15 C 232/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr Martou Gottwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni -) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, -) částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky [částka] zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.

2. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] (ve znění doplnění žaloby ze dne [datum]) domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši [částka]. Peněžní prostředky a poplatek za poskytnutí zápůjčky byly splatné dne [datum], žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému předžalobní výzvu, a to dne [datum], žalovaný však ani poté neuhradil ničeho. V důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost zaplatit též účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (tj. písemné výzvy ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) v celkové výši [částka]. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka].

3. Soud v řízení dále postupoval tak, že k projednání věci nařídil první jednání na den [datum], přičemž předvolání k tomuto jednání bylo žalobkyni resp. právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne [datum] (potvrzení o doručení do DS připojeno k č. l. 21), žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno fikcí (tj. 10. dnem uložení na poště) na adresu jeho trvalého bydliště, a to dne [datum]. Žalobkyně, resp. její právní zástupce, podáním ze dne [datum] zaslal soudu omluvu z jednání spolu s vyjádřením (nachází se na č. l. 26 spisu) a zároveň souhlasil s tím, aby věc byla soudem projednána v nepřítomnosti žalobkyně. Žalovaný se na výzvu soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 15 C 232/2020-19, k žalobě nijak nevyjádřil a ani se bez omluvy k jednání soudu nedostavil, ač byl řádně obeslán. Proto soud postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z předložených listinných důkazů.

4. Soud pak provedl dokazování řadou listinných důkazů, založených do spisu ze strany žalobkyně, přičemž poté dospěl soud ke zjištění následujících skutečností:

5. Soud v rámci řízení provedl tyto důkazy: smlouva o zápůjčce a všeobecné obchodní podmínky; výpis z účtu žalobce, dokládající poskytnutí jistiny; upomínky; předžalobní výzva; podací arch; jistina.

6. Listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s ust. § 132 o. s. ř., přičemž vycházel z důkazů označených žalobkyní. Žalovaný soudu ničeho netvrdil, ani nepředložil žádné důkazní návrhy. <b>7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:</b> 8. Žalovaný prostřednictvím webové stránky [webová adresa] uzavřel se žalobkyní dne [datum] smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to bezhotovostně na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit žalobkyni poplatek ve výši [částka]. Peněžní prostředky a poplatek za poskytnutí zápůjčky měl žalovaný uhradit do data splatnosti tj. dne [datum], žalovaný však své smluvní závazky nesplnil řádně a včas. Žalovaný ani netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil. <b>9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:</b> 10. Dle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem (dále jen„ ZSÚ“) je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Dle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

12. Dle ust. § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Dle ust. § 122 ZSÚ pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru má věřitel právo na náhradu pouze účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.

14. Dle § 122 odst. 2 ZSÚ uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.

15. Dle § 122 odst. 3 ZSÚ souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

16. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce adhezním způsobem dle ust. § 1798 a násl. o. z., když žalovaný uzavřel předmětnou smlouvu v postavení spotřebitele (neboť sjednával spotřebitelský úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání) a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele. Předmětná smlouva o zápůjčce tak podléhá režimu ZSÚ.

17. Soud však přiznal žalobkyni toliko částku ve výši [částka] s příslušenstvím Kč, která se skládá ze zbývající části jistiny úvěru a sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka], a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

18. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat zásadní tvrzení obsažená v žalobě a žalovaný netvrdil, ani neprokázal, že by na dlužnou částku uhradil něčeho víc, než tvrdila žalobkyně, čímž neunesl své důkazní břemeno, soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná, a proto ji s odkazem na citovaná zákonná ustanovení částečně vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. Dále pokud jde o částečné zamítnutí žaloby, tak soud dospěl k závěru, že žalobkyně na výzvu soudu nedotvrdila ani neprokázala, že žalovanému zaslala písemné výzvy ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Žalobkyně tedy neunesla břemeno důkazní stran tvrzení, že ji v souvislosti s prodlením spotřebitele (žalovaného) skutečně vznikly účelně vynaložené náklady v celkové výši [částka] (tj. 4 x [částka] dle čl. 2 Smlouvy). Soud tedy dospěl k závěru, že takto uplatněné náklady za upomínky se podle ust. § 122 odst. 1 písm. a) ZSÚ považují za smluvní pokutu. Potažmo soud shledal, že souhrn všech smluvních pokut uplatněných žalobkyní v souvislosti s prodlením žalovaného přesáhly hranici maximálně přípustných sankcí pro případ prodlení spotřebitele. V posuzovaném případě totiž jistina spotřebitelského úvěru činí částku [částka], přičemž sankce pro případ prodlení nesmí přesáhnout 50 % celkové výše spotřebitelského úvěru a současně nesmí přesáhnout [částka] (§ 122 ZOSÚ), tj. v posuzovaném případě max. [částka]. S ohledem na uvedené tak soud shledal nárok žalobkyně co do částky [částka] jako nedůvodný a žalobu v tomto rozsahu výrokem II. zamítl.

20. Dále vzhledem k tomu, že se jedná o prodlení s plněním peněžitého závazku, má žalobkyně rovněž nárok na úrok z prodlení v zákonné výši, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. O povinnosti k zaplacení úroku z prodlení soud rozhodl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. Pokud jde o pariční lhůtu tj. lhůtu k plnění, tak tato byla určena ve standardní délce tří dnů s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. věta první).

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná (když neúspěch žalobkyně byl pouze v poměrně nepatrné části) nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] vč. DPH. V posuzovaném případě se jedná o tzv. formulářovou žalobu. Soudu je totiž z úřední činnosti známo, že žalobkyně v zastoupení právního zástupce podává obdobné návrhy na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je přitom peněžité plnění nepřevyšující [částka], a proto tedy odměnu a náhrady zástupkyně žalobkyně omezil soud v souladu s vyhláškou 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“). Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka]. Dále odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby po [částka], kdy sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby je vyčíslena podle § 14b odst. 1 AT, a které byly zástupci žalobkyně přiznány podle § 11 odst. 1 AT za následující služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, podání žaloby. Zároveň zástupci žalobkyně náleží paušální částka jako náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) AT za 3 úkony po [částka], a náhrada za DPH 21% z odměny a náhrad zástupce ve výši [částka] Celkem bylo žalované straně uloženo zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši [částka], a sice k rukám jejího právního zástupce (§149 odst. 1 o. s. ř.). Pokud jde o lhůtu k plnění, soud i u nákladů řízení stanovil lhůtu k plnění ve standardní délce tří dnů s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).