12 C 51/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Procházkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 728 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 230 Kč s úrokem z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 265 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 265 Kč od 16. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 265 Kč od 16. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 10. 3. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky 2 728 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně pronajala nájemní smlouvou č. [anonymizováno] uzavřenou dne 9. 5. 2005 žalované garážové stání [číslo] v objektu garáží [ulice a číslo], k. ú. [obec], obec Praha. Žalovaná se zavázala hradit nájemné včetně jeho valorizace a zálohy na služby ve výši 145 Kč měsíčně. Žalovaná nezaplatila nájemné a zálohy za služby za měsíce únor 2021 až srpen 2021, přičemž celkový dluh činí částku 2 728 Kč. Žalovaná neuradila dlužnou částku ani na základě předžalobní upomínky, a tedy žalobkyně požaduje dlužnou částku i sjednaný smluvní úrok. Podáním ze dne 25. 3. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 1 498 Kč s příslušenstvím, a to s ohledem na zjištěný úpadek žalované spojený s povolením oddlužení. Usnesením zdejšího soudu ze dne 26. dubna 2022, č. j. 12 C 51/2022-12 tak bylo řízení co do této částky zastaveno. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne 10. 3. 2022 a žalovanou soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ji, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne 3. 5. 2022. Žalovaná na tuto výzvu do současné doby nijak nereagovala. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 9. 5. 2005 nájemní smlouvu č. [anonymizováno], jejímž předmětem je garážové stání [číslo] v objektu garáží [ulice a číslo], k. ú. [obec], obec Praha Nájemní smlouva byla uzavřena od 1. 6. 2005 na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala hradit nájemné ve výši 238 Kč měsíčně včetně jeho valorizace a zálohy za služby ve výši 145 Kč. Účastníci si sjednali smluvní úrok z prodlení ve výši 20 % ročně z dlužné částky v případě prodlení žalované. Žalovaná neuhradila nájemné za měsíce únor 2021 až srpen 2021. Ke dni 31. 8. 2021 byla nájemní smlouva ukončena. Žalovaná nezaplatila dlužnou částku ani na základě předžalobní upomínky. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaná uzavřely nájemní smlouvu o nájmu ve smyslu § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Nájemní smlouva byla sjednána na dobu neurčitou, přičemž žalovaná se zavázala platit nájemné a zálohy na služby a to ve smyslu § 2246 odst. 1 o. z. a § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., o službách. Žalovaná nezaplatila nájemné a zálohy na služby za měsíce únor 2021 až srpen 2021, avšak předmětem řízení po částečném zastavení zůstala toliko částka ve výši 1 230 Kč s příslušenstvím. S ohledem na to, že žalovaná se dostala do prodlení ve smyslu § 1968 o. z., má žalobkyně vedle práva na zaplacení dlužné částky dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve sjednané výši, tedy 20 % ročně z dlužné částky. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť účastníci byli procesně úspěšní v poměrně stejných částech. Žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 1 498 Kč s příslušenstvím, a to kvůli úpadku žalované, který byl však zjištěn dne 26. 3. 2021, tedy rok před podáním žaloby. Žalobkyně pak byla úspěšná co do částky 1 230 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tak byla úspěšná v 45 %, žalovaná v 55 %, a žalované by tak náležely náklady řízení ve výši 10 %, avšak žalovaná ve věci žádný úkon neučinila, a tedy jí žádné náklady řízení nevznikly.