12 C 462/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalenou Kolářovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 14 186 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 589 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 16. 6. 2020 do zaplacení, částku 1 097 Kč a částku 500 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 968,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se žalobou, návrhem na vydání platebního rozkazu, došlou soudu 2. 9. 2020, domáhala na žalovaném zaplacení částky 14 820 Kč s příslušenstvím, částky 1 097 Kč a 500 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný koupil od společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále též jako „, právnická osoba, “) zboží za celkovou kupní cenu ve výši 23 890 Kč, na niž čerpal u žalobkyně úvěr. Žalobkyně se žalovaným 19. 3. 2019 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí jsou i všeobecné obchodní podmínky, a kterou za žalobkyni podepsal , právnická osoba, na základě obchodního zmocnění. Na jejím základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v částce 23 890 Kč; úvěr byl čerpán bezhotovostně tak, že žalobkyně zaplatila uvedenou částku , právnická osoba, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 27, 67 % ročně v 20 pravidelných měsíčních splátkách po 1 482 Kč. Žalovaný zaplatil pouze 10 splátek, žádnou další splátku neuhradil, proto žalobkyně přistoupila v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru. Kromě částky 14 820 Kč jako dlužné částky dle smlouvy (dlužná jistina a dlužný smluvní úrok) žalobkyně požaduje i zaplacení částky 500 Kč jako poplatku za oznámení o zesplatnění úvěru a částky 1 097 Kč jako smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od 16. 6. 2020 do 28. 2. 2020 v souladu se smluvními ujednáními.

2. Schopnost žalovaného splácet úvěr žalobkyně před uzavřením smlouvy zjišťovala z databáze neplatičů Solus, centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, přičemž žalovaný nebyl evidován v žádné z databází. Žalobkyně u zaměstnavatele žalovaného ověřila skutečnost, že žalovaný je zaměstnán, délku pracovního poměru, zda jsou evidovány přednostní srážky ze mzdy a z výpisu z účtu žalovaného, z něhož zjistila výši mzdy a výdajů žalovaného. Takto zjištěné údaje žalobkyně vyznačila ve svém počítačovém systému a shrnula v kartě posouzení úvěruschopnosti.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Řízení bylo dle § 140a IZ z důvodu zjištění úpadku žalovaného v řízení vedeném u Městského soudu v Praze, sp. zn. MSPH , spisová značka, , přerušeno. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. MSPH , spisová značka, -, Anonymizováno, , bylo oddlužení žalovaného zrušeno.

5. Usnesením ze dne 12. 6. 2024, č. j. 12 C 462/202-45, soud řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil.

6. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v žalobě a žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno do datové schránky dne 18. 6. 2024. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili.

7. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

8. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne 19. 3. 2019 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí byly i všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěru společnosti žalobkyně. Smlouvu o úvěru podepsala za žalobkyni na základě zmocnění , právnická osoba, . Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 23 890 Kč, který byl vázaný za účelem zaplacení kupní ceny za zboží, jež žalovaný nabyl od , právnická osoba, . Úvěr měl být čerpán bezhotovostně tak, že žalobkyně zaplatí částku rovnající se výši úvěru , právnická osoba, . Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 27,67 % ročně, celkem částku 29 640 Kč v 20 pravidelných měsíčních splátkách po 1 482 Kč, splatných dle splátkového kalendáře. Dle ustanovení článku VI odst. 3 smlouvy a článku V. odst. 3 všeobecných obchodních podmínek, ocitne-li se žalovaný v prodlení se splacením dvou měsíčních splátek současně, je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Oznámení o zesplatnění spolu s výzvou k úhradě dlužné částky je žalobkyně povinna vyhotovit písemně a doručit žalovanému na jeho korespondenční adresu. Za dlužnou částku, ze které budou počítány úroky z prodlení, bude, ve smyslu § 1806 občanského zákoníku, považován souhrn jak dlužné jistiny, tak dlužného smluvního úroku. Dle článku VI. odst. 4 smlouvy má žalobkyně právo požadovat po žalovaném rovněž úhradu nákladů vzniklých v důsledku prodlení žalovaného, a to částku ve výši 500 Kč za druhou upomínku k úhradě, zahrnující i oznámení o zesplatnění úvěru. V případě, že bude žalobkyně v souladu s ustanovením VI. odst. 3 všeobecných obchodních podmínek, pro porušení ustanovení smlouvy o úvěru nebo všeobecných obchodních podmínek, požadovat okamžité předčasné splacení veškerých částek dlužených žalovaným dle smlouvy o úvěru, je žalovaný povinen jednak splatit žalobkyni veškeré dlužné splátky, dále smluvní úrok v nezměněné výši za celou dobu splácení úvěru předpokládanou ve smlouvě o úvěru, přičemž smluvní úrok se v tomto případě stává součástí jistiny, eventuálně dlužný úrok z prodlení. Dle ustanovení článku X. odst. 2 všeobecných obchodních podmínek se sdělení zasílaná žalovanému do vlastních rukou považují za doručená okamžikem, kdy žalovaný příslušné sdělení obdrží, jinak okamžikem, kdy žalovaný příslušné sdělení odmítne převzít, nebo třetím dnem od uložení zásilky na poště v místě dohodnuté kontaktní adresy, a to i v případě, že se žalovaný o zaslání příslušného sdělení nedozvěděl. V čl. VI. odst. 1 všeobecných obchodních podmínek si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky mimo jiné pro případ prodlení žalovaného se splacením dvou měsíčních splátek úvěru (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 19. 3. 2019, č. , hodnota, , včetně všeobecných obchodních podmínek).

9. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný neprocházel insolvenčním rejstříkem, nebyl veden v centrální evidenci exekucí ani registru Solus, žalobkyně disponovala kopií občanského průkazu žalovaného. Žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, je zaměstnán u , Anonymizováno, , jméno FO, , který potvrdil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného zaměstnaného jako řidiče od 1. 9. 2017 za poslední tři měsíce v částce 28 000 Kč. Žalobkyně rovněž telefonicky kontaktovala zaměstnavatele žalovaného a zjistila, že ze mzdy žalovaného nejsou prováděny žádné srážky. Žalovaný žalobkyni sdělil, že domácnost tvoří dva dospělí členové s příjmem celkem 48 000 Kč měsíčně, měsíční náklady domácnosti činí 4 000 Kč a domácnost je zatížena úvěry se splátkami celkem 6 000 Kč měsíčně (zjištěno z karty pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, potvrzení o výši příjmu ze dne 20. 3. 2019 od , jméno FO, , printscreenu ze , právnická osoba, . , Anonymizováno, , kopie občanského průkazu žalovaného). Žalovanému od zaměstnavatele na jeho účet byla připsána dne 7. 2. 2019 částka 11 710 Kč, žalovaný v měsíci únoru 2019 splácel z účtu dne 2. 2. 2019 splátku úvěru v částce 310 Kč a dne 18. 2. 2019 splátku úvěru v částce 4 778 Kč (zjištěno z výpisu z účtu vedeného u , právnická osoba, ., č. , č. účtu, , za období února 2019). Žalobkyně zaznamenala informace o žalovaném, posuzování jeho schopnosti splácet úvěr a o úvěru do svého interního systému (zjištěno z printscreenu z interního systému žalobkyně).

10. Žalobkyně poskytla žalovanému informace před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (zjištěno z předsmluvních informací k žádosti o úvěr pro žalovaného).

11. Žalobkyně dne 14. 5. 2019 převedla na , právnická osoba, prostředky v částce 23 890 Kč (zjištěno z printscreenu z účetního systému , právnická osoba, ).

12. Žalovaný na úvěr zaplatil 10 splátek po 1 482 Kč, naposledy dne 21. 2. 2020, poté úvěr přestal splácet (zjištěno ze splátkového kalendáře a tabulky úhrad žalovaného)

13. Žalobkyně pro prodlení žalovaného se splácením dvou splátek současně celý úvěr písemně zesplatnila a žalovaného ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyzvala k zaplacení částky 15 320 Kč (zjištěno z oznámení o zesplatnění úvěru, předžalobní výzvy k plnění ze dne 3. 6. 2020, včetně vrácené obálky).

14. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

15. Žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne 19. 3. 2019 smlouvu úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly i všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 23 890 Kč, který byla vázaný za účelem zaplacení kupní ceny za zboží, jež žalovaný nabyl od , právnická osoba, . Úvěr měl být čerpán bezhotovostně tak, že žalobkyně zaplatí částku rovnající se výši úvěru , právnická osoba, , což žalobkyně učinila. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 27,67 % ročně, celkem částku 29 640 Kč v 20 pravidelných měsíčních splátkách po 1 482 Kč, splatných dle splátkového kalendáře. Součástí smlouvy bylo i ujednání o poplatku v částce 500 Kč ze druhou upomínku k úhradě zahrnující i oznámení o zesplatnění úvěru a ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný zaplatil 10 splátek, poté úvěr přestal splácet. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k plnění. Před poskytnutím úvěru žalovaný nebyl veden v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru Solus, ze mzdy žalovaného nebyly činěny žádné srážky. Žalobkyně disponovala potvrzením o průměrném čistém příjmu žalovaného za poslední tři měsíce na částku 28 000 Kč a výpisem z bankovního účtu žalovaného za únor 2019, z něhož je patrné příchozí mzda od zaměstnavatele a splátky jiných úvěrů v částce celkem 5 000 Kč. Žalovaný žalobkyni sdělil, že jeho dvoučlenná domácnost má příjmy 48 000 Kč a výdaje v částce 4 000 Kč a splácí na úvěrech 6 000 Kč měsíčně.

16. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

17. Podle § 2395 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále též jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

20. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

21. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Dle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), platí, že „Členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.“ V čl. 23 této směrnice je uvedeno, že „Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“25. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou soud kvalifikuje jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a n. o. z., přičemž žalovaný ji uzavřel mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy aplikuje se rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

26. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení je platná, neboť žalobkyně posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet úvěr (spotřebitelský úvěr), resp. poskytla žalovanému úvěr za okolností, z nichž bylo možno dovodit, že žalovaný bude schopen tento úvěr splácet – žalobkyně nevycházela pouze z tvrzení poskytnutých ze strany žalovaného, ale vycházela taktéž z poměrně detailního hodnocení žalovaného podle údajů, jež za účelem posouzení úvěruschopnosti žalovaného získala, zejména si opatřila údaje o příjmu žalovaného, jež činil 28 000 Kč měsíčně, přičemž při zohlednění stávajících splátek dle sdělení žalovaného (6 000 Kč), plynoucích i z výpisu z účtu žalovaného, výdajů uvedených žalovaným v částce 4 000 Kč a nové splátky 1 482 Kč žalovanému nadále zbývaly prostředky v částce 16 518 Kč.

27. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas dle smluvních ujednání, žalobkyně byla oprávněna celý úvěr zesplatnit a požadovat jeho okamžité splacení. Žalovaný je v prodlení s plněném svého dluhu ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

28. Žalobkyně má právo rovněž na zaplacení platně sjednané smluvní pokuty (§ 2 048 an. o. z.) a poplatků dle smlouvy.

29. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 větou druhou o. s. ř., když návrh byl částečně vzat zpět pro chování žalovaného, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 968,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 417 Kč (všechny úkony učiněny před částečným zastavením řízení) sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (částečné zpětvzetí žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 5. 2024 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 280 Kč ve výši 688,80 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne 11. 6. 2014, když tvrzení v něm doplněná k výzvě soudu měla být již součástí žaloby.

31. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil žalovanému splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.