15 C 143/2022
č. j. 15 C 143/2022-13
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 4 rozhodl ve věci o náhradě nákladů na nucený odtah vozidla a jeho střežení, když žalovaná jako provozovatelka vozidla neuhražela náklady vzniklé po odstranění vozidla z pozemní komunikace. Soud uznal nárok žalobkyně na zaplacení částky za odtah a za denní střežení vozidla na parkovišti, které bylo stanoveno v souladu s nařízením hl. m. Prahy o maximálních cenách. Rozsudek byl založen na § 45 zákona o silničním provozu, § 1723 a § 2910 občanského zákoníku, podle nichž provozovatel vozidla je povinen náklady na odstranění překážky na komunikaci uhražet. Soud přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně a na náhradu nákladů řízení ve výši stanovené podle § 142 a § 151 odst. 3 občanského soudního řádu.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení výše uvedené částky s odůvodněním, že dne datum provedla žalobkyně odtah motorového vozidla registrační značka tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu číslo; provozovatelem vozidla byla ke dni provedení odtahu žalovaná. Cena za nucené odtahy a parkovné je stanovena příslušným nařízením hl. m. Prahy, přičemž dluh žalované je tvořen částkou částka za odtah podle tohoto nařízení a částkou částka za jeden den střežení (parkovné). Celková výše dluhu ke dni podání žaloby tak činila částka s příslušenstvím. Žalovaná na tento dluh dosud neuhradila ničeho.
2. Usnesením soudu ze dne anonymizováno rok, č. j. 15 C 143/2022-109 byla žalovaná vyzvána, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, avšak žalovaná se k datu nařízení věci na den vyhlášení, stejně tak k datu vyhlášení nijak nevyjádřila; má se tedy za to, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. Žalobkyně naopak s rozhodnutím bez jednání výslovně souhlasila, jak plyne ze závěru žalobního návrhu.
3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin byl soudem zjištěn následující skutkový stav:
4. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou zřizovatelem hl. m. obec (zjištěno ze Stejnopisu úplného znění zřizovací listiny). Dne datum provedla žalobkyně odtah motorového vozidla registrační značka, které tvořilo překážku na pozemní komunikaci (zjištěno z Protokolu o odtahu vozidla číslo). Žalovaná, která je provozovatelem předmětného vozidla však cenu za odtah vozidla ve výši částka ani za parkovné ve výši částka dosud neuhradila. Předžalobní upomínkou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky v celkové výši částka s přísl. (zjištěno z Osvědčení o registraci vozidla, z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne datum vč. dodejky).
5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
6. Dle § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ zákon o silničním provozu“), kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace.
7. Dle § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.
2. Dle § 2 Nařízení hl. m. Prahy č. 2/2013 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti (dále jen„ Nařízení o maximálních cenách“) činí maximální cena za jeden nucený úplný odtah vozidla 1 900 Kč a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí i jen započatý den činí 250 Kč/den, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den (maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště) činí 400 Kč/den a od sto osmdesátého prvního dne činí 50 Kč/den.
3. Žalobkyně v souladu se svým předmětem činnosti odstranila silniční motorové vozidlo provozované žalovanou, které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci ve smyslu § 45 zákona o silničním provozu a umístila jej na odtahové parkoviště. Závazkový vztah mezi účastníky řízení pak vznikl dle § 1723 odst. 1 ve spojení s § 2910 zákona č. 89/2012 sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“), tedy na základě jednání žalované, která žalobkyni způsobila škodu v podobě nákladů na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci. Cena za odtah vozidla je pak stanovena příslušným Nařízením o maximálních cenách, platným v době odtahu vozidla, které v ust. § 2 odst. 1 písm. a) stanoví, že cena za úplný nucený odtah činí částku ve výši 1 900 Kč. Dále cena za služby parkovišť odtaženého vozidla na nepřetržitě střeženém parkovišti pak činí dle ust. § 2 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení za první až třetí i jen započatý den částku ve výši 250 Kč/den, tj. celkem částku ve výši částka za anonymizováno dny. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení částky celkem částka představující cenu za jeden nucený úplný odtah vozidla a cenu za službu parkoviště za anonymizována tři slova ve výši částka dle § 2 Nařízení o maximálních cenách. Žalovaná však svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnila a dnem následujícím po splatnosti dlužné částky se dostal do prodlení. Žalobkyně má tak dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
4. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
5. Pokud jde o pariční lhůtu tj. lhůtu k splnění povinnosti uvedené ve výroku I. rozsudku, tak tato byla určena ve standardní délce tří dnů s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. věta první).
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni (jež byla v řízení zcela úspěšná) nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů (tj. výzva k plnění a žalobní návrh) dle § 2 odst. 1 dané vyhlášky. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud i u nákladů řízení určil standardní třídenní lhůtu (§ 160 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem ve stanovené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.