15 C 154/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 671 185,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 671 185,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 671 185,36 Kč od [datum] do zaplacení, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 280 472,60 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 671 185,36 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že pohledávka žalobkyně představuje závazek žalované na zaplacení ceny díla ze smlouvy o dílo [číslo] uzavřené dne [datum] mezi spornými stranami. Předmětná smlouva o dílo byla uzavřena v souvislosti se stavební zakázkou označovanou jako„ rekonstrukce [anonymizováno 7 slov] [rok]“, jejímž investorem bylo [anonymizováno] [obec] a generálním dodavatelem [právnická osoba], [anonymizováno]. V rámci subdodavatelské hiearchie při plnění veřejné zakázky uzavřel generální dodavatel nejprve smlouvu o dílo s žalovanou (pod původním jménem [právnická osoba]), a to dodatkem [číslo] ze dne [datum] (změna oprávněného zástupce žalovaného) a dodatkem č. 2 ze dne [datum] (dohoda o snížení ceny díla v návaznosti na změnu rozsahu díla). Nedílnou součástí Smlouvy o dílo byly Všeobecné dodací podmínky generálního dodavatele [právnická osoba], ve znění účinném ke dni [datum] (dále„ VDP“), které v podrobnostech upravovaly vztah mezi žalobkyní a žalovanou, resp. jejím právním předchůdcem. Na základě uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala zhotovit dílo, konkrétně smlouvou specifikovanou dodávku zařízení a technologií a žalovaná se zavázala uhradit cenu díla. Dle předmětné smlouvy mělo být dílo dokončeno do [datum], následně mělo dojít k předání díla též mezi žalovanou a generálním dodavatelem [právnická osoba] (v termínu do [datum]) a naposledy mezi generálním dodavatelem [právnická osoba] a investorem [anonymizováno] [obec] (v termínu do [datum]). Generální dodavatel [právnická osoba] formálně předal dokončené dílo (tj. včetně částí díla. Které byly předmětem subdodávek, tedy o části díla zhotovované žalobkyní) investorovi [územní celek] ve sjednaném termínu dne [datum], a to s drobnými vadami. K odstranění těchto vad došlo [datum] a k tomuto dni se dílo mezi generálním dodavatelem a investorem považuje za řádně provedené a předmětná stavební zakázka za splněnou. Dle veřejně dostupných informací a dokumentů jsou prostoty divadla, včetně zařízení instalovaného žalobkyní, již od září 2015 divadlem plně využívány, není tedy žádných pochyb, že dílo je dokončeno a kdy se tak nejpozději stalo. Přesto žalovaná bezdůvodně odmítá uhradit žalobkyni již řadu měsíců v době podání žaloby, nyní již v řadu několika let, splatné dílčí části ceny díla, přestože jemu byla ze strany jeho smluvního partnera [právnická osoba] v rámci hiearchie subdodavatelských vztahů cena díla již uhrazena, podobně též generální dodavatel [právnická osoba] obdržel plnění ze strany [anonymizována tři slova] [obec] a [právnická osoba] považuje smluvní vztah s žalovanou za ukončený nejen administrativně, ale i finančně (s výjimkou výplaty zádržného, jehož splatnost je dle VDP vždy vázána na uplynutí záručních lhůt, jak [právnická osoba], a.s. výslovně potvrdila nejen žalobkyni, ale i investorovi předmětné stavební zakázky [územní celek]. Žalobkyně byla oprávněna účtovat dle smlouvy o dílo, resp. VDP, sjednanou cenu díla průběžně, tj. v závislosti na provedených pracích ještě před jeho dokončením (čl. 6 věta první a čl. 6 a 6.3 VDP) a následně po dokončení díla vystavit fakturu na doplatek ceny díla (čl. 6 věta drhá, čl. 6 VDP). Ze strany žalobkyně byly vystaveny celkem 3 faktury na dílčí části díla, a sice 1) faktura č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], splatná [datum] na celkovou částku 1 394 725,41 Kč (z toho 10% zádržné 139 472,54 Kč a faktura za zřízení stanoviště [číslo] se započtenou částkou 33 752,40 Kč), tj. zůstatek k zaplacení 1 221 500,47 Kč, celý uhrazen. 2) Faktura č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], splatná [datum] znějící na částku 766 368,40 Kč (z toho 10% zádržné 76 656,84 Kč a faktura na zřízení staveniště [číslo] se započtenou částkou 18 546,20 Kč, tj. zůstatek k úhradě ve výši 671 185,36 Kč, z toho uhrazeno 0 Kč. 3) Poslední faktura ze dne [datum] č. [anonymizováno], splatná [datum], znějící na částku 6 296 974,42 Kč, z toho 10% zádržné 629 697,44 Kč a faktura na staveniště [číslo] na částku 152 386,80 Kč, zůstatek k zaplacení 5 514 890,18 Kč, uhrazeno 0 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že k dnešnímu dni došlo ze strany žalované toliko k částečné úhradě faktur vystavených žalobkyní (tj. první faktury), přestože všechny faktury byly vystavené řádně a v souladu se Smlouvou o dílo, tj. na základě soupisu provedených prací, potvrzeného žalovanou, který tvoří podklad pro vystavení faktur a jejich přílohu. Na žalobkyní vystavené faktury tak zbývá k úhradě částka 6 186 075,54 Kč, z nichž touto žalobou žalobkyně uplatňuje nedoplatek z druhé z dílčích faktur č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], splatné [datum] (po odečtení zádržného a provedeného zápočtu odměny za zařízení staveniště) v částce 671 185,36 Kč. Pro účely žaloby je první den prodlení počítán [datum], tj. první den po splatnosti uvedené faktury. Úhrada první z faktur, jakož i částečná úhrada dalších faktur vystavených žalobkyní v důsledku zápočtu provedeného žalovanou, je co do své podstaty konkludentním uznáním dluhu dle § 2054 občanského zákoníku. Plní-li dlužník svůj dluh jen zčásti, má takové částečné plnění rovněž účinky uznání dluhu, lze-li z okolností usoudit, že uznal i zbytek dluhu. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani k předžalobní výzvě ze dne [datum].

2. Žalovaná se k věci v rámci odporu na čl. 25 a navazujícího vyjádření na čl. 32 spisu vyjádřila v tom smyslu, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to ani z části, jelikož se nejedná o platnou a splatnou pohledávku. Namítala, že pokud bylo dílo, které měla provést žalovaná, převzato [právnická osoba], a.s. jako část celkové objednávky dodané žalovanou, a to v době, kdy dílo nebylo řádně předáno žalobkyní, neznamená tato skutečnost, že by žalobkyně provedla dílo řádně, včas a v dostatečné kvalitě dle smlouvy o dílo. Uvedla, že skutečností je žalobkyně do dnešního dne nebyla schopna dílo řádně předat (je tak s jeho dokončením a předáním v prodlení). Dle čl. 6 VDP byla žalobkyně jako zhotovitel oprávněna vystavit daňový doklad jen na základě odsouhlaseného soupisu prací a na částku skutečně odpovídající provedeným pracím a dodávkám materiálů. Žalovaná tak sporuje, že žalobkyní provedené práce byly ze strany žalobkyně a žalované vzájemně odsouhlaseny a takový soupis platně podepsán, namítá, že žalobkyně nebyla oprávněna daňový doklad č. [anonymizováno] [číslo] z [datum], který je předmětem žaloby, vůbec vystavit. Za žalovanou údajně soupis prací totiž nikdy nepodepsal oprávněný zástupce žalovaného, tedy jeho jednatel. Dále sporovala, že by žalobkyně provedla uvedené práce a pokud jde o započtení faktury za zřízení staveniště, tak pokud by žalovaná takový zápočet skutečně provedla, jednalo by se toliko o zápočet jeho platné a splatné pohledávky na zaplacení odměny za zřízení staveniště, přičemž zápočet by byl učiněn jen pro případ, kdyby pohledávka žalované byla uznána za pravou a splatnou, tj. způsobilou k započtení. Pokud jde o obranu proti návrhu, v rámci procesní obrany i vznesla námitku započtení na svou pohledávku, plynoucí za zaplacení smluvních pokut za nedodržení termínu dokončení a předání díla, které je předmětem žaloby, a to pouze v částce 671 185,36 Kč s příslušenstvím (tzv. obrana proti žalobnímu návrhu). Ze SoD plyne, že termínem dokončení je dle čl. 3 smlouvy den [datum]. Za termín předání díla se přitom dle 8.1 VDP považuje výhradně termín, ke kterému je dílo protokolárně předáno a převzato ze strany žalované jako objednatele, k čemuž do dnešního dne nedošlo. V důsledku porušení smluvně sjednané povinnosti dílo dokončit a předat žalované vznikl nárok na smluvní pokutu dle čl. 12 VDP ve výši 0,5% z ceny díla za každý i započatý den prodlení s dokončením a předáním díla. Žalovaná uplatnila nárok na smluvní pokutu vůči žalobkyni fakturou [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 3 524 608 Kč, s datem splatnosti [datum], kterou žalobkyně do dnešního dne neproplatila, ač k tomu byla vyzvána. Žalovaná vyčíslila v uvedené faktuře nárok na smluvní pokutu za období od [datum] do [datum].

3. Replikou se žalobkyně vyjádřila k vyjádření žalované v tom smyslu, že žalovaná naprostou většinu svých tvrzení nedoložila žádnými důkazy, s výjimkou jedné faktury a upomínky a soud by k těmto tvrzením neměl vůbec přihlížet. Žalobkyně se však přesto vyjadřuje z důvodu právní opatrnosti, neboť má za to, že tvrzení žalované jsou naprosto účelová, překrucují realitu a jsou způsobilá uvést soud v omyl. Navrženou účastnickou výpověď jednatele žalované [příjmení] [příjmení] považuje žalobkyně za zcela nadbytečnou, když by byla na místě jen tehdy, pokud by se jednalo o prokazování skutečnosti, kde by dotyčný jednatel byl přímo u pramene důkazu, což je v případě [anonymizováno]. [příjmení] vyloučeno, když tento se stal jednatelem žalované teprve koncem října 2016, přičemž veškeré rozhodné skutečnosti se odehrály mnohem dříve, jak plyne z úplného výpisu z obchodního rejstříku. Interpretace žalované je zcela nedůvodná a irelevantní. Okamžik dokončení a předání díla je irelevantní, jelikož žalobou uplatněný nárok se týká zaplacení části ceny díla, jejíž splatnost není nikterak vázána na okamžik dokončení a předání díla. V daném případě je zhotovitel oprávněn účtovat průběžně po částech měsíčními fakturami, v závislosti na provedených pracích ještě před jeho dokončením (čl. 6 věta první, 6.2 a čl. 6) a konečnou fakturu na doplatek ceny díla zhotovitel vystaví až po dokončení díla dle čl. 6 věta druhá, čl. 6 VDP. Dle VDP byla tedy žalobkyně oprávněna jako zhotovitel oprávněn fakturovat dílčí části díla, tak vystavit závěrečnou fakturu bez ohledu na to, zda dílo bylo předáno, a to v případě dílčích faktur ještě před dokončením díla a u závěrečné faktury po jeho dokončení. Splatnost jednotlivých faktur běží dle čl. 6 VDP ode dne jejich přijetí objednatelem, nikoliv tedy od okamžiku převzetí díla apod. Dále žalobkyně k obraně žalovaného ve své replice shrnula, že 1/ jednak dílčí faktura byla splatná a její splatnost nebyla vázána na okamžik dokončení a předání díla, 2/ dále že žalobkyně dostatečně navrženými důkazy prokazuje, že dílo bylo fakticky i v právním slova smyslu dokončeno, přičemž jen a pouze v důsledku nedostatku součinnosti žalované nedošlo k podepsání formálního předávacího protokolu o převzetí díla, což však dle podmínek smlouvy nijak nebrání vzniku nároku žalobkyně na zaplacení ceny díla ani právu vystavit závěrečnou fakturu, která je výslovně vázána na dokončení díla, 3/ fakturace dílčích faktur je formálně bezvadná a soupis provedených prací, jako podklad fakturace vystavené žalobkyní, byl rovněž na straně žalované podepsán osobou k tomu oprávněnou. 4/ Žalovaná se opakovaně argumentačně ocitá v jasném rozporu, když na jednu stranu pohledávky žalobkyně na úhradu dílčích částí ceny díla hradí a dílem oproti nim vznáší zápočet, na druhou stranu je však neuznává, aniž by jako řádný hospodář své pohledávky namísto jakéhosi„ započtení pouze z opatrnosti“ řádně uplatnila a domáhala se po žalobkyni jejího zaplacení. 5/ Především však žalobkyně popírá existenci nároku žalované na zaplacení smluvní pokuty dle čl. 12 písm. a/ VDP, neboť dílo řádně dokončila (již tím je znemožněn vznik nároku na zaplacení smluvní pokuty), přičemž k podpisu formálního předávacího protokolu mu žalovaná neposkytla součinnost. 6/ Žalobkyně je přesvědčena, že uplatňování a domáhání se smluvní pokuty z titulu prodlení s provedením díla žalovanou jako objednatelem, v situaci, kdy dílo bylo prokazatelně dokončeno a jako součást celkového díla dávno předáno investorovi, je možno vnímat též jako zneužití práva, které dle § 8 NOZ nepožívá právní ochrany. <b>4. Soud provedl rozsáhlé dokazování, kdy provedené důkazy hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a zjistil skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí věci samé, přičemž skutkový stav zjistil následujícím způsobem:</b> 5. Předmětná smlouva o dílo [číslo] uzavřená mezi spornými stranami dne [datum], byla uzavřena v souvislosti se stavební zakázkou označovanou jako„ rekonstrukce [anonymizováno 7 slov] [rok]“, jejímž investorem bylo hl.m. [obec] a generálním dodavatelem [právnická osoba], [anonymizováno]. V rámci subdodavatelské hiearchie při plnění veřejné zakázky uzavřel generální dodavatel nejprve smlouvu o dílo s žalovanou (pod původním jménem [právnická osoba], a to dodatkem [číslo] ze dne [datum] (změna oprávněného zástupce žalovaného) a dodatkem [číslo] ze dne [datum] (dohoda o snížení ceny díla v návaznosti na změnu rozsahu díla). Nedílnou součástí Smlouvy o dílo byly Všeobecné dodací podmínky generálního dodavatele [právnická osoba], ve znění účinném ke dni [datum] (dále„ VDP“), které v podrobnostech upravovaly vztah mezi žalobkyní a žalovanou, resp. jejím právním předchůdcem. Na základě uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala zhotovit dílo, konkrétně smlouvou specifikovanou dodávku zařízení a technologií a žalovaná se zavázala uhradit cenu díla. Dle předmětné smlouvy mělo být dílo dokončeno do [datum], následně mělo dojít k předání díla též mezi žalovanou a generálním dodavatelem [právnická osoba] (v termínu do [datum]) a naposledy mezi generálním dodavatelem [právnická osoba] a investorem [anonymizováno] [obec] (v termínu do [datum]). Generální dodavatel [právnická osoba] formálně předal dokončené dílo (tj. včetně částí díla, které byly předmětem subdodávek, tedy o části díla zhotovované žalobkyní) investorovi [územní celek] ve sjednaném termínu dne [datum], a to s drobnými vadami. K odstranění těchto vad došlo [datum] a k tomuto dni se dílo mezi generálním dodavatelem a investorem považuje za řádně provedené a předmětná stavební zakázka za splněnou. Dle veřejně dostupných informací a dokumentů jsou prostoty divadla, včetně zařízení instalovaného žalobkyní, již od září 2015 divadlem plně využívány, není tedy žádných pochyb, že dílo je dokončeno a kdy se tak nejpozději stalo (prokázáno smlouvou o dílo [číslo] uzavřená dne [datum] vč. dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo ze dne [datum], dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo ze dne [datum], rozpočtem k dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo, všeobecnými dodacími podmínkami generálního dodavatele ze dne [datum], výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, výpisem z obchodního rejstříku žalované).

6. Z dodatku [číslo] ke smlouvě je zřejmé, že osobou zmocněnou k zápisům do stavebního deníku za žalovanou je pan [jméno] [příjmení] (prokázáno dodatkem [číslo]). Z dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo soud zjistil toliko snížení ceny díla celkem o 458 017 Kč bez DPH (prokázáno dodatkem [číslo]).

7. Z faktury č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], splatné [datum] na celkovou částku 1 394 725,41 Kč, tj. první dílčí faktury a z nesporného tvrzení účastníků soud zjistil, že tato faktura byla žalovanou plně uhrazena, po odečtení 10% zádržného ve výši 139 472,54 Kč a po zápočtu faktury za zřízení stanoviště [číslo] se započtenou částkou 33 752,40 K), tj. zůstatek k zaplacení 1 221 500,47 Kč, byl žalovanou celý uhrazen. Dále z uvedené faktury a zjišťovacího protokolu ze dne [datum] a soupisu provedených prací, soud zjistil, že tyto jsou podepsány oběma smluvními stranami. Za žalovanou zde podepisoval (ostatně shodně jako u 2. faktury) a soupisu prací v zastoupení jednatele p. [příjmení] pan [jméno] [příjmení], jak plyne ze zjišťovacího protokolu, přičemž je vždy připojeno i razítko žalované. Uvedené je potvrzeno i oznámením o vzájemném zápočtu závazků a pohledávek z [datum] soud zjistil, že na 1. fakturu si žalovaná započetla svůj závazek z faktury [číslo] ze dne [datum] na částku 33 752,40 Kč, splatný [datum] (tj. faktura za zřízení staveniště), o což bylo nižší (+ o zádržné) úhrada ze strany žalované, která byla řádně provedena.

8. Z faktury žalobkyně č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], tj. druhé dílčí faktury v pořadí, která je předmětem žaloby, soud zjistil, že tato byla vystavena včetně zjišťovacího protokolu ze dne [datum] a soupisu provedených prací, kde podpis v kolonce za objednatele je podpisem pana [jméno] [příjmení], stejně tak podpis na soupisu předaných prací je podpisem pana [příjmení] z žalované společnosti, stejně jako tomu bylo u první faktury. Tvrzení žalované ohledně toho, že se nejedná o podpis p. [příjmení], soud neuvěřil a neprováděl tak znalecké zkoumání pravosti podpisu jmenovaného, když uvedené zjištění o podpisu zjišťovacího protokolu stranou žalovanou bylo v souladu s ostatními důkazy a plně korespondovalo se zjištěným skutkovým stavem. Ostatně uvedené plně podporovala i e-mailová korespondence sporných stran, kde mj. v e-mailu ze dne [datum], z [anonymizována dvě slova] (tj. 3 dny po vystavení uvedené faktury), p. [jméno] [příjmení] protistraně (za žalobkyni p. [jméno] [příjmení]), v kopii též šel e-mail na vědomí p. [příjmení], [jméno] [příjmení] a p. [příjmení], mj. potvrdil, že [jméno] [příjmení] zjišťovací protokol pro fakturu [číslo] na 766 368,40 Kč podepsal a odeslal. Rovněž v rámci daného e-mailu p. [příjmení] požádal žalobkyni i o dodání pomocných konstrukcí (prý finance s p. [příjmení] našli, v podobě nedodaných žlabů šíře 300m), z uvedeného tedy plyne, že platební situace žalované (nutnost hledání financí pro úhradu jednotlivých plateb a objednaných prací, resp. žádost o provedení dalších prací až po dohledání financí na ně z něčeho jiného) již nebyla nejlepší. Uvedené nebylo vyvráceno ani navrženým výslechem p. [příjmení] či p. [příjmení], když tito se opakovaně omlouvali z jednání, nedostavovali se, strana žalovaná la schopna zajistit jejich účast a toto se ostatně nepovedlo ani soudu, přičemž s ohledem na shora uvedené byla procesní obrana žalované spočívající v tom, že pan [jméno] [příjmení] předmětný zjišťovací protokol k 2. dílčí faktuře, nepodepsal, byla již beztak vyvrácena.

9. Z oznámení o vzájemném zápočtu závazků a pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že na danou fakturu si žalovaná opět provedla zápočet své pohledávky, kdy započítala částku 18 546,20 Kč, z faktury [číslo] ze dne [datum], splatnou [datum].

10. Pokud jde o v pořadí třetí dlužnou fakturu třetí - poslední faktura ze dne [datum] č. [anonymizováno], splatná [datum], znějící na částku 6 296 974,42 Kč, z toho 10% zádržné 629 697,44 Kč a faktura na staveniště [číslo] na částku 152 386,80 Kč, zůstatek k zaplacení 5 514 890,18 Kč, soud zjistil, že i na tuto fakturu bylo ze strany žalované uhrazeno 0 Kč, žalovaná si však započetla nárok na odměnu za zařízení stanoviště, jak plyne z uvedené faktury. O dlužném plnění z této faktury pak bylo rozhodnuto níže uvedeným rozsudkem:

11. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11.2.2020, č.j. [číslo jednací], je zřejmé, že tento soud žalobě žalobkyně proti shodné žalované vyhověl a rozsudkem pro zmeškání uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 5 514 890,18 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení, což představoval pohledávku žalobkyně za žalovanou z faktury č. R1105188 znějící na částku 6 296 974,42 Kč, kdy žalobou je z ní požadována toliko částka 5 514 890,18 Kč (po odečtení zádržného a zápočtu faktury za odměnu za zřízení staveniště), přičemž na základě uvedeného rozhodnutí se mají tvrzení žalobkyně, uvedená v žalobě, za nesporná.

12. Z oznámení o vzájemném zápočtu závazků a pohledávek z [datum] soud zjistil, že i na 3. fakturu si žalovaná započetla svůj závazek z faktury [číslo] ze dne [datum] na částku 152 386,80 Kč, splatný [datum] (tj. faktura za zřízení staveniště), o což bylo nižší žalovanou požadovaný nárok, přiznaný shora uvedeným soudem.

13. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalované soud zjistil, že [anonymizováno] [příjmení] nemohl být jednatelem v rozhodné době, klíčové pro uzavírání smluv a danou fakturaci, když se stal jednatelem žalované teprve koncem října 2016. <b>14. Z prohlášení o splatných pohledávkách ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba], [anonymizováno] (jako hlavní dodavatel) potvrdil investorovi na základě jeho požadavku dle čl. 11 .3.3 VDP, že byly uhrazeny veškeré splatné pohledávky subdodavatelů a na žádného z nich nebyla uplatněna smluvní pokuta. Mezi významné subdodavatele s objemem prací nad 1 mil. Kč vč, DPH patří mj. [právnická osoba]</b> 15. Ze zápisu o provedení kontroly způsobilosti díla ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná jako objednatel v souvislosti s projektem rekonstrukce budovy [anonymizována tři slova], prováděného zhotovitelem na základě smlouvy o dílo [číslo] potvrzuje, že mu ze strany zhotovitele byla předvedena způsobilost díla sloužit svému účel ve smyslu SoD a § 2605 obč. zákoníku, poté, co byly provedeny příslušné zkoušky, měření a revize. Veškerá dokumentace a dílčí předávací protokoly, týkající se prováděného díla, byly předány v tištěné podobě a na CD, o čemž byl sepsán zvláštní předávací protokol z [datum]. Objednatel tímto na žádost zhotovitele potvrzuje, že dílo bylo dokončeno a je způsobilé pro následné formální předání objednateli. Z daného důkazu plyne, že jednak veškerá dokumentace byla předána objednateli již k datu [datum], což byl termín pro dokončení díla a dále to, že dané potvrzení se vydává toliko na žádost zhotovitele, přičemž v něm bylo potvrzeno dokončení díla a jeho způsobilost pro předání objednateli. <b>16. Z kopie stavebního deníku list [číslo] především ze zápisu z [datum] se podává, že žalobkyně byla vyzvána k převzetí díla, tj. v době ještě před termínem dokončení díla.</b> 17. Z kopie stavebního deníku list [číslo] zejména ze zápisu u [datum] se podává, že tohoto dne byla žalobkyní předvedena způsobilost díla žalované a tímto okamžikem bylo tedy dílo dokončeno, na což navazuje i shora uvedený zápis o provedení kontroly způsobilosti díla ze dne [datum].

18. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k převzetí díla a urgovala i nadále žalovanou o součinnost k předání díla, a to e-mailovými zprávami, které zaslal pan [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalobce a manažer pro klíčové zákazníky, žalované mj. dne [datum], [datum]. Následnou komunikaci z [datum] (prokázáno e-mailovou komunikací [jméno] [příjmení] ze dne [datum], e-mailovou komunikací [jméno] [příjmení] ze dne [datum], e-mailovou komunikací [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Žalovaná, [právnická osoba], neposkytla žalované součinnost.

19. Ze smlouvy o dílo a VDP bylo zjištěno, že okamžik dokončení a předání díla je v otázce splatnosti faktury [číslo] irelevantní, jelikož žalobou uplatněný nárok se týká zaplacení části ceny díla, jejíž splatnost není nikterak vázána na okamžik dokončení a předání díla. V daném případě je zhotovitel oprávněn účtovat průběžně po částech měsíčními fakturami, v závislosti na provedených pracích ještě před jeho dokončením (čl. 6 věta první, 6.2 a čl. 6) a konečnou fakturu (ta není předmětem této žaloby, šlo o 3. Fakturu, o níž rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 5) na doplatek ceny díla zhotovitel vystaví až po dokončení díla dle čl. 6 věta druhá, čl. 6 VDP. Dle VDP byla tedy žalobkyně oprávněna jako zhotovitel oprávněn fakturovat dílčí části díla, tak vystavit závěrečnou fakturu bez ohledu na to, zda dílo bylo předáno, a to v případě dílčích faktur ještě před dokončením díla a u závěrečné faktury po jeho dokončení. Splatnost jednotlivých faktur běží dle čl. 6 VDP ode dne jejich přijetí objednatelem, nikoliv tedy od okamžiku převzetí díla apod.

20. Pokud jde o procesní obranu žalované, tako se ukázala jako ryze účelová a nepravdivá, když tvrzení o tom, že p. [jméno] [příjmení] nepodepsal zjišťovací protokol k druhé z faktur byla v řízení jednoznačně vyvrácena, rovněž se ukázalo nepravdivé tvrzení o údajných finančních sankcích vůči žalované od generálního dodavatele, tj. ze strany [právnická osoba], když z protokolu o předání díla zhotovitele objednateli ze dne [datum] jasně plyne, že generální dodavatel dílo od žalované převzal k datu [datum] bez vad a nedodělků a žádná smluvní pokuta nebyla žalované vyčíslena a účtována. Rovněž nelze než podotknout, že i tento protokol byl za žalovanou podepsán právě panem [příjmení] (viz připojený podpis u razítka žalované), byť žalovaná v rámci procesní obrany tvrdila, že vyjma první faktury a zjišťovacího protokolu k této faktuře nic jiného nepodepisoval a nebyl osobou oprávněnou za žalovanou jednat. Nelze si nepovšimnout, že podpisy na všech uvedených dokumentech jsou si velmi podobné (nikoliv však stejné, tj. opsané) a je k nim vždy i připojeno razítko žalované, čehož si nelze nevšimnout.

21. Z upomínek a výzev k úhradě soud zjistil, že žalobkyně opakovaně urgovala žalovanou o zaplacení dlužné částky.

22. Soudu je z jeho činnosti a obsahu zdejšího spisu (viz Žádost ze dne [datum] dle § 18zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR na č.l. 267, přípis adresovaný PČR, SKPV, OHK ze dne [datum] na č.l. 288, Odpověď ze dne [datum] na č.l.291, Žádost ze dne [datum] na č.l. 339 spisu) známo, že na činnost žalované (a příp. jejích statut. zástupců) bylo podáno trestní oznámení pro podezření z trestné činnosti, v současné době je trestní řízení ve stadiu vyšetřování, kdy orgány činné trestním řízení vyšetřují trestní oznámení podané žalobkyní, podle něhož žalovaná do současnosti neuhradila smluvenou cenu za řádně objednanou práci žalobkyni jako svému dodavateli, načež různými průtahy znemožňuje hrazení této pohledávky a způsobuje tak žalobkyni škodu.

23. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné rozhodující skutečnosti, které by měly vliv na rozhodnutí ve věci samé a mohly zvrátit rozhodnutí soudu o důvodnosti dané žaloby tak, jak bylo učiněno ve výroku samém, jednotlivě se k nim tedy více v odůvodnění rozsudku nevyjadřoval.

24. Pokud jde o výslech jednotlivých navržených svědků či bývalých /stávajících statutárů, tyto soud neprováděl, neboť s ohledem na velký časový odstup nelze důvodně očekávat, že by svědecké výpovědi mohly vnést do případu více světla než podrobné listinné dokazování, nad rámec toho je zřejmé, že spor byl ze strany žalované opakovaně prodlužován, jak se podává z obsahu spisu, na což ostatně poukazovala opakovaně i strana žalovaná. Jak lze zjistit i z toho, že žalovaná, ač měla opakovaně zajistit účast jí navržených svědků, toto neučinila, svědci se nedostavovali ani k předvoláním soudu, buď bez omluvy, nebo se opakovaně omlouvali až prostřednictvím zástupce žalované, kterému volali (soudu však ne) a který následně soudu předkládal jejich lékařské zprávy s omluvou. S ohledem na skutková a právní zjištění soud neviděl důvodu již déle prodlužovat spor, neboť by to bylo v rozporu s principem hospodárnosti a ekonomie sporu a to tím spíše za situace, kdy pohledávku žalobkyně za žalovanou soud shledal plně po právu a v souladu se smluvním ujednáním.

25. Po právní stránce soud zhodnotil skutkový stav následujícím způsobem:

26. Podle § 6 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „o.z.“), každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

27. Dle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

28. Podle § 2586 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

29. Dle § 2610 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

30. Dle § 2625 o.z., týkající se práva na vyúčtování, je-li cena díla určena s odkazem na skutečný rozsah práce a její hodnotu nebo na hodnotu použitých věcí a výši dalších nákladů, vyúčtuje zhotovitel na žádost objednatele dosavadní postup prací, jakož i dosud vynaložené náklady.

31. Dle § 2628 o.z. ohledně převzetí stavby, objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

32. Dle § 1968 a násl. o.z., upravující prodlení dlužníka, uvádí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

33. Dle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

34. Dle § 1982 odst. 1, 2 o.z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

35. Dle § 1987 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

36. Soud uzavírá, že smluvní strany uzavřely zmíněnou smlouvu o dílo, na základě které žalobkyně žalované řádně vyúčtovala jednak prvou fakturu (uhrazena), dále třetí fakturu (přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5), jakož i druhou fakturu, když bylo prokázáno, že žalovaná se žalobkyní jednak, jako u obou shora uvedených provedla na dané faktury dohodou zápočet faktur žalované za zřízení staveniště, jak bylo podrobně popsáno shora, kdy nelze učinit platný zápočet na neexistující pohledávku. Nad rámec toho je zřejmé, že žalovaná podepsala prostřednictvím pana [příjmení] zjišťovací protokol k druhé faktuře, jak bylo prokázáno e-mailem adresovaným od p. [příjmení] k rukám p. [příjmení], čímž byla vyvrácena obrana žalované. Nad rámec toho, pokud jde o další obranu žalované, soud má za to, že jednak v řízení bylo prokázáno, že dílo bylo převzato generálním zhotovitelem bez uplatnění jakýchkoliv sankcí vůči žalované k datu [datum]. Ze zápisu ze stavebního deníku, jakož i e-mailové korespondence se podává, že již datu [datum], tj. ještě před termínem dokončení dle smlouvy o dílo, žalobkyně marně vyzývala žalovanou k převzetí díla, tato ji však neposkytla součinnost. Z kopie stavebního deníku list [číslo] zejména ze zápisu u [datum] se podává, že tohoto dne byla žalobkyní předvedena způsobilost díla žalované a tímto okamžikem bylo tedy dílo dokončeno, na což navazuje i shora uvedený zápis o provedení kontroly způsobilosti díla ze dne [datum].

37. Pokud tedy strana žalovaná záměrně (či svou nedbalostí popř. vedena snad snahou o další snížení ceny díla či oddálení nutnosti uhradit faktury) mařila převzetí díla, je zřejmé, že na straně žalobkyně nemohlo vzniknout prodlení s předáním díla (a nemohl tak vzniknout nárok žalované na zaplacení smluvní pokuty), když je zřejmé, že dílo bylo dokončeno a k podpisu formálního předávacího protokolu neposkytla žalovaná žalobkyni součinnost. Nad rámec toho soud dodává, že procesní obrana žalované se soudu jeví jako mírně řečeno nevěrohodná, když v průběhu řízení byla prokázána opakovaně nepravdivost jednotlivých obranných tvrzení žalované. Soud má tedy za to, že takové jednání žalované nemůže požívat ani právní ochrany ve smyslu ust. § 8 o.z., či podle ust. § 6 odst. 1, 2 o.z., neboť nikdo nemůže těžit ze svého nepoctivého jednání nepoctivého činu a nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. <b>38. Pokud jde o žalovanou, v rámci procesní obrany, uplatněnou pohledávku na smluvní pokutu, tak k této soud jednak sděluje, že ujednání o smluvní pokutě se soudu jeví jako absolutně neplatné, a to s ohledem na jeho nepřiměřenou výši ve vztahu k zajišťovanému závazku a jakož i to, že se soudu tato pohledávka, kdy procesní námitka započtení v rámci procesní obrany je pořád zápočtem ve smyslu o.z., kdy o.s.ř. upravuje toliko procesní způsob jeho uplatnění, avšak hmotně-právně musí být splněny požadavky kladený na takový zápočet ust. § 1987 o.z., jako nejistá, tudíž nezpůsobilý k započtení ve smyslu o.z. Jak ostatně uvádí poslední velmi významná judikatura Nejvyššího soudu ČR, jejímž smyslem a účelem je ochrana věřitele pasivní pohledávky (zde žalobkyně) před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto své uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky a dosáhl toho, že namísto uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. Nejistou je zásadně pohledávka, která je co do základu a/nebo výše nejistá a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Míru nejistoty je třeba posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní, za nejistou ji lze zpravidla považovat tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky (srov. rozsudek Velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 9.9.2020, č.j. 31 Cdo 684/2020).</b> 39. Zdejší soud, ve světle shora uvedené judikatury Velkého senátu NS ČR, jednoznačně po provedeném dokazování dospěl k závěrům, že u procesní obrany žalované spočívající v zápočtu pohledávky na smluvní pokutu vůči žalobkyni za zpoždění s předáním díla, se nepochybně právě o takovou nejistou pohledávku, u níž je zápočet vyloučen, jedná. Míra nejistoty je u ní rozhodně vyšší, ve světle provedených důkazů, než míra nejistoty ohledně pohledávky žalobkyně, kde naopak bylo postaveno na jisto, že žalobkyně účtovala v souladu se smlouvou a dílčí fakturací dle čl. 6 věta první VDP. V daném případě je zhotovitel oprávněn účtovat průběžně po částech měsíčními fakturami, v závislosti na provedených pracích ještě před jeho dokončením (čl. 6 věta první, 6.2 a čl. 6) a konečnou fakturu (ta není předmětem této žaloby) na doplatek ceny díla zhotovitel vystaví až po dokončení díla dle čl. 6 věta druhá, čl. 6 VDP. Dle VDP byla tedy žalobkyně oprávněna jako zhotovitel oprávněn fakturovat dílčí části díla, tak vystavit závěrečnou fakturu bez ohledu na to, zda dílo bylo předáno, a to v případě dílčích faktur ještě před dokončením díla a u závěrečné faktury po jeho dokončení. Splatnost jednotlivých faktur běží dle čl. 6 VDP ode dne jejich přijetí objednatelem, nikoliv tedy od okamžiku převzetí díla. Navíc dle o.z je zřejmé, že žalovaná fakturu musela obdržet a také obdržela, když e-mailovou korespondencí z [datum] potvrzuje p. [jméno] [příjmení] zaměstnanci žalobkyně to, že podepsal zjišťovací protokol ze dne [datum] a soupis provedených prací k uvedené faktuře, tedy i splatnost byla v souladu se smlouvou.

40. S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když shledal nárok žalobkyně na zaplacení části ceny díla dle druhé dílčí faktury jako plně oprávněný, a to včetně požadovaného příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení z jistiny, počínaje dnem [datum], když k datu [datum] byl poslední den splatnosti faktury ze dne [datum] O povinnosti k zaplacení úroku z prodlení soud rozhodl dle § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, stejně jako s ohledem na zmíněnou judikaturu Nejvyššího soudu ČR tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl. <b>41. Dále s ohledem na mimořádnou situaci na území ČR v souvislosti se zamezením [anonymizováno] [právnická osoba] (covid 19) a z ní plynoucí negativní ekonomické dopady na osoby, ať už fyzické či právnické, byla pariční lhůta určena delší než standardní třídenní, a sice jednoměsíční s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Žalovaná tak bude mít - s ohledem na delší lhůtu k plnění - reálnou možnost řádně a včas splnit povinnosti uložené rozsudkem, přičemž lze předpokládat, že žalobkyně stanovením takovéto pariční lhůty nebude nadměrně zatížena.</b> 42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 280 472,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 33 560 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 671 185,36 Kč sestávající z částky 11 020 Kč za každý ze 17 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a ze 2 půlúkonů po 5 510 Kč dle § 11 odst. 2 a. t., dále 19ti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 204 060 Kč ve výši 42 852,60 Kč Celkem bylo žalované straně uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 280 472,60 Kč, a to k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Pokud jde o lhůtu k plnění, soud i u nákladů řízení zohlednil mimořádnou situaci v ČR a stanovil lhůtu v délce jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, z důvodů popsaných v odst. 41 odůvodnění tohoto rozsudku (§ 160 o. s. ř.).