama zaměřit plochu, kterou užívala a vyklidila ji k 11. 6. 2018 (viz č.l. 118 spisu, potvrzeno žalovanou 2. viz č.l. 142 spisu – shodná tvrzení účastníků dle § 120 odst. 3 o. s. ř.). Následně žalobkyně rozšířila žalobu o další období, a to od 1. 7. do 31. 12. 2016, ve výši 707 722,95 Kč s úrokem z prodlení vůči žalované 1. a vůči žalované 2. o částku 192 825 Kč s úrokem z prodlení (viz č.l. 146-147 spisu). Žalobkyně následně rozšířila žalobu za období od 1. 1. 2017 do 31. 3. 2017, a to ve výši 353 861,48 Kč vůči žalované 1. a ve výši 96 412,50 Kč vůči žalované 2. (viz č.l. 177-178 spisu). Žalobkyně následně rozšířila žalobu za období od 1. 4. 2017 do 11. 6. 2018, a to ve výši 1 695 424,21 Kč vůči žalované 1. a ve výši 96 412,50 Kč vůči žalované 2. (viz č.l. 177-178 spisu). Žalobkyně následně rozšířila žalobu za období od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, a to ve výši 192 825 Kč vůči žalované 1. (vůči žalované 2. již rozšiřováno nebylo, neboť ta vyklidila část Nemovitostí k 11. 6. 2018, viz č.l. 216-217 spisu). Žalobkyně následně navrhla schválení smíru s žalovanou 2. (viz č.l. 230-232 spisu, rovněž ale bylo následně požadováno rozšíření žaloby vůči žalované 2., viz č.l. 235 spisu). Smír byl žalobkyní a žalovanou 2. podepsán dne 21. 4. 2021 (viz č.l. 246-247 spisu). Soud následně rozhodl o částečném zpětvzetí a rozšíření žaloby na jednání dne 21. 4. 2021 (viz č.l. 249 spisu) ve znění opravného usnesení ze dne 8. 9. 2021, č.j. 12 C 315/2016-279. Soud dále rozhodl o částečném zpětvzetí nároku vůči žalované 2. usnesením ze dne 27. 9. 2021, č.j. 12 C 315/2016-302. Soud následně schválil smír mezi žalobkyní a žalovanou 2. usnesením ze dne 4. 11. 2021, č.j. 12 C 315/2016-320.

7. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu:

8. Z výpisu z katastru nemovitostí (dále i jako„ KN“) z 15.11.2016 vyplývá, že vlastníkem pozemků parc. [číslo] v k.ú. [část obce] a parc. [číslo] v k.ú. [část obce] je žalobkyně (viz přílohová obálka k č.l. 4 žalobě, k pozemku [číslo] viz rovněž přílohová obálka k č.l. 157).

9. Ze smlouvy o nájmu [číslo] mezi [anonymizována tři slova] [obec] (dále i jako„ [anonymizováno]“) a [právnická osoba] ze dne 15. 12. 2000 vyplývá, že [anonymizováno] pronajal [právnická osoba] pozemky: (i) parc. [číslo] v k.ú. [část obce], resp. jeho část o výměře 8 377 m2 se stavebními objekty: vrátnice 10 m2, tesco objekt 420 m2, dílna 124 m2, ostatní stavební objekt 23 m2, hala 311 m2, skladba ploch: manipulační 6 408 m2, skladovací 1 081 m2, dále (ii) parc. [číslo] v k.ú. [část obce] o výměře 235 m2 spolu se stavebními objekty: vrátnice 7 m2, skladba ploch: nezpevněná 228 m2 a (iii) parc. [číslo] v k.ú. [část obce], resp. jeho část o výměře 4 636 m2 se stavebními objekty: administrativní objekt 88 m2, skladba ploch: vjezd 71 m2, manipulační 3 825 m2, komunikační zeleň 652 m2. Výše nájmu byla sjednána na 90 Kč/m2 za volné plochy a 220 Kč/m2 za zastavěné plochy a k tomu DPH. Smlouva je uzavřena na dobu neurčitou od 1. 1. 2001. Nájemné se bude hradit na základě faktury vždy čtvrtletně. V případě prodlení s platbou nájemného byl [anonymizováno] oprávněn účtovat smluvní pokutu 0,01 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení (viz přílohová obálka k č.l. 4 žalobě). V dodatku [číslo] ze dne 16. 10. 2002 se nájemce zavázal uvést všechny stavby, technologie a pozemky do původního stavu a v souladu se stavebním zákonem. V dodatku [číslo] ze dne 18. 10. 2002 se strany zavázaly, že pronajímatel nebude za období od 12. 8. 2002 do 31. 12. 2002 účtovat alikvótní část nájemného kvůli povodním. V dodatku [číslo] ze dne 27. 12. 2002 se strany dohodly na novém znění dodatku [číslo]. V dodatku [číslo] ze dne 27. 1. 2003 se strany dohodly, že za období od 1. 1. 2003 do 31. 3. 2003 bude pronajímatel účtovat nájemci toliko ½ z částky nájmu kvůli povodním. V dodatku [číslo] se strany dohodly, že pro 3. a 4. čtvrtletí roku 2005 bude účtováno nájemné toliko ve výši 151 607,50 Kč pro každé toto čtvrtletí. V dodatku [číslo] ze dne 2. 9. 2010 se strany dohodly na úpravě nájemného a vrácení přeplatku (viz přílohová obálka k č.l. 4 žalobě).

10. Z výpovědi nájemní smlouvy ze dne 17. 7. 2012 je patrné, že žalobkyně zaslala výpověď žalované 1., která vstoupila skrze prodej podniku do práv a povinností z Nájemní smlouvy namísto společnosti [právnická osoba] (viz přílohová obálka k č.l. 4 žalobě).

11. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované 1. vyplývá, že je společností zapsanou od 29. 11. 2021. Ze sdělení o prodeji části podniku společnosti [právnická osoba] vyplývá, že žalovaná 1. a společnost [právnická osoba] informovaly dopisem ze dne 29. 12. 2011 žalobkyni o tom, že na žalovanou 1. přešla část závodu s právy a povinnostmi z Nájemní smlouvy (viz přílohová obálka k č.l. 4 žalobě). Prodej části podniku prokazuje i notářský zápis N 14/2011, Nz 13/2011, smlouva o prodeji části podniku ze dne z 29. 12. 2011 a zápis o převzetí dle smlouvy o prodeji části podniku ze dne 29. 12. 2011 (viz přílohová obálka k č.l. 114).

12. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované 2. vyplývá, že ta je v obchodním rejstříku zapsána od 10. 4. 2006 (viz přílohová obálka k č.l. 4 žalobě).

13. Z fotografií Nemovitostí vyplývá, že zde byl mimo jiné provozován žalovanou 2. autobazar (viz přílohová obálka k č.l. 4 žalobě).

14. Z protokolu o zaměření od [právnická osoba] s.r.o. vyplývá, že areál užívaný žalovanou 1. zasahuje do pozemků parc. [číslo] v k.ú. [část obce] a parc. [číslo] v k.ú. [část obce] (viz přílohová obálka k č.l. 4 žalobě, rovněž viz přílohová obálka k č.l. 114 a k č.l. 165).

15. Z protokolu o předání a převzetí geodetických prací od společnosti [právnická osoba] vyplývá, že 13. 5. 2014 bylo provedeno zaměření obvodu areálu žalované 2. s tím, že plocha areálu je 3 267 m2 (viz přílohová obálka k č.l. 140).

16. Z předžalobních výzev z 9. 12. 2015 a 27. 5. 2016 zaslané žalované 1. a žalované 2. vyplývá, že žalobkyně si vůči žalovaným nárokovala vydání bezdůvodného obohacení za užívání Nemovitostí bez právního důvodu (viz přílohová obálka k č.l. 4 žalobě). Obdobná předžalobní výzva byla vyhotovena i dne 1. 11. 2018 a zaslána žalované 1. a jejímu právnímu zástupci ([anonymizována dvě slova]. [příjmení]) (viz přílohová obálka k č.l. 114 a k č.l. 176). Obdobná předžalobní výzva byla vyhotovena i dne 11. 3. 2019 a zaslána žalované 2. (viz přílohová obálka k č.l. 114). Obdobná předžalobní výzva byla vyhotovena i dne 23. 5. 2019 a zaslána žalované 2. (viz přílohová obálka k č.l. 145). Obdobná předžalobní výzva byla vyhotovena i dne 9. 12. 2015 a zaslána žalované 2., dne 4. 9. 2015 jí byla zaslána předžalobní výzva k vyklizení Nemovitostí (viz přílohová obálka k č.l. 157). Obdobná předžalobní výzva byla vyhotovena i dne 21. 1. 2020 a zaslána žalované 1. a jejímu právnímu zástupci (viz přílohová obálka k č.l. 193).

17. Z faktur [číslo] vyplývá, že žalobkyně fakturovala žalované 1. pravidelně čtvrtletní nájemné ve výši 391 710,30 Kč za užívání Nemovitostí za období I. čtvrtletí 2014 do I. čtvrtletí 2016, a to na základě rozsudku č.j. 62 Co 333/2013-132 (viz přílohová obálka k č.l. 4 žalobě). Následně bylo fakturováno i za II. čtvrtletí roku 2016 (viz přílohová obálka k č.l. 114). Následně bylo fakturováno i za III. a IV. čtvrtletí roku 2016 (viz přílohová obálka k č.l. 145). Následně bylo fakturováno i za II. čtvrtletí roku 2017 až II. čtvrtletí roku 2018 (viz přílohová obálka k č.l. 176). Následně bylo fakturováno i za I. čtvrtletí roku 2017 (viz přílohová obálka k č.l. 193).

18. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 17. 7. 2018, č.j. 28 C 380/2015-155, a částečného zpětvzetí žaloby ze dne 13. 6. 2018 vyplývá, že řízení o vyklizení Nemovitostí bylo vůči žalované 2. zastaveno pro zpětvzetí ze strany žalobkyně (žalovaná 2. totiž již v té době vyklidila předmětný pozemek, viz shodná tvrzení účastníků, viz výše) (viz přílohová obálka k č.l. 114).

19. Z protokolu z jednání ze dne 13. 2. 2019 v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 28 C 380/2015 vyplývá, že právní zástupce žalované 1. uvedl, že nájem Nemovitostí skončil ke dni 31. 12. 2013 a že výpověď z 17. 7. 2012 je platná (viz přílohová obálka k č.l. 114 a k č.l. 165). Soud tak má na základě tohoto sdělení na jednání a žaloby za to, že nájem Nemovitostí skončil ke dni 31. 12. 2013 v souladu s § 120 odst. 3 o. s. ř.

20. Ze smlouvy o podnájmu mezi žalovanou 1. a žalovanou 2. ze dne 1. 11. 2013 vyplývá, že žalovaná 1. přenechala do podnájmu žalované 2. část pozemků: parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vyznačené v terénu ocelovými hřeby a barvou. Výše podnájemného byla stanovena na částku 100 000 Kč a k tomu DPH za jeden měsíc (viz přílohová obálka k č.l. 114).

21. Z místního šetření ze dne 10. 5. 2018 vyplývá, že bylo potvrzeno, že žalovaná 2. (v době místního šetření již [právnická osoba] namísto [právnická osoba]) užívá jen tu část pozemků, která je vyznačena na plánku, který je přílohou zápisu z místního šetření. Na ostatních pozemcích či jejich částech se nachází věci nepatřící žalované 2., a to kontejner, oplocení, budovy, atd. (viz přílohová obálka k č.l. 114 a k č.l. 165). Z místního šetření ze dne 11. 6. 2018 vyplynulo, že předmětná část Nemovitostí, kterou užívala žalovaná 2. je k danému datu zcela vyklizena (viz přílohová obálka k č.l. 114).

22. Z rozsudku podepsaného soudu ze dne 4. 11. 2015, č.j 30 C 125/2013-110, vyplývá, že soud rozhodl tak, že výpověď smlouvy ze dne 1. 9. 2018 byla neplatná. Nájemní vztah mezi žalobkyní a žalovanou 1. skončil k 31. 12. 2013 (viz přílohová obálka k č.l. 114).

23. Z e-mailové komunikace vyplývá, že již 13. 7. 2018 spolu jednaly žalobkyně a žalovaná 2. o smírném řešení sporu (viz přílohová obálka k č.l. 157 a k č.l. 176, rovněž viz přílohová obálka k č.l. 234). Smírné řešení sporu (soudní smír) byl schválen radou žalobkyně dne 30. 11. 2020 (viz přílohová obálka k č.l. 228).

24. Ze znaleckého posudku [číslo] (vč. jeho ústního doplnění na ú.j. 5. 8. 2022, viz č.l. 400-404 spisu) vyplynulo, že obvyklé nájemné Nemovitostí v místě a čase je za období od 1. 1. 2014 do 10. 6. 2018 ve výši 10 517 758,06 Kč (viz č.l. 344-373 spisu).

25. Ostatní důkazy soud nepovažoval za důležité k rozhodnutí ve věci (např. vyjádření žalované 1. v řízení 28 C 380/2015 ze dne 12. 9. 2017, viz přílohová obálka k č.l. 157, či výpis z obchodního rejstříku [anonymizováno] [právnická osoba], [příjmení] [anonymizována tři slova], viz přílohová obálka k č.l. 240). Soud neprovedl důkazy založené dne 20. 10. 2021 s ohledem na koncentraci řízení. Dané důkazy se však ani nezdály důležité – umístění budov v areálu je patrné i z jiných důkazů.

26. Soud shrnuje, že na základě výše uvedeného je patrné, že k Nemovitostem A mezi sebou [anonymizováno] a [právnická osoba] dne 15. 12. 2000 uzavřeli Nájemní smlouvu, kdy následně do práv a povinností pronajímatele vstoupila žalobkyně a do práv a povinností nájemce vstoupila na základě smlouvy o prodeji podniku žalovaná 1. Výpověď Nájemní smlouvy ze dne 1. 9. 2008 shledaly soudy jako neplatnou. Výpověď ze dne 17. 7. 2012 shledaly strany jako platnou s tím, že nájem vyplývající z Nájemní smlouvy skončil k 31. 12. 2013 (ostatně ke stejným závěrům dospěl i podepsaný soud v rozsudku ze dne 4. 11. 2015, č.j 30 C 125/2013-110). Od 1. 1. 2014 tak užívala žalovaná 1. Nemovitosti bez právního důvodu. Žalovaná 1. a žalovaná 2. mezi sebou uzavřely dne 1. 11. 2013 podnájemní smlouvu na dobu neurčitou, titul pro užívání předmětných pozemků žalovanou 2. tak byl odvozen od titulu k užívání pozemků ze strany žalované 1. Žalovaná 2. tak následně užívala předmětné pozemky rovněž neoprávněně. Dne 11. 6. 2018 došlo k vyklizení předmětných pozemků ze strany žalované 2. a následně došlo k uzavření smíru s žalobkyní. Žaloba o vyklizení předmětných pozemků (Nemovitostí) vůči žalované 2. byla vzata zpět v krátkém časovém úseku po vyklizení předmětných pozemků. Ke skončení řízení o vyklizení s žalovanou 1. došlo až dne 19. 6. 2019. Z místních šetření vyplývá, že na předmětných pozemcích se nacházely vedle věcí žalované 2. i jiné věci – tedy věci patřící s největší pravděpodobností žalované 1.

27. Soud posoudil výše uvedený skutkový stav po právní stránce následovně:

28. Dle § 2291 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jako „o. z.“) (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Dle § 2201 o. z. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

30. Dle § 2213 o. z. Nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.

31. Dle § 2215 odst. 1 o. z. Souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

32. Dle § 2225 o. z. (1) Při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. (2) Při odevzdání věci si nájemce oddělí a vezme vše, co do věci vložil nebo na ni vnesl vlastním nákladem, je-li to možné a nezhorší-li se tím podstata věci nebo neztíží-li se tím nepřiměřeně její užívání.

33. S ohledem na výše uvedený skutkový stav bylo potvrzeno, že žalovaná 1. užívala předmětný areál nadále i po skončení nájmu ke dni 31. 12. 2013 bez právního důvodu. To vyplývá například z toho, že uzavřela s žalovanou 2. podnájemní smlouvu ke dni 1. 11. 2013, kdy žalovaná 2. na základě této podnájemní smlouvy na daném pozemku podnikala a měla povinnost platit za podnájem žalované 1. Žalovaná 1. nijak relevantně nezpochybnila, že by snad byla podnájemní smlouva s žalovanou 2. k 31. 12. 2013 ukončena a že by tak z ní po 31. 12. 2013 nemohla profitovat.

34. Dále z protokolů z místních šetření vyplývá, že se na pozemcích nacházely věci, které nepatřily žalované 2., což svědčí o tom, že tyto věci patřili s největší pravděpodobností žalované 1. Totéž vyplývá i z přiložených fotografií areálu (viz výše).

35. Dále lze poukázat i na to, že bylo proti žalovaným 1. a 2. vedeno řízení o vyklizení předmětných pozemků u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 28 C 380/2015. Jeví se tak jako zcela nesmyslné, aby bylo dané řízení vedeno v případě, kdy by pozemky byly řádně vyklizeny. Nadto řízení o vyklizení bylo zastaveno vůči žalované 2. na základě zpětvzetí žaloby žalobkyní, a to rozhodnutím soudu ze dne 17. 7. 2018, jelikož pozemky, které byly užívány žalovanou 2., vyklidila žalovaná 2. dne 11. 6. 2018, ale řízení vůči žalované 1. bylo pravomocně skončeno až dne 19. 6. 2019 (soudu známo z jeho úřední činnosti, dostupné např. z Infosoudu na www.justice.cz). Jeví se tak jako krajně nepravděpodobné, že by žalobkyně vedla s žalovanou 1. řízení o vyklizení, kdyby byly pozemky vyklizené, když v případě žalované 2. vzala žalobu zpět v krátkém časovém úseku po vyklizení předmětných částí Nemovitostí.

36. Žalovanou 1. nadto tíží důkazní břemeno (viz § 101 odst. 1 písm. b) zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále i jako„ o. s. ř.“)) ohledně prokázání skutečností, které jsou v její prospěch. Žalovaná 1. však nijak neprokázala, že by došlo k odevzdání věci ve smyslu § 2225 o. z. po skončení nájmu (soud podotýká, že v tomto ohledu jí ani nemohlo být dáno poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., jelikož se nezúčastnila jednání dne 5. 8. 2022, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. 23 Cdo 2611/2019).

37. Žalovaná 1. tak užívala Nemovitosti bez právního důvodu (část dala do podnájmu žalované 2. a zbytek užívala sama, resp. nebylo prokázáno, že by jinou část Nemovitostí dala do podnájmu jiné osobě), kdy žalobkyni tak v souladu s § 2991 o. z. vznikl proti žalované 1. nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Výše bezdůvodného obohacení byla stanovena na úrovni žalobního petitu (po úpravách ohledně zpětvzetí a rozšíření žaloby, viz výše), jelikož dle posudku znalce vyšla za předmětné období na mnohem vyšší částku, a to za období od 1. 1. 2014 do 10. 6. 2018 ve výši 10 517 758,06 Kč. Soud tak přiznal bezdůvodné obohacení ve výši 6 295 623, 39 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.

38. Co se týče úroků z prodlení (viz § 1970 o. z.), pak soud konstatuje, že bezdůvodné obohacení je splatné na základě výzvy k plnění. Prvotní výzva k zaplacení je ze dne 9. 12. 2015, kdy si žalobkyně nárokovala bezdůvodné obohacení za období od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2015 za částku 2 741 972,10 Kč, lhůta pro plnění do 7 dní ode dne doručení výzvy (viz přílohová obálka k č.l. 4 spisu). Výzva došla žalované 1. dne 30. 5. 2015. Dále byly odeslány výzvy např.: (i) ze dne 27. 5. 2016 na částku 4 602 631,50 Kč, lhůta pro plnění do 7 kalendářních dní od doručení výzvy (viz přílohová obálka k č.l. 4 spisu), kdy výzva byla odeslána dne 27. 5. 2016 a došla dne 16. 6. 2016, dále (ii) ze dne 1. 11. 2018 za období od 1. 4. 2016 do 11. 6. 2018 za částku 2 435 272,75 Kč, lhůta pro plnění do 14 kalendářních dnů od doručení výzvy (viz přílohová obálka k č.l. 114 spisu), (iii) dále ze dne 11. 3. 2019 atd. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení za bezdůvodné obohacení až od 23. 12. 2015 je tak oprávněný. Další úroky z prodlení jsou rovněž oprávněné, jelikož již od prvotní výzvy k úhradě si byla žalovaná 1. vědoma toho, že má plnit bezdůvodné obohacení za stále trvající užívání Nemovitostí bez právního důvodu. Další výzvy tak nebyly potřeba a úroky z prodlení vznikaly kontinuálně po dobu neoprávněného užívání Nemovitostí.

39. Soud žalobu zčásti zamítl, a to co do úroku z prodlení od 707 722,95 Kč ve výši 8,05 % p. a. počínaje dnem 23. 12. 2015 do zaplacení, jelikož v žalobě požadovala žalobkyně úrok z prodlení od 23. 12. 2015 do zaplacení z částky 3 525 392,70 Kč ve výši 8,05 % p. a., nicméně k danému datu (prvotní předžalobní výzvy) byla výše bezdůvodného obohacení nižší (viz předžalobní výzva, kdy tato částka nakonec dle výpočtů žalobkyně činila toliko 2 477 030,32 Kč). Žalobkyně tak mohla požadovat úrok z prodlení toliko z částky 2 477 030,32 Kč, a nikoliv 3 525 392,70 Kč. Žalobkyně uvedla v podání ze dne 22. 12. 2020 (viz č.l. 236 spisu), že požaduje úroky z prodlení od 23. 12. 2015 do zaplacení toliko z částky 2 477 030,32 Kč, ale nevzala žalobu ve zbývající části úroků (úroku z částky 707 722,95 Kč od 23. 12. 2015) zpět, proto soud v této části žalobu zamítl (viz výrok II. tohoto rozsudku).

40. Soud ještě nad rámec uvádí, že prvotní podání žalobkyně (žaloba) byla podána oprávněně v tom ohledu, že pokud užívá věc bez právního důvodu více osob, kdy není jasné, kdo užívá věc jakou měrou, pak je ochuzený oprávněn se domáhat vydání náhrady za bezdůvodné obohacení po kterémkoliv z uživatelů (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 11. 2012, sp. zn. 28 Cdo 3141/2012). Žalobkyně následně poté, co zjistila, která z osob užívá jednotlivé části pozemku, žalobu správně modifikovala tak, že se domáhala vydání bezdůvodného obohacení za užívání konkrétní části pozemku po konkrétních žalovaných. Co nebylo následně do žaloby zcela promítnuto je podnájemní vztah mezi žalovanou 1. a žalovanou 2., který byl zjištěn později (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 1108/2004 či sp. zn. 33 Odo 366/2003). Byť se v daném případě nejednalo o situaci, kdy by Nájemní smlouva byla sjednána neplatně (naopak ta jako platná byla později platně vypovězena), pak nelze přehlédnout, že to byla žalovaná 1., která profitovala z užívání pozemků (Nemovitostí) bez právního důvodu jako celku, neboť žalovaná 2. s žalovanou 1. uzavřela podnájemní smlouvu s tím, že měla žalované 1. plnit (platit) za užívání části pozemků. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 2. tak nebyla žalovaná 2. obohaceným (žalovaná 2. byla ve vztahu toliko k žalované 1.). To ovšem nebrání, aby žalobkyně s žalovanou 2. uzavřela dohodu o smíru, k čemuž i došlo (čímž bylo řízení mezi žalobkyní a žalovanou 2. skončeno).

41. Soud rozhodl rovněž o náhradě nákladů řízení, a to dle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále i jako „o. s. ř.“), kdy přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 64 %, jelikož žalobkyně vzala žalobu vůči žalované 1. zčásti zpět, a to ve výši 1 417 878,23 Kč – v této části tak žalobkyně nebyla úspěšná. Žalobkyně byla úspěšná v části 6 295 623, 39 Kč a neúspěšná v části 1 417 878,23 Kč. Neúspěch žalobkyně je úspěchem žalované 1. Celkem tak byl zažalován nárok ve výši 7 713 501,62 Kč, z něj byla žalobkyně úspěšná co do 6 295 623,39 Kč, tedy z 82 % a žalovaná 1. byla úspěšná z 18 % (1 417 878,23 Kč z 7 713 501,62 Kč).

42. Náklady žalobkyně pak činí částku 150 932,48 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 230 132 Kč a náhrady nákladů dle § 151 odst. 3 a vyhl. č. 254/2015 Sb. za 19 úkonů (předžalobní výzva, podání žaloby, podání ze dne 27. 3. 2019, podání ze dne 25. 6. 2019, podání ze dne 22. 10. 2019, účast na jednání dne 4. 11. 2019, podání ze dne 18. 12. 2019, podání ze dne 12. 3. 2020, podání ze dne 17. 6. 2020, podání ze dne 22. 12. 2020, účast na jednání dne 13. 1. 2021, účast na jednání dne 21. 4. 2021 jako 2 úkony právní služby, účast na jednání dne 3. 9. 2021, podání ze dne 16. 9. 2021, podání ze dne 18. 10. 2021, podání ze dne 22. 6. 2022, podání ze dne 22. 12. 2020, účast na jednání dne 5. 8. 2022) v souladu s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., celkem tedy 5 700 Kč, jelikož v daném případě nebylo dle názoru soudu ve světle judikatury Ústavního soudu ČR účelné zastoupení žalobkyně advokátem s ohledem na to, že žaloba o vydání bezdůvodného obohacení po skončení nájemního vztahu je žalobou, kterou je dozajista žalobkyně schopna vyřešit skrze své vlastní zaměstnance, neboť se nejedná o věc, která by překračovala běžnou činnost, kterou musí žalobkyně v rámci své činnosti řešit, případně o právní problematiku velmi specializovanou, obtížnou, dosud neřešenou, problematiku s mezinárodním prvkem, vyžadující znalosti cizího práva, eventuálně jazykové znalosti apod. (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2310/13, ze dne 13. 3. 2014). Celkové náklady řízení tak představují částku 235 832 Kč, kdy 64 % z této částky je pak 150 932,48 Kč, které byly žalobkyni přiznány ve výroku III. tohoto rozsudku.

43. O náhradě nákladů státu bude rozhodnuto dle § 155 odst. 1 o. s. ř. samostatným usnesením (viz výroky IV. a V. tohoto rozsudku), jelikož tyto náklady nebyly doposud přesně (pravomocně) vyčísleny.

44. Soud hodnotil důkazy v souladu s § 132 o. s. ř., a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.