15 C 203/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A , Anonymizováno trvale bytem Adresa žalovaného B o zaplacení 23 281 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a dále ohledně úroků z prodlení ve výši 2,25 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně žalobou uplatnila nárok na zaplacení částky , částka, z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou uzavřela právní předchůdkyně s žalovaným dne , datum, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému po předchozím prověření úvěruschopnosti peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních splátek, přičemž výše měsíční splátky se lišila v souladu se smlouvou a začínala na částce , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr dne , datum, zesplatnila. Žalovaný se dostal se splacením úvěru do prodlení dne , datum, . Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení částky ve výši , částka, sestávající z jistiny ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. K ústnímu jednání se žalovaný dne , datum, nedostavil, ačkoli byla předvolán a žalobkyně se s omluvou taktéž nedostavila.

3. V řízení soud prováděl dokazování listinnými důkazy, přičemž všechny provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s § 132 o. s. ř. Veškeré důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska skutkového i časového. V řízení dále nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů, ostatně nic takového v řízení nebylo ani tvrzeno. Jednotlivá skutková zjištění, v rozsahu potřebném pro rozhodnutí soud učinil následovně:

4. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních splátek. Výše měsíční splátky se měnila v souladu s čl. III odst. 1 uzavřené smlouvy, přičemž počáteční výše činila , částka, (prokázáno hlavní smlouvou, potvrzením o zaplacení , částka, , , Anonymizováno, ).

5. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni dne , datum, (prokázáno rámcovou smlouvou mezi , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , dodatkem k smlouvě o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek). To bylo žalovanému oznámeno dne , datum, a spolu s tím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou (prokázáno upomínkou, podacím lístkem).

6. Žalovaný žalobkyni neuhradil k dnešnímu dni ničeho (prokázáno tvrzením žalobkyně, které žalovaný nevyvrátil).

7. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr, a to v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí:

8. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla žalovanému prostředky v celkové výši , částka, . Společnost , právnická osoba, (právní předchůdkyně žalobkyně) postoupila předmětnou pohledávku společnosti , právnická osoba, . (žalobkyni). To bylo žalovanému oznámeno dne , datum, . Téhož dne žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaný však neuhradil ničeho.

9. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. a po právní stránce věc posoudil následovně:

10. Mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění rozhodném (dále „o. z.“), a ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný čerpal uvedený úvěr a zavázal se jej splatit formou měsíčních splátek spolu s poplatky za tento úvěr.

11. Soud se podrobně nezabýval tím, jaké konkrétní informace žalobkyně před uzavřením smlouvy získala ohledně schopnosti žalovaného splácet úvěr. I kdyby byla úvěruschopnost žalovaného prokázána, soud je na místě smlouvu uzavřenou mezi stranami považovat za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 o. z.

12. Podle smlouvy činila roční zápůjční úroková sazba 200 % ročně a RPSN byla sjednána na 536,90 %. Úroková sazba je v rozporu s dobrými mravy již v případě, že dosahuje téměř čtyřnásobku obvyklé bankovní úrokové sazby, jak vyplývá například z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . K listopadu 2023 činila průměrná úroková sazba za obdobné revolvingové úvěry poskytnuté bankami 14,42 % ročně (zjištěno z www.cnb.cz/arad/). Úroky a RPSN sjednané ve smlouvě jsou tedy zjevně v rozporu s dobrými mravy, neboť značně překračovaly hranici, kterou judikatura považuje konstantně za přiměřenou.

13. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Soud se podrobně zabýval možností, zda neplatná jsou v tomto případě jen ujednání vztahující se k úroku za poskytnutý úvěr a dospěl k závěru, že neplatná ujednání jsou natolik provázána se zbytkem smlouvy, že nelze předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i tak, obzvlášť za situace, kdy je na poskytování úvěrů založeno podnikání právní žalobkyně.

14. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok z bezdůvodného obohacení v souladu s § 2991 a násl. o. z. V takovém případě si strany plnily bez důvodu a svá plnění si mají vrátit. Žalobkyně žalovanému převedla na účet peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný žalobkyni ničeho nevrátil. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl toliko v rozsahu částky , částka, včetně zákonného úroku z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. Dále žalobkyně požadovala příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty uvedené v předžalobní výzvě, kde soud shledal nárok po právu jen částečně, a to pouze z přisouzené částky. Bezdůvodné obohacení vzniká až od okamžiku, kdy je ten, kdo se na úkor druhého bezdůvodně obohatil, vyzván k plnění. S ohledem na výše uvedené bylo o úrocích z prodlení rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, že se přiznávají od , datum, do zaplacení z přisouzené částky , částka, , jak je ve výroku I uvedeno. Žalobkyně odeslala předžalobní výzvu dne , datum, , přičemž soud má zato, že do tří dnů byla žalovanému doručena, a tedy se dostal dne , datum, do prodlení se splacením dluhu. Lhůtu k plnění stanovil soud standardní třídenní, když neshledal důvod pro její prodloužení (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

16. Ve výroku II. rozsudku soudu nezbylo než žalobu ve zbývajícím rozsahu, konkrétně co do částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a dále ohledně úroků z prodlení ve výši 2,25 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítnout.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, (po zaokrouhlení z částky , částka, ). Celkové náklady by sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění rozhodném (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) (kterou soud shledal jako půlúkon), z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. Celkem by tedy náhrada nákladů řízení v rámci plného úspěchu ve věci činila částku ve výši , částka, . Žalobkyně však byla úspěšná pouze co do 60 %, a tak po odečtení neúspěchu od úspěchu (60% - 40 %) činí částečná náhrada nákladů částku ve výši , částka, (po zaokrouhlení , částka, ), což představuje 20 % z náhrady nákladů řízení. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud i u nákladů řízení tuto stanovil jako standardní třídenní, jdoucí od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř.).