15 C 187/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , o zaplacení částky 39 930 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 39 930 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 39 930 Kč od [datum] do zaplacení, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 39 120 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 39 930 Kč s příslušenstvím, přičemž ve svém žalobním tvrzení (ve znění pozdějších doplnění) uvedla následující: Žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala poskytovat žalované marketingové služby, zejména PR prostřednictvím článků v médiích a správu profilů žalované na sociálních sítích (marketingové poradenství). Žalovaná se zavázala za tyto služby platit smluvenou částku, která pro období prvních tří měsíců spolupráce činila za první měsíc (tj. červenec) zvýhodněných 27 000 Kč bez DPH (12 000 Kč za marketingové poradenství, resp. správu sociálních sítí a 15 000 Kč za PR služby) a za každý z měsíců srpen a září částku ve výši 33 000 Kč bez DPH. Obsah této smlouvy vyplývá z nabídky, kterou žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím e-mailu ze dne [datum]. Žalobkyně uvedené služby na základě uzavřené smlouvy řádně poskytovala a žalovaná také řádně hradila faktury, které jí žalobkyně za poskytování svých služeb zasílala. Žalobkyně se tedy domnívá, že pokud žalovaná hradila částky za poskytované služby, tak je nepochybné, že nabídku žalobkyně akceptovala a mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování marketingových služeb. Žalovaná pak se žalobkyní spolupracovala při plnění smlouvy až do konce října 2020, což dle žalobkyně plyne zejména ze vzájemné komunikace obou stran. I přes skutečnost, že žalovaná skutečně spolupracovala se žalobkyní až do konce října 2020, neuhradila žalobkyni fakturu za služby, které žalobkyně žalované poskytla právě v říjnu 2020 (správa sociálních sítí/marketingové poradenství a PR služby). Nezaplacená částka za tyto služby činí 39 930 Kč včetně DPH, přičemž dle nabídky zaslané žalované dne [datum], kterou žalovaná přijala, byla žalobkyně oprávněna za měsíc říjen účtovat vyšší (nezvýhodněnou) částku (44 000 Kč bez DPH, tj. 53 240 Kč vč. DPH), nicméně této možnosti žalobkyně nevyužila a vyfakturovala žalované i za měsíc říjen zvýhodněnou cenu, splatnou dne [datum]. Výsledkem dalších vzájemných jednání nakonec bylo ukončení smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, a to ke dni [datum]. Dlužnou částku za služby poskytnuté v říjnu 2020 však žalovaná dodnes neuhradila, a to ani zčásti. Následně tedy žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalované dne [datum] předžalobní výzvu, žalovaná však na tuto výzvu nijak nereagovala, a to ani uhrazením dlužné částky nebo její části.

2. Žalovaná se v rámci procesní obrany vyjádřila k žalobnímu návrhu tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Žalovaná uvádí, že je pravdou, že v květnu 2020 obdržela žalovaná nabídku žalobkyně na poskytování reklamních a marketingových služeb, které měly souviset s žalovanou provozovanou restaurací. V podstatě se jednalo o reklamní a propagační materiál, který obsahoval především určitý a poměrně nekonkrétní koncept případné spolupráce žalované se žalobkyni. Žalovaná tento materiál vnímala jako prezentaci možností, jak propagovat restauraci žalované. Rozhodně se však dle žalované nejednalo o smlouvu, resp. o návrh smlouvy, které by vymezovaly rozsah a podmínky spolupráce mezi žalobkyni a žalovanou. V období měsíců červenec až září sice spolupráce mezi žalobkyni a žalovanou probíhala, ale pouze na základě ústního zadání a dohody stran s tím, že po uplynutí 3 měsíců, tedy ke konci měsíce září, bude dosavadní spolupráce vyhodnocena a strany se rozhodnou, zda chtějí či nechtějí ve spolupráci pokračovat. Později, vzhledem k tomu, že žalovaná nebyla s dosavadní spoluprací spokojena, žalovaná sdělila žalobkyni, že na další spolupráci nemá zájem. Žalovaná tedy tvrdí, že nebyla uzavřena žádná smlouva, a to v jakékoliv zákonem předvídané formě nebo podobě, která by pro období měsíce říjen 2020 a následující představovala závazek žalované odebírat služby od žalobkyně a za tyto služby zaplatit dohodnutou cenu. Vzhledem k výše uvedenému žalovaná navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta.

3. S ohledem na výše uvedená vyjádření/tvrzení účastníků řízení je třeba na tomto místě postavit najisto sporné otázky mezi účastníky řízení, a sice zda došlo k uzavření předmětné smlouvy a příp. zda byly PR služby skutečně poskytnuty i v kalendářním měsíci říjen 2020. V řízení proto bylo soudem dáno poučení straně žalobní ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., že pokud tvrdí, že byly poskytovány služby v daném rozsahu (byť tvrdí, že smlouva byla uzavřena konkludentně), tak musí prokázat, že dané služby byly poskytnuty v tvrzeném rozsahu, a to jednak, pokud jde o služby tvrzené za sociální média (marketingové poradenství), které jsou sporovány stranou žalovanou, tak služby poskytnuté, pokud jde o PR služby. K tomu soud ještě doplňuje, že není to strana žalovaná, kdo nese břemeno tvrzení a břemeno důkazní, pokud sporuje, že nebyly provedeny nějaké služby, neboť je obecně známo, že negativní tvrzení se neprokazují.

4. Nadepsaný soud provedl dokazování řadou listinných důkazů založených ve spise, a sice: Výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně; Výpis z obchodního rejstříku ohledně žalované; E-mailová korespondence v počtu šest stran A4; Nabídka [právnická osoba]; Uhrazené faktury žalovanou, tj. faktura č. [rok] ze dne [datum], [datum], faktura č. [rok] ze dne [datum] splatná [datum], faktura č. [rok] ze dne [datum] splatná [datum]; Výpis z internetového bankovnictví ohledně plateb uhrazených žalovanou na shora uvedené faktury; Fotokopie z facebookových stránek označených jako [webová adresa]; Faktura [číslo] ze dne [datum], splatná [datum] znějící na částku 39 930 Kč; E-mailová komunikace mezi účastníky v počtu sedmi stran A4; Předžalobní výzva ze dne [datum]; Potvrzení o odeslání předžalobní výzvy a její doručení (detail doručení z datové schránky); E-mail ze dne [datum] nazvaný vyúčtování s přílohou [anonymizováno] kalendář kampaní [rok] [anonymizováno]; E-mail ze dne [datum] nazvaný [právnická osoba] s přílohou [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova]; E-mail ze dne [datum] nazvaný vyúčtování [číslo] (přílohy [anonymizováno] kalendář kampaní [rok]); E-mail ze dne [datum] nazvaný vyúčtování září [rok] (příloha [anonymizováno] kalendář kampaní [rok] [anonymizováno] [rok] [anonymizováno]; [právnická osoba] [anonymizováno]; Vyúčtování [číslo]; Vyúčtování [číslo]; Vyúčtování – září 2020; [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ohledně poskytované spolupráce včetně příloh tabulky s poskytnutím inzerce a čtenosti dané inzerce; Fotografie předložené žalobkyni žalovanou, dle žalobkyně nepoužitelné: (uvedené označení soud používá jen proto, aby odlišil sady fotografií založené stranou žalobní, nikoli tím nepředjímá hodnocení daných důkazů); Fotografie formátu A5 v počtu 13 ks; Fotografie pořízené [datum] v prostorách [anonymizováno] pořízené žalobkyní; Pět fotografií formátu A5; Fotografie/prezentace, jak se nyní prezentuje žalovaná sama bez spolupráce se žalobkyní: šest fotografií formátu A5; E-mail ze dne [datum] s přílohou polední menu [číslo]; E-mailová korespondence z [datum] v 10: 14:01 hod. z téhož dne.

5. Dále soud pro nadbytečnost zamítl provedení dalších navržených důkazů, neboť dle názoru soudu byl skutkový stav věci spolehlivě zjištěn v rozsahu potřebném pro rozhodnutí věci.

6. Všechny výše uvedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s § 132 o.s.ř. Veškeré předložené důkazy pak vzájemně korespondovaly z hlediska skutkového, časového i obsahového. V řízení dále nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů. <b>7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům.</b> 8. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaná se dohodli na vzájemné spolupráci, jejíž obsahem měly být zejména PR služby a správa sociálních služeb pro žalovanou, a to vše s tím, že na první tři měsíce spolupráce (tj. červenec až září roku 2020) se vztahoval zvýhodněný balíček se slevou 30 % a více. Zjištěno z e-mailová korespondence v počtu šesti stran A4 (označené jako P4) a z písemné nabídky označené jako„ EventLab“ obsahující koncept cílené aktivity, dále z uhrazených faktur žalovanou - tj. faktura č. [rok] ze dne [datum], faktura č. [rok] ze dne [datum] a faktura č. [rok] ze dne [datum] vč. výpisu z internetového bankovnictví ohledně plateb uhrazených žalovanou na uvedené faktury.

9. Fakturou č. [rok] znějící na částku 39 930 Kč se splatností [datum] vyúčtovala žalobkyně žalované cenu za marketingové poradenství a PR služby celkem částku ve výši 39 930 Kč. Tuto fakturu žalovaná žalobkyni neuhradila. Zjištěno z faktury č. [rok] vystavené dne [datum], jakož i z nesporných tvrzení účastníků řízení.

10. Dopisem ze dne [datum], který byl (dle připojené dodejky z DS) doručen žalované dne [datum], upomenula žalobkyně žalovanou na zaplacení dlužné částky s upozorněním, že jinak se bude splnění svého nároku domáhat soudní cestou. Zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [datum] vč. potvrzení o odeslání a doručení.

11. Dále z provedeného dokazování má soud nad veškerou pochybnost za prokázané, že žalovaná se žalobkyní spolupracovala na plnění sjednaných služeb až do konce října [rok], přičemž ukončení vzájemné spolupráce bylo ze strany žalované explicite avizováno až dne [datum] prostřednictvím e-mailové korespondence (listina označená„ [anonymizováno]“), kde žalovaná mimo jiné směřuje spolupráci dokonce na měsíc - tj. již listopad 2023. Tedy soud má za prokázané, že v posuzovaném případě k ukončení vzájemné spolupráce nedošlo v měsíci říjen 2020, nýbrž k jednoznačnému ukončení spolupráce ze strany žalované došlo až na začátku měsíce listopad 2020. Vše zjištěno také ze stejnopisu notářského zápisu č. [anonymizována dvě slova] [rok] sepsaného [datum] s osvědčením o stavu a obsahu účtu na sociálních sítích Facebook a [právnická osoba] [právnická osoba], a dále z pořízeného printscreenu [právnická osoba] s vyvěšeným příspěvkem (s fotografií) ze dne [datum].

12. Dále soud v rámci provedeného dokazování, kdy provedl účastníky navržené listinné důkazy, dospěl k závěru, že ostatní listinné důkazy, které byly v rámci dokazování čteny, nebude nadále pro jejich nadbytečnost hodnotit, protože s ohledem na již zjištěné skutečnosti nemají pro posouzení věci žádný relevantní význam. <b>13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto právním závěrům:</b> 14. Podle § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

15. Podle ustanovení § 1746 o.z. se zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv; dále dle druhého odstavce cit. ustanovení, mohou smluvní strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

16. V posuzovaném případě byla mezi účastníky řízení uzavřena - formálně vzato - inominátní smlouva, která není jako smluvní typ zvláště upravena v občanském zákoníku nebo v jiném zákoně, nicméně soud s ohledem na obsah závazku dané smlouvy shledal, že právní poměry smluvních stran se řídí ust. § 2586 a násl. o.z., neboť právní úprava smlouvy o dílo již nechápe dílem jen hmotně zachycený výsledek činnosti, ale i ten nehmotný (viz § 2587 o.z.). Uvedené vymezení vychází mj. z toho, že dílem je vždy určitá činnost, resp. od„ díla“ je nutno odlišit„ předmět díla“, kterým je výsledek činnosti, tj. určitá nově vytvořená věc nebo jiný výsledek činnosti.

17. Podle § 2586 odst. 1 o.z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle druhého odstavce cit. ustanovení je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem.

18. Podle § 2587 o.z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem.

19. Podle § 2610 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká zhotoviteli provedením díla.

20. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel podle § 1970 o.z. požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

21. Předně pokud jde o samotnou existenci smlouvy, tak je nutno zmínit, že z právní úpravy smlouvy o dílo (ve spojení s § 559 o.z.) vyplývá, že obligatorní písemná forma smlouvy není předepsaná. Rovněž nic nebrání tomu, aby smlouva byla uzavřena zčásti písemně a zčásti ústně. Rozhodující je totiž pouze to, k čemu směřovala vůle účastníků při uzavírání smlouvy.

22. Na základě provedeného dokazování má tedy soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena ústní smlouva o dílo ve smyslu ust. § 2586 a násl. o.z., kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalované marketingové služby (tj. PR služby a správa profilů na sociálních sítích) a žalovaná se zavázala za tyto služby platit smluvenou částku. Uvedený závěr lze opřít mimo jiné o notářský zápis č. [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne [datum], kterým bylo dle názoru soudu jednoznačně prokázáno, že žalobkyně poskytovala žalované sjednané marketingové služby až do konce října 2020. Žalovaná také dobrovolně hradila jednotlivé faktury (č. [rok], č. [rok] a č. [rok]), které žalobkyně vystavila za poskytnuté marketingové služby v měsících červenec, srpen a září 2020. Tedy pokud žalovaná svou argumentaci staví na tvrzení, že vzájemná komunikace, proběhnuvší mezi žalobkyní a žalovanou, nikterak nesvědčí o rozsahu měřitelných cílů, konkrétních činností nebo přínosů reklamy, tak soud se s touto argumentací neztotožňuje, neboť šlo v zásadě o svobodné rozhodnutí žalované (v souladu se zásadou autonomie vůle v soukromoprávních vztazích), že neuzavřela písemnou smlouvu s přesně stanovenými parametry či požadavky marketingových služeb a bez dalších ujednání vzájemných práv a povinností. Jestliže tedy kvalita vzájemné spolupráce následně nenaplnila očekávání strany žalované, tak její námitky ohledně neexistence závazku jsou dle názoru soudu scestné a účelové.

23. Pokud jde o samotnou cenu díla, tak za dané měsíce vyúčtovala žalobkyně dílčí částky daňovými doklady, které žalovaná prokazatelně uhradila. Ohledně spolupráce v kalendářním měsíci říjen 2020, kdy žalovaná poukazuje na to, že marketingové služby nebyly řádně plněny a potažmo sporuje i samotné uzavření předmětné smlouvy, zdejší soud shledává, že ze strany žalované se rovněž jedná o ryze účelovou argumentaci. Nelze totiž přehlédnout, že se žalovaná v průběhu řízení bránila tvrzením, že práce žalobkyně byly v posledním období nekvalitní a objem práce se snižoval, přičemž současně tvrdila, že šlo pouze o jakousi neformální spolupráci bez uzavření jakékoli konkrétní smlouvy. Takový logicky nekonzistentní přístup žalované je dle názoru soudu účelový s cílem vyhnout se placení fakturované ceny za měsíc říjen 2020. Z provedeného dokazování naopak jasně vyplynulo, že vzájemná spolupráce trvala rovněž v měsíci říjen 2020 (byť ze vzájemné emailové komunikace lze vidět ze strany žalované určitou demonstraci nespokojenosti), resp. žalovaná od žalobkyně odebírala služby PR a správu profilů na svých sociálních sítích až do konce října 2020, přičemž za tyto služby uhradila fakturované částky - vyjma měsíce říjen 2020. Pro úplnost je třeba také doplnit, že obecně povinnost objednatele (tj. zde žalované) zaplatit cenu díla nastává i v případě, že dílo trpí určitými vadami, ale je fakticky užíváno ke svému účelu (§ 2608 o.z.), což tomu bylo dle soudu i v posuzovaném případě.

24. Na základě všeho výše uvedeného soud shledal, že nárok žalobkyně je dán, když z předložených listinných důkazů plyne, že žalovaná marketingové služby žalobkyně skutečně využívala i v měsíci říjen 2020 a žalobkyni tím vzniklo právo na zaplacení ceny díla, byť kvalita vzájemné spolupráce nenaplnila očekávání žalované (k tomu opět srov. bod 22 odůvodnění).

25. Jelikož žalovaná dosud neuhradila ani část dlužné částky a dostala se do prodlení se splněním svého peněžitého závazku, žalobkyni vedle práva na zaplacení ceny díla náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení.

26. Lhůtu k plnění soud určil nikoli ve standardní třídenní délce, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s ekonomickou situací v České republice (spočívající zejména ve vysoké inflaci či energetické krizi), kdy dochází k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, má soud za to, že standardní lhůta by byla velmi krátká a mohla by být de facto likvidační pro celou řadu subjektů, přičemž na druhé straně soud zvažoval i ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby takto nově stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou (§ 160 o.s.ř.).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 120 Kč, po zaokrouhlení z částky 39 119,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 997 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 930 Kč sestávající z částky 2 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 1 350 Kč za jednoduchou výzvu k plnění ze dne [datum] dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t., z částky 2 700 Kč za návrh ve věci samé ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 2 700 Kč za písemné podání ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 2 700 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., z částky 2 700 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., z částky 2 700 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 2 700 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. a z částky 1 350 Kč za účast při jednání dne [datum], při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a.t. včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 300 Kč ve výši 5 103 Kč. Soud žalobkyni naopak nepřiznal náhradu nákladů za úkon právní služby spočívající ve vyjádření ze dne [datum] a vyjádření ze dne [datum], když tato vyjádření neobsahovala žádné nové skutečnosti a ani důkazní návrhy a žalovaná tato vyjádření mohla soudu jistě sdělit při dalším jednání soudu. Soud tedy tyto dva úkony právní služby nepovažoval za účelné a nemohl žalované uložit jejich úhradu. Dále náklady řízení sestávají z částky 7 719,80 Kč vč. DPH, kterou žalobkyně vynaložila za sepsání notářského zápisu sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne [datum]. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud i u nákladů řízení zohlednil okolnosti uvedené v odst. 26 odůvodnění tohoto rozsudku a stanovil lhůtu k plnění v délce jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 o.s.ř.), přičemž náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).